Josef Janeček (1902)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Janeček
Narození4. září 1902
Světlá nad Sázavou, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 40 let)
Koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěKoněvova 1685/110 Praha; Žižkov[p. 1]
Povolánídomovník, taxikář a garážmistr[1]
ChoťAnna Janečková (rozená Rajská; * 1900)
DětiVladimír (* 1934)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Anna Janečková (rozená Rajská; 1900 – 1942)[2]
Pamětní deska Anny a Josefa Janečkových umučených v koncentračním táboře Mauthausen. Deska se nachází na domě na pražském Žižkově (Koněvova 1685/110)[3]

Josef Janeček (4. září 1902, Světlá nad Sázavou – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) patřil spolu se svojí manželkou Annou Janečkovou k podporovatelům parašutistů z výsadku ANTHROPOID. Za účast v domácím protiněmeckém odboji v období Protektorátu Čechy a Morava našli oba smrt v KT Mauthausenu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Janeček se narodil 4. září 1902 ve Světlé nad Sázavou.[2] V roce 1929 se oženil s Annou Rajskou (* 14. května 1900, Luka pod Medníkem).[2] V roce 1934 se manželům Janečkovým narodil syn Vladimír.[2] Josef Janeček se za protektorátu živil jako domovník,[1] taxikář a garážmistr v garážích Merkur, které se nacházely v suterénu žižkovského domu, kde manželé Janečkovi bydleli.[2] Tento dům je dnes (rok 2022) na adrese Koněvova 1685/110 Praha, Žižkov).[p. 1]

Josef Janeček byl v domácím protiněmeckém odboji spolupracovníkem Jana Zelenky-Hajského[3] a oba manželé patřili do okruhu osob kolem výsadku ANTHROPOID.[5] Byl to právě Josef Janeček, kdo v květnu 1942 zajistil Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi jízdní kolo, jež bylo použito[3] při uniku z místa atentátu na R. Heydricha.[4] (Gabčík si v garážích odkládal zapůjčený velociped.[2]) Janeček se znal s rodinou podporovatelů výsadku ANTHROPOID tj. s Marií a Aloisem Moravcovými,[2] kteří bydleli nedaleko ve druhém poschodí domu na žižkovské adrese Biskupcova 1745/7.

V noci na 17. června 1942 obklíčilo dům, kde Moravcovi bydleli, gestapo pod vedením kriminálního inspektora III. oddělení, referátu III A pražského gestapa Oskara Fleischera (přezdívaného řezník) a vtrhlo do jejich bytu. Marie Moravcová se otrávila na záchodě, Alois Moravec byl zatčen a podroben zostřeným (brutálním) výslechům. Po zátahu v Biskupcově ulici byla prozrazena i odbojová činnost manželů Janečkových, kteří byli zatčeni (o týden později) 25. června 1942 v Praze.[6][4] Byli vězněni v Praze na Pankráci a od 18. července 1942 do 22. října 1942[7] v Malé pevnosti Terezín.[6] Dne 29. září 1942 byli oba odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Po převozu do KT Mauthausen, který se uskutečnil ve dnech 22. října 1942 až 23. října 1942,[1] tam byli hned následujícího dne 24. října 1942[4] oba popraveni zastřelením[3][6][8] (Anna Janečková v 9.04 hodin; Josef Janeček v 16.04 hodin).[2] Jejich syn Vladimír byl internován na Jenerálce a ve Svatobořicích;[4] internaci přežil.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Ulice Koněvova se do roku 1940 jmenovala Poděbradova, v letech 1940 až 1945 Brněnská (německy Brünner Strasse)[4][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c JOSEF JANEČEK (* 4. 9. 1902, Světlá) [online]. web: Památník Terezín [cit. 2022-06-14]. Database of the Czech Inmates in the Concentration Camp Mauthausen 1938-1945. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. Kapitola Josef Janeček (* 4.9.1902); Anna Janečková (rozená Rajská; 14. 5. 1900), s. 29, 30. 
  3. ↑ a b c d e Místa kudy prošel Anthropoid [online]. web: Týden cz [cit. 2022-06-14]. Koněvova 1685/110, 130 00 Praha 3 - Žižkov; GPS: 50.0900114N, 14.4672258E. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Rejstřík osob: Josef Janeček; Koněvova 1685/110, s. 429, 430. 
  5. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 79 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2022-06-14]. Janeček Josef * 4. 9. 1902 (Spolupráce s výsadkem Anthropoid); Janečková Anna, rozená Rajská 14. 5. 1900 (Spolupráce s výsadkem Anthropoid).. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Rejstrík osob: Josef Janeček; Anna Janečková, s. 421. 
  7. ↑ Josef Janeček (* 4. 9. 1902, Světlá) [online]. web: Památník Terezín [cit. 2022-06-14]. Database of the Inmates in the Terezín Police Prison. Dostupné online. 
  8. ↑ Anna Janeckova (* 1900 – 1942 - Mauhausen) [online]. web: My Heritage com [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Janeček_(1902)&oldid=23909685“