Eduard Kasparides

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Kasparides
Narození18. března 1858
Křenov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. července 1926 (ve věku 68 let)
Bad Gleichenberg
RakouskoRakousko Rakousko
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
PříbuzníStanislav Kasparides strýc
Oceněnířád fj1 Řád Františka Josefa, V. třída rytíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Kasparides (18. března 1858 Křenov[1]19. července 1926 Bad Gleichenberg[2]) byl rakouský malíř, portrétista a restaurátor.

Pamětní kámen s Kasparidesovým medailonem v parku mezi moravskotřebovským muzeem a gymnáziem

Život[editovat | editovat zdroj]

Eduard Kasparides se narodil v obci Křenov u Moravské Třebové v rodině barvíře Martina Kasparidese a jeho ženy Františky roz. Sequnzové.[1] Eduard byl nejmladší z pěti dětí, nejstarším bratrem byl Vojtěch (1846), dále pak bratr Peregrin a sestra Amália (1851) a ještě bratr Arnulf (1853). Lásku k malování zdědil po svém strýci a i jeho nejstarší bratr Vladimír rád a obstojně maloval. Základní školu studoval v Poličce a zde se i připravoval na další studium na gymnáziu v Moravské Třebové. Studium však nedokončil a na čas se vrátil do rodného domu.

V roce 1875 odešel do Vídně, kde absolvoval několik přípravných kurzů a záhy byl přijat na malířskou akademii. Zde studoval v letech 1876-1884, půldruhého roku u profesora Ch. Gripenkerla[3], poté u profesora K. Wurzingera[4] a kresby aktů u prof. R. Blaase[5]. Rovněž se školil v ateliéru figurální malby, který vedl prof. J.V. Trenkwald. Během prázdnin roku 1880 restauroval fresky od malíře J.T. Suppera v křenovském kostele sv. Jana Křtitele.

V roce 1883 krátce pobýval v Mnichově a následně se vrátil zpět do Vídně, kde trvale žil a tvořil svá díla. Na začátku devadesátých let se dostal do finanční tísně, odjel do Petrohradu a portrétoval mladou ruskou carevnu Alexandru. V Rusku namaloval také další portréty a poté se vrátil nazpět do Vídně. Roku 1894 se stal členem Společenství výtvarných umělců Rakouska, za zásluhy byl jmenován rytířem řádu císaře Františka Josefa 1. a v letech 1900-1905 byl členem spolku „Hagenbund“. V průběhu 1. světové války Eduard Kasparides vážně onemocněl a během ozdravného pobytu v lázních Bad Gleichenberg v polovině měsíce července roku 1926 podlehl srdečnímu záchvatu a zemřel[2]. V poslední vůli odkázal svá díla rakouské státní galerii, městu Vídni a domu umělců - Künstlerhaus.

Eduard Kasparides vykonal několik studijních cest po Německu, Švédsku a Itálii, pracoval v Rusku a procestoval celé Rakousko a pobýval i ve Středomoří. Během svého života byl za své dílo několikrát oceněn, rovněž byl vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa a jeho jméno bylo umístěno ve vestibulu vídeňského Künstlerhausu.

Významná díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Orffeus a Eurydika (1896)
  • Kristus s upracovanými a obtíženými (1899)
  • Protržená hráz po bouři (kolem 1908), za obraz obdržel medaili arcivévody Karla Ludvíka[6]
  • Teplý říjnový večer (kolem 1912)
  • Pronásledování Krista císařem Neronem
  • Heustadlwasser (kolem 1900)

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Umělcovy obrazy se nacházejí v mnoha galeriích po celé Evropě a jsou k vidění i ve významných muzejních sbírkách ve Vídni, Brně, Bratislavě a rovněž se nacházejí v Moravské Třebové a Křenově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A–K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]