Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hostín u Vojkovic)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Další informace
AdresaHostín u Vojkovic, ČeskoČesko Česko
Kód památky20335/2-1311 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v katastrálním území Hostín u Vojkovic v okrese Mělník. Je spolu s dřevěnou zvonicí a s pozemky vymezeného areálu chráněnou kulturní památkou ČR.[1] Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie náleží pod římskokatolickou farnost Neratovice, vikariát Podřipsko, arcidiecéze pražská.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vyšehradský probošt Jan Volek v roce 1320 uvádí (první písemná zmínka), že už v roce 1290 byl kostel v Hostíně farním kostelem.[3] V roce 1615 byl gotický kostel renesančně přestavěn a v 18. století byl barokně upraven. Farním kostelem byl až do roku 1678, kdy byl filiálním kostelem náležející k farnosti lužeckého kostela svatého Jiljí. V roce 1784 byla v Hostíně zřízena lokálie a od roku 1857 se stal opět farním kostelem[4], kterým byl až do 31. prosince 2005.[5]

Dendrochronologický průzkum trámů krovu datuje smýcení stromů[6]:

  • z přelomu let 1378/79 – jižní trám pozednice (nejstarší )
  • z přelomu let 1569/70 – trámy krovu lodi a kněžiště
  • z přelomu let 1898/90 – trám konstrukce krovu nad kněžištěm

Popis[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní zděná kamenná orientovaná stavba s lodí o půdorysu obdélníku a s pětibokým závěrem se sakristií na severní straně. Závěr je podepřen pěti opěráky. Do jihozápadního nároží lodi je vsazena věž, na jižní straně je obdélná předsíň, na západní straně je štít s oknem do kruchty. Zdi věže zasahující do lodi byly pod kruchtou prolomeny obloukovými otvory. Původní gotický portál s kamenným ostěním a lomeným obloukem je na jižní straně v renesanční předsíni přistavěné v roce 1615. Sedlová střecha je krytá taškami.[3][7][8]

Věž je hranolová na půdorysu čtverce (5 × 5 m), je členěna dvěma oběžnými římsami a ukončena jehlanovou prolomenou střechou. Pod okapní římsou na východní straně jsou prolomena okna s půlkulatým záklenkem.

Kolem kostela se rozkládá hřbitov, který byl používán do roku 1824.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Loď má rozměry 13 × 9 m, je prolomena jedním oknem na jižní straně. Plochý strop je níže položený než strop kněžiště. V západní části je kruchta umístěna do tělesa věže. Vítězný oblouk má rozpětí 6,35 m ukončený zalomeným obloukem, který je ve vrcholu zazděný stropem lodi. V rozích lodi jsou v oválech malby světů provedené v 18. století.

Pětiboké kněžiště o rozměru 9,8 × 7,7 m je prolomeno pěti okenními otvory s původním ostěním s jedním ústupkem. Jsou zakončená lomeným obloukem s jednoduchou kružbou, dělená jedním prutem a širokou podokenní římsou. Kněžiště je zaklenuto křížovou klenbou ve vrcholu je svorník s erbem, dvě konzoly přípor mají podobu lidských hlav. V jižní zdi kněžiště je gotická sedilia (2,10 × 1,7 × 0,38 m) s profilovaným ostěním ukončená dvěma lomenými oblouky a kružbou. Na severní straně je sanktuář s vimperkem a fiálami. V severní části kněžiště je do sakristie o půdorysu 3,85 × 4,05 m prolomen barokní portál s lomeným obloukem a dubovými dveřmi. V sakristii je skříň z druhé poloviny 18. století, cínová křtitelnice z roku 1787.[4][3]

Původní mobiliář byl vyměněn v roce 1910 za neogotický. Hlavní oltář byl nahrazen v roce 1910, nese obraz Nanebevzetí Panny Marie od kněze Adolfa Pergla. Původní obraz hlavního oltáře z 18. století visí na zdi lodi vedle bočního oltáře.

Varhany o jednom manuálu a sedmi rejstřících vyrobil varhanář Ferdinand Guth z Nového Strašecí a byly pořízeny v roce 1870.[9] V roce 1968 byly modernizovány.[3]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Původní zvonice byla postavena ve 14. století a byla přestavěna na počátku 17. století.[10] Podle dendrochronologického průzkumu doba smýcení stromů je datována do roku 1712.[11]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zvonice je postavena před budovou fary. Je samostatně stojící dřevěná hranolová zvonice s vloženou vzpěradlovou konstrukcí na vysoké podezdívce na půdorysu obdélníku. Rámová konstrukce zvonice je bedněna svisle položenými prkny. Valbová střecha je nízká krytá taškami.

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Ve zvonici byly zavěšeny tři zvony.

Dochoval se zvon svatý Václav z roku 1561. Má výšku 0,85 m průměr 1,15 m a je zdobený nápisy a reliéfy. Zvon o hmotnosti 8 centů ulil zvonař Brikci Pražský.

Kolem koruny jsou reliéfy devíti hlav amoretů se jmény Urania, Klie, Polyhymnia, Erato, Thalia, Euterpe, Terpsichore, Melpomene a Kaliope.

Pod listovým ornamentem je orámovaný nápis:

Leta 1561 / Briccius Pra / Gensis Auxi / Lio Divino / fecit Me

[Léta 1561 Brikcius Pražský s Boží pomocí udělal mě], pod ním:

Tak Buoh miloval swietzie Syna sweho jednorozeneho dal aby kazdy kdoz wierzy wnieho nezahynul ale miel ziwot wieczny

Pod ním je vyobrazen reliéf s nadpisem Bičování Krista Pána. Na opačné straně je nápis:

Nechcyt abyste newedely o tiech kterziz zesnuli, abyste se nermautily gako y gini nemagice nadiege Neb wierzimeli že pan Jezyss umrzel a zase wsal tak y Buh ty kterzy zesnuly skrze Gezisse przivede s ni - Sty Pavel 1 k. Tesals : III Kapito

Pod ním jsou dva spojené reliéfy: Boháč a chudý Lazar, Šavel oslněn bleskem. Po stranách nápisu jsou plaketky svatého Václava (vlevo) a svatého Zikmunda (vpravo).

Druhý zvon z roku 1497 byl vysoký 0,74 m o průměru 0,97 m byl zdoben nápisem:

Letha bozyho tisyczyho cztyrrysteho devadesateho sedmeho tento zwon dielan ke cti k chwale panu bohu

druhý řádek:

Jan Konwarz dielal ten zwon

a reliéfy svatého Pavla a svatého Petra. Protože byl velmi opotřebovaný a prasklý byl odvezen v roce 1934 k opravě do Mladé Vožice a po opravě byl ponechán v tamním kostele.

Třetí zvon z 15. století byl přenesen ze hřbitovní kaple Božího těla. Měl průměr 0,5 m a byl vysoký 0,45 m, na srdci měl letopočet 1796. Nesl nápis v gotických miniskulích:

Markus Lucas Joannes Mathaeus

Zvon byl v roce 2000 ukraden.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-24]. Identifikátor záznamu 131159 : kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Římskokatolická farnost Neratovice. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Oficiální stránky obce Hostín u Vojkovic - Kostel Nanebevzetí Panny Marie. www.hostinuvojkovic.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-24. 
  4. a b Hostíň (druhdy Hostina). Kapitola Farní kostel NanebevzetíPanny Marie, s. 44–51. depositum.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. S. 44–51. Dostupné online. 
  5. filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hostín u Vojkovic. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  6. Databáze datovaných objektů - Dendrochronologie.cz. dendrochronologie.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Pořadové číslo 1705–1708. Dostupné online. 
  7. Detail dokumentu - G0318955. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  8. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hostín u Vojkovic. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  9. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  10. a b Zvonice - Oficiální stránky obce Hostín u Vojkovic. www.hostinuvojkovic.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-24. 
  11. LANGER, Jiří; KUČA, Karel...c.d., s. 250

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LANGER, Jiři; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Svazek Zvonice. Praha: Paseka, 2009. 2 svazky (504 s.). ISBN 978-80-7185-981-9. S. 250–252. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]