Gradec (Záhřeb)
| Gradec Gornji Grad | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°48′58″ s. š., 15°58′26″ v. d. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Záhřebská |
| Městská část | Záhřeb |
  Gradec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 641 km² |
| Počet obyvatel | 4 711 (2001) |
| Hustota zalidnění | 7,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati |
| Náboženské složení | katolíci |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | +385-(0)1 |
| PSČ | 10000 |
| Označení vozidel | ZG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gradec, Gornji Grad (Horní město) nebo Grič je název historické části města Záhřeb na svahu pohoří Medvednica, z níž po spojení s Kaptolem vznikl dnešní Záhřeb.
Od roku 2008 je v této části města zakázána silniční doprava a čtvrť je tak pěší zónou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1242 vydal Béla IV. Zlatou bulu, ve které město prohlásil za „svobodné a královské město na kopci Gradec záhřebském“. V letech 1242 až 1266 bylo město opevněno hradbami a věžemi. Dodnes se zachoval jeho původní tvar a uspořádání ulic. Gradec byl spojen s Kaptolem 7. září 1850, čímž začala moderní historie města Záhřeb. Podle správního dělení Gradec od roku 1999 patří do čtvrti Gornji grad - Medveščak.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 3120 obyvatel. S obyvateli blízké části „August Cesarec“ (Tkalčićova ulice, východní hranice starého města) žije v Horním městě celkem 4711 lidí.[2]
Ulice[editovat | editovat zdroj]
Dochovaly se středověké názvy některých Gradeckých ulic, dnes jsou tyto ulice přejmenovány.
| Středověký název | Současný název |
|---|---|
| Srednja | Ćirilometodska |
| Blatna | Demetrova |
| Mesarska | Matoševa |
| Duga | Radićeva |
| Popovska | část ul. Opatička |
Městské brány[editovat | editovat zdroj]
Město mělo pět[3] nebo šest[4] bran, tři velké a dvě (tři) vedlejší.
Velké brány[editovat | editovat zdroj]
- Mesnička vrata (západ)
- Nova vrata (později Opatička, sever)
- Kamenita vrata (východ)
Malé brány[editovat | editovat zdroj]
- Poljska vrata (u věže Lotrščak, jih)
- Surove dverce (východ)
- Měla Mesnička vrata (západ)
Velké brány (Kamenita, Nova i Mesnička) byly čtyřúhelníkové věže, přes které se vcházelo do města. Malé brány byly jednoduché a mohly jimi procházet pouze chodci. Klíče od bran uchovávali měšťané bydlící v jejich blízkosti. Před zavíráním vrat zvonil čtvrt hodiny v městské zvonici zvon Lotrščak, upozorňující měšťany, kteří se zdrželi za městskými hradbami, aby se ihned vrátili domů. Ze všech městských bran se dodnes dochovala jen Kamenita vrata.
Historické památky a kultura[editovat | editovat zdroj]
Centrem Gradecu je Markovo náměstí (Markov trg), jemuž dominuje kostel sv. Marka postavený v 13. století v románském slohu, v druhé polovině 14. století přestavěný a dostavěný v letech 1876-1882. Byl obnoven v neogotickém stylu po zemětřesení v roce 1880.
Na náměstí se také nachází:
- Banski dvori – sídlo Vlády Chorvatské republiky
- Sídlo Chorvatského parlamentu (Hrvatski sabor)
Další kulturně-historické památky:
- Věž Lotrščak
- Starý městský sněm
- Řeckokatolická konkatedrála sv. Cyrila a Metoděje
- Kostel Sv. Kateřiny (1620-31)
- Jezuitský klášter (dnes Galerie Klovićevi dvori)
- Jezuitská akademie
- Palác Zrinských (17. století)
- Klášter klarisek (1647-50, dnes městské muzeum)
- Barokní palác Vojković-Oršić-Rauch (18. století, dnes historické muzeum)
- Palác Pejačević (1797, později divadlo, dnes přírodovědné muzeum)
- Stará radnice, dnes sídlo městského zastupitelstva
- Paláce Dverce, Paravić, Magdalenić-Drašković, Walter, Amadé, Ratkaj a další
- Popov toranj (1247, od roku 1903 hvězdárna) – věž, v níž se v případě nebezpečí ukrývalo duchovenstvo z Kaptolu
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Muzeum města Záhřeb
- Chorvatské přírodovědné muzeum
- Chorvatské historické muzeum
- Muzeum naivního umění
- Muzeum ukončených vztahů
- Muzeum Marton
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Galerie Klovićevi dvori
- Galerie Kula Lotrščak
- Ateliér Meštrović
- Galerie Gradec
- Galerie Laval Nugent
Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]
-
Věž Lotrščak -
Kostel sv. Kateřiny -
Zvonice kostela sv. Marka -
Stará městská radnice -
-
Banski dvori, sídlo chorvatské vlády -
Záhřebská lanovka (Uspinjača) -
Socha Julije Kloviče před galerií nesoucí jeho jméno
.jpg)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gradec (Záhreb) na slovenské Wikipedii a Gornji Grad (Kroatien) na německé Wikipedii.
- ↑ KEKIĆ, Jasmina. Gornji grad napokon postaje zona rezervirana za pješake [online]. Vjesnik, 2008-05-29 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Stanovnici Grada Zagreba prema dobnim skupinama i spolu [online]. 2001 [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. (kroatisch)
- ↑ Povijesni Spomenici Grada Zagreba, Monumenta historica civitatis Zagrabiae: Diplomata. 1400-1499, svezak 2, Ivan Krstitelj Tkalčić, Emilije Laszowski, Zagreb, 1895.
- ↑ Franjo Buntak, Povijest Zagreba, Nakladni zavod Matice hrvatske, Zagreb, 1996., ISBN 953-6014-31-9
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gradec na Wikimedia Commons
