Kostel svaté Anny (Andělka)
| Kostel svaté Anny v Andělce | |
|---|---|
 Kostel sv. Anny v Andělce | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Liberec |
| Obec | Višňová |
| Lokalita | Andělka |
| Souřadnice | 51°0′8,65″ s. š., 14°59′35,68″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | liberecký |
| Farnost | Ves u Frýdlantu |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Současný majitel | farnost Ves u Frýdlantu |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Datum posvěcení | 1785 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1783–1785 |
| Specifikace | |
| Délka | 30 metrů |
| Šířka | 16,5 metrů |
| Umístění oltáře | na severovýchod |
| Stavební materiál | kámen, cihly |
| Další informace | |
| Oficiální web | Andělka – kostel sv. Anny |
| Kód památky | 32873/5-4173 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Anny v Andělce je pozdně jednoduchá barokní sakrální stavba postavená v letech 1783–1785 libereckým stavitelem Johannem Josephem Kunzem nákladem hraběte Kristána Filipa Clam-Gallase. Je situovaný ve středu obce, ve svahu nad silnicí vedle hřbitova. Kostel stojí na místě staršího dřevěného kostela, připomínaného již v polovině 15. století, z něhož pochází fragmenty zachované ve spodní části zdi presbytáře a východní části lodi. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Jedná se o jednolodní neorientovanou stavbu obrácenou k severovýchodu. Kostel je obdélného půdorysu s pravoúhle zakončeným presbytářem a čtvercovou sakristií s oratoří v patře po jeho jižní straně. V hlavním průčelí je hranolová věž s bočními schodišťovými přístavky. Západní vstupní průčelí kostela doplňuje předsazená věž čtvercového půdorysu se zaoblenými nárožími. Věž je zakončená cibulovitou bání s polygonální lucernou a makovicí s křížem. Je členěná lizénovými rámci a prolomena obdélnými okny, které jsou ukončeny polokruhem nebo segmentem. Boční fasády jsou s lizénovými rámci a obdélnými okny s polokruhovým záklenkem a nižšími, zhruba obdélníkovými okny se segmentovým záklenkem. Sedlovou střechu s valbovým zakončením na východní straně kryjí plechové šablony.
Presbytář je sklenut plackou. Loď má dvě pole plackové klenby, které jsou odděleny valeným pásem. Podvěží, sakristie a oratoř mají valenou klenbu. Po pravé straně je otevřena do presbytáře oratoř s polokruhově ukončeným obloukem. Oratoř je vysazená na třech konzolách, má zvlněnou poprsní zídku a zdobnou supraportu. Trojramenná dřevěná kruchta spočívá na zděných konzolách.
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář má iluzívní malovanou architekturu na závěrové stěně. Tato architektura je portálová, s rokokovými a luisézními motivy a je na ní zavěšen obraz Svaté rodiny signovaný Ant. Donath. Tabernákl z roku 1786 byl upraven v 19. století. Kazatelna je rokoková a pochází z poslední čtvrtiny 18. století. Je na ní socha Boha Otce, postavy apoštolů a reliéf Dobrého pastýře. Prospekt varhan pochází z 1. poloviny 19. století.
Varhany[editovat | editovat zdroj]
Zdejší varhany měly jeden manuál a pedál. Roku 1930 je jako své 1760. varhany zbudoval krnovský varhanářský závod Rieger. Roku 1989 byly varhany přeneseny do tehdy zrekonstruovaného kostela svatého Václava v Moravské Ostravě. Manuál měl rozsah od C po f3 s rejstříky Bourdon (16'), Principal (8'), Gedackt (8'), Salicional (8'), Octave (4'), Dolce (4') a Rauschquint 2× – Octavkoppel. Pedál s rozsahem od C do d1 měl rejstříky Subbaß (16'), Octavbaß (8') a pedálovou spojku.[2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Jihozápadně od kostela se nachází hřbitov, ohrazený kamennou zdí, s márnicí na západním konci.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Ves u Frýdlantu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-06]. Identifikátor záznamu 144480 : kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Andělka – kostel svaté Anny, s. 3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KŘÍŽKOVÁ, Olga. Soupis nemovitých kulturních památek v libereckém kraji (A-Le). Liberec: Národní památkový ústav, 2010. 272 s. ISBN 978-80-903934-2-4. S. 13.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 26.
- KRACÍKOVÁ, Lucie; BELLING, Vojtěch. Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku. Praha: Unicornis, 2003. 128 s. ISBN 80-86204-11-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Anny, Andělka (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele sv. Anny, Andělka na webu církev.cz/bohoslužby
- Kostel svaté Anny v Andělce na Hrady.cz
- Andělka – Kostel sv. Anny na webu obce Višňová
