Franz von Krauss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz von Krauss
Narození14. června 1865
Vídeň
Úmrtí24. února 1942 (ve věku 76 let)
Vídeň
Místo pohřbeníGrinzing
Národnostrakouská
PovoláníArchitekt
ChoťMarie von Lehnsheim
DětiHeddy Falk
RodičeFranz von Krauß[1] a Bertha von Krauß[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franz von Krauss (14. června 1865 Vídeň – 24. února 1942 Vídeň) byl rakouský architekt.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Franz von Krauss se narodil jako první dítě vídeňského právníka, policejního prezidenta a později také zemského prezidenta Bukoviny, Franze svobodného pána von Krauss a Berthy von Krauss (rozené von Thoren)[3]. Oženil se Marií von Lehnsheim (1893), se kterou měl dvě děti Ernsta (*1894) a Hedwigu (*1894). Zemřel ve Vídni a je pochován na hřbitově v Grinzingu[3].

Vzdělání a akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 1882-1888 studoval na Vysoké škole technické ve Vídni u Karla Hassenauera a dále v letech 1888-1890 na vídeňské Akademii výtvarných umění v ateliéru Fiedricha von Schmidta[4][5].

Mezi roky 1911 – 1935 působil jako docent a později profesor na Akademii výtvarných umění ve Vídni a v letech 1913 – 1934 rovněž jako profesor na Technické univerzitě ve Vídni[6] (dnes Technická univerzita Vídeň)[7].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Po absolutoriu pracoval krátce (1889-90) v ateliéru Hellmer und Fellner (Hermann Helmer, Ferdinand Fellner ml.) a po roce 1894 se zcela osamostatnil[5]. Spolu s Josefem Tölkem (1861-1927) založil architektonický ateliér (Atelier für Architectur Krauss und Tölk)[7].

Jako žák Friedricha von Schmidta vycházel Krauss z pozdního historismu[7],zejména z neobaroka a neoklasicismu (Wichterleho palác v Prostějově)[5], některá díla navrhoval v rané fázi secese a později byl hlavním představitelem vídeňské moderny[6], kde jako jeden z prvních prosazoval anglikanizující inovace v oblasti rodinného bydlení (Weissova vila v Jeseníku). Jeho stavby tohoto stylu byly oceňovány i ve Velké Británii[8].

Franz von Krauss a Josef Tölk byli velmi úspěšní. Jejich portfolio zahrnovalo obytné domy a vily v Rakousku a rakousko-uherské monarchii, veřejné stavby jako je Františkův most (Franzensbrücke) přes Dunajský kanál a divadla jako jsou Císařské jubilejní městské divadlo (nyní Volksoper Wien; ve spolupráci s architektem Alexandrem Grafem, 1898), vídeňské divadlo Kammerspiele či Měšťanské divadlo (Wiener Bürgertheater; zbořené v roce 1960). Lázeňský dům v Semmeringu (Kurhaus Semmering) byl také navržen těmito dvěma architekty. Ve 20. letech se také podíleli na městské bytové výstavbě ve Vídni a postavili městskou čtvrť Sandleitenhof.

Mezi jeho nejznámější práce na českém území jsou Weissova vila v Jeseníku, Wichterlova vila v Prostějově, Jägerova vila v Raspenavě, Vila Dr. Julia Perla v Novém Jičíně či Vila Primavesi v Olomouci.

Účastnil se také řady architektonických soutěží a ne všechny jeho návrhy byly realizovány[8]. Například návrh Velkého divadla v Plzni (1896), kde ateliér získal za svůj návrh uznání[9], Městského divadla v Ostravě (1905; nyní Divadlo Antonína Dvořáka)[10] či Městské divadlo v Ústí nad Labem (nyní Severočeské divadlo opery a baletu)[11].

  • Lázeňský dům v Semmeringu
    Lázeňský dům v Semmeringu
  • Volksoper ve Vídni
    Volksoper ve Vídni
  • Vila Primavesi v Olomouci
    Vila Primavesi v Olomouci

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

výběr[3]

  • 1897 Obytný dům, Sechskrügelgasse 12, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1897-1899 Bürgerspitalfondshaus, přestavba Hotelu Meissl & Schaden, Neuer Markt 2 / Kärntnerstrasse 16, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1898 Císařské jubilejní městské divadlo (Volksoper; společně s A. Grafem)
  • 1899 Obytný dům, Weikersdorf / Baden u Vídně (společně s J. Tölkem)
  • 1899 Vila Wenzela Franze Jägera, Raspenava č.p. 585 (společně s J. Tölkem) je kulturní památkou [12]
  • 1900 Nájemní dům, Salzgries 25, Vídeň (nerealizováno)
  • 1901-1902 Obytný a obchodní dům „Zum Bogner“, Bognergasse 3 / Naglergasse 4, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1901-1903 Vila Weiss, Jeseník (společně s J. Tölkem)
  • 1902 Vila Wichterle, Prostějov (společně s J. Tölkem)
  • 1905-1906 Obytný dům „Wiener Bürger-Hof“, Vordere Zollamtsstrasse 15 / Landstrasser Hauptstrasse 1 / Sparefrohgasse, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1906 Vila J. Hemsley Johnson, Sterzing (společně s J. Tölkem)
  • 1906-1907 Vila Dr. Julia Perla, Slovanská 1092/9, Nový Jičín (společně s J. Tölkem)
  • 1907 Obytný dům, Theresianumgasse 5, Vídeň (společně s J.Tölkem)
  • 1906-1907 Vila Primavesi, Olomouc (společně s J. Tölkem)
  • 1908-1909 „Moritz-Retzer-Hof“, Mariahilfer Strasse 38-40, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1910 Obytný dům Pospischil, Margaretengürtel, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1910-1911 Obytný dům, Alser Strasse 25, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1911, Dürwaringbrücke, Bastiengasse, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1911, Nervové sanatorium Rosenhügel, Vídeň
  • 1912-1913 Obytný dům „Gallia“, Wohllebengasse 4, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1914 Nervové sanatorium Maria-Theresien-Schlössel, Vídeň
  • 1921 Hrobka rodiny Hücklů, městský hřbitov, Nový Jičín (společně s J. Tölkem)
  • 1923 Vila Czeike, Nový Jičín
  • 1924-1925 WHA der Gemeinde Wien „Sigmund-Freud-Hof“, Vídeň 9, Gussenbauergasse 5-7/ Tepserngasse 2, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1924-1928 WHA der Gemeinde Wien „Sandleiten“, část 5 mezi ulicemi Rosenackergasse a Steinmüllergasse, Vídeň (společně s Siegfried Theiss & Hans Jaksch a J. Tölkem)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRAUSS Franz von [online]. Příprava vydání Patrik Líbal, Jiří Žid. arch pavouk [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  • Josef Tölk [online]. Muzeum Novojičínska [cit. 2017-09-09]. (Galerie osobností). Dostupné online. 
  • HOLÁSEK, Břetislav; FIFKOVÁ, Renáta. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. 414 s. ISBN 978-80-85037-77-7. Kapitola Franz von Krauss, s. 254. 
  • DVOŘÁKOVÁ, Eva; POLÁCH, Radek; ZEZULČÍK, Jaroslav. Architekti a stavitelé města Nového Jičína. Nový Jičín: Muzeum Novojičínska, 2016. ISBN 978-80-87359-19-8. 
  • ZATLOUKAL, Pavel. Vila Primavesi v Olomouci. Olomouc: Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody severomoravského kraje v Ostravě, 1990. 80 s. ISBN 80-85034-03-4. S. 11. 
  • Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Svazek 4. Wien: [s.n.], 1968. Dostupné online. Kapitola Krauß, Franz Frh. von (1865-1942), Architekt, s. 226. (německy) 
  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století : Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. 519 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz von Krauß (Architekt) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ a b c Franz von Krauss [online]. Muzeum novojičínska [cit. 2017-09-09]. (Galerie osobností). Dostupné online. 
  4. ↑ Franz Krauß [online]. Wien Geschichte Wiki [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b c HOLÁSEK, Břetislav; FIFKOVÁ, Renáta. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. 414 s. ISBN 978-80-85037-77-7. Kapitola Franz von Krauss, s. 254. 
  6. ↑ a b ZATLOUKAL, Pavel. Vila Primavesi v Olomouci. Olomouc: Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody severomoravského kraje v Ostravě, 1990. 80 s. ISBN 80-85034-03-4. S. 11. 
  7. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Svazek 4. Wien: [s.n.], 1968. Dostupné online. Kapitola Krauß, Franz Frh. von (1865-1942), Architekt, s. 226. (německy) 
  8. ↑ a b ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století : Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. S. 519. 
  9. ↑ Městské divadlo Josefa Kajetána Tyla [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-10-02]. Identifikátor záznamu 16558 : vila Franze Wenzela Jägera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Franz_von_Krauss&oldid=22002190“