Gabriela Waldert
| Gabriela Waldert | |
|---|---|
| Narození | 4. října 1902 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. března 1991 (ve věku 88 let) Vídeň  Rakousko |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | sochařka |
| Rodiče | JUDr. Franz Waldert Marianne von Zdekauer |
| Příbuzní | Anton Waldert (dědeček)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Gabriela Waldert (též Gabriele Waldert či Gabriela Waldertová, 4. října 1902, Praha – 10. března 1991, Vídeň)[2] byla významná česko-rakouská sochařka, žačka Jana Štursy.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Gabriela Waldert se narodila v Praze 4. října 1902 (nebo 1905) jako prostřední ze tří dcer v rodině advokáta JUDr. Franze Walderta a jeho manželky Marianne, rozené baronky Zdekauerové.[4] Oba její dědečkové byli bankéři a zemřeli před jejím narozenímː Anton Waldert (†1892) působil ve Vídni a byl také politikem. Dědeček Karl von Zdekauer (1847-1898) byl vicepresidentem pražské Eskomptní banky a radou ředitelství Böhmische Sparkasse (České spořitelny).[5]
Vystudovala gymnázium a roku 1921 se přihlásila do sochařského ateliéru na Akademii výtvarných umění, kde se stala studentkou významného sochaře Jana Štursy. Po dokončení školy byla pravděpodobně jen na studijní stáži na Akademii výtvarných umění ve Vídni, mezi absolventy tam evidována není.[6] V roce 1928 patřila mezi zakládající členy Prager Secession, sdružení německých umělců v Československu, s nimiž pravidelně vystavovala.[7] Mezi lety 1930–1945 žila v Radechově č. 10, kde vytvořila mnoho svých děl a odkud se po druhé světové válce musela odstěhovat do Augsburgu.[3] Její matka byla perzekvována pro svůj židovský původ, ale sochařka se sestrou Alicí ve venkovském ústraní válku přečkaly. V roce 1945 byl majetek obou sester včetně obrazů zkonfiskován za jejich aktivní spolupráci s nacisty a byly vysídleny. Obrazy získalo do sbírek Národní muzeum v Praze. [8] Gabriela přesídlila v roce 1949 do Vídně, [3] kde v roce 1987 oslavila své 85. narozeniny[9] a pravděpodobně v roce 1991 zemřela.[zdroj?]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Supraporta Dívka s kočkou, Laxenburger Straße 140–142 Stg. 2, Vídeň -
Nástěnný reliéf Scéna o žních (1957), Gemeindeberggasse 18, Vídeň-Hietzing -
Rakouský dělník uprostřed svého života (1955), roh Obere Donaustraße 45b a Untere Augartenstraße 1–3, Vídeň -
Kalb (1959), Laxenburger Straße 28a, Vídeň -
Kůň, Wagramer Strasse, Vídeň, 1961 -
Muž s teletem (1963), Rückergasse 54–58, Vídeň, 1963
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-10-25].
- ↑ Gabriela Waldertová | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Radechov, s. 61.
- ↑ NÁRODNÍ ARCHIV. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 672, obraz 490 [online]. Národní archiv, 2016-12-12 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Prager Tagblatt č. 133 ze 14. 5.1898, s.24 Úmrtní oznámení s výčtem pozůstalých členů rodiny.
- ↑ Databáze absolventů Akademie der bildenden Künste Wien
- ↑ Ústav dějin umění AV ČR, Databáze uměleckých výstav v českých zemích do roku 1950
- ↑ Historické muzeum, Archiv oddělení starších českých dějin, soupis majetku, lístková kartotéka sbírky
- ↑ Mitteilungen des Sudetendeutschen Archivs, roč. 86–89, 1987, s. 65-66, dostupné online po přihlášení
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HLAVÁČEK, Petr. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň: Město Kadaň, 2008.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriele Waldert na Wikimedia Commons - Gabriela Waldertová v informačním systému abART
