Kylešovice
| Kylešovice | |
|---|---|
 Restaurace Na Statku | |
| Lokalita | |
| Charakter | část obce |
| Obec | Opava |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′8″ s. š., 17°54′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 311 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kylešovice (10,98 km²) |
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
| PSČ | 747 06 |
| Počet domů | 1 228 (2011)[2] |
  Kylešovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 413925 |
| Kód k. ú. | 711811 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kylešovice (německy Gilschwitz[3], polsky Kileszowice) jsou v současnosti populačně třetí největší evidenční část statutárního města Opavy, od jehož centra se rozkládají 2 až 3 km jihojihovýchodním směrem. Jsou součástí samosprávně nečleněné centrální oblasti města, která spadá přímo pod působnost zastupitelstva a magistrátu města.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kyleš, což byla domácká podoba jména Kylián. Místní jméno bylo vlastně pojmenováním obyvatel, výchozí tvar Kylešovici měl význam "Kylešovi lidé". Německé jméno vzniklo z českého.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemné zmínky o Kylešovicích se objevují již v roce 1341. V okolí se v minulosti vyskytovalo několik rybníků a také spousta žab, které vesničané lovili a jejich prodejem si zajišťovali jistý vedlejší příjem. Proto jsou obyvatelé Kylešovic dodnes nazýváni také jako Žabiaři.
I přes vzrůstající počet německy mluvícího obyvatelstva na celém Opavsku si v Kylešovicích Češi udrželi drtivou národnostní většinu, což přineslo obtíže v období těsně před druhou světovou válkou, například zatýkání a popravy členů Kylešovské (Slezské) jízdy, což byla jistá forma organizované domobrany obyvatel Kylešovic a několika dalších vesnic s českou většinou v okolí. Dne 29. dubna 1939 byla obec připojena k Opavě. Po přechodu fronty se krátce opět osamostatnily, avšak jejich definitivní připojení nastalo v říjnu 1945. Na konci druhé světové války byl v Kylešovicích téměř zničen původní kostel sv. Jana Nepomuckého, takže v období po válce bylo rozhodnuto o jeho zboření.
V období socialismu v rámci silné urbanizace měst zde byla vystavěna dvě veliká panelová sídliště (ulice 17. listopadu a Liptovská), hlavně výstavba prvního připojila čtvrť Kylešovice napevno k městu. Původní ráz slezské vesnice tedy dnes připomíná jen několik starobylých statků na ulici Hlavní.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1756 | 1870 | 2134 | 2472 | 2761 | 2678 | 3513[p 1] | 3335 | 3384 | 3031 | 4295 | 7937 | 7902 | 7594 |
- ↑ Z toho 3241 osob národnosti československé a 221 německé.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejzajímavější stavby patří kostel sv. Jana Nepomuckého, nově vystavěný v letech 1991–1994, hned vedle něj je za normalizace vystavěné obchodní středisko Žabka (včetně sochy žáby na lopuchovém listu), které v dnešní době trochu ztrácí na významu. V katastru se také nachází Panský mlýn, jeden z mála dochovaných vodních mlýnů na Opavsku.
Školy[editovat | editovat zdroj]
ZŠ Kylešovice je základní škola s rozšířenou výukou informačních technologií a s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Škola úzce spolupracuje s fotbalovým klubem SFC Opava a tělovýchovnou jednotou Sokol Kylešovice. K jejímu areálu patří široká škála sportovišť, fotbalové, hokejbalové a basketbalové hřiště, dále několik volejbalových a tenisových kurtů a také dva kurty na beachvolejbal.
V budově původní základní školy na Hlavní ulici dnes sídlí Soukromá střední škola podnikatelská.
Kultura a turistika[editovat | editovat zdroj]
Mimo sportovišť ve správě školy či Sokola je možné navštívit také Areál Zdraví, jedná se o lesopark v okolí řeky Moravice s možností pěšího nebo cyklistického výletu. Turistická trasa vede kolem soutoku řek Moravice a Hvozdnice až do Branky u Opavy přičemž máte možnost zhlédnout Starý a Nový splav na řece Moravici a také Panský mlýn na náhonu. V prostoru Panského mlýna jsou stáje a soukromý jezdecký klub. Na okraji parku, v blízkosti zástavby, bylo vybudováno sportovní centrum. V nově rekonstruovaném sportovním areálu najdeme tenisové kurty, dvě hřiště na plážový volejbal, plácek na malou kopanou a také malý plavecký bazén. Zajímavá možnost je zahrát si zde i stolní tenis, rekonstrukce však nepamatovala na dvě, dnes tedy již nevyužívané, kuželkářské dráhy.
V Kylešovicích také najdeme jednu bowlingovou hernu a na Hlavní ulici, mezi kostelem a starou školou, také hasičskou zbrojnici, kterou užívá oddíl dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí.
Úřady a instituce[editovat | editovat zdroj]
V místní části se nachází poštovní úřad (PSČ 747 06), poliklinika s praktickým i dětským lékařem, pobočka Městské knihovny v Opavě. Sídlí zde také SSO Opava (Správa silnic). Nově se v Kylešovicích nachází i bankomat ČSOB.
V roce 2002 se do kylešovického areálu přestěhoval i Městský dopravní podnik Opava, čímž se z Kylešovic stal významný uzel opavské městské hromadné dopravy.
Významní rodáci a osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]
- Josef David (1884–1968), politik
- Bohuslav Grabovský (1917–1944), voják
- Rudolf Gudrich (1862–1937), učitel a politik
- Jaroslav Konečný (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář
- Antonín Procházka (1927–2006), právník
- Marie Schenková (* 1938), historička umění
- A. C. Nor (1903–1986), spisovatel, vlastním jménem Josef Kaván
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 746.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 484.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kylešovice na Wikimedia Commons
