Frýdštejn (hrad)
| Hrad Frýdštejn | |
|---|---|
 letecký pohled na zříceninu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Výstavba | před rokem 1385 |
| Zánik | konec 16. století |
| Stavebník | ? Bibrštejnové |
| Další majitelé | Kamencové ze Střížovic, Bohuš z Kováně, Vartenberkové, Oppersdorfové, Zikmund Smiřický ze Smiřic, Rohanové aj. |
| Současný majitel | obec Frýdštejn |
| Poloha | |
| Adresa | Frýdštejn,  Česko |
| Souřadnice | 50°38′55″ s. š., 15°10′4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22899/5-16 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou.
Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu.[1]
První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna.[2] Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic.
Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka.
Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec.
V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartenberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartenberskému panství. Adam z Vartenberka se účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I., a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu. Obě panství od krále odkoupil Jan z Oprštorfu. Jan si však za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu.[1]
Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství katolické církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana.[2]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Hrad je přístupný od roku 1892, kdy ho od tehdejších majitelů – rodu Rohanů ze Sychrova – koupil turnovský okrašlovací spolek, který dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzkumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn.[1]
Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlédnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu a je z ní vidět hrad Bezděz. Je asi 15 metrů vysoká, má 9 m v průměru a dvoumetrovou tloušťku zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6–7 m nad úrovní nádvoří,[1] do kterých pro návštěvníky vede po vnější straně věže kovové schodiště.
Na výšině jihovýchodně od hradu, lidově zvané Prakovna, je patrné obléhací opevnění.[3]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 25 790 |
| 2016 | 25 259 |
| 2017 | 26 622 |
Frýdštejn v kultuře[editovat | editovat zdroj]
O hradu psala Karolína Světlá v knize O Krejčíkovic Anežce.[1] Frýdštejn posloužil jako místo pro natáčení filmů Tajemství hradu v Karpatech[5] nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci.[6][1]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Hrad se nachází necelý kilometr na východ od centra obce a od autobusové zastávky Frýdštejn, náves. Turistickým zážitkem je zejména přístup z opačné strany od Malé Skály. Hrad je od železniční stanice Malá skála na trati č. 030 Liberec – Pardubice vzdálen 3 kilometry po červené značce, jejíž trasa vede přes Pantheon vrcholovými partiemi Vranovského hřebene.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
pohled z věže -
pohled ze spodních pater hradu -
prostory vytesané v pískovci -
zřícenina od jihu -
druhé nádvoří -
prostory vytesané v pískovci
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Historie - Oficiální stránky hradu Frýdštejn. Frýdštejn.cz [online]. 2022-11-25 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf. Historie - Oficiální stránka obce Frýdštejn. obec-frydstejn.cz [online]. Obec Frýdštejn [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ FIŠERA, Zdeněk. Obléhací opevnění hradu Frýdštejna. Hláska. 2017, roč. XXVIII, čís. 3, s. 33–35. Dostupné online.
- ↑ Vydejte se na filmový hrad Frýdštejn na serveru Novinky.cz
- ↑ Hrad Frýdštejn. Filmová místa.cz [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdštejn na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Frýdštejn ve 3D
