Hartenštejn
| Hartenštejn | |
|---|---|
 Severní bateriová věž | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1473 |
| Přestavba | 1573 |
| Zánik | po roce 1609 |
| Stavebník | Jindřich z Plavna |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Hartenštejn, Bochov,  Česko |
| Souřadnice | 50°8′29,61″ s. š., 13°2′10,99″ v. d. |
  Hartenštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16369/4-741 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hartenštejn (německy původně Neuhartenstein, později Hartenstein) je zřícenina pozdně gotického hradu poblíž Bochova asi 16 km jihovýchodně od Karlových Varů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Zřícenina stojí asi jeden kilometr jižně od Bochova v nadmořské výšce 730 metrů a je přístupná odbočkou z červeně značené turistické značky. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu jsou tři polookrouhlé bateriové věže s klíčovými střílnami a polygonální bašta.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad založil Jindřich z Plavna jako vojenský opěrný bod někdy před rokem 1473, ze kterého pochází první písemná zmínka.[2] Kromě pánů z Plavna vystřídal několik majitelů, kterými byli Bohuslav ze Švamberka (v zástavě od roku 1473), Anna Cedvicová (v zástavě od roku 1496), Jan Maštovský z Kolovrat (po roce 1519) nebo Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic (po roce 1554).[3] V roce 1573 je hrad poprvé označován jako pustý, ale byl alespoň částečně obnoven Adamem starším Štensdorfem ze Štensdorfu. Úplně opuštěn byl po roce 1609, kdy panství koupil Linhart Colona z Felsu a byl připojen k Andělské Hoře.[2]
Až do roku 1567 byla součástí hartenštejnské manské soustavy tvrz v nedalekých Herstošicích.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Čtverhranné staveniště hradu zaujalo vrchol osamělého vrchu. Z obvodové hradby vystupovaly ve středech tří stran polookrouhlé bateriové věže. Západní stranu chránila velká polygonální bašta, ze které v místech vstupní brány vystupovala menší polookrouhlá bašta. V jihozápadním nárože stál malý palác. Většina dalších budov, které stály po obvodu jádra, zanikla.[2]
Na severovýchodní straně nádvoří byla studna. Při sanaci ve 30. letech 20. století bylo zjištěno, že dosahovala hloubky 34 metrů.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Identifikátor záznamu 126916 : Hrad Hartejnštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Hartenštejn, s. 148–150.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hartejnštejn – hrad, s. 79.
- ↑ Bělohlávek 1985, s. 80
- ↑ BRYCH, Vladimír; RENDEK, Jan. Hrady, zámky a tvrze západních Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 615 s. ISBN 978-80-200-2329-2. S. 116.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hartenštejn – hrad, s. 79.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Kapitola Hartejnštejn, s. 29–30.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Kapitola Hartejnštejn, s. 28–33.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartenštejn na Wikimedia Commons - Hartenštejn na Hrady.cz
- Bochov – hrad Hartenštejn
