James Carnegie, 3. vévoda z Fife

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Carnegie
vévoda z Fife a hrabě ze Southesku
Portrét
Úplné jménoJames George Alexander Bannerman Carnegie
Narození23. září 1929
Londýn, Anglie
Úmrtí22. června 2015
Angus, Skotsko
ManželkaCaroline Dewarová
PotomciAlexandra Etheringtonová
David Carnegie, 4. vévoda z Fife
OtecCharles Carnegie, 11. hrabě ze Southesku
MatkaMaud, hraběnka ze Southesku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Carnegie, 3. vévoda z Fife (James George Alexander Bannerman Carnegie; 23. září 1929, Londýn22. června 2015, Angus) byl britský držitel půdy, farmář a peer. Byl vnukem princezny Luisy, nejstarší dcery britského krále Eduarda VII. a Alexandry Dánské. Jako potomek britského panovníka v ženské linii nevykonával královské ani úřední povinnosti ani nepřijímal žádné finanční prostředky z občanského seznamu. Byl vzdáleným bratrancem královny Alžběty II., Margaret, hraběnky ze Snowdonu a norského krále Haralda V. Přes dědečka z matčiny strany byl také potomkem Viléma IV. Britského a Dorothy Jordan.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

James se narodil jako jediný syn 11. hraběte ze Southesku a jeho manželky Maud, mladší dcery 1. vévody z Fife a Luisy Koburské. Jedním z jeho kmotrů byl britský král Jiří V., matčin strýc, který byl na křtu zastoupen svým nejstarším synem a dědicem, princem z Walesu.

James se vzdělával v Ludgrove na Gordonstoun School a na Královské zemědělské univerzitě v Cirencesteru. V letech 1948–50 sloužil se skotskou stráží v Malajsku. Sloužil také jako místo patron Braemarské Královské vysočinské společnosti a Britské olympijské asociace.

Vévoda z Fife[editovat | editovat zdroj]

Vévodství Fife bylo poprvé uděleno v roce 1889 Jamesovu dědečkovi, 6. hraběti z Fife, královnou Viktorií při jeho sňatku s princeznou Luisou, nejstarší dcerou prince z Walesu. V dubnu 1900 získal první vévoda nový patent jako vévoda z Fife a hrabě z Macduffu ve šlechtickém stavu Spojeného království, tentokrát se zvláštním ostatkem jeho dcerám s princeznou Luisou a jejich mužským potomkům. Jedinými potomky vévodského páru byly dvě dcery, vévodství zdědila starší z nich Alexandra, která se provdala za Artura z Connaughtu.

26. února 1959 se stal James po své tetě Alexandře vévodou z Fife a hrabětem z Macduffu, protože její jediné dítě, syn Alastair zemřel bezdětn ještě před svou ní. 16. února 1992 se stal po smrti otce také hrabětem ze Southesku a předákem rodu Carnegie.

Žil v Elsick House na svém pozemku u Stonehavenu v Kincardineshire a také hospodařil na rodinném panství kolem zámku Kinnaird v Brechinu. Mezi jeho zájmy patřila sportovní auta, na Rallye Monte Carlo v roce 1955 řídil Ford Zephyr 6.

Car Mikuláš II.[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století byla vévodova mitochondriální DNA využita k identifikaci kostí nalezených v roce 1979 na Sibiři jako ostatky posledního ruského cara Mikuláše II., který byl v roce 1918 zavražděn s manželkou a dětmi. Alexandra Dánská, vévodova prababička, byla starší sestrou carovi matky Dagmar. Test vyžadoval potomka ženské linie, protože mDNA, pokud neexistuje mutace, je předávána v nezměněné podobě z matky na dítě. V případě vévody Jamese přešla mDNA od královny Alexandry na jeho babičku Luisu Koburskou, pak na jeho matku Maud a pak na něj. Vévodova mDNA se na 98,5 procenta shodovala s kostmi, což je vzácná nedokonalá shoda, o níž vědci měli podezření, že je způsobena genetickou mutací na ruské straně zvanou heteroplazmie. V roce 1994 byly v Petrohradě exhumovány ostatky Mikulášova mladšího bratra Georgije. Mitochondriální DNA od velkovévody Georgije také odhalila heteroplazmii, což potvrzuje teorii mutace a nezvratný důkaz, že kosti skutečně patřily poslednímu ruskému carovi.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Vévoda před Elsick House
(fotografováno Allanem Warrenem, 1984)

V mládí bylo vévodovo jméno různě spojováno s princeznou Margaret, balerínou Mary Drage a Divinou Galicou.

11. září 1956 se šestadvacetiletý lord Carnegie oženil s o pět let mladší Caroline Dewarovou, nejstarší dcerou 3. barona Forteviota. Do jejich rozvodu v roce 1966 se jim narodily tři děti:

  • syn (4. dubna 1958)
  • Lady Alexandra Clare Carnegie (20. června 1959), 11. května 2001 se provdala za Marka Fleminga Etheringtona, se kterým má jednu dceru Amélii.
  • David Carnegie, 4. vévoda z Fife (3. března 1961), 16. června 1987 se oženil s Caroline Anne Buntingovou, se kterou má tři syny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
James Carnegie, 5. baronet
 
 
James Carnegie, 9. hrabě ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Charlotte Lysonsová
 
 
Charles Carnegie, 10. hrabě ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Charles Noel, 1. hrabě z Gainsborough
 
 
Catherine Hamilton Noelová
 
 
 
 
 
 
Arabella Williamsová
 
 
Charles Carnegie, 11. hrabě ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Charles Bannerman, 8. baronet
 
 
Alexander Bannerman, 9. baronet
 
 
 
 
 
 
Anne Bannermanová
 
 
Ethel Mary Elizabeth Bannermanová
 
 
 
 
 
 
George Sackville-West, 5. hrabě De La Warr
 
 
Arabella Diana Sackville-Westová
 
 
 
 
 
 
Elizabeth Sackville-Westová, hraběnka De La Warr
 
James Carnegie, 3. vévoda z Fife
 
 
 
 
 
Alexander Duff
 
 
James Duff, 5. hrabě Fife
 
 
 
 
 
 
Anne Steinová
 
 
Alexander Duff, 1. vévoda z Fife
 
 
 
 
 
 
William Hay, 18. hrabě z Errollu
 
 
Agnes Duffová, hraběnka Fife
 
 
 
 
 
 
Elizabeth Hayová, hraběnka z Errollu
 
 
Maud, hraběnka ze Southesku
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
Královna Viktorie
 
 
Luisa Koburská, vévodkyně z Fife
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Carnegie, 3rd Duke of Fife na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Vévoda z Fife
Předchůdce:
Alexandra Duffová
19592015
James Carnegie, 3. vévoda z Fife
Nástupce:
David Carnegie
Hrabě ze Southesku
Předchůdce:
Charles Carnegie
19922015
James Carnegie, 3. vévoda z Fife
Nástupce:
David Carnegie