Josef Hrubý (chemik)
| Ing. Dr. Josef Hrubý | |
|---|---|
| Narození | 6. srpna 1887 Horní Sytová  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. listopadu 1942 (ve věku 55 let) Věznice Plötzensee  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven gilotinou |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Česká technická vysoká škola Praha, Česká technická vysoká škola Brno |
| Povolání | chemik, pedagog |
| Titul | Ing. Dr. |
| Politické strany | Česká strana pokroková Československá hospodářská strana pokroková |
| Choť | Julie Kaucká |
| Rodiče | Emilie Střížková, Josef Hrubý |
| Příbuzní | sourozenci Jan, Václav a Emilie |
člen Sokola | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ing. Dr. Josef Hrubý (6. srpna 1887 Horní Sytová – 16. listopadu 1942 Věznice Plötzensee) byl český chemik, pedagog a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Život[editovat | editovat zdroj]
Josef Hrubý se narodil 6. srpna 1887 v Horní Sytové v dnešním okrese Semily v rodině správce místní školy Josefa Hrubého a Emilie rozené Střížkové. V roce 1905 maturoval na vyšší reálce v Jičíně, do roku 1909 studoval technickou chemii na Česká technické vysoké škole v Praze. Mezi lety 1910 a 1911 studoval na technice v Karlsruhe a poté na Česká technické vysoké škole Františka Josefa v Brně, kde v roce 1913 získal titul Doktora chemického inženýrství a kde do roku 1918 působil jako asistent. Pracoval též jako chemik zemského úřadu pro zvelebování živností, jako externí pedagog na Škole uměleckých řemesel v Brně a nakonec na pozici vrchního zemského komisaře chemika. V roce 1915 se oženil s Julií rozenou Kauckou, manželství bylo bezdětné. Byl členem České strany pokrokové, Sokola, vydával týdeník Pokrokový obzor.
Po vzniku první republiky se v roce 1925 stal předsedou nové Československé hospodářské strany pokrokové se sídlem v Brně.[1]
Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]
Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje konkrétně do organizace Obrana národa. Za to byl 26. února 1940 ve své kanceláři zatčen gestapem, vězněn nejprve v Brně, poté v Braslau a berlínské věznici Alt Moabit. Dne 24. 7. 1942 byl za velezradu, nepřátelské chování k říši budování protistátní organizace odsouzen k trestu smrti a 16. listopadu 1942 popraven gilotinou ve věznici Plötzensee.
Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Josef Hrubý obdržel in memoriam Pamětní odznak druhého národního odboje
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Brno: Národní digitální knihovna, 1934 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online.
