Friedrich von Gärtner

Friedrich von Gärtner
Narození	10. prosince 1791 ; Koblenz
Úmrtí	21. dubna 1847 (ve věku 55 let) ; Mnichov
Místo pohřbení	Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′35″ s. š., 11°33′51″ v. d.)
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	architekt, vysokoškolský učitel a stavitel
Rodiče	Andreas Gärtner
Významná díla	Bavorská státní knihovna
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl architekt Johann Andreas Gärtner. Studoval u Karla von Fischera na mnichovské akademii a pak v Paříži u Charlese Perciera. Podnikl cestu po památkách Sicílie, o níž vydal knihu. Řídil porcelánku na zámku Nymphenburg. Patřil k hlavním protagonistům přestavby Mnichova v duchu klasicismu, kterou nařídil král Ludvík I. Bavorský. Jeho hlavním konkurentem byl Leo von Klenze.^[2] Gärtner řídil rekonstrukci městské brány Isartor, hřbitova Alter Südfriedhof a katedrály v Bambergu. V Mnichově vznikl podle jeho plánů univerzitní kostel Ludwigskirche, kašny v italském stylu i budova Feldherrnhalle, jejímž vzorem byla Loggia dei Lanzi ve Florencii. V roce 1840 byl povýšen do rytířského stavu a o rok později se stal rektorem mnichovské akademie.^[3] Navrhl také stáčírnu minerálky v Bad Kissingenu, památník Befreiungshalle v Kelheim, synagogu v Ingenheimu a Pompejanum v Aschaffenburgu, inspirované architekturou antického Říma. Pro Otu I. vypracoval projekt královského paláce v Athénách.^[4]

Jeho busta je umístěna v mnichovské Ruhmeshalle a je po něm pojmenováno náměstí Gärtnerplatz. Jeho syn Friedrich Gärtner (1824–1905) byl malířem.