Herta Prymusová-Stachová
| Herta Prymusová-Stachová | |
|---|---|
| Narození | 5. května 1913 Doubrava |
| Úmrtí | 31. května 1995 (ve věku 82 let) Praha, Česko |
| Země | Česká republika |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | malířka, výtvarnice |
| Manžel(ka) | Oldřich Stach |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Herta Prymusová-Stachová (5. května 1913, Doubrava u Karviné – 31. května 1995 Praha) byla česká malířka.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Roku 1934 ukončila studium na Škole uměleckých řemesel v Brně a pokračovala na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. V roce 1941 studovala u profesora Kysely. Kromě malby se věnovala také tvorbě tepaných šperků a leptaného skla.[1] V roce 1939 se poprvé představila na Vánoční výstavě v Obecním domě v Praze.[2] Již od počátku čtyřicátých let se pravidelně zúčastňovala Zlínských výstav mladých výtvarníků,[1] vystavovala v Praze, Ostravě, Frýdku, Vsetíně a dalších městech.[3]
V letech 1945 až 1947 pobývala v Paříži, kam byla vyslána jako stipendistka společně s dalšími československými výtvarníky. Přátelila se především s Otou Janečkem a Ottou Mizerou. Studovala na École nationale supérieure des beaux arts v ateliéru malby profesora Nicolase Unterstellera a soukromě také na Akademii de la Grande Chaumière.[4] Pobyt v Paříži, setkání s moderním světovým uměním, měl významný vliv na její malířskou tvorbu. V prvním roce navštívila posmrtnou výstavu George Karse, jehož dílo obdivovala a našla v něm svou inspiraci. Emotivní druh expresionismu ve spojení s fauvismem je patrný zejména portrétech z tohoto období (Dívka z Maroka, 1946).[4] V roce 1946 se v Paříži zúčastnila studentské výstavy Mladí českoslovenští malíři a sochaři a velké Přehlídky umění. V roce 1947 měla samostatnou výstavu ve výstavní síni Akademie výtvarných umění Maison des Beaux–Arts.
Po návratu do Československa měla samostatnou výstavu v roce 1949 v Gottwaldově, zúčastňovala se salonů v Praze (1967, 1969), další samostatné výstavy měla Praze (1976), Ostravě (1975, 1976, 1980) a Olomouci (1980).
Věnovala se především figurální tvorbě, dokázala vystihnout psychologii portrétované osoby. Vedle portrétu jsou v její tvorbě zastoupena i zátiší a krajinomalby. Počáteční expresivní styl a výrazná barevná škála se později rozšířila o pestřejší a světlejší tóny. Obrazy z pozdního období působí jemněji a poetičtěji.[3][5]
Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- 1939, v Obecním domě (Vánoční výstava)
- 1940, Mansarda Melantrichu Praha
- 1941-42, Smetanovo muzeum Praha (Skupina výtvarníků)
- 1946, Mladí českoslovenští malíři a sochaři, Paříž
- 1947, samostatná výstava Paříž, Maison des Beaux-Arts
- 1948, výstava sdružení výtvarných umělců Prostějov
- 1949, Zlínský salon
- 1949, Samostatná výstava Gottwaldov
- 1950, Topičův salon Praha
- 1967, Pražský salon
- 1968, Pražský salon
- 1971, Ateliéry – Galerie U Řečických Praha
- 1974, samostatná výstava Galerie u Řečických Praha
- 1980, samostatná výstava, Galerie Dílo Olomouc
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JAKUBÍČEK, Vít. Mezi tradicí a avantgardou Zlínská Škola umění (1939–1949) [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2020 [cit. 2023-03-20]. S. 76. Disertační práce. Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 4.. vyd. Svazek 10. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. S. 324.
- ↑ a b HASTÍK, Jiří. Průvodní slovo k výstavě obrazů Herty Prymusové-Stachové. Olomouc: Dílo, 1980.
- ↑ a b KASL, David. Déja vu po sto letech. HN - magazín Proč ne. Roč. 2016, čís. 9, s. 58.
- ↑ AUKCE ČESKÉHO A SVĚTOVÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
