Ludvík Kysela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Kysela
Ludvík Kysela (před r. 1927)
Ludvík Kysela (před r. 1927)
Narození25. dubna 1883
Kouřim
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. února 1960 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt, urbanista a správní úředník
Významná dílaBaťův palác
Palác U Stýblů
Dětský dům
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Kysela (25. dubna 1883 v Kouřimi[1]10. února 1960 v Praze) byl český architekt. Jeho první stavba byla v kubistickém stylu. Pozdější stavby jsou ve funkcionalistickém stylu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině úředníka (později vrchní c. k. kancelista vrchního zemského soudu v Praze) Františka Kysely (1849–??) a jeho manželky Anny, rozené Machkové (1856–??).[1] Narodil se v Kouřimi, od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze. Pocházel z početné rodiny sedmi dětí.[2] Jeho starším bratrem byl výtvarník a pedagog František Kysela.

Vystudoval v letech 1902-08 architekturu na české technice v Praze. V první světové válce byl zajat na italské frontě;[3] po návratu pracoval na pražském stavebním úřadu a v Státní regulační komisi. Neměl vlastní architektonický ateliér, přesto navrhl několik významných pražských budov. Účastnil se řady architektonických soutěží. Vystavoval na výstavách v Československu (Praha, Brno) i v zahraničí (Varšava, Bělehrad, Bukurešť, Stockholm, Paříž, Milán, Brusel). Na přelomu dvacátých a třicátých přestal Kysela projektovat.[4] Po druhé světové válce pracoval ve Státním ústavu pro projektování výstavby hl. m. Prahy a poté v projekci Kovotechny.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1904 se jméno studenta české techniky Ludvíka Kysely (s chybně uvedeným věkem) objevilo v českém tisku. V té době probíhaly v Praze protičeské buršácké provokace a Kysela byl policií zadržen „pro shlukování“.[5] Hromadné zatčení Čechů vedlo české poslance k interpelaci na ministra vnitra.[6]

Realizované stavby[editovat | editovat zdroj]

Palác U Stýblů (dobová fotografie z tisku, 1930)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Soupis pražských obyvatel, Kysela Franz
  2. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 264, obraz 930, Kysela Franz
  3. Pozdrav z italského zajetí. Národní politika. 15. 1. 1919, s. 2. Dostupné online. 
  4. ŠVÁCHA 1994, str. 287
  5. Včerejší dozvuky buršáckých provokací Na příkopě. Národní listy. 8. 3. 1904, s. 2–3. Dostupné online. 
  6. Z poslanecké sněmovny. Národní listy. 8. 3. 1904, s. 3. Dostupné online. 
  7. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. Kapitola 1911-1918 Hranol a pyramida, s. 122. 
  8. ŠVÁCHA, str. 282-283
  9. Lindtova pasáž v Praze (reklama s vyobraz.. Lidové noviny. 16. 4. 1927, s. 9 (příloha). Dostupné online. 
  10. a b ŠVÁCHA, str. 287-290
  11. Obchodní palác U Stýblů. Národní listy. 8. 2. 1930, s. 1–3 (Komerční příloha). Dostupné online. 
  12. POCHE, str. 217

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]