Johann Ferdinand Kuefstein
| Jan Ferdinand I. hrabě z Kuefsteina | |
|---|---|
 Erb rodu Kuefsteinů | |
| Místodržitel v Dolních Rakousích | |
| Ve funkci: 1746 – 1749 | |
| Předchůdce | Leopold Viktorin Windischgrätz |
| Nástupce | Adam Filip Losy z Losinthalu |
| Vyslanec Českého království na říšském sněmu v Řezně | |
| Ve funkci: 1734 – 1734 | |
| Předchůdce | Bedřich August Harrach |
| Nástupce | Rudolf Josef Colloredo |
| Narození | 26. března 1686 Vídeň |
| Úmrtí | 12. dubna 1755 (ve věku 69 let) Vídeň |
| Commons | Johann Ferdinand I. von Kuefstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Ferdinand I. hrabě z Kuefsteina (Johann Ferdinand I. Graf von Kuefstein, Freiherr auf Greillenstein) (26. března 1688[1], Vídeň – 12. dubna 1755, Vídeň) byl rakouský šlechtic, diplomat a politik. Během své kariéry střídal službu ve státní správě, diplomatických službách a u císařského dvora ve Vídni, nakonec se stal dvorským místokancléřem a místodržitelem v Dolních Rakousích (1746–1749).
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu Kuefsteinů, který vlastnil statky v Dolních Rakousích (Litschau, Greillenstein). Patřil k početné rodině císařského tajného rady a maltézského rytíře Jana Jiřího IV. z Kuefsteinu (1645–1699), narodil se jako třináctý ze čtrnácti dětí. Studoval práva na univerzitě ve Vídni, poté absolvoval kavalírskou cestu, během níž ještě krátce studoval v Gießenu a po návratu se zapojil do státních služeb. Původně byl komorníkem u pozdější císařovny Marie Amálie, později působil jako rada dolnorakouského místodržitelství. V roce 1716 byl jmenován říšským dvorním radou[pozn. 1][2] a skutečným císařským komořím. Poté strávil několik na diplomatických cestách v Říši, kde bylo jeho úkolem přimět německé panovníky k uznání pragmatické sankce. Jako diplomat pobýval u biskupských dvorů v Lutychu a Mohuči, po roce 1723 u říšských hrabat v Porýní. V roce 1730 byl jmenován c.k. tajným radou a od roku 1735 byl rakouským dvorským místokancléřem. Jako držitel českého inkolátu byl v únoru 1734 vyslancem Českého království na říšském sněmu v Řezně.[3] Závěr svého veřejného působení strávil ve funkci místodržitele v Dolních Rakousích (1746–1749).
Za zásluhy obdržel v roce 1734 právo velkého palatinátu, od roku 1746 byl také členem říšského kolegia švábských hrabat, mimo jiné získal v roce 1725 inkolát v Čechách. Jeden z jeho starších bratrů Jan Leopold Antonín (1676–1745), byl císařským tajným radou a krátce majitelem panství Náměšť nad Oslavou. Po Janu Leopoldovi zdědil Jan Ferdinand kmenová rodová panství v Dolních Rakousích, několik let se ale soudil o majetkové nároky s příbuznými. Fakticky převzal správu panství až v roce 1751. Jeho manželkou byla hraběnka Marie Anna Breunerová (1700-–766), dcera generála a člena dvorské válečné rady Maxmiliána Ludvíka Breunera (1643–1716). Měli spolu jediného syna Jana Ferdinanda II. (1727–1789), který byl pokračovatelem rodu na panství Greillenstein.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Členem říšské dvorské rady byl jmenován 21. května 1716 spolu s Leopoldem Windischgrätzem, který byl také diplomatem a později Kuefsteinovým předchůdcem ve funkci dolnorakouského místodržitele. Spolu s nimi byl v roce 1716 do říšské dvorské rady uveden také hrabě Karel Antonín Serényi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jiné zdroje uvádějí jako rok narození 1686 in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels; 5. díl; Vídeň, 1804; s. 311 dostupné online
- ↑ Chronologische Liste des Reichshofräte, Vídeň, 2014; s. 152 dostupné online
- ↑ KUBEŠ, Jiří: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; s. 359, 393 ISBN 978-80-7422-574-1
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Ferdinand Kuefstein na Wikimedia Commons - Johann Ferdinand Kuefstein in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Rodokmen Kuefsteinů
