Egvekinot
| Egvekinot Эгвекинот Ирвыкыннот | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 66°19′ s. š., 179°7′ z. d. |
| Nadmořská výška | 414[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+12[2] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Dálněvýchodní |
| Autonomní okruh | Čukotský |
.svg) Čukotský autonomní okruh na mapě Ruska | |
  Egvekinot | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 113 (2021)[3] |
| Správa | |
| Vznik | 1946 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7) 42734 |
| PSČ | 689202 |
| Označení vozidel | 87 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Egvekinot (rusky Эгвекинот) je osada městského typu a přístav v Rusku v Čukotském autonomním okruhu. Žije zde přibližně 3 100[3] obyvatel.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Osada byla založena v roce 1946 jako překladiště nerostných surovin, dopravovaných sem po silnici ze zhruba 200 kilometrů vzdáleného Iultinu, z nákladních aut na lodě. Pro výstavbu osady bylo využito zejména práce vězňů.
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Hospodářství osady bylo až do poloviny 90. let 20. století zaměřeno zejména na překládku nerostných surovin, vytěžených v nedalekém Iultinu, z nákladních automobilů na lodě a na překládku zásob a stavebního materiálu opačným směrem. Po ukončení těžby v dolech v Iultinu v roce 1995 překládka nerostných surovin zcela ustala a došlo k prudkému poklesu obyvatel (z 5478 v roce 1989 na 1925 v roce 2001). Přesto je Egvekinot dosud důležitým přístavem a výchozím bodem silnice Egvekinot-Iultin, jediné dálkové silnice na Čukotce. V současné době je Egvekinot centrem okresu a nacházejí se zde příslušné správní úřady.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Egvekinot na anglické Wikipedii a Эгвекинот na ruské Wikipedii.
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-01..
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Egvekinot na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální webové stránky osady, včetně fotogalerie
- (rusky) Cestopis z roku 2010
