Kamila Ungrová

Kamila Ungrová
Kamila Ungrová
	operní pěvkyně Kamila Ungrová
Základní informace
Narození	18. června 1887; Kouřim; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. ledna 1972 (ve věku 86 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Slavín
Povolání	operní pěvkyně
Nástroje	hlas
Hlasový obor	soprán
Rodiče	Karel Unger
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamila Ungrová (18. června 1887 Kouřim^[1] – 7. ledna 1972 Praha) byla česká operní pěvkyně, hudební pedagožka, primadona opery Národního divadla v Praze, významná postava rozvoje českého operního divadla a divadla v Čechách obecně. Byla jednou z posledních osobností pohřbených do hrobky Slavín na Vyšehradském hřbitově.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Kouřimi v rodině regenschora a učitele hudby Karla Ungera, vyrůstala tak vyrůstala v muzikálním prostředí a u své opatrovnice se školila ve zpěvu a hudbě, dále studovala na pražské Pivodově hudební škole u ředitele Adolfa Piskáčka a posléze u Ludmily Procházkové-Neumannové.

Národní divadlo[editovat | editovat zdroj]

Roku 1906 byla přizvána k hostování v Národním divadle pod vedením nového ředitele Gustava Schmoranze a šéfa opery Karla Kovařovice. Své první divadelní vystoupení absolvovala rolí Nanette při premiéře opery Orfeus a Eurydika Christopha Willibalda Glucka 10. listopadu 1906. Již v první inscenaci, kde byla angažována, pěvecky i herecky vynikla, hned roku 1907 tedy přijala nabídku stálého angažmá sólistky.

Za svou kariéru v Národním divadle ztvárnila celou řadu titulních i vedlejších rolí v operních představeních a zpěvohrách, včetně české premiéry opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera (Isolda). Profesně se setkávala s hojně obsazovanou sólistkou Annou Slavíkovou. 30. května 1927 Ungrová rovněž vystoupila v roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě v jubilejní tisící repríze opery na Národním divadle pod taktovkou Otakara Ostrčila. V roli Jeníka účinkoval Otakar Mařák, Kecala ztvárnil Emil Pollert. Spolupracovala s předními profesionály českého divadla v Praze, sama zde ve 10. a 20. letech 20. století platila za přední českou operní pěvkyni, která svými profesními kvalitami rovněž pozvedá národní jazyk. V reakci na její ztvárňování smetanovských figur se o ní v kritikách zmínil též pozdější ministr školství Zdeněk Nejedlý.

Svou profesionální kariéru zakončila 3. června 1928 rolí Karoliny ve Smetanově komické opeře Dvě vdovy. Následně se Ungrová věnovala pedagogické hudební činnosti a výuce zpěvu.