Jaroslav Franěk

Jaroslav Franěk
Jaroslav Franěk
	Jaroslav Franěk v době služby na chebském letišti v roce 1921
Narození	8. října 1897; Nezabudice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1. července 1943 (ve věku 45 let); Věznice Plötzensee; Německá říše
Příčina úmrtí	popraven gilotinou
Národnost	česká
Povolání	hospodský
Ocenění	Československý válečný kříž 1939
Choť	Antonie Hornochová (druhá manželka)
	člen Sokola
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Franěk (známý též jako Rozvědčík, 8. října 1897 Nezabudice – 1. července 1943 Věznice Plötzensee) byl československý legionář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Franěk se narodil 8. října 1897 v Nezabudicích v okrese Rakovník manželům Julii a Josefovi Fraňkovým. Vychodil měšťanskou školu v Křivoklátu a vyučil se zámečníkem. Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 povolán do c. a k. armády bojovat na ruskou frontu, kde na jaře 1916 přeběhl do zajetí. Okamžitě podal přihlášku do Československých legií, kam byl 5. května 1916 přijat a kde sloužil jako rozvědčík. Bojoval v bitvě u Zborova, kde byl raněn, zasypán zeminou, ale opět vyproštěn. O jeho hrdinství se ve svém díle zmiňuje generál Rudolf Medek. Po prodělaném šoku trpěl epilepsií a do roku 1919 se léčil ve francouzské nemocnici v Saigonu.

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Československa v říjnu 1919 sloužil do roku 1923 na letišti v Chebu, poté byl přeložen do výslužby. V roce 1935 vybudoval v blízkosti rodných Nezabudic u řeky Berounky Hostinec U Rozvědčíka, kterému předcházela dřevěná bouda, a který se stal velmi oblíbeným a populárním. Mezi jeho hosty patřila i rodina Oty Pavla.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 aktivně vstoupil do protinacistického odboje v rámci Obrany národa. Vytvořil odbojovou skupinu, sháněl zbraně, které dopravoval v pivních sudech. Byl dvakrát zatčen a dvakrát propuštěn, poprvé českými četníky, podruhé gestapem, kdy mu k propuštění pomohl prodělaný epileptický záchvat. Potřetí a naposledy byl zatčen v lednu 1941 a 1. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Franěk byl 15. prosince 1945 in memoriam vyznamenán Českolovenským válečným křížem 1939.
V roce 1997 byla Jaroslavu Fraňkovi odhalena na hostinci U Rozvědčíka pamětní deska.
V roce 1998 byla Jaroslavu Fraňkovi v obci Nezabudice zřízena pamětní síň.^[1]

Jaroslav Franěk v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Postava rozvědčíka Jaroslava Fraňka se objevuje v dílech Oty Pavla. Díky pobytu Jaroslava Fraňka v Saigonu vznikla legenda, že bojoval v Indočíně, kterou do svých děl převzal i Ota Pavel. Ve filmu Zlatí úhoři jeho postavu ztvárnil Radoslav Brzobohatý, ve filmu Smrt krásných srnců Alois Švehlík.