Glaserovo párování
Glaserovo párování je párovací reakce alkynů za přítomnosti měďných solí, jako je chlorid nebo bromid měďný, a oxidačního činidla, například kyslíku. Používají se při něm také zásady, jako například amoniak. Rozpouštědlem bývá voda nebo alkohol.
Reakci popsal Carl Andreas Glaser v roce 1869.[1][2]
Použil tento postup k přípravě difenylbutadiynu:
- CuCl + PhC2H + NH3 → PhC2Cu + NH4Cl
- 2 PhC2Cu + O → PhC2C2Ph + Cu2O
Obměny[editovat | editovat zdroj]
Eglintonova reakce[editovat | editovat zdroj]
Při Eglintonově reakci se spojují dva koncové alkyny za přítomnosti měďnaté soli, například octanu měďnatého.[3]
![{\displaystyle {\ce {2R-\!{\equiv }\!-H->[{\ce {Cu(OAc)2}}][{\ce {pyridin}}]R-\!{\equiv }\!-\!{\equiv }\!-R}}}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/892a6093c086a9a805c18278a4bdfe0b4c5d4f72)
Oxidační párování alkynů bylo použito v rámci příprav řady antibiotik. Stechiometrii lze zjednodušeně znázornit takto:[4]
Meziprodukty Eglintonových reakcí jsou měďné komplexy alkynů.
Tento postup byl například zahrnut do syntézy cyklooktadekanonaenu[5] a také difenyldiacetylenu z fenylacetylenu.[6]
Hayovo párování[editovat | editovat zdroj]
Hayovo párování je variantou Glaserova párování, kdy se k aktivaci alkynů používá komplex TMEDA a chloridu měďného. Stechiometrickým oxidačním činidlem je zde kyslík namísto měďnaté soli u Eglintonovy varianty.[7]
Z trimethylsilylacetylenu takto vzniká derivát butadiynu.[8]
Možnosti[editovat | editovat zdroj]
V roce 1882 Adolf von Baeyer použil Glaserovu reakci 1,4-bis(2-nitrofenyl)butadiynu k přípravě indiga.[9][10]
Krátce poté Baeyer popsal jiný způsob přípravy indiga, nyní nazývaný Baeyerova–Drewsonova syntéza indiga.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování - další párování alkynů katalyzované měďnými solemi
- Sonogaširova reakce - párování alkynů s aryl- nebo vinylhalogenidy katalyzované Pd/Cu
- Castrovo–Stephensovo párování - křížové párování acetylidu měďného a arylhalogenidů
- Fritschův–Buttenbergův–Wiechellův přesmyk - touto reakcí také mohou vznikat diyny.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glaserovo párování na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glaser coupling na anglické Wikipedii.
- ↑ Carl Glaser. Untersuchungen über einige Derivate der Zimmtsäure. Annalen der Chemie und Pharmacie. 1870, s. 137–171. Dostupné online. DOI 10.1002/jlac.18701540202.
- ↑ C. Glaser. Beiträge zur Kenntniss des Acetenylbenzols. Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft. 1869, s. 422–424. Dostupné online. DOI 10.1002/cber.186900201183.
- ↑ G. Eglinton; A. R. Galbraith. Macrocyclic Acetglenic Compounds. Part I. cyclo-Tetradeca-1:3-diyne and Related Compounds. Journal of the Chemical Society. 1959, s. 889. DOI 10.1039/JR9590000889.
- ↑ Eglinton, G.; McRae, W. Advanced Organic Chemistry 1963, 4, 225.
- ↑ K. STÖCKEL AND F. SONDHEIMER. [18]Annulene. Org. Synth.. 1974, s. 1. Dostupné online. DOI 10.15227/orgsyn.054.0001.
- ↑ I. D. CAMPBELL AND G. EGLINTON. Diphenyldiacetylene. Org. Synth.. 1965, s. 39. DOI 10.15227/orgsyn.045.0039.
- ↑ Allan S. Hay. Oxidative Coupling of Acetylenes. II. The Journal of Organic Chemistry. 1962, s. 3320–3321. DOI 10.1021/jo01056a511.
- ↑ Graham E. Jones; David A. Kendrick; Andrew B. Holmes. 1,4-Bis(trimethylsilyl)buta-1,3-diyne. Organic Syntheses. 1987, s. 52. DOI 10.15227/orgsyn.065.0052.
- ↑ Adolf Baeyer. Ueber die Verbindungen der Indigogruppe. Berichte der Deutschen Chemischen Gesellschaft. 1882, s. 50–56. Dostupné online. DOI 10.1002/cber.18820150116.
- ↑ Carin C. C. Johansson Seechurn; Matthew O. Kitching; Thomas J. Colacot; Victor Snieckus. Palladium-Catalyzed Cross-Coupling: A Historical Contextual Perspective to the 2010 Nobel Prize. Angewandte Chemie International Edition. 2012-05-21, s. 5062–5085. DOI 10.1002/anie.201107017. PMID 22573393.