Kostel svaté Markéty (Šonov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Markéty
Kostel svaté Markéty
Kostel svaté Markéty
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresNáchod
ObecŠonov
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
VikariátNáchod
FarnostBroumov
ZasvěceníMarkéta Antiochijská
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavba17271730
Specifikace
Délka31 m
Šířka12 m
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky36594/6-1897 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Markéty je římskokatolický kostel v Šonově v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Kostel je chráněný jako kulturní památka a od 1. července 2022 také jako národní kulturní památka.[1] Je jedním z broumovské skupiny barokních kostelů.

Původní kostel[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel svatého Jana Evangelisty stál na místním hřbitově v obci. Na jeho místě je nyní kaple Panny Marie Růžencové. Tento zděný kostel je zmiňován v roce 1354 a opravován byl v letech 1547 a 1688, shořel v roce 1775. Dvě kamenné tabule se jmény kostelních funkcionářů a trojúhelný štítek sanktuáře byly zazděny v ohradní zdi hřbitova, nyní jsou vystaveny v broumovském klášteře. Teprve pak přešla farnost ke kostelu sv. Markéty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavbu prováděl zřejmě Kilián Ignác Dientzenhofer, i když to vyplývá jen z jeho tehdejší činnosti pro broumovské benediktiny a z vysoce kvalitního půdorysného a objemového řešení včetně všech detailů. Za svůj vznik vděčí zejména broumovskému opatovi Otmaru Zinkemu. Kostel byl postaven v letech 1727–1730.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba je orientována štítovou zdí s průčelím k broumovskému klášteru, který je vidět z kruchty nebo z věží. Půdorys kostela je členitý, na východě z lodi vyčnívá sakristie a depozitář, na západní průčelní straně jsou úhlopříčně věže. Střecha je sedlová, zvalbená nad kněžištěm. Věže jsou čtyřboké, dvoupatrové, zakončené bání. Loď je dlouhá 25 metrů a široká 12 metrů. Kněžiště má rozměry 5 × 5 metrů. Kostel má šest vchodů s ostěními, tři do předsíně a tři do lodi. Okna mají kamenné ostění. Kostel měl původně čtyři zvony, většina však byla zrekvírována za první světové války. V roce 1927 byly nově pořízeny tři zvony, které odlila broumovská zvonařská dílna Octava Wintera. I ty však byly kromě jediného během druhé světové války zabaveny. Poslední zvon z roku 1629 byl později převezen a zavěšen na zvonovou věž klášterního kostelaBroumově.

Na hřbitově pod návrším byl v ohradní zdi na západní straně zazděn kamenný pilířek s reliéfem zvaným sv. Vojtěch. Kámen je z červenohnědého pískovce, jeden metr vysoký a 0,35 m široký. Reliéf zobrazuje bezvousého muže sedícího na vysoké stolici a držícího biskupskou hůl a kříž. K. J. Bienenberg zmiňuje ještě letopočet 1112, ten však již není patrný. Může se jednat o starý hraničník klášterních pozemků. Kámen je dnes vystaven v broumovském muzeu.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužby se v kostele nekonají, probíhají v kapli Panny Marie Růžencové na místním hřbitově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 148459 : Kostel sv. Markéty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau) : Kostel sv. Markéty, s. 295–301. 
  • PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 28–29. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]