František Antonín von Königsegg-Rothenfels
| František Antonín hrabě z Königsegg-Rothenfelsu | |
|---|---|
 Erb rodu Königsegg-Rothenfelsů | |
| Velkopřevor Maltézského řádu v Českém království | |
| Ve funkci: 1738 – 1744 | |
| Předchůdce | Gundakar Poppo z Ditrichštejna |
| Nástupce | Václav Jáchym Čejka z Olbramovic |
| Narození | 1672 |
| Úmrtí | 1744 (ve věku 71–72 let) |
| Rodiče | Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu |
| Profese | převor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Antonín Josef Ignác Ludvík říšský hrabě z Königsegg-Rothenfelsu (německy Franz Anton Joseph Ignaz Ludwig Reichsgraf von Königsegg-Rothenfels) (16. května 1672 Vídeň – 31. května 1744 Praha) byl německý šlechtic, rytíř Maltézského řádu, diplomat a námořní důstojník. V letech 1738–144 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu Königseggů ze Švábska, patřil k linii Königsegg-Rothenfels,[1][2] narodil se jako pátý syn říšského vicekancléře hraběte Leopolda Viléma z Königsegg-Rothenfelsu (1630–1694) a jeho manželky Marie Polyxeny ze Schärfenbergu. Již v mládí vstoupil do Maltézského řádu a v letech 1695–1697 se zúčastnil námořních bojů ve Středomoří jako velitel lodi Capitana, později v řádovém loďstvu dosáhl hodnosti admirála. Mezitím zastával řadu postů ve strukturách Maltézského řádu, mimo jiné jako komtur spravoval řádové komendy Dívčí Hrad (1702–1739) a Měcholupech (1716–1726). V letech 1717–1721 byl řádovým velkobailli v německých zemích a v letech 1726–1737 převorem pro Uherské království. Nakonec byl v letech 1738–1744 velkopřevorem Maltézského řádu pro České království a souběžně řádovým vyslancem u císařského dvora ve Vídni.
Z doby jeho působení v Čechách pochází dostavba poutního kostela v Radomyšli a barokní úprava kostela sv. Václava v Lomu (dnes součást Strakonic). V důsledku války o rakouské dědictví došlo k negativním dopadům na hospodaření Maltézského řádu v Čechách. Šlo především o náklady na ubytování vojáků ve Strakonicích a kontribuce ze strany francouzsko-bavorské armády. V důsledku vratislavského míru ztratil Maltézský řád svá území ve Slezskuu, která připadla Pruskému království (s výjimkou komend v Opavě a Dívčím Hradu).[3]
Zemřel 31. května 1744 ve Velkopřevorském paláci na Malé Straně a byl pohřben v kostele Panny Marie pod řetězem, kde je dodnes dochován jeho náhrobek. Jeho erb je k vidění také v Měcholupech na kapli sv. Apoleny nebo na západním štítu kostela sv. Václava ve Strakonicích, který sloužil jako hrobka maltézských rytířů.
Jeho nejstarší bratr Hugo František (1660–1720) byl biskupem v Litoměřicích (1711–1720), další z bratrů Zikmund Vilém (1663–1709) působil v diplomatických službách Habsburků a v letech 1691–1697 byl vyslancem v Dánsku. Mladší bratr Josef Lothar (1673–1751) se uplatnil také v diplomacii, v císařské armádě dosáhl hodnosti polního maršála a byl prezidentem Dvorské válečné rady.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rodina Königseggů dostupné online
- ↑ Rodokmen rodiny Königseggů na webu almanachdegotha dostupné online
- ↑ ČERVENKA, Vladimír: České převorství johanitů a jejich heraldika in: Jihočeský herold (časopis o historii a pomocných vědách historických), České Budějovice, 2007; s. 21–22 dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- * Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; 1052 s. (heslo Königsegg, s. 297–299 dostupné online
- BUBEN, Milan: České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách; Praha, 2022; 265 s. ISBN 978-80-7277-590-3
