Dolní Datyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Datyně
Centrum
Centrum
Lokalita
Charakterčást města
ObecHavířov
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel580 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Datyně (2,17 km²)
PSČ736 01
Počet domů173 (2011)[2]
Dolní Datyně
Dolní Datyně
Další údaje
Kód části obce28908
Kód k. ú.628905
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Datyně (pol.: Datynie Dolne, něm.: Nieder Dattin[3]) jsou část města Havířov v okrese Karviná. V roce 2009 zde bylo evidováno 178 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 390 obyvatel.[5] Dolní Datyně je také název katastrálního území o rozloze 2,17 km2.[6]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice (původně v jednotném čísle) bylo odvozeno od osobního jména Data (domácké podoby některého jména začínajícího na Da-, např. Damír) a znamenalo "Datova ves". Přívlastek Dolní se používá od začátku 19. století na odlišení od Horní Datyně.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska rozlohy je to jedna z nejmenších obcí a také jedna z nejmladších na Těšínsku. V 16. století byla jen jedna vesnice - Datyně. V 18. století se obec rozdělila na Dolní a Horní. Dolní Datyně byly součástí obce Dolní Bludovice. V červnu 1864 se obec osamostatnila.

Na rozdíl od českých (lašských) Horních Datyní se v Dolních Datyních mluvilo polsky. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 v Dolních Datyních bydlelo 586 obyvatel, z nichž 568 (96,9 %) mluvilo polsky a 18 (3,1 %) česky, 84 (14,3 %) bylo katolíků a 502 (85,7 %) evangelíků[8].

V první škole se vyučovalo v polském a německém jazyce. Byla postavena v 19. století, ale není jasné, v jakém roce byla dokončena. V roce 1879 byla postavena polská cihlová škola a v roce 1920 česká škola. Polská škola byla zavřena několik let po druhé světové válce kvůli malému počtu dětí. Nyní v její budově sídlí česká škola. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 se obec stala součástí Československa, v říjnu 1938 byla připojena k Polsku, za druhé světové války patřila k nacistickému Německu. Po válce se obec vrátila k Československu.

Významnou památkou je zvonice postavená v roce 1896 Józefem Prymusem a Janem Kołorzem.

Mezi významné osobnosti spojené s obcí patří:

Josef Kotas (1891–1966), starosta Ostravy

Józef Kiedroń, (1879–1932), důlní inženýr, sociální aktivista, politik, polský ministr průmyslu a obchodu

Jan Bystroń (1860–1902), polský lingvista

Dzwonnica
Zvonice


Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Do této městské části zajíždějí autobusové linky 410 a 418. Také se odtud můžete dostat linkou 383 na ostravský dopravní terminál Hranečník.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 898. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 718, 719, záznam 7-2. Dostupné online. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  7. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 172.
  8. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]