Jan Beneš a spol., továrna na hospodářské stroje v Pražském Předměstí u Hradce Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Beneš a spol., továrna na hospodářské stroje v Pražském Předměstí u Hradce Králové
Základní údaje
Datum založení1903
Osudzastavení výroby (mezi lety 1939-1945)
SídloPražské Předměstí (Hradec Králové), Rakousko-Uhersko, Československo
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenský
Službyzemědělské stroje
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Beneš a spol., továrna hospodářských strojů v Pražském Předměstí byla firma, která se od roku 1903 zabývala výrobou zemědělských strojů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato továrna čp. 217 byla postavena v roce 1903[1] při pražské (kuklenské) silnici, tj. na Husově třídě u Fialových (dnes Sukových) sadů. Vedle ní roku 1910 postavil A. Žemla Hotel U České koruny. Vznik závodu měl za následek nejen zvýšení počtu obyvatel obce, ale i vzrůst poplatní síly.

Jak již z názvu vyplývá, sortiment továrny tvořily hospodářské stroje. Zejména šlo o secí stroje a patentní pluhy. Mnohé z těchto výrobků byly na různých výstavách a závodech oceněny nejvyššími cenami. Byly to např. nepřekonatelný secí stroj spodního výsevu Preciosa a patentní obracovací dvojradličný pluh Unikum[2]. V roce 1906 závod vystavoval na Hospodářské výstavě v Praze.

Vedle vlastní výroby byly samozřejmé i dodávky strojů jiných výrobců, ať již z domova nebo ciziny (trieury - spirálové třídiče zrna, třídílný Cambridge válec, čtyřpolové brány osevní, luční brány na mech, třídílné brány kloubové systém Bacher a Scoular, vyorávače řepy s předkem, pluhy Sulky a Albion s předkem), ale také benzinových motorů.

1. července 1908 se firma stala veřejnou obchodní společností a o 13 dní později byla zapsána do obchodního rejstříku[3]. Roku 1913 vystoupil z firmy Benešův společník Čeněk Dostál, v listopadu 1914 byl ustanoven dohled nad jejím obchodováním a v roce 1920 došlo k združstevnění továrny. K upsání byl nutný obnos (k převzetí a dalšímu provozování výroby) 2 000 000 Kč, rozdělený na 10 000 podílů po 200 Kč, a zápisné na každý podíl 10 K. Upisování prováděla od 1. září do 31. října 1920 Diskontní společnost v Hradci Králové, přičemž 500 podílů odkoupil dosavadní majitel.

Velká konkurence v oboru přinášela podniku potíže. Musel proto vydávat nemalé peníze do reklamy a prezentovat se na různých výstavách, např. 3. července - 2. srpna 1926 na Hospodářsko-průmyslové výstavě severovýchodních Čech v Jaroměři.

Závod byl stejně jako mnohé další postižen řadou nehod, např. 24. července 1928 se při práci smekl 20letý strojník Jaroslav Vejdělek a zranil se na levé ruce. Největším problémem však byla světová hospodářská krize, která byla po období 1. světové války druhou překážkou v slibném rozvoji továrny. Přesto byla v roce 1928 povolena stavba nového skladiště. V roce 1939 byli majiteli firmy Jan a Jaroslav Benešovi[4]. O něco později zde byla výroba zastavena, někdy mezi lety 1939 a 1945, protože již po osvobození v areálu žádná výroba neprobíhala.

V roce 1946 zakoupil areál továrny Ústav pro zvelebování živností v Hradci Králové, který téhož roku poskytl učňovským školám velkou dvoranu v zakoupeném objektu, aby ji po přepažení mohly využívat jako dílny[5]. V následujícím roce sám přesídlil do nových místností v této bývalé továrně[6].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 218
  2. Zemědělské listy. Nepolitický illustrovaný agrární týdenník, Praha 8. ledna 1909, str. 64
  3. Jindřich Fiala a Jan Jindra, Královéhradecká ročenka 1912, Hradec Králové 1911, str. 117
  4. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Za použití úředních pramenů vydán firmou RUDOLF MOSSE akc. spol. SVAZEK I. Seznam adres: Čechy, Praha 1939, str. 1056
  5. Lidové proudy, Hradec Králové 11. října 1946, str. 3
  6. Lidové proudy, Hradec Králové 5. prosince 1947, str. 3