Hanno Tonder
| Hannon Tonder | |
|---|---|
 Hanno Tonder (okolo r. 1933) | |
| Rodné jméno | Hannón Tonder |
| Narození | 13. října 1915 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. února 1955 (ve věku 39 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | sebevražda |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | právník, golfista |
| Choť | Olga Alexandra Tonderova (1923–1985) |
| Rodiče | Ferdinand Tonder ml. (1882–1940) Sláva Tonderová-Zátková |
| Příbuzní | Ivo Tonder (1913–1995, bratr) Ferdinand Tonder (děd) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hanno Tonder (rodným jménem Hannón Tonder, přezdívaný Hanák,[1] 13. října 1915 Praha – 21. února 1955 Praha) byl český právník a golfista, soutěžně vůbec nejúspěšnější golfový hráč období prvorepublikového Československa. Byl celkem třináctinásobným mistrem Československa, respektive Protektorátu Čechy a Morava. Kvůli odbojové činnosti svého bratra Ivo Tondera byl nacistickým i komunistickým režimem po dobu několika let vězněn, což jej posléze vedlo ke spáchání sebevraždy.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze do rodiny právníka Ferdinanda Tondera mladšího (1882–1940) a jeho manželky Slávy, rozené Zátkové.[2] Děd z otcovy strany Ferdinand Tonder byl majetný pražský právník a zemským zástupce následníka trůnu Ferdinanda d˙Este,[3] sídlícího na zámku Konopiště, matka Sláva Tonderová-Zátková, dcera podnikatele Vlastimila Zátky, pocházela z jihočeského mlynářského a podnikatelského rodu Zátků a byla akademickou malířkou. Po nabytí základního a středního vzdělání vystudoval právnickou fakultu a získal titul JUDr.
Golfová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Již od mládí, tedy od začátku 30. let 20. století, se věnoval golfu a spolu se svým starším bratrem Ivem se stali členy Golfového klubu Líšnice , jehož hráčskou základnou bylo golfové hřiště v Líšnici poblíž Mníšku pod Brdy nedaleko Prahy. Mezi jeho členy patřili např. Prokop Sedlák mladší, JUDr. Jaroslav Hilbert, Gustav Schmaus a další. Roku 1933 Hanno Tonder poprvé zvítězil v Mistrovství Československé republiky v golfu. Nepřetržitě pak v této soutěži vítězil až do posledního mistrovství ČSR roku 1938. Též se roku 1936 obstojně umístil v soutěži amatérů Velké soutěže národů v Baden-Badenu mezi výraznou evropskou konkurencí.
Oženil se s Olgou Alexandrou Hochmanovou, žili v Praze a založili rodinu.
V dalších letech byl pak golfový sport výrazně zasažen okolnostmi druhé světové války a heydrichiády, jejíž obětí se mj. stal i předseda Golfového klubu Líšnice JUDr. Ludvík Vaněk.
Tonder získal mistrovský titul v mistrovstvích nově utvořeného Protektorátu Čechy a Morava, kdy zvítězil v ročnících 1939, 1941, 1942 a 1943. Roku 1944 byl však zatčen gestapem a uvězněn[4] v souvislosti s faktem, že jeho bratr Ivo emigroval na začátku války do Spojeného království a stal se členem Brtiského královského letectva. Rodinné spojení bylo odhaleno po zajetí Ivo Tondera a jeho uvěznění v zajateckém táboře Sagan.[5]
Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]
Po skončení války byl Hanno Tonder propuštěn. Nadále pak pokračoval v golfové klubové činnosti. Titul mistra ČSR získal rovněž v letech 1947, 1948 a 1950, v roce 1949 skončil druhý za nadějným mladým golfistou Miroslavem Vostárkem.[6]
Po únoru 1948 a nastolení komunistického režimu v Československu byla rodina Tonderova politicky perzekvována, což vedlo Ivo Tondera k opětovné emigraci do Velké Británie. Na základě tohoto faktu byl Hanno Tonder uvězněn a obviněn z protistátní činnosti ve spojení se svým bratrem a následně odsouzen na tři a půl roku vězení a nucených prací v uranových dolech na Příbramsku. Jeho majetek propadl státu a on mohl nadále pracovat pouze jako závozník.[6]
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Hanno Tonder svůj život dobrovolně ukončil, když 21. února 1955 spáchal v Praze sebevraždu. K té jej dovedl špatný psychický stav způsobenýpobytem ve vězení, politickým útiskem a také faktem, že jej opustila jeho milovaná manželka.[6]
Na golfovém hřišti v Líšnici po něm byla pojmenována jamek.[1] Rovněž je zde hráván tzv. Memoriál Hanno Tondera.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Naše jamky mají jména - Hřiště. www.gkl.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Hanno Tonder. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMÁNEK, Vít. Začal Rok Jana Kotěry [online]. Praha: Česká televize, 2011-04-02 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Historie golfu 51 | Stránky Tomáše Rudolfa Hradeckého. www.tomashradecky.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c JUDr Hanno TONDER nar. 13 Říjen 1915 Praha, Czech Rep. zemř. 21 Únor 1955 Praha, Czech Rep.. volesky.com [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ GOLFCOURSES-CZ. MEMORIÁL HANNO TONDERA – XVI. ročník. Golfcourses [online]. 2009-05-18 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁK, Prokop. Historie golfu v českých zemích a na Slovensku. Praha: Svojtka & Co., 2004. s. 15. ISBN 80-7352-152-0.
- NAVARA, Luděk a KASÁČEK, Miroslav. Příběhy třetího odboje. Brno: Host, 2010. s. 120. ISBN 978-80-7294-341-8.