Eino Antero Luukkanen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eino Antero Luukkanen
Narození4. června 1909
Lakhdenpokhsky District
Úmrtí10. dubna 1961 (ve věku 51 let)
Jyväskylä
Alma materCadet School
Povolánípilot a důstojník letectva
OceněníMannerheim Cross 2nd Class (1944)
DětiRisto Luukkanen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podplukovník Eino Antero Luukkanen (4. června 190910. dubna 1964), přezdívaný Eikka, byl finský stíhací pilot a nejmladší velitel letky v historii finského letectva, třetí nejúspěšnější finský stíhač druhé světové války.

Je mu připisováno 60 sestřelů (58 uznáno podle oficiálních finských statistik, ruská strana po válce potvrdila ještě další dva sestřely). Jeho vojenská kariéra skončila v roce 1951, kdy jej finský nejvyšší vojenský soud shledal vinným vyzvědačstvím ve prospěch USA (předával Američanům letecké snímky ruských vojenských objektů). Byl propuštěn z armády bez nároku na penzi (rozsudek byl později revidován, penze mu byla navrácena).

V roce 1955 publikoval své válečné paměti pojmenované Hävittäjälentäjänä kahdessa sodassa (česky je vydalo nakladatelství REVI Publications pod názvem Stíhač nad Finskem).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]