Jaroslav Fiedler (kněz)
| Jaroslav Fiedler | |
|---|---|
| Narození | 13. července 1913 Louny  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. září 1992 (ve věku 79 let) Blatná  Československo |
| Povolání | Kněz |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Fiedler (13. července 1913 Louny – 25. září 1992 Blatná) malíř a básník a farář Církve československé husitské.[p 1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Do Církve československé husitské vstoupil v červnu 1920. V letech 1925–1932 studoval reálku v Lounech, v roce 1934 si doplnil vzdělání na gymnáziu v Duchcově.
V letech 1934–1938 studoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze. Po druhé odborné bohoslovecké zkoušce přijal 28. září 1938 kněžské svěcení.
Poměrně mlád se Jaroslav Fiedler přesouvá do Plzně a posiluje zdejší kněžskou základnu v nelehkých časech pro Evropu i Československo.
V letech 1938-1939 byl duchovním v náboženské obci Plzeň-východ. Dne 30. března 1939 byl oddán s Annou Hlaváčkovou (*1919), stal se otcem tří dětí.
Jaroslav Fiedler kromě kněžské služby z pověření církve vyučoval náboženství též ve Volduchách v menší obci nedaleko Rokycan.
V letech 1939–1946 byl duchovním pro Plzeň-západ.
V prvních dnech po osvobození Plzně, již 13. května 1945 jako zástupce faráře bratr Jaroslav Fiedler konal první bohoslužbu v právě otevřeném kostele Sboru Karla Farského v Plzni, na nároží ulic Klatovská a Husova. V místech kde se nedlouho předtím sváděly boje o toto strategicky významné město. Kostel dlouho před první světovou válkou postavený pro potřeby německy mluvícího obyvatelstva sloužil od osvobození Církvi československé husitské a ještě dlouho na sobě nesl na sobě stopy bojů.
V letech 1946–1951 byl Jaroslav Fiedler duchovním v Horažďovicích , je otázkou zda do města byl přeložen pro svou přílišnou angažovanost a umělecké nadání spojené se schopností získávat přátele a organizovat nevšední akce; nebo zda šlo o upřímnou snahu pozvednout religiozitu v tom díky absenci průmyslu a obchodu trochu ospalém kraji se slavnou minulostí, totéž by se dalo říci o dalším přeložení 1951–1983 do Blatné s administrací Strakonic, od roku 1978 byl pracujícím důchodcem, navzdory již poměrně vysokému věku pečlivě a obětavě spravoval v letech 1983–1992 náboženskou obec Kasejovice.[1]
Při své službě duchovního maloval olejomalby, které sám označoval za naivní, nicméně se stal zkušeným moderním malířem na pomezí mezi figurativním a abstraktním uměním. Vystavoval v galeriích, které se jeho umění odvážily zveřejnit: Městské muzeum, Volyně (Strakonice); Městská galerie, Vysoké Mýto (Ústí nad Orlicí); Oblastní muzeum v Písku, Písek (okres Písek) etc.
V době izolace církve ateistickou společností to bylo jistě velmi povzbuzující a poukazuje to i na kvality jeho umění, které nebylo snadné ignorovat. Jeho obrazy byly k vidění mimo galerie i v bytech duchovních Církve československé husitské a např. v administrativních prostorách plzeňské diecéze v Husově ulici v Plzni.[2]
Malíř Josef Synek dnes vzpomíná na kolegu výtvarníka: Takový ostrov, to je hledání ráje. Mám představu, že je tam teplo, příjemně, je tam klid. Jak říkal Jarda Fiedler: Byli jsme vyhnáni z ráje a teď ho celej život hledáme....
Po „sametové revoluci“ se Jaroslav Fiedler stal členem umělecké skupiny jihočeských výtvarníků Kruh 89, která se prezentovala časopisem Invence. Jeho díla jsou zastoupena v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Galerii Benedikta Rejta v Lounech nebo v Okresním muzeu ve Vysokém Mýtě.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JINDRA, Martin. Biografický slovník Církve československé husitské.. Praha: Církev československá husitská, 2020. 640 s. ISBN 978-80-7000-167-7. S. 126.
- ↑ Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 126–127.
- ↑ Biografický slovník Církve československé husitské. [s.l.]: [s.n.] S. 127.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Osobní složky duchovních, osobní výkaz Jaroslava Fiedlera.
- EISENHAMEROVÁ Pavlína, Městské muzeum Blatná: Prý pořád maluju jako dítě. Blatenské listy, 2020, č. 2, s. 1, 9.
- DOLEJŠ, Jiří a Jan MERGL: Jaroslav Fiedler - obrazy : Olga Haláková - keramika : Petr Halák - obrazy : katalog k výstavě. Městské muzeum, Blatná 1989.
- DOSKOČIL, Eduard: Tvorba Jaroslava Fiedlera. Městská galerie, Vysoké Mýto 1969.
- MATYÁŠOVÁ, Eva: Naivní malířství. Odeon, Praha 1986
- JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. Církev československá husitská, Praha 2020, (ISBN 978-80-7000-167-7)
