Gregor Erhart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gregor Erhart
Narození1465
Ulm
Úmrtí1540
Augsburg
Povolánísochař, řezbář a umělec
RodičeMichel Erhart
Významná dílaMary Magdalene
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gregor Erhart (* kolem 1470?, Ulm – 1540, Augsburg) byl německý gotický sochař, syn Michela Erharta z Ulmu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gregor Erhart se vyučil v dílně svého otce v Ulmu a roku 1494 odešel do Augsburgu, kde patrně získal zakázku pro klášter a kostel St Moritz. Zde se oženil s Annou Daucher a žil s ní v domě svého švagra, řezbáře Adolfa Dauchera. Roku 1496 se stal sochařským mistrem a roku 1531 předal svou prosperující dílnu synovi Paulu Erhartovi. Zemřel roku 1540 ve věku 70 let.

Jeho bratrem byl Bernhard Erhart, bratrancem Hans Holbein starší.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Madona Ochranitelka, Frauenstein
Sv. Mikuláš
Sv. Maří Magdalena, Louvre

Jako tovaryš v dílně svého otce se podílel na oltáři Panny Marie v Mnichově-Thalkirchen (1485) a na hlavním oltáři v klášteru Blaubeuren (1493/94). Po osamostatnění ve vlastní dílně v Augsburgu se seznámil s italskou renesancí a jeho prvním dílem, které nese známky přechodu ke zjednodušení formy je Madona Ochranitelka z hlavního oltáře kostela v cisterciáckém opatství v Kaisheimu (1502-1504). Ve 2. desetiletí vytvořil sochu Madony Ochranitelky pro Frauenstein (Horní Rakousko) a sv. Máří Magdaleny (nyní Louvre). Vedle práce se dřevem se Gregor Erhart věnoval také kamenosochařství.

Řada děl Gregora Erharta se nedochovala (kamenný Krucifix pro Sankt Ulrich z roku 1498, oltář pro Sankt Moritz v Augsburgu (1502-1508), svatostánek pro stejný kostel (1502-08)) Vrcholem jeho práce měla být jezdecká socha císaře Maxmiliána pro klášter Sankt Ulrich, ke které existuje pouze bronzový model (Berlin, Deutsches Museum). Na skutečný význam a rozsah práce Gregora Erharta lze usuzovat pouze nepřímo, z analýzy jeho výtvarného stylu.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • Madona Ochranitelka, cisterciácké opatství v Kaisheimu (zničeno během II. světové války)
  • Madona Ochranitelka, Frauenstein
  • Madona s dítětem, St. Ulrich, Augsburg (nyní Městské muzeum Augsburg)
  • Sv. Máří Magdalena, Louvre
  • Vanitas, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • Socha anděla, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • Svatý Mikuláš s diakony, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • Reliéfy na Höchstetter-Erker, Augsburg (Museum Augsburg)
  • Sochy a reliéfy, Sakramentshauses Donauwörth (1503)
  • Epitaf lékaře Occo, Augsburg (1503)[1]
  • Náhrobek - Philipp von Stain, Jettingen (1509)
  • Epitaf - Ulrich von Rechberg, Augsburg
  • Epitaf - Ulrich von Wolfersdorf, Eichstätt
  • Epitaf - Marquart Freer, Dinkelsbühl
  • Epitaf - Andreas Zierenberger und Vitus Meler, Augsburg
  • Epitaf - Bartholomäus Welser, Amberg bei Buchloe

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Barbara Maier-Lörcher, Meisterwerke Ulmer Kunst, Jan Thorbecke Verlag, Ostfildern 2004, ISBN 3-7995-8004-2, S. 112-113
  • Andrzej Dulewicz Encyklopedia sztuki niemieckiej, Warszawa 2002, ISBN 83-221-0738-2, ISBN 83-01-13637-5
  • Hans Koepf: Hans Multscher und die Ulmer Plastik. In: Schwäbische Kunstgeschichte. Band 3. Thorbecke, Konstanz 1963, S. 15-20
  • Otto, Gertrud, "Erhart, Gregor" in: Neue Deutsche Biographie 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0, S. 582 f.On line

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]