Lucký mlýn
| Lucký mlýn | |
|---|---|
 Velká stodola | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 16. století |
| Poloha | |
| Adresa | východně od vesnice, Chodovlice,  Česko |
| Souřadnice | 50°27′40,17″ s. š., 14°0′50,01″ v. d. |
  Lucký mlýn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 102906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucký mlýn je dochovaný vodní mlýn východně od Chodovlic v okrese Litoměřice. Postaven byl v šestnáctém století jako jeden z dvanácti mlýnů na Modle, z nichž se jako jediný dochoval v provozuschopném stavu. Po letech chátrání ve druhé polovině dvacátého století byl opraven a roku 2008 prohlášen za kulturní památku.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mlýn byl založen u potoka Modla v šestnáctém století.[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1620.[3] Dochovaná budova je barokního původu a vnitřní technické zařízení pochází z počátku dvacátého století.[4] Do roku 1942 měl mlýn dvě kola, z nichž jedno bylo poháněné elektromotorem.[2] Po většinu doby existence mlýna v něm až do roku 1953 hospodařila rodina Šašků připomínaná zde poprvé roku 1695. Poté byl mlýn uzavřen, ale rodina nadále bydlela v obytných budovách. V roce 1964 bylo odkloněno koryto potoka, a k mlýnu přestala přitékat voda.[3] Obnovu zahájil v devadesátých letech dvacátého století Otakar Šašek. V roce 1996 byla k mlýnu přivedena voda a v roce 2009 obnoveno vodní kolo.[2] Během přípravy dokumentace bylo identifikováno šest stavebních fází a zdokumentována poloha zaniklého druhého vodního kola. Po rekonstrukci byl v roce 2009 Lucký mlýn jediným provozuschopným mlýnem v litoměřickém okrese.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Památkově chráněný areál se skládá z ohradní zdi s bránou, dvora, kravína, kurníku a maštale s chlévy, volského chléva, sýpky, malé a velké stodoly, výměnku, sušárny ovoce, náhonu s vantroky a lednicí a litinového krucifixu z devatenáctého století.[5] Vodu k mlýnu přivádí kopaný náhon, který ústí do zděných vantroků s dřevěnou vložkou. Vstup do klenuté lednice s kolem na horní vodu chrání železná česla.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-24]. Identifikátor záznamu 102906 : Vodní mlýn zv. Lucký. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c STUDENÁ, Zdeňka. Deníku vstup povolen: Lucký mlýn v Chodovlicích. Litoměřický deník.cz [online]. 2011-08-15 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Lucký mlýn [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Lucký mlýn [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Vodní mlýn zv. Lucký [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Náhon s vantroky a lednicí [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucký mlýn na Wikimedia Commons
