Jacques de Baerze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jacques de Baerze (aktivní před 1384, zemřel po roce 1399) byl vlámský gotický řezbář, pocházející pravděpodobně z Gentu. Z jeho díla se dochovaly dva vyřezávané oltářní retábly v Dijonu, který v jeho době patřil k Burgundskému vévodství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacques de Baerze žil a tvořil v Dendermonde. Již před rokem 1384 byl uznávaným mistrem místního panovníka Ludvíka II. Flanderského, vévody z Brabantu, který od něj objednal dva dřevěné oltáře pro zámeckou kapli Dendermonde a pro nemocnici cisterciáckých sester Bijloke nedaleko Gentu. Tyto oltáře se nedochovaly, ale znal je Filip Smělý, vévoda Burgundský a zeť Ludvíka II. Flanderského, který si objednal dva podobné pro karteziánský klášter Champmol nedaleko Dijonu. Po instalaci dokončených oltářů roku 1399 již další doklady o působení řezbáře neexistují.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pro Champmol vytvořil Jacques de Baerze roku 1391 dva rozměrné křídlové oltáře - hlavní oltář kostela s tématem Ukřižování a oltář Světců a mučedníků pro kapitulní síň kláštera. O rok později byly oltáře převezeny do dílny Melchiora Broederlama v Ypres, kde byly pozlaceny. Broederlam zhotovil malovaná křídla, z nichž se zachovala jen dvě na oltáři s Ukřižováním. Jsou na nich scény Zvěstování a Navštívení na levé straně, Uvedení Páně do chrámu a Útěk do Egypta na pravém křídle. Při otevření křídel jsou vidět tři vyřezávané a zlacené scény ze života Ježíše Krista ve vysokém reliéfu. [2]

Oltář s Ukřižováním[editovat | editovat zdroj]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Scény rámuje baldachýn zdobený liliemi. Vrchní stranu oltáře vyplňuje gotická architektura s množstvím jemných detailů, které připomínají kostely s výklenky, okny a věžičkami. Sošky andělů byly doplněny v devatenáctém století, protože originály se nedochovaly.

Centrální panel[editovat | editovat zdroj]

  • Klanění tří králů - Marie drží na klíně Ježíška, který se projevuje jako normální dítě a Balthasara tahá za knír. Druhý král rukou zvedá svou korunu a škrábe se na hlavě. V době vzniku oltáře byla černá barva určena nevěřícím, proto je třetí král severského typu. Kromě Marie jsou zobrazeni Josef s miskou a lžící, v pozadí zřejmě sv. Anna, hlavy osla a vola.
  • Ukřižování - Kristus na kříži se dvěma lotry po stranách. Nad lotrem po pravici anděl a Slunce jako příjemce duše kajícníka, nad lotrem po levici Měsíc a ďábel letící pro duši nenapraveného. Krucifix se ztratil během francouzské revoluce a byl doplněn roku 1933 během restaurování oltáře v Chicagu.
Pod křížem vlevo setník Longin s kopím a dalším vojákem a pomocník zvedající ke Kristovi houbu namočenou v octě, sv. Jan Evangelista a jedna z Marií utěšující Pannu Marii. Další Marie odvrací tvář, za nimi Marie Magdalena se zdviženýma rukama. Pod křížem postava s žebříkem. Vpravo centurion s dalším jezdcem na koni a vojákem v brnění, vpředu skupina vojáků hraje kostky o Kristovu tuniku.

Pravé křídlo[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. Jan Křtitel (nebo sv. Josef), sv. Barbora, sv. Ludvík, sv. Markéta, sv. Antonín

Levé křídlo[editovat | editovat zdroj]

  • Sv. Jiří, sv. Maří Magdalena, sv. Jan Evangelista, sv. Kateřina alexandrijská, sv. Kryštof

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • Oltář s Ukřižováním a scénami Klanění tří králů a Kladení do hrobu, celkové rozměry 167 x 252 cm, nyní Musée des Beaux-Arts de Dijon
  • Oltář Světců a Mučedníků, celkové rozměry 159 x 252 cm
  • figura Ukřižovaného, 28 cm, Art Institute of Chicago[3]
  • Sv. Jiří, Mimara museum, Záhřeb (dílo je reprodukováno a lze je nalézt na trhu starožitností)[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sherry C.M. Lindquist, Agency, Visuality and Society at the Chartreuse de Champmol, Routledge, New York, 2016
  2. Snyder J, 1985, s. 17
  3. Corpus of Christ, from the Altarpiece of the Crucifixion, Art Institute of Chicago
  4. Czechantik: Sv. Jiří - Jacques de Baerze (1925). www.czechantik.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-20. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Susie Nash, “Création et signification: Les retables de Jacques de Baerze et Melchoir Broederlam, Un nouvel examen des sources” in: Les Retables de la Chartreuse de Champmol, ed. Sophie Jugie and Catherine Tran-Bourdonneau, Dijon and Ghent, 2014, pp. 36-37, fig. 9.
  • Renate Prochno, Die Kartause von Champmol, Grablege der burgundischen Herzöge 1364-1477, Berlin, 2002, p. 133
  • Charles Minott, "The Meaning of the Baerze-Broederlam Altarpiece", in: A Tribute to Robert A. Koch. Studies in the Northern Renaissance, 1994, p. 131–141
  • Susanna Bichler, "Les retables de Jacques de Baerze", in: Actes des journées internationales Claus Sluter, 1992, p. 23-36
  • Snyder, James; Northern Renaissance Art, 1985, Harry N. Abrams, ISBN 0-13-623596-4
  • Wiltraud Mersmann, “Jacques de Baerze und Claus Sluter,” Aachner Kunstblätter 39 (1969), pp. 153–55, figs. 7, 8.
  • Erwin Panofsky, Early Netherlandish Painting, Its Origins and Character, London, 1966, pp. 79, 391 n. 3.
  • Musée des Beaux-Arts de Dijon, Catalogues des Sculptures (Dijon, 1960), p. 10, no. 4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]