Jan Josef Vratislav z Mitrovic
| Jan Josef Vratislav z Mitrovic | |
|---|---|
 Erb Vratislavů z Mitrovic | |
| Narození | 6. února 1694 Deštná |
| Úmrtí | 11. září 1753 (ve věku 59 let) Chrast |
| Povolání | katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Příbuzní | Jan Adam Vratislav z Mitrovic (sourozenec) |
| Funkce | diecézní biskup (od 1733) biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic (německy Johann Joseph Reichsgraf Wratislaw von Mitrowitz, 6. února 1694, Deštná – 11. září 1753, Chrast) byl český šlechtic z rodu Vratislavů z Mitrovic a římskokatolický duchovní – biskup královéhradecký.
Život[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Jan Josef Vratislav z Mitrovic se narodil v Deštné jako syn hraběte Václava Vojtěcha Maxmiliána Vratislava z Mitrovic, císařského hejtmana Bechyňského kraje a jeho manželky Johany Veroniky, rozené z Říčan. Jeho starší bratr Jan Adam Vratislav z Mitrovic byl biskupem v Hradci Králové a v Litoměřicích (byl dokonce jmenován pražským arcibiskupem, zemřel však před převzetím úřadu). Také jeho další bratři Jan Augustin Vratislav z Mitrovic a Jan Václav Vratislav z Mitrovic byli duchovními.
Vzdělání a duchovní dráha[editovat | editovat zdroj]
Po absolvování královéhradeckého jezuitského gymnázia pokračoval Jan Josef ve studiích v Praze a na římské univerzitě La Sapienza získal titul doktora práv. 27. září 1719 byl vysvěcen na kněze. Poté se stal kanovníkem olomoucké kapituly a proboštem u kapituly Všech svatých na Pražském hradě a později byl jmenován také císařsko-královským skutečným radou a domovským prelátem.
Biskupský úřad[editovat | editovat zdroj]
Po smrti 8. královéhradeckého biskupa Mořice Adolfa Saského jej 6. července 1733 císař Karel VI. jmenoval do funkce nového biskupa. Papežské potvrzení následovalo 18. prosince téhož roku a intronizace 6. června 1734. V tomto úřadě setrval téměř dvacet let, do roku 1753.
Během svého úřadování usiloval o zřizování dalších farností a omezoval práva církevních patronátů. Vydal také předpisy k odívaní kněží a kanovníků a v roce 1735 dal podnět k organizování jezuitských misií. Od papeže Klementa XII. dostal darem pro katedrálu v roce 1737 relikvie diecézního patrona Klementa Římského.
V době pruské okupace za první slezské války roku 1741 a druhé slezské války v roce 1744 došlo k hospodářskému úpadku diecéze. Na finanční podporu biskupství získal Jan Josef v roce 1747 panství Zájezdec a v roce 1750 panství Hroubovice. V Chlumu, který byl rovněž majetkem diecéze, nechal zřídit zámeček.
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Jan Josef Vratislav z Mitrovic zemřel 11. září 1753 na zámku Chrast a byl pohřben v biskupské hrobce v kryptě katedrály Svatého Ducha.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAVLÍKOVÁ, Eva, POLEHLA, Petr: Intronizace královéhradeckých biskupů v 17. a 18. století; Červený Kostelec, 2020; s. 71—76 ISBN 978-80-7465-419-0
- Constantin von Wurzbach: Wratislaw-Mitrowicz, Johann Joseph. In: BLKÖ díl 58., Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1889, str. 158
- Aleš Zelenka, In Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0, S. 576–577
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Vratislav z Mitrovic, Jan Josef, hrabě 1694–1753 - Portaro - library catalog [online]. Praha: PROVENIO - Knihovna Národního muzea [cit. 2019-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-16.
| Předchůdce: Mořic Adolf Saský |
|
9. biskup královéhradecký 1733–1753 |
|
Nástupce: Antonín Petr Příchovský z Příchovic |
