Kaple Božího hrobu (Vratěnín)
| Kaple Božího hrobu | |
|---|---|
_Kapelle_Vrat%C4%9Bn%C3%ADn-Fratting_Friedhof.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 48°54′10,61″ s. š., 15°36′14,41″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Adresa | Vratěnín, Česko |
| Kód památky | 48956/7-8356 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple Božího hrobu ve Vratěníně se nachází poblíž státní hranice s Rakouskem v Jihomoravském kraji, okres Znojmo. Stojí asi 300 metrů východně od centra obce na místním hřbitově. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1668 nechal majitel vratěnínského panství František Benedikt Berchtold vystavět ve Vratěníně kapli Božího hrobu a nařídil v ní 12 mší ročně. Dne 9. dubna 1669 ji věnoval farnímu kostelu, který spravovali premonstráti z kláštera v Jeruši (Geras). Kaple byla postavena podle vzoru Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. S ostatními kaplemi na území České republiky jí spojuje její půdorysná dispozice, prvky slepé arkády v presbytáři a tvarování a rozmístění oken. Jde o jednoduchou centrální stavbou obdélného půdorysu. Ta je uzavřena polygonálním presbytářem o pěti stranách dvanáctiúhelníku. Kaple není dělena na místnosti – nemá Andělskou kapli ani hrobovou komoru. Též chybí na stříšce baldachýnová edikula.[2]
_Vrat%C4%9Bn%C3%ADn-Fratting_Friedhof_Tafel.JPG)
Její průčelí završuje korunní římsa. Na ní nasedá vysoký trojúhelný štít ukončený železným křížkem. Sedlová střecha je pokryta pálenými taškami a její zadní část kopíruje polygonální závěr. Presbytář obíhá slepá arkáda lomených oblouků nesená deseti polosloupky bez patek. Dříky vybíhají přímo ze země a jsou ukončeny toskánskými hlavicemi bez dalších zdobných prvků. Do kaple se vstupuje jednoduchým pravoúhlým portálkem, který osvětluje trojice oken: ze severu sdružené okno s lomeným záklenkem, v jeho blízkosti se nachází obdélný otvor prostupující lichoběžně zdí a na protější jižní straně je okénko obdélného profilu. Vnitřní prostor je po celé délce sklenut valenou klenbou. Při západní stěně v hlavní ose je postaven zděný oltář. Nad ním jsou do klenby proraženy tři kulaté otvory jako průduchy pro odvětrávání kouře ze svíček a olejových lamp.[2]
Nedochovaly se žádné inventáře, chybí zprávy o možné nástěnné malbě nebo nápisech. Není doložen nejen kámen, na kterém seděl anděl kynoucí Mariím, ale také dvě boční kamenné lavice vystupující z průčelí. Z daného půdorysu nevyplývá, že by kaple prošla rekonstrukcí, která by nahradila původní půdorysné členění. Kaple se nachází na vratěnínském hřbitově a slouží jako márnice.[2]
Křížová cesta[editovat | editovat zdroj]
Křížová cesta mezi Vratěnínem a Uherčicemi, která vedla kolem kaple Božího hrobu, jak uvádí vratěnínská kronika, směřovala k poutnímu místu Loretě v klášteře Bosých augustiniánů ve Vratěníně od směru lesa. Z této cesty jsou dochovány čtyři kaple v polorozbořeném stavu a informace o páté zaniklé. Nacházejí se na cestě podél Vratěnínského potoka. [3]
Podél kaplí prochází Graselova stezka.[4]
Loreta[editovat | editovat zdroj]
Poutní místo Loreta se nacházelo v klášteře bosých augustiniánů ve Vratěníně. V roce 1726 byly farní kostel, klášterní chrám a loretánská kaple papežem Benediktem XIII. nadány odpustky. Vratěnín se v té době těšil velkému zájmu poutníků a byl cílem mnoha procesí. Tomu odpovídala i výhodná poloha při staré obchodní stezce, zesílena skutečností, že Vratěnín do výstavby nové zemské cesty Znojmo – Jihlava byl jednou ze stanic na poštovní trase Praha – Vídeň.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 161959 : kaple Božího hrobu. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-26]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 177–181. Dostupné online.
- ↑ Valenčík, Michal: ID 18152, ID 13715, ID 13716, ID 13717, ID 13718. znicenekostely.cz, sekce: polozřícené. 2008–2015.
- ↑ Graselova stezka: Vratěnín. Obecní úřad Vratěnín, 2010 Slavonická renesanční, o.p.s. Dostupné online.
- ↑ OPPEKER Walpurga: Überlegungen zur Marienfrömmigkeit der Augustiner Barfüßer der deutsch-böhmischen Provinz. online In: Heidemarie Specht u. Thomas Cernusak (Hgg.) Leben und Alltag in böhmisch-mährischen und niederösterreichischen Klöstern in Spätmittelalter un Neuzeit(St. Pölten-Brno 2011)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-26]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 177–181. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Božího hrobu na Wikimedia Commons - Uherčice-fotogalerie: Okolí Uherčic 3 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.. Uhercice-galerie.blog.cz, autor: Ivan Kozlík, 3. března 2011.
