Dvérce
| Dvérce | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Nepomyšl |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′16″ s. š., 13°19′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 42 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dvérce (3,59 km²) |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| PSČ | 441 01 |
| Počet domů | 25 (2011)[2] |
  Dvérce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 103497 |
| Kód k. ú. | 703494 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvérce jsou malá vesnice, část městyse Nepomyšl v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry na jihovýchod od Nepomyšle. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.
Dvérce je také název katastrálního území o rozloze 3,59 km².[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici s tvrzí pochází z roku 1412, kdy patřila Hynku Kaufunkovi. Dalším známým majitelem se na konci patnáctého století stal Oldřich Fremut z Krásného Dvora, po kterém následovali jeho potomci. V první čtvrtině sedmnáctého století panství patřilo Kryštofu Abrahamovi Štampachovi ze Štampachu, který se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl po bitvě na Bílé hoře zabaven majetek. Dvérecké panství během třicetileté války koupil od královské komory Heřman z Questenberka, kterému patřily také Nepomyšl, Kolešov, Strojetice a Soběchleby. Tvrz však byla za války poškozena, a proto ji nechali Ditrichštejnové, kteří Dvérce získali v roce 1686, přestavět na sýpku. Stávala v areálu hospodářského dvora obklopeného parkem na jihovýchodním okraji vesnice. Park zanikl v polovině devatenáctého století.[4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 195 obyvatel (z toho 95 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 182 Němců a deset cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: patnáct Čechoslováků, 159 Němců a devatenáct cizinců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 143 | 159 | 158 | 180 | 194 | 195 | 193 | 76 | 80 | 45 | 68 | 40 | 40 | 46 |
| Domy | 20 | 20 | 20 | 21 | 19 | 23 | 24 | 22 | . | 15 | 13 | 23 | 22 | 25 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Nepomyšl. | ||||||||||||||
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Část vesnice -
Socha svatého Jana Nepomuckého -
Partie ze vsi
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dvérce – tvrz, s. 110.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvérce na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Dvérce na webu ČÚZK
