Kay Rufai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kay Rufai
NarozeníPoplar
Povolánífotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kay Adekunle Rufai (* ?, Poplar, Londýn) je britsko-nigerijský fotograf, básník, filmař, výzkumník v oblasti duševního zdraví, dramatik a umělec.[1] Rufai se narodil v Poplaru v Londýně, ale vyrostl v Nigérii a Kalifornii.[2] Rufai pracoval v řadě zemí, včetně Spojeného království, USA, Etiopie, Bhútánu, Německa, Skandinávie, Mexika, Nigérie a Kolumbie. Cílem umělce je zapojit různorodé publikum ke zvýšení povědomí o duševním zdraví, mužnosti a soudržnosti komunity.[1] Jeho fotografická kariéra začala v roce 2013.[3]

Projekty[editovat | editovat zdroj]

S.M.I.L.E-ing Boys[editovat | editovat zdroj]

Projekt S.M.I.L.E-ing Boys vznikl jako přímá reakce na nárůst pobodání mladých lidí v Londýně v letech 2017–2018, což vedlo k řadě vládních přístupů týkajících se zvýšené kriminalizace mládeže a přítomnosti policie v menšinových komunitách. Kay se tím inspiroval, aby prozkoumal ustanovení o duševním zdraví pro černošskou mládež.[4] Chtěl také veřejnosti připomenout, že jde o mladé chlapce, i když se s nimi často zachází jako s muži.[5] Rufaiův projekt zahrnoval cesty do Skandinávie a Bhútánu, aby prozkoumal, proč jsou tyto země zařazeny v posledních deseti letech mezi 10 nejšťastnějších zemí světa. Faktory, které Rufai odhalil, byly použity k navrhování 6měsíčních uměleckých projektů zaměřených na fotografii, poezii a diskuse s 30 chlapci BAME ve věku 13 až 25 let z Lambeth.[4][6][7] Tento projekt také produkoval kriticky uznávané básnické album, Boy And A Bike (Miseducation Of Black Youth).[8]

V roce 2018 obdržel Rufai od charitativní nadace Wellcome Trust 32 000 liber, aby mohl odcestovat do Skandinávie a rozvíjet řadu workshopů o osmi pilířích štěstí. Poté bylo přijato asi 30 chlapců ze tří škol (nyní sedm škol) v Londýně poté, co je jejich učitelé označili za nejméně angažované. Během osmi týdnů dostali chlapci fotoaparáty, aby mohli fotografovat aspekty jejich života, které pracovaly pro nebo proti jejich úrovni štěstí.[6][9] Po této dokumentaci pak chlapci společně diskutovali o fotografiích a hovořili o aspektech, které mají pod kontrolou, oproti těm, které neovládají. Rufai chtěl pro tyto chlapce vytvořit bezpečný prostor, aby mohli diskutovat o problémech, o kterých se obecně nemluví.[9]

Výsledky tohoto projektu byly prezentovány na řadě výstav. V roce 2019 autora financovala nevládní organizace Arts Council, aby během festivalu Occupy zajistil výstavu S.M.I.L.E-ing Boys a workshopy v The Battersea Arts Center.[10][11] Tato výstava dokumentovala příběhy chlapců prostřednictvím poezie, fotografie a tvůrčího psaní.[9] Na podzim roku 2019 vystavoval Kay Rufai na radnici v Londýně 16 velkoplošných barevných fotografií dospívajících chlapců. Všech 16 snímků ukazuje každého jednotlivého chlapce s úsměvem ve stavu čistého štěstí a relaxace. Na další výstavě se Kay Rufai spojil s Brixton Village a nechal tyto fotografie vystavit v Marker Row po dobu 12 týdnů, počínaje 12. březnem 2020. Tato instalace zobrazovala 25 portrétů visících nad ulicí, aby je všichni návštěvníci viděli, když procházejí kolem.[12][9] Kay mohl toto místo využít jako místo pro venkovní výstavu kvůli podmínkám lockdownu v důsledku koronaviru.[5] Brixton Village uvedl, že v průběhu roku bude projekt S.M.I.L.E-ing Boys hostit řadu akcí.[12] Rufai se také vrátil do tří škol, ze kterých chlapci pocházeli, aby vystavil fotografie pro zaměstnance a studenty.[6]

S.M.I.L.E[editovat | editovat zdroj]

Projekt S.M.I.L.E je pokračující projekt financovaný společností Wellcome Trust využívající fotografie, poezii a multimédia k zobrazení úsměvů různých lidí v Evropě. S.M.I.L.E znamená Send Me Inspiring Loving Energy. Rufai chce ukázat lidi z různých náboženství, ras, etnik, pohlaví a socioekonomického postavení. Snaží se zpochybnit stereotypy, kterým čelí různí lidé každý den ve společnosti, a představy spojené s různými skupinami. Rufaiovy fotografie zachycují důvody lidí k úsměvu a to, co by je přimělo ještě k většímu úsměvu. Projekt se také zaměřuje na zkoumání účinků úsměvu na duševní zdraví a celkovou pohodu lidí. Součástí těchto fotografií je video s rozhovorem na toto téma. Kay jim pokládal dvě otázky: Co tě rozesměje? A co si myslíš, že by ses víc usmíval, kdybys měl sílu to uskutečnit?[13] Projekt S.M.I.L.E-ing Boys je rozšířením tohoto projektu.

T.R.I.B.E[editovat | editovat zdroj]

T.R.I.B.E je zkratka pro Testing Realities Invarially Binding Everyone. Tento projekt využívá fotografii a poezii k zobrazení snímků zřídka fotografovaných kmenů ze vzdálených oblastí jižní Etiopie. Kromě fotografií tento projekt obsahuje také básně a videa. Cílem projektu je odhalit společné rysy napříč lidskou rasou a zpochybnit stereotypy vnucované různým skupinám.[14] Výsledky jsou shrnuty také do knihy.[8] V rozhovoru pro Arise News Rufai zmiňuje, jak hybnou silou tohoto projektu je to, že chce inspirovat ostatní, kteří možná nemají příležitost cestovat a poznávat jiné kultury.[14]

Zahajovací večer tohoto projektu hostil asi 80-100 lidí a představoval živé drama a umělecké rekonstrukce kmenů. Výstava k tomuto projektu byla v Galerii Espacio v Bethnal Green od 15. do 20. března 2016.[14]

S.T.R.E.N.G.T.H[editovat | editovat zdroj]

Následující cyklus S.T.R.E.N.G.T.H znamená Showing True Resilience Empowering New Generations To Hope. Tento projekt bude zkoumat živobytí lidí Egun z Makoko v Lagosu. Domovům těchto lidí neustále hrozí demolice a přesídlení kvůli migraci z Cotonou do Lagosu za dalšími ekonomickými vyhlídkami. Tento projekt bude také studovat komunity bezdomovců ve Skid Row v Kalifornii a objasní jejich odolnost a sílu, navzdory jejich náročným životním podmínkám.[10]

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Kay se dostal do užšího výběru Sněmovny parlamentu, aby zorganizoval uměleckou rezidenci pro připomenutí a oslavu zákona o rasových vztazích v Británii. Byl také financován Britskou radou, aby poskytl měsíční pobyt v San Diegu v Kalifornii s využitím fotografie jako způsobu, jak prozkoumat soudržnost komunity a kulturní povědomí.[8] Měl se zaměřit na mladé lidi v gangech a věznicích pro mladistvé a také na uprchlické komunity na hranicích Tijuany s Mexikem.[10] Rufaiův oceněný projekt SMILE-ing Boys byl uveden v Guardian, The Voice, BBC a místním tisku.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kay Rufai na anglické Wikipedii.

  1. a b About Me – Universoulartist [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Photographs of black teenagers that stare prejudice in the face | Irena Barker [online]. 2020-03-18 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Black boys smile too | The Voice Online [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 
  4. a b S.M.I.L.E-ing Boys Project – Universoulartist [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Educate Jul/Aug 2020 [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. 
  6. a b c ROACH, April. Harold Hill pupils feature in exclusive Smiling boys project challenging negative perception of young black boys [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kay Rufai | Retrieving our lost innate creativity | CreativeMornings/LDN [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d Kay Rufai [online]. 2020-08-13 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d BARKER, Irena. Photographs of black teenagers that stare prejudice in the face | Irena Barker. The Guardian. 2020-03-18. Dostupné online [cit. 2020-09-22]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. a b c Universoulartist – Making creativity a universoul language [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Black boys smile too | The Voice Online [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. 
  12. a b S.M.I.L.Eing Boys art revealed at Brixton Village [online]. 2020-03-14 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. s.m.i.l.e project – Universoulartist [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c t.r.i.b.e project – Universoulartist [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]