Jaroslav Trnka
| Ing. Jaroslav Trnka, Csc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. května 1933 Brno, Československo |
| Úmrtí | 11. listopadu 2019 (ve věku 86 let) Praha, Česko |
| Alma mater | Fakulta elektrotechnická ČVUT |
| Pracoviště | Výzkumný ústav spojů, Federální ministerstvo spojů |
| Obor | telekomunikace |
| Ocenění | nejlepší pracovník spojů (1975), cena rektora za skriptum (1983) |
| Příbuzní | manželka Ing. arch. Julie Trnková (spoluautorka nové budovy Praha hlavní nádraží) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Trnka (30. května 1933, Brno – 11. listopadu 2019, Praha) byl český a československý vědecký pracovník a vynálezce v oblasti telekomunikací.[1] Získal pět patentovaných vynálezů a jeho stopy v oboru telekomunikací jsou patrné po celou druhou polovinu 20. století. Usiloval o rozšíření československé telekomunikační sítě, podílel se na plánování a uvádění telefonních ústředen do provozu, na zprovozňování meziměstských a mezinárodních volání, na automatizaci telekomunikační sítě a v 90. letech na její digitalizaci.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Studium[editovat | editovat zdroj]
Trnka vystudoval České vysoké učení technické v Praze, fakultu elektrotechnickou.
Přínos a vynálezy[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším je vynález z roku 1987 na zapojení telekomunikační sítě s adresovou komutací signálu pro přenos hlasu, který byl zapsán Úřadem pro vynálezy a objevy v Praze pod číslem 252274 dne 20. června 1989. Spoluautory jsou Ing. Boris Kubín, CSc. a Ing. Emanuel Prager, CSc. Vynález popisuje princip přenosu hlasu v digitální telekomunikační síti pomocí paketů. V roce 1990 tento vynález od československého státu odkoupila telekomunikační firma Bell Laboratories z New Jersey za 380 000 amerických dolarů. Další práce na aplikaci svého vynálezu se však Trnka v USA už neúčastnil (mj. pro vyšší věk). Na stejném principu, který byl v patentu popisován, o 14 let později vznikl s využitím modernějších technologií komunikační nástroj Skype. V tomto kontextu můžeme Jaroslava Trnku považovat za předchůdce Skype, za jednoho z prazakladatelů technologie přenosu hlasu po internetové síti.
V 90. letech se účastnil za Českou republiku ženevských jednání o technické harmonizaci telekomunikací, věnoval se implementaci evropského telekomunikačního práva v rámci přistoupení České republiky do EU.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Manželkou mu po celý život byla Ing. arch. Julie Trnková (rozená Kafková, *11. 9. 1934), spoluautorka stanice metra Hlavní nádraží v Praze a odbavovací haly nádraží, projektované v 60. letech 20. století. Měl dvě dcery, Kateřinu Trnkovou a Zuzanu Eskinasi (roz. Trnková).[1]
Udělené patenty a přihlášky vynálezů[editovat | editovat zdroj]
- Zapojení ochrany automatických telefonních ústředen proti svodům a smyčkám na spojovacích vedeních, č. 89776[2][3][4][5]
- Zapojení účastnické sady elektronické podvojné přípojky, č. 118961
- Zapojení k rozlišení místních a meziměstských hovorů pro obvody počítacího relé v automatických telefonních ústřednách, č. 122365
- Elektronické zapojení pro měření telefonního provozu, č. 129556
- Regulace nabíjecího proudu venkovní části koncentrátoru, PV 6084-66
- Zapojení telekomunikační sítě s adresovou komutací signálu, PV 5252-85
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Sdružovací telefonní zařízení, Elektronické minimum, sv. 41, 1963, SNTL[6][7]
- Telekomunikační technika pro III. ročník SPŠ ST, 1971, NADAS
- Úvod do teorie telefonního provozu, Knižnice aktualit, 1972, NADAS[8]
- Elektronické telefonní ústředny, spoluautor Ing. Emanuel Práger, 1972, NADAS[9][10][11]
- Tabulky pro výpočet spojovacích systémů, 1976, NADAS[12][13]
- Telekomunikační technika, 1987, NADAS
- Technologie spojů II – vybrané kapitoly, 1987, Vysoká škola ekonomická Praha[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Archivovaná kopie. slechta.bigbloger.lidovky.cz [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-28.
- ↑ Espacenet Dostupné online
- ↑ Databáza patentov Slovenska Dostupné online
- ↑ Espacenet - Původní dokument. cz.espacenet.com [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Espacenet - Bibliografická data. cz.espacenet.com [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Sdružovací telefonní zařízení - Jaroslav Trnka | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Kniha Sdružovací telefonní zařízení - Určeno údržbářům telefonních ústředen a ostatním techn. prac. v provozu spojů - Trh knih - můj antikvariát online. www.trhknih.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Kniha Úvod do teorie telefonního provozu - Trh knih - můj antikvariát online. www.trhknih.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Témata prací (Výběr práce). is.cuni.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ KUČERKA, Daniel. NÁVRH ANIMACE DIGITÁLNÍHO SPOJOVACÍHO POLE. www.vutbr.cz [online]. 2008 [cit. 2021-31-07]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Elektronické telefonní ústředny - Emanuel Prager | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ BRATISLAVA, SVOP spol s r o. Tabulky pro výpočet spojovacích systémů. www.infogate.sk [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (lang)
- ↑ Kniha Tabulky pro výpočet spojovacích systémů - Trh knih - můj antikvariát online. www.trhknih.cz [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ BRATISLAVA, SVOP spol s r o. Technologie spojů II : Vybrané kapitoly. 2.část. ...- Jaroslav Trnka. www.infogate.sk [online]. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. (lang)