Johann Carl von Skop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Carl von Skop
Narození1674 nebo 1670
Těšín
Úmrtí18. století nebo 1754
Povoláníspisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Carl von Skop zvaný též Tluk (asi 1674 – ?) byl básník tvořící v latině.

Narodil se v Těšíně. Studoval v Krakově, Benátkách, Madridu, Salamance a v Římě, kde se stal i učitelem poetiky. Následně se vydal do Frankfurtu nad Odrou. Konvertoval z katolicismu k luteránství. Jeho majetek na Těšínsku byl rozchvácen „vzteklými mnichy“ a jemu samému bylo zakázáno v městě Těšíně pobývat. Roku 1701 se zapsal ve Frankfurtu ke studiu teologie pod jménem „Carolus Skop vulgo Tluck, eques Silesius“.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Lilia Parnassi (1700) [1]
  • Applausus Artis Parnasseae (ca. 1701) [2] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  • Varia Epigrammata Pertinentia Ad Lilia Parnassi (1702) [3]
  • Epigrammatum libri quatuor (ca. 1704) [4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Sinko, Tadeusz: Awanturniczy poeta cieszyński z początku XVIII w. Zaranie Śląskie 6, 1930, seš. 2, s. 53-58
  • Sinko, Tadeusz: Zapomniany humanista śląski: Jan Karol Skop z Cieszyna. Rocz. TPN Śl. 2, 1930, s. 119-141.
  • Oleksiński, Jerzy: „I nie ustali w walce“. Warszawa, Nasza Księgarnia, 1980, s. 65-67.
  • Golec, Józef - Bojda, Stefania: Słownik biograficzny Ziemi Cieszyńskiej. T. 1. Cieszyn, nakł. aut., 1993.
  • Ludwig, Walther: “Alter Naso miser sum fatis, stemmate, vita” - der Glaubensflüchtling Johann Carl v. Skop genannt Tluck und die Tristien Ovids. Humanistica Lovaniensia, Journal of Neo-Latin Studies 54, 2005, s. 321-344.
  • Puk, Marlena: Jan Karol Skop z Cieszyna jako duchowy spadkobierca Owidiusza. Terminus 8, 2006, seš. 1, s. 83-96.
  • Martínek, Libor: Jeden nebo dva autoři z Těšínska? Jan Karel Skop a Jiří Karel Skop (Tluk). Slavia, 2014, roč. 83, seš. 1, s. 25-41.
  • Piętak S.Pindur, D.Spratek, D.: Dějiny evangelíků na Těšínsku od reformace do tolerance. SCEAV, Český Těšín, 2020, s. 112-113.