Josef Kořínek
| Josef Kořínek | |
|---|---|
 Josef Kořínek | |
| Narození | 27. května 1829 Trojovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. srpna 1892 (ve věku 63 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | pedagog, spisovatel, klasický filolog, publicista a učitel |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Kořínek (27. května 1829, Trojovice[1] – 14. srpna 1892, Královské Vinohrady[2]) byl český středoškolský profesor a klasický filolog. Přes třicet let vyučoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Byl autorem latinské mluvnice a cvičebnice řečtiny. Připravil kritické vydání Alexandreidy, Rukopisu královédvorského a zelenohorského i prací Komenského. V jeho díle pokračoval jeho syn Josef Kořínek mladší (1861–1924).
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 27. května 1829 v Trojovicích na Chrudimsku v chudé rodině. Po absolvování piaristického gymnázia v Litomyšli odešel roku 1851 do Prahy, kde tři roky studoval na univerzitě klasickou filologii; k jeho učitelům patřili Georg Curtius, František Ladislav Čelakovský a Jan Pravoslav Koubek.[3]
Z Prahy odjel roku 1854 do Banské Bystrice, kde se stal nejprve suplentem, později profesorem na gymnáziu. Chtěl se ale vrátit do Čech. Na vlastní žádost byl v roce 1857 přeložen na gymnázium do Jindřichova Hradce, kde působil 34 let (během let 1875 - 1882 byl rovněž ředitelem). Byl velmi aktivní, vedle klasických jazyků vyučoval i češtinu a francouzštinu a ve volném čase literárně tvořil.[3]
Svými pedagogickými výsledky, pílí, svědomitostí a literární tvorbou si získal respekt kolegů, studentů i odborné veřejnosti. Od biskupa Jirsíka dostal nabídku, stát se ředitelem nově zřizovaného budějovického gymnázia, nakonec ji ale nepřijal. Roku 1890 se stal dopisujícím členem České akademie věd a umění.[3] Byl rovněž členem Svatoboru.[4]
V roce 1891 odešel do důchodu; při té příležitosti byl oceněn rytířským křížem řádu Františka Josefa.[3] Po léčebném pobytu v Piešťanech se přestěhoval na Královské Vinohrady. Eliška Krásnohorská mu nabídla místo ředitele v dívčím gymnáziu „Minerva“, kvůli špatnému zdravotnímu stavu ale musel odmítnout. Zemřel 14. srpna 1892, pohřben byl v Jindřichově Hradci.[4]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Hlavním literárním dílem Josefa Kořínka byla Latinská mluvnice (1873 s reedicemi), učebnice pro nižší a střední třídy gymnázií. Používala se na všech gymnáziích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale byla také přeložena do bulharštiny a stala se základním vzorem učebnice pro chorvatské školy.[3]
Jeho další prací v oboru klasické filologie je Cvičebná kniha ku překládání z češtiny na jazyk řecký pro vyšší gymnasijní třídy (1869, 1875).[3]
Kořínek rovněž kriticky upravil a připravil k vydání historické literární památky (skutečné či domnělé):[3]
- Labyrint světa a ráj srdce (Jan Amos Komenský)
- Informatorium školy mateřské (též Komenský)
- Rukopis královédvorský a zelenohorský (předpokládal jejich středověký původ)
- Musejní a Šafaříkův zlomek Alexandreidy (ve výroční zprávě gymnázia v Jindřichově Hradci za r. 1870).
Vydal i stručný životopis Komenského.[3]
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
- Syn Josef Kořínek mladší (1861–1924) byl také středoškolský profesor, klasický filolog a odborný spisovatel. Od druhé poloviny 90. let upravoval k dalším vydáním Latinskou mluvnici.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Trojovicích, sign. 897, ukn 3117, str. 276. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d e f g h N. Prof. Josef Kořínek. Světozor. 1892-04-01, roč. 26, čís. 20, s. 239. Dostupné online [cit. 2011-12-05].
- ↑ a b Úmrtí. Národní listy. 1892-08-16, roč. 32, čís. 225, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-12-05].
- ↑ Úmrtí. Národní politika. 1924-08-24, roč. 42, čís. 234, s. 6. Dostupné online [cit. 2011-12-05].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Josef Kořínek (1829–1892) ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kořínek
