Jiří Bedřich Thurn-Valsássina

Jiří Bedřich
hrabě Thurn-Valsássina
Jiří Bedřich ; hrabě Thurn-Valsássina
	Erb rodu Thurn-Valsássina
Poslanec korutanského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1867 – 1873
Panovník	František Josef I.
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
	Ve funkci:; 25. listopadu 1867 – 2. června 1879
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Jiří Antonín Thurn-Valsássina
Nástupce	Vincenc Jiří Thurn-Valsássina (od roku 1896)
Dědičný nejvyšší zemský hofmistr v Kraňsku, dědičný komoří nad stříbry v Korutansku a dědičný zemský maršálek v hrabství Gorice a Gradiška
	Ve funkci:; 9. února 1866 – 2. června 1879
Předchůdce	Jiří Antonín Thurn-Valsássina
Nástupce	Vincenc Jiří Thurn-Valsássina
C. k. komoří
Stranická příslušnost
Členství	Strana ústavověrného velkostatku
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství
Doba služby	do 1862
Hodnost	major
Bitvy/války	bitva u Magenty
Narození	29. března 1834 ; Mohuč
Úmrtí	2. června 1879 (ve věku 45 let) ; Brusel
Titul	hrabě
Choť	I. (1861) Marie Gabriela Pálffyová z Erdödu (1841–1867); II. (1872) Eugenie Vrints zu Falkenstein (1847–1879);
Rodiče	Jiří Antonín Thurn-Valsássina (1788–1866) a Emilie Chorinská z Ledské (1811–1888)
Děti	Marie Gabriela z Thurn-Valsássiny; Karolína Sidonie z Thurnu-Valsássiny-Como-Vercelli; Vincenc Jiří Vilém Thurn-Valsássiny; František Jan Duclas z Thurnu; Alexandr Jiří z Thurn-Valsássiny
Příbuzní	Douglas O'Donell, Graf O'Donell von Tyrconell (vnuk)
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Bedřich hrabě Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (německy Georg Friedrich Graf von Thurn-Valsássina-Como-Vercelli; 29. března 1834 Mohuč – 2. června 1879 Brusel) byl rakouský šlechtic, velkostatkář a rakousko-uherský politik. Po krátké službě v armádě se věnoval správě rodového majetku v Korutansku, kde se také uplatnil v politice. Po otci byl dědičným členem rakouské panské sněmovny.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurnů, narodil se jako nejstarší ze tří synů c. k. polního zbrojmistra Jiřího Thurn-Valsássiny (1788–1866), po matce Emilii (1811–1888) byl potomkem moravské rodiny Chorinských z Ledské. Maturoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, poté vstoupil do armády, v níž dosáhl hodnosti rytmistra (1855). Ve válce se Sardinií se vyznamenal v bitvě u Magenty a obdržel Vojenský záslužný kříž. V roce 1862 armádu opustil, mimo aktivní službu byl později povýšen do hodnosti majora. V roce 1866 po otci zdědil rodový majetek v Korutansku (fideikomis Bleiburg), další statky vlastnil ve Štýrsku a Dolním Rakousku a stal se dědičným členem rakouské panské sněmovny. V letech 1867–1873 byl též poslancem zemského sněmu v Korutanech, kde se připojil ke Straně ústavověrného velkostatku. Byl také c. k. komořím, kromě toho zastával několik dědičných čestných funkcí v různých korunních zemích Rakouska-Uherska. Byl dědičným nejvyšším zemským hofmistrem v Kraňsku, dědičným komořím nad stříbry v Korutansku a dědičným zemským maršálkem v hrabství Gorice a Gradiška.^[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se oženil v roce 1861 s hraběnkou Marií Gabrielou Pálffy-Daunovou (1841–1867), dcerou Ferdinanda Leopolda Pálffyho-Dauna (1807–1900). Marie Gabriela byla dámou Řádu hvězdového kříže a zahynula tragicky na popáleniny při zapečeťování dopisu.

Podruhé se Jiří Thurn oženil v roce 1872 s hraběnkou Eugenií Vrintsovou (1847–1879), taktéž dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou diplomata Maxmiliána Vrintse (1802–1896). Z obou manželství pocházelo celkem pět dětí, druhá manželka Eugenie zemřela v únoru 1879 ve věku 31 let na následky těžkého porodu nejmladšího syna. Pokračovatelem rodu byl nejstarší syn Vincenc (1866–1929), který mimo jiné vlastnil velkostatek Valeč v západních Čechách. Syn Alexandr (1879–1962) z druhého manželství působil v diplomacii. Dcera Karolína (1863–1944) byla manželkou hraběte Filipa ze Šternberka (1852–1924), s nímž žila na zámku Jemniště.

Děti[editovat | editovat zdroj]

1. Gabriela (17. 10. 1862 Bleiburg – 2. 5. 1938 Salcburk)
- ⚭ (1886) hrabě Hugo Max O'Donnell von Tyrconell (7. 11. 1858 Vídeň – 13. 9. 1904)
2. Karolína (5. 9. 1863 Bleiburg – 29. 2. 1944 Podlesí)
- ⚭ (1884) Filip ze Šternberka (13. 3. 1852 Březina – 18. 7. 1924 Jemniště)
3. Vincenc Jiří (22. 3. 1866 Bleiburg – 6. 4. 1928 Opatija), pokračovatel rodu, vlastnil velkostatek Valeč
- ⚭ (1898) Adela Anastázie Marie Tacoli (23. 5. 1874 Vídeň – 20. 3. 1964 Vídeň)
4. František Jan (10. 5. 1876 Vídeň – 26. 7. 1939 Vídeň), c. k. komoří, poslanec dolnorakouského zemského sněmu
- ⚭ (1910) Elsa Šarlota von Lützow (8. 11. 1886 Londýn – 10. 10. 1974 Vídeň)
5. Alexandr Jiří (3. 2. 1879 Vídeň – 5. 3. 1962 Bleiburg)
- ⚭ (1906) Aloisie (Alice) Evženie Kinská z Vchynic a Tetova (27. 7. 1886 Bad Ischl – 31. 8. 1975 Eisenkappel-Vellach)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Jiří Bedřich Thurn-Valsássina in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 915–916 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[2] Jiří Bedřich Thurn-Valsássina in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 915–916 dostupné online

[1]

[2]