Hradiště U Svaté Anny
| Hradiště U Svaté Anny | |
|---|---|
.jpg) celkový pohled na ostrožnu s hradištěm od soutoky Vltavy a Lužnice | |
| Základní informace | |
| Výstavba | doba bronzová |
| Zánik | doba bronzová |
| Poloha | |
| Adresa | severozápadně od Malé Strany, Týn nad Vltavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′39,63″ s. š., 14°23′25,88″ v. d. |
  U Svaté Anny | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45896/3-5597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradiště u Svaté Anny je pravěké výšinné hradiště severozápadně od Malé Strany v Týně nad Vltavou. Nachází se na východním okraji Neznašova, asi 300 metrů jižně od soutoku Vltavy s Lužnicí. Hradiště bylo osídleno v době bronzové a postavené ve strategické poloze na ostrožně zřejmě mělo za úkol kontrolovat obchodní stezku podél Vltavy. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hradiště poprvé popsal Josef Ladislav Píč v devadesátých letech devatenáctého století. V roce 1952 ho povrchově zkoumali František Prošek a Eva Jílková, kteří nalezli malé množství keramiky a datovali je do starší doby halštatské. Datování změnil Antonín Beneš, když hradiště na základě malého archeologického výzkumu zařadil do rané střední doby bronzové.[2] V roce 1985 na hradišti Pavel Břicháček nalezl keramické střepy z raného středověku.[3] Na základě výzkumu z roku 2015 byl hlavním obdobím osídlení lokality přelom starší a střední doby bronzové, ale blíže nejasné využití mělo místo i v mladší době bronzové.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hradiště bylo postaveno nad soutokem Vltavy a Bohunického potoka na ostrožně,[3] která je součástí Táborské pahorkatiny.[5] Terén ostrožny se svažuje směrem k severu. Snadno přístupnou jižní stranu chránilo opevnění tvořené vnějším příkopem a hradbou, z níž se dochoval val až šest[6] metrů vysoký a přes padesát metrů dlouhý. Val se na obou koncích obloukovitě stáčí k severu a postupně splývá s terénními hranami na bočních stranách ostrožny. Vrchol valu v nadmořské výšce 407 metrů je nejvyšším bodem hradiště.[3] K vybudování hradby byl využit přirozený skalní hřbet.[6] Přibližná rozloha chráněné plochy je 0,7 hektaru.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-28]. Identifikátor záznamu 14.390522 : Hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ CHVOJKA, Ondřej; JOHN, Jan; HLÁSEK, Daniel. Hradiště na soutoku. Nové poznatky k opevněné výšinné lokalitě Týn nad Vltavou – U Sv. Anny. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2016. Dále jen Hradiště na soutoku (2016). ISBN 978-80-87311-77-6. ISSN 0231-8237. Svazek 29. S. 100.
- ↑ a b c d Hradiště na soutoku (2016), s. 101.
- ↑ Hradiště na soutoku (2016), s. 113.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Hradiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy)
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Týn nad Vltavou, s. 326.
- CHVOJKA, Ondřej; JOHN, Jan; HLÁSEK, Daniel. Hradiště na soutoku. Nové poznatky k opevněné výšinné lokalitě Týn nad Vltavou – U Sv. Anny. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2016. ISBN 978-80-87311-77-6. ISSN 0231-8237. Svazek 29. S. 99–115.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradiště U Svaté Anny na Wikimedia Commons - Týn nad Vltavou I [online]. www.stredovek.com [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
