Fluorid vanadičitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid vanadičitý
Krystalová struktura VF4
Krystalová struktura VF4
Krystalová struktura VF4
Krystalová struktura VF4
Obecné
Systematický názevFluorid vanadičitý
Anglický názevVanadium tetrafluoride
Německý názevVanadium(IV)-fluorid
Sumární vzorecVF4
Vzhledžlutohnědá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10049-16-8
PubChem44717705
SMILES[V+4].[F-].[F-].[F-].[F-]
InChI1S/4FH.V/h4*1H;/q;;;;+4/p-4
Vlastnosti
Molární hmotnost126,9351 g/mol
Teplota tání325 °C (rozklad)
Hustota3,15 g/cm3
Rozpustnost ve voděvelmi rozpustný
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid vanadičitý, VF4, je paramagnetická, žlutohnědá látka.[1] Je silně hygroskopický,[1] na rozdíl od chloridu vanadičitého není těkavý, protože má polymerní strukturu. Rozkládá se při nižší teplotě než je teplota tání.

Příprava a reakce[editovat | editovat zdroj]

Fluorid vanadičitý lze připravit reakcí chloridu vanadičitého s bezvodým fluorovodíkem:[2]

VCl4 + 4 HF → VF4 + 4 HCl

Snadno disproporcionuje na VF5 a VF3, čištění je možno provést sublimací fluoridu vanadičitého.[2]

2 VF4 → VF5 + VF3

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Má podobnou strukturu jako fluorid cíničitý. Vanad má koordinační číslo šest, čtyři z šesti fluorů jsou můstkové.[3]

Struktura fluoridu vanadičitého

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadium tetrafluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1222. 
  2. ↑ a b HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 714. 
  3. ↑ BECKER, Stephan; MÜLLER, Bernd G. Vanadium Tetrafluoride. Angewandte Chemie International Edition in English. 1990-04, roč. 29, čís. 4, s. 406–407. Dostupné online [cit. 2022-01-20]. ISSN 0570-0833. DOI 10.1002/anie.199004061. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Fluorid americičitý (AmF4) • Fluorid argoničitý (ArF4) • Fluorid berkeličitý (BkF4) • Fluorid uhličitý neboli Tetrafluormethan (CF4) • Fluorid ceričitý (CeF4) • Fluorid kaliforničitý (CfF4) • Fluorid curičitý (CmF4) • Fluorid chromičitý (CrF4) • Fluorid dysprosičitý (DyF4) • Fluorid einsteiničitý (EsF4) • Fluorid železičitý (FeF4) • Fluorid germaničitý (GeF4) • Fluorid hafničitý (HfF4) • Fluorid rtutičitý (HgF4) • Fluorid iridičitý (IrF4) • Fluorid kryptoničitý (KrF4) • Fluorid manganičitý (MnF4) • Fluorid molybdeničitý (MoF4) • Fluorid niobičitý (NbF4) • Fluorid neodymičitý (NdF4) • Fluorid neptuničitý (NpF4) • Fluorid osmičitý (OsF4) • Fluorid protaktiničitý (PaF4) • Fluorid olovičitý (PbF4) • Fluorid palladičitý (PdF4) • Fluorid poloničitý (PoF4) • Fluorid praseodymičitý (PrF4) • Fluorid platiničitý (PtF4) • Fluorid plutoničitý (PuF4) • Fluorid rhodičitý (RhF4) • Fluorid rutheničitý (RuF4) • Fluorid siřičitý (SF4) • Fluorid seleničitý (SeF4) • Fluorid křemičitý (SiF4) • Fluorid cíničitý (SnF4) • Fluorid tantaličitý (TaF4) • Fluorid terbičitý (TbF4) • Fluorid technecičitý (TcF4) • Fluorid telluričitý (TeF4) • Fluorid thoričitý (ThF4) • Fluorid titaničitý (TiF4) • Fluorid uraničitý (UF4) • Fluorid vanadičitý (VF4) • Fluorid wolframičitý (WF4) • Fluorid xenoničitý (XeF4) • Fluorid zirkoničitý (ZrF4)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fluorid_vanadičitý&oldid=23192327“