Josef Konečný (hudebník)
| Josef Konečný | |
|---|---|
 Josef Konečný (Muzikantský ples Hodonín 2010) | |
| Základní informace | |
| Narození | 8. září 1946 Čejkovice, Československo |
| Úmrtí | 8. září 2020 (74 let) Hodonín, Česko |
| Místo pohřbení | Hodonín |
| Povolání | stavbyvedoucí, hudebník |
| Nástroje | baskřídlovka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Konečný (8. září 1946 Čejkovice – 8. září 2020 Hodonín) byl moravský hudebník, skladatel, textař a kapelník malé dechové kapely Šestky.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z Čejkovic, kde vyrůstal, navštěvoval základní školu a též mládežnickou kapelu Bedřicha Škrobáka. Zde získal základní muzikantskou průpravu, počínaje hrou na housle a posléze též na dechové nástroje (baskřídlovka, baryton). Později hrával s mnoha různými kapelami Moravského Slovácka a od 70. let pak stabilně s kapelou Juráčkovci pana Františka Juráčka, která doprovázela hodové slavnosti takřka na celém Slovácku. Již jako mladý začal Josef Konečný také komponovat. Na odborné konzultace kompozice a harmonie dojížděl do Hustopečí u Brna k panu Antonínovi Šmardovi Archivováno 30. 10. 2021 na Wayback Machine., který v tamější hudební škole působil jako ředitel.
Písně i orchestrální skladby pro dechové orchestry či komornější uskupení Josefa Konečného jsou charakteristické takřka výhradně durovou melodikou, jasným a optimistickým laděním, texty, jež psal, zaznívají poetikou Moravského Slovácka a vypovídají mnohdy i o jemném smyslu pro humor. Rád spolupracoval také s moravskými textaři, například se Stanislavem Pěnčíkem, Anastazií Janulíkovou, Rozálií Horákovou, Oto Lukáškem a dalšími.
Po roce 1990 vznikla také malá dechová hudba Šestka. Ke vzniku se váže, že jeden z Konečného hudebních kolegů potřeboval na svatbu svojí dcery malou kapelu asi o šesti muzikantech. Josef Konečný se rozhodl kolegovi vyhovět a Šestka pak už v obsazení 2 křídlovky, 2 baskřídlovky, tuba a bicí, zůstala. Během těch let, kdy kapela hrávala v Česku i v cizině (např. v Rakousku, Německu, Švýcarsku nebo Belgii) se obsazení souboru proměňovalo. Za všechny zmiňme Petra Křivánka, Jiřího Pimka, Josefa Esterku, Cyrila Veverku, Alexandra Kunerta, Josefa Kůřila, Jaroslava Opluštila a Zdenka Paseku. Hudební kolegové a přátelé v cizině (Bruno Schweizer, Rudi Pfeil, Hans Elmiger, Jean Beckers, Gerhard Eder) pak založili kapele fanklub a profil na sociálních sítích a dále se podíleli na její propagaci.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Komponovat začal Josef Konečný v sedmdesátých letech dvacátého století. Inspirací mu byl folklórní život moravského Podluží, jeho sváteční příležitosti i každodennost, bohatá krajina Slovácka a okolí Pálavy, lány polí a vinohrady. Často se ve svých písních vracel ke svým rodným Čejkovicím. Za svůj život napsal, zhudebnil či aranžoval téměř tři stovky písní (od roku 1974 v Ochranném svazu autorském pro práva k dílům hudebním). Během své třicetileté existence natočila kapela Šestka 9 CD. Písně pochází především z Konečného autorské dílny. Některé z nich převzaly do repertoáru dechové orchestry nejen v Čechách a na Moravě, ale i na Slovensku a v německy hovořících zemích Evropy. Mezi nejznámější hrané skladby patří:
- Anna polka
- April polka
- Až pojedu dědinů
- Břeclavské děvčata
- Čejkovická dědina
- Družstevní
- Josefovská
- Muzikantova milá
- Na vojnu
- Nechoď k nám
- Pálavské vršky
- Starý kamarád
- Stephanspolka
- Tenorka
- Večer se sklání
- Ve vinohradě
- Víc ti nepovím
- Na Lanžhotském poli
- Záhorí
- Z Tvrdonic
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- Vzpomínka na Jožku Konečného, rádio Proglas[1]
- In der Garage warten die Schätze, MAIN POST[2]
- Blasmusikbüro, blasmusikbuero.de[3],
- Čejkovice zpravodaj 3/2016[4]
- Mucke, Magazin für böhmische und mährische Blasmusik[5]
- Malovaný kraj, malovanykraj.cz[6]
- Tagblatt, https://www.tagblatt.ch/[7]
- Dechovka, to je naše [8]
- ↑ PROGLAS. Vzpomínka na Jožku Konečného. PROGLAS [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ In der Garage warten die Schätze. mainpost.de [online]. 2014-06-16 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nachrichtenarchiv Teil 2. www.blasmusikbuero.de [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍLA, Václav. Hudba a humor - nejlepší medikament v mnoha životních situacích. Čejkovice zpravodaj [online]. Obec Čejkovice, 2016-09-12 [cit. 2021-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-20.
- ↑ ENGEL, Christine. Je mehr Josef, dessto besser die Musik. Mucke, Magazin für böhmische und mährische Blasmusik. 2021-01-01, roč. 11., čís. 1, s. 15, 16, 17. ISSN 2192-3302. (německy)
- ↑ ZACHODIL, Milan. Ohlédnutí za skladatelem Josefem Konečným. Malovaný kraj. Roč. 57., čís. 5, s. 23. Fotografická příloha dostupná online: https://www.malovanykraj.cz/prave-vyslo/94-prave-vyslo/2021-5/1127-zachodil-milan-ohlednuti-za-skladatelem-josefem-konecnym. ISSN 0323-1542.
- ↑ TAGBLATT. Böhmische Klänge im «Pöschtli» Dreien. www.tagblatt.ch [online]. CH Regionalmedien AG, St.Galler, 2014-11-13 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KOVAŘÍKOVÁ, Kateřina. Poslední písnička pro Jožku Konečného. Dechovka, to je naše. Ladislav Kubeš, leden 2021, roč. 2021, čís. 1, s. 36.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PODRAZIL, Michal. Bakalářská práce: Dechová a cimbálová hudba na Břeclavsku se zaměřením na Dechovou hudbu Legrúti [online]. PdF MU, 2021-04-22. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Konečný na Wikimedia Commons - Schweizer Bruno. josefkapelle.ch [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-26. (německy)
- Šestka - Josefkapelle: - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.
- Josef Konečný: Odešla velká ikona moravské dechovky / Große Ikone der mährischen Blasmusik hat uns verlassen - Česká Dechovka / Böhmische Blasmusik - Evropský portál / Europäisches Portal. www.dechovka.eu [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-31.
