Jacques de Baerze
Jacques de Baerze (aktivní před 1384, zemřel po roce 1399) byl vlámský gotický řezbář, pocházející pravděpodobně z Gentu. Z jeho díla se dochovaly dva vyřezávané oltářní retábly v Dijonu, který v jeho době patřil k Burgundskému vévodství.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jacques de Baerze žil a tvořil v Dendermonde. Již před rokem 1384 byl uznávaným mistrem místního panovníka Ludvíka II. Flanderského, vévody z Brabantu, který od něj objednal dva dřevěné oltáře pro zámeckou kapli Dendermonde a pro nemocnici cisterciáckých sester Bijloke nedaleko Gentu. Tyto oltáře se nedochovaly, ale znal je Filip Smělý, vévoda Burgundský a zeť Ludvíka II. Flanderského, který si objednal dva podobné pro karteziánský klášter Champmol nedaleko Dijonu. Po instalaci dokončených oltářů roku 1399 již další doklady o působení řezbáře neexistují.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Pro Champmol vytvořil Jacques de Baerze roku 1391 dva rozměrné křídlové oltáře - hlavní oltář kostela s tématem Ukřižování a oltář Světců a mučedníků pro kapitulní síň kláštera. O rok později byly oltáře převezeny do dílny Melchiora Broederlama v Ypres, kde byly pozlaceny. Broederlam zhotovil malovaná křídla, z nichž se zachovala jen dvě na oltáři s Ukřižováním. Jsou na nich scény Zvěstování a Navštívení na levé straně, Uvedení Páně do chrámu a Útěk do Egypta na pravém křídle. Při otevření křídel jsou vidět tři vyřezávané a zlacené scény ze života Ježíše Krista ve vysokém reliéfu. [2]
Oltář s Ukřižováním[editovat | editovat zdroj]
- oltář Ukřižování
-
Celkový pohled -
Klanění tří králů -
Ukřižování -
Kladení do hrobu
Popis[editovat | editovat zdroj]
Scény rámuje baldachýn zdobený liliemi. Vrchní stranu oltáře vyplňuje gotická architektura s množstvím jemných detailů, které připomínají kostely s výklenky, okny a věžičkami. Sošky andělů byly doplněny v devatenáctém století, protože originály se nedochovaly.
Centrální panel[editovat | editovat zdroj]
- Klanění tří králů - Marie drží na klíně Ježíška, který se projevuje jako normální dítě a Balthasara tahá za knír. Druhý král rukou zvedá svou korunu a škrábe se na hlavě. V době vzniku oltáře byla černá barva určena nevěřícím, proto je třetí král severského typu. Kromě Marie jsou zobrazeni Josef s miskou a lžící, v pozadí zřejmě sv. Anna, hlavy osla a vola.
- Ukřižování - Kristus na kříži se dvěma lotry po stranách. Nad lotrem po pravici anděl a Slunce jako příjemce duše kajícníka, nad lotrem po levici Měsíc a ďábel letící pro duši nenapraveného. Krucifix se ztratil během francouzské revoluce a byl doplněn roku 1933 během restaurování oltáře v Chicagu.
- Pod křížem vlevo setník Longin s kopím a dalším vojákem a pomocník zvedající ke Kristovi houbu namočenou v octě, sv. Jan Evangelista a jedna z Marií utěšující Pannu Marii. Další Marie odvrací tvář, za nimi Marie Magdalena se zdviženýma rukama. Pod křížem postava s žebříkem. Vpravo centurion s dalším jezdcem na koni a vojákem v brnění, vpředu skupina vojáků hraje kostky o Kristovu tuniku.
- Kladení do hrobu - tělo Krista ukládají Nikodém a Josef z Arimatie, v pozadí Panna Marie, sv. Jan Evangelista a Marie, matka Jakubova, vlevo Marie Magdalena s nádobou s mastí, vpravo patrně Salome.
Pravé křídlo[editovat | editovat zdroj]
- Sv. Jan Křtitel (nebo sv. Josef), sv. Barbora, sv. Ludvík, sv. Markéta, sv. Antonín
Levé křídlo[editovat | editovat zdroj]
- Sv. Jiří, sv. Maří Magdalena, sv. Jan Evangelista, sv. Kateřina alexandrijská, sv. Kryštof
- Detaily oltáře
-
levé křídlo -
Detail s ďábly -
Stětí sv. Jana Křtitele -
detail zadní strany křídla, Melchior Broederlam -
Zvěstování, Melchior Broederlam -
Uvedení Páně do chrámu, Melchior Broederlam
Známá díla[editovat | editovat zdroj]
- Oltář s Ukřižováním a scénami Klanění tří králů a Kladení do hrobu, celkové rozměry 167 x 252 cm, nyní Musée des Beaux-Arts de Dijon
- Oltář Světců a Mučedníků, celkové rozměry 159 x 252 cm
- figura Ukřižovaného, 28 cm, Art Institute of Chicago[3]
- Sv. Jiří, Mimara museum, Záhřeb (dílo je reprodukováno a lze je nalézt na trhu starožitností)[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sherry C.M. Lindquist, Agency, Visuality and Society at the Chartreuse de Champmol, Routledge, New York, 2016
- ↑ Snyder J, 1985, s. 17
- ↑ Corpus of Christ, from the Altarpiece of the Crucifixion, Art Institute of Chicago
- ↑ Czechantik: Sv. Jiří - Jacques de Baerze (1925). www.czechantik.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-20.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Susie Nash, “Création et signification: Les retables de Jacques de Baerze et Melchoir Broederlam, Un nouvel examen des sources” in: Les Retables de la Chartreuse de Champmol, ed. Sophie Jugie and Catherine Tran-Bourdonneau, Dijon and Ghent, 2014, pp. 36-37, fig. 9.
- Renate Prochno, Die Kartause von Champmol, Grablege der burgundischen Herzöge 1364-1477, Berlin, 2002, p. 133
- Charles Minott, "The Meaning of the Baerze-Broederlam Altarpiece", in: A Tribute to Robert A. Koch. Studies in the Northern Renaissance, 1994, p. 131–141
- Susanna Bichler, "Les retables de Jacques de Baerze", in: Actes des journées internationales Claus Sluter, 1992, p. 23-36
- Snyder, James; Northern Renaissance Art, 1985, Harry N. Abrams, ISBN 0-13-623596-4
- Wiltraud Mersmann, “Jacques de Baerze und Claus Sluter,” Aachner Kunstblätter 39 (1969), pp. 153–55, figs. 7, 8.
- Erwin Panofsky, Early Netherlandish Painting, Its Origins and Character, London, 1966, pp. 79, 391 n. 3.
- Musée des Beaux-Arts de Dijon, Catalogues des Sculptures (Dijon, 1960), p. 10, no. 4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacques de Baerze na Wikimedia Commons - Oltář s Ukřižováním, Musée des Beaux-Arts de Dijon
- Web Gallery of Art: The Dijon Altarpiece (Retable of the Crucifixion)
