John Ericsson
| John Ericsson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. července 1803 Färnebo |
| Úmrtí | 8. března 1889 (ve věku 85 let) New York |
| Místo pohřbení | Filipstad (59°42′32″ s. š., 14°10′40″ v. d.) Östra kyrkogården |
| Národnost | švédští Američané |
| Povolání | inženýr, voják, vynálezce, strojní inženýr a železniční inženýr |
| Ocenění | Rumfordova cena (1862) Národní síň slávy vynálezců (1993) |
| Nábož. vyznání | agnosticismus |
| Choť | Amelia Jane Byam |
| Děti | Hjalmar Elworth[1] |
| Rodiče | Olof Ericsson |
| Příbuzní | Nils Ericson[2] a Anna Carolina Ericsson[2] (sourozenci) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
John Ericsson (31. července 1803 v Långbanshyttanu - 8. března 1889 v New Yorku) byl švédský inženýr a vynálezce. Jeho starší bratr Nils byl taktéž známým inženýrem.
Život v Evropě[editovat | editovat zdroj]
Ve věku 17 let nastoupil do švédské armády, v roce 1822 byl povýšen do hodnosti poručíka. V roce 1829 opustil armádu a odejel do Anglie. Zde spolu s Angličanem Johnem Braithwaitem stavěl parní lokomotivu‚ „The Novelty“, která se účastnila legendárního Rainhillského experimentu (výběr nejlepší lokomotivy pro trať Manchester – Liverpool). Ve své další práci se zabýval lodními šrouby (po něm je pojmenován i tzv. Ericssonův lodní šroub) a horkovzdušnými motory. Vytvořil taktéž první obchodní loď s převodovaným lodním šroubem.
Život v Americe[editovat | editovat zdroj]
V roce 1839 odešel na podnět kapitána Roberta Stockona do USA, kde pokračoval ve stavbě lodí, mezi nimi i USS Priceton a USS Monitor (první pancéřová loď), která byla nasazena v Americké občanské válce.
Na USS Priceton byl poprvé použit lodní šroub pod vodou, což vyvolalo novou vývojovou etapu. Ericsson také přispěl k zlepšení torpéd. Postavil také loď s pohonem díky horkovzdušnému motoru, co se před ním ještě nikomu nepodařilo.
K jeho dalším vynálezům patří solární stroj, který shlukoval sluneční světlo do zápalného zrcadla a vytvářel tak zdroj tepla, který byl ihned k použití.
Zemřel 8. března 1889. Jeho tělo bylo převezeno v roce 1890 do Švédska.
Muži pokroku[editovat | editovat zdroj]
Roku 1862 namaloval Christian Schussele olejomalbu na plátně Muži pokroku (Men of Progress) velkou 128,3×190,5 cm, na které zpodobnil velké muže svého věku: William Thomas Green Morton, James Bogardus, Samuel Colt, Cyrus Hall McCormick, Joseph Saxton, Charles Goodyear, Peter Cooper, Jordan Lawrence Mott, Joseph Henry, Eliphalet Nott, John Ericsson, Frederick Sickels, Samuel F. B. Morse, Henry Burden, Richard March Hoe, Erastus Bigelow, Isaiah Jennings, Thomas Blanchard, Elias Howe.
V pozadí na zdi visí namalovaný portrét Benjamina Franklina.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Ericsson na německé Wikipedii.
- ↑ Hjalmar Elworth. Dostupné online. [cit. 2017-09-01].
- ↑ a b Odhner, släkt. Dostupné online. [cit. 2021-10-17].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu John Ericsson na Wikimedia Commons
