Kostel svatého Bartoloměje (Hostouň)
| Kostel svatého Bartoloměje v Hostouni | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Středočeský |
| Obec | Hostouň |
| Souřadnice | 50°6′52,88″ s. š., 14°12′2,07″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Farnost | Unhošť |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Bartoloměj |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, baroko |
| Typ stavby | Jednolodní kostel |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
| Adresa | Na Skalech, 273 53 Hostouň u Prahy |
| Kód památky | 26129/2-507 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Bartoloměje v Hostouni je původně gotický kostel ze 14. století, na počátku 18. století byl stavebně upraven v barokním slohu. Do konce roku 2008 byl kostelem farním, poté se stal kostelem filiálním v unhošťské farnosti. Bohoslužby se konají jednou za tři týdny, a to pouze v letním období.
Od roku 1967 je kostel zapsán jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostele a faře v Hostouni se objevuje v registrech desátků papežských z roku 1352. Existence fary dokládá v té době poměrně značný význam obce. Původní gotická stavba kostela sloužila až do počátku 18. století, a to střídavě jak katolickým, tak utrakvistickým bohoslužbám. Poté byl kostel zásluhou svatovítského probošta Daniela Josefa Mayera z Mayernu kompletně barokně přestavěn.
V roce 1773 byla k západnímu průčelí přistavěna věž, která nahradila původní dřevěnou zvonici.
V těsném sousedství kostela býval hřbitov, při epidemii cholery v roce 1832 však přestala jeho kapacita stačit, proto musel být rozšířen. Na počátku 20. století byl vně tehdejší zástavby obce vybudován hřbitov nový, původní hřbitov u kostela od té doby přestal být užíván.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní, barokní stavbu, loď má vnitřní prostory mírně zaobleny, její strop je plochý s vysokým fabionem, který je dekorován festony. Kněžiště je zvenku též zaobleno, jeho vnitřní prostor je trojboký a kněžiště je zaklenuto českou plackou.
Vítězný oblouk je segmentový, nad ním je zřetelný znak probošta Mayera z Mayernu, který byl iniciátorem barokní přestavby kostela.
Věž, dodatečně přistavěná k západnímu průčelí, je taktéž barokní s cibulovou střechou, na samém vrcholku je ukončena lucernou.
Vnitřní vybavení[editovat | editovat zdroj]
Uprostřed barokního hlavního oltáře je obraz svatého Bartoloměje, kterému je kostel zasvěcen. Apoštol je typicky znázorněn s nožem v pravé ruce, vlevo se mu zjevuje anděl s palmou. Další dva oltáře nalézáme po stranách vítězného oblouku, jeden s obrazem svaté Barbory, druhý s obrazem svatého Jana Nepomuckého.
Při boční stěně se nachází oltář s jeskyňkou, ve které stojí socha lurdské Madony, dovezené roku 1893 z Paříže. V tomtéž roce byly z Paříže přivezeny sochy svatých Petra a Pavla, stojící v postranních brankách u hlavního oltáře.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 137286 : Kostel sv. Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons - Oficiální stránky farnosti
