Heyrovskýit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heyrovskýit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecPb6Bi2S9
Identifikace
Barvacínově bílá, kovově šedá
Vzhled krystalukrátce sloupcovité, jehličkovité krystaly
Soustavakosočtverečná
Tvrdost4–4,5
Leskkovový
Štěpnostchybí
Vrypšedočerný
Hustota7,2 g ⋅ cm−3
Rozpustnostrozpustný v HNO3

Heyrovskýit (Klomínský, 1971), chemický vzorec Pb6Bi2S9, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán z haldy starého stříbrného dolu nedaleko osady Hůrky u Čisté v západních Čechách. Je pojmenován na počest českého chemika Jaroslava Heyrovského, držitele Nobelovy ceny.[1][2]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Heyrovskýit je hydrotermálního původu, je součástí křemenných žil. Doprovází ho zde nejčastěji pyrit, galenit a molybdenit, dále i chalkopyrit, sfalerit, cosalit, bismut, arsenopyrit či siderit.[1][3]

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji heyrovskýit tvoří krátce sloupcovité, na pohled jehličkovité krystaly až stébla o délce do 0,5 cm, zarostlé v křemeni.[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Heyrovskýit je zpravidla cínově bílý až kovově šedý. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, chybí mu štěpnost a má šedočerný vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné.[1][3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke svojí vzácnosti nemá heyrovskýit žádné komerční využití.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Mezi minerály podobné heyrovskýitu (vzhledově i chemicky) patří:

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš; SLIVKA, Dušan. Minerály. Praha: Aventinum, 2008. S. 240–241. 
  2. a b VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 144. 
  3. a b c Heyrovskýite na databázi RRUFF™
  4. Heyrovskýite: Mineral information, data and localities [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]