John Jacob Astor
| John Jacob Astor | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Johann Jakob Astor |
| Narození | 17. července 1763 Walldorf  Pruské království |
| Úmrtí | 29. března 1848 (ve věku 84 let) Manhattan  USA |
| Místo pohřbení | Trinity Church Cemetery |
| Povolání | podnikatel a obchodník |
| Choť | Sarah Todd (od 1785)[1] |
| Děti | William Backhouse Astor Henry Astor[2] Magdalen Astor[2] Sarah Astor[2] John Jacob Astor[2] Dorothea Astor[2] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Johann Jakob Astor[2] a Maria Magdalena[2] |
| Rod | Astorové |
| Příbuzní | William Backhouse Astor, Jr.[3], John Jacob Astor III[3], Emily Astor[2], Laura Astor[2], Mary Alida Astor[2], Henry Astor[2] a Sarah Astor[2] (vnoučata) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Jacob Astor, rodným jménem Johann Jakob Astor (17. červenec 1763, Walldorf – 29. března 1848 Manhattan) byl americký podnikatel narozený v Německu. Byl prvním multimilionářem ve Spojených státech amerických. Jeho majetek dosahoval hodnoty minimálně dvaceti milionů dolarů. Zbohatnul na obchodu s Čínou, kožešinami a pozemky.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1763 v rolnické rodině v malém pruském městě Walldorf. Zemědělské práce ho nelákaly a tak den po svých šestnáctých narozeninách utekl z domova. Odešel až do Londýna, kde vstoupil do učení v dílně na opravu hudebních nástrojů a ve dvaceti letech odplul do New Yorku. Po těžkých počátcích si v roce 1786 otevřel první obchůdek s kožešinami.[4] Jeho společnost American Fur Company (založená 1808) se stala prvním americkým monopolem.[5] Pod tlakem úřadů svůj kožešinový monopol roku 1830 rozbil a peníze investoval zvláště do pozemků v okolí New Yorku (zejm. kolem Broadwaye). Velmi zbohatl na válce roku 1812, kdy se stal věřitelem americké vlády.[6]
V závěru života byl významným mecenášem umění. Jím založená knihovna Astor Library se stala základem současné New York Public Library. Finančně též podporoval výzkumy přírodovědce Johna Jamese Audubona, v politice například prezidentskou kampaň senátora Henryho Claye (neúspěšnou). Byl aktivním zednářem a členem malé německé protestantské církve Reformed Church in America.
Měl osm dětí – čtyři syny a čtyři dcery. Byl pohřben na Manhattanu.
Pocta[editovat | editovat zdroj]
- Fotbalový klub FC Astoria Walldorf v jeho rodném městě v Německu je pojmenován na jeho počest.
- Je jedním z hrdinů knihy Hermana Melvilla Bartleby, the Scrivener.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d e f g h i j k l Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ OPATRNÝ, Josef. Poslední indiánské války. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1990. 326 s. (Kolumbus; sv. 121). ISBN 80-204-0151-2. Kapitola Stezky, dráhy, kolesa a pevnosti, s. 126.
- ↑ John Jacob Astor | American businessman [1763-1848]. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-05]. (anglicky)
- ↑ John Jacob Astor. Biography [online]. [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Jacob Astor na Wikimedia Commons
