Diskuse k portálu:Křesťanství/Archiv1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Úryvky z Bible

Z jakého vydání Bible je úryvek z Marka? Jestli to náhodou není copyvio... --Miraceti ✉ 17:37, 3. 12. 2005 (UTC)

Pokud vím, není: je to krátká citace, kterou autorské právo umožňuje. --Dodo ✉ 17:41, 3. 12. 2005 (UTC)

Mně zas tak krátká nepřipadá. --Miraceti ✉ 00:49, 4. 12. 2005 (UTC)

Nemyslím si, že by byl text Bible chráněn autorským právem. Cinik 06:41, 4. 12. 2005 (UTC)

Chráněn pochopitelně je. Ale na tom nyní nezáleží. Úryvek jsem kvůli Miracetiho obavám odstranil; jsem jen zvědav, co v jeho očích z mého počínání zde bude špatně příště. --Dodo ✉ 06:46, 4. 12. 2005 (UTC)

Někdy je dobré (jak se říká v polštině) foukat na ještě studené, nešlo by tedy dát citát ze staršího překladu Bible? Např. z Bible kralické, když už to byl první český překlad z originálních jazyků a ne prostřednitcvím latiny? Sice to byl překlad nekatolický, ale křesťanský rozhodně ano. --Luděk 08:38, 4. 12. 2005 (UTC)

Pokud vím, je umožněno citovat snad až několik procent ceelého díla. A jeden odstavec není ani procenytoz celého evangelia. Kraličtina je sice vznešená, ale působí na mne moc nemoderně. A nejen na mě... JAn 21:46, 4. 12. 2005 (UTC)

No tak tu kraličtinu přeložíme dle svého uvážení a vlastníky práv budeme my. --Kmenicka 15. 2. 2009, 05:49 (UTC)

kříž

Jak to bude s křížem? To se budou střídat a nebo tam bude nastálo latinský a ostatní křesťanské církve mají smůlu? Není někde nějaký detail fotografie krucifixu s INRI/INBI, jak to umisťují na kříže třeba v Israeli? To by myslím odpovídalo všem křesťanským církvím. PaD 18:17, 3. 12. 2005 (UTC)

Latinský kříž je pojmenování určitého tvaru kříže, označení je z heraldiky. S církevní příslušností nemá příliš společného. Krucifix, mimochodem, je také latinský kříž. Pokud budete mít lepší nápad... --Dodo ✉ 18:38, 3. 12. 2005 (UTC)

Mohla by tam být také ikona Krista, to ale nepředpokládám, že by se kolegovi PaD líbilo. --Dodo ✉ 18:56, 3. 12. 2005 (UTC)

z en:Christian_cross - Perhaps the best-known form of the Christian cross is that depicted here, called the Latin cross, an equal-armed cross with a longer foot. It may be so called because it is the type of cross used in the Latin (Roman Catholic) church, as opposed to the Eastern Orthodox cross. --- Ale mě by se to libilo. Mě se jen nelibí ten kříž... Ikonu tam klidně dejte, to je spíše umělecké dílo (ikdyž se tomu někteří brání) zobrazující jeden ze symbolů křesťanství (Ježíše). Já se jen ptal... PaD 19:04, 3. 12. 2005 (UTC)

Nesouhlasím nadále s Vaším názorem, že kříž, ač v latinské podobě, je nepřijatelný pro křesťany (to by bylo opravdu absurdní), ale nemám opravdu náladu pouštět se tu do konfliktů. --Dodo ✉ 19:20, 3. 12. 2005 (UTC)

Já netvrdím, že je nepřijatelný. Já jen tvrdím, že v této podobě není dostatečně ekumenický, tj neoslovuje všechny stejně. Já jsem hledal náhradu i na [1], takže se kříži nebráním. Akorát bych tam nedával takto nakreslený symbol, ale nahradil bych ho fotografií, nebo ikonou, jak jste navrhoval. Ale tento nákres se IMHO do záhlaví stránky nehodí. Klidně bych Vám navrhoval rybu, ke které jsem se již vyjadřoval v diskusi ke křesťanskému pahýlu, to si netroufám, protože by to kolega Miraceti asi nestrávil. PaD 19:34, 3. 12. 2005 (UTC)

Troufám si tvrdit, že pokud jde obecně o křesťasntví, je takovýto kříž plnně vyhovující, protože je přijatelný pro všechny církve... Cinik 06:43, 4. 12. 2005 (UTC)

připomínka

Při použití odkazu editovat u jednotlivých sekcí se objeví prázdná tabuka takže například nemůžu seditovat "POMOZTE S ČLÁNKY" pomocí [editovat]. - jen jsem zkoušel... Ale to bude vlastnost. PaD 21:08, 3. 12. 2005 (UTC)

nová šablona

Dnes jsem vytvořil pro portál novou šablonu. Myslím že je lepší, než ta stávající, který byla taková velmi nevýrazná až nehezká. Vzhledem k tomu, že ta stávající je velmi rozšířená, možná by bylo dobré při jejím nahrazování využít bota. نور الدين مساهمات النقاش‎ 13:10, 20. 3. 2008 (UTC)

Není problém, řekni Zirlandovi, jeho pejsek to jistě rád zařídí... :o) --Cinik 16:00, 20. 3. 2008 (UTC)

Nová šablona pro pahýl o světci

Vytvořil jsem šablonu pro pahýly o světcích a nahradil článcích o nich touto šablonou šablony méně konkrétní. Ovšem určitě ne u všech světců. Některé je těžko hledat, protože nejsou vůbec opahýlovaný v podstatě.--Bab dz 17. 8. 2008, 19:48 (UTC)

Hezké, ale inzeroval bych to spíše na projektu, tady to IMHO tolik lidí nepřečte. --Cinik 17. 8. 2008, 19:50 (UTC)

Hřbitovní kněz

Můj prastrýc v rodinné kronice o sobě napsal, že byl za 1. republiky hřbitovním knězem (nábož. římskokatolické) v Prostějově a děda tam připsal, že tam byl bratr také pohřben. Pojem hřbitovní kněz jsem ani tady nenašel. Pokud to existuje, takové heslo bych rád viděl a četl. --Zákupák 22. 8. 2008, 18:36 (UTC)

Já jsem to taky nikde nenašel. Google mi jako jediného hřbitovního kněze vyplivl Františka Starého, což bude asi ten Váš prastrýc. Jediné vysvětlení, co mě napadá, je to, že prostějovská farnost vyčlenila jednoho kněze k tomu, aby vykonával církevní úkony spojené s pohřbíváním, sloužil mše ve hřbitovním kostele apod. Fagnes 26. 3. 2011, 23:54 (UTC)

Návrh na inovaci

Jen tak mě napadla taková menší inovace, že by se do portálu přidal rámeček, kde by bylo akorát uvedeno jméno světce, který má ten den svátek. Je jich vždycky samozřejmě víc, ale vybral by se pokud možno ten, jehož článek existuje na wikipedii. Co na to říkáte? Změnit vždy jedno jméno denně by nebyla žádná velká práce. --bab_dz 4. 12. 2008, 21:41 (UTC)

OK Nebo možná zavést malé kalendárium? --Cinik 4. 12. 2008, 21:47 (UTC)

Co se týče konkrétního uskutečnění, designu a takovejch věcí, tak na to sem levej. Jde mi jen o tu myšlenku. Realizaci a doupravení už nechávám na tobě. Jsem ochoten pak svědomitě updatovat, samozřejmě ve dnech, kdy mám přístup k počítači, což je skoro pořád. --bab_dz 4. 12. 2008, 22:04 (UTC)

Obávám se, že na realizaci mi chybí technické schpnosti... :-( --Cinik 4. 12. 2008, 22:06 (UTC)

To mně taky... :D Asi budem muset poprosit někoho jinýho. Napadá mě jedině JAn. --bab_dz 4. 12. 2008, 22:34 (UTC)

freska založení jezuitů

Freska Potvrzení regulí jezuitského řádu zobrazuje, jak Ignác z Loyoly přijímá papežskou bulu Regimini militantis Ecclesiae od papeže Pavla III. Namaloval Jan Kryštof Handke v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci po roce 1743.

Pěkná fotka na portál a hodí se hned do 45 dalších wikipedií ;). Ještě bych mohl nahrát jeden obraz od Handkeho Kardinál Moroni předává svatému Ignáci bulu papeže Pavla III. To by snad měla být Iniunctum_nobis [2], ale nikde jsem nenašel, že by ji předával Giovanni Morone [3]. Proto to chci ověřit, jestli Moroni opravdu předával Iniunctum nobis nebo nějakou jinou nebo třeba jestli Handke nenamaloval idelizovaně. Díky za radu. --snek01 16. 2. 2009, 19:38 (UTC)

Prvotní křesťanství

Zrovna jsem si říkal, že bych si měl začervenit svou uživatelskou stránku, z níž odkazuji na prvotní křesťanství, tedy že by to chtělo založit nějaký článek, nebo najít, zda náhodou není podobný článek založen už pod jiným jménem. Tady je asi nejvhodnější místo k optání, tak se ptám: Němci mají své standardní Urchristentum, tedy "prvotní" nebo "původní křesťanství" (občas se i ve starší české literatuře mihne "prakřesťanství"), jiné jazykové mutace na to zas jdou přes "dobu apoštolů" a podobná označení. Máme tu už něco podobného (nevylučuji, že jen zcela blbě hledám)? Pokud nemáme, jak by se dotyčný článek měl nejlépe jmenovat? --Mmh 6. 4. 2009, 14:13 (UTC)

Teď jsem si uvědomil, že pro takovou otázku je Lepší místo, takže případné odpovědi prosím tam. --Mmh 6. 4. 2009, 15:14 (UTC)

Nový vzhled

V současné době pracuji na novém vzhledu. Pokud se nebude líbit, tak mne prosím moc nekamenujte a bezostychu ho vraťte do původního stavu. Pokud ano, tak mi napište do diskuze a já ho dodělám :o). Díky --Hagar 10. 12. 2009, 18:51 (UTC)

Odvození křesťanství

"Křesťanství je monoteistické náboženství, které odvozuje svůj původ od učení Ježíše Krista."

Dobrý den, mám zato že křesťanství odvozuje svůj původ od Ježíšovy oběti, která nás očišťuje. Není tedy úplná pravda, že od jeho učení, které sice je nedílnou součástí křesťanství, ale základ je přece Boží milost nám dána, bez ní jsme jen klub lidí, kteří mají ušlechtilé zájmy. Nechci vyvolat flamewar, proto to píšu zde k posouzení a navrhuji změnit text na:

"Křesťanství je monoteistické náboženství, které odvozuje svůj původ od očišťující oběti Ježíše Krista za nás."

--Vizor 15. 10. 2010, 11:11 (UTC)

'očišťující oběť za nás' je ovsem uz krestansky termin, a definice by mela byt srozumitelna i 'navenek' (nehlede na to, ze ne kazdy by s tou Vasi souhlasil). Kdyz uz chcete neco jineho, navrhuji podobne jako na anglicke wiki "...původ od zivota a učení Ježíše Krista" Irwing 15. 10. 2010, 11:27 (UTC)

@Vizor: Takto formulované je to bohužel z pohledu encyklopedie naprosto neencyklopedický nesmysl. ne všichni čtenáři jsou křesťané. Z pohledu křesťana je to asi pravda... no ale Wikipedii nepíšeme z pohledu křesťana, resp. katolíka, stejně jako i z pohledu jakékoliv jiné víry, nebo nevíry, přesvědčení či světového názoru, resp. neměli bychom, protože psát takto encyklopedii by bylo špatně. Raději tedy budu psát encyklopedii s ušlechtilými zájmy, protože to je společné (téměř) všem náboženstvím. V tomto souhlasím co do formulace s Irvingem. --DeeMusil 15. 10. 2010, 11:34 (UTC)

Seznamy kostelů

Kolega MarkusAtomus přišel s námětem udělat seznamy kostelů například v rámci krajů nebo okresů. Původně založil článek Seznam kapliček, kostelů, katedrál a chrámů na Slovensku, nicméně po mém upozornění, že takový seznam o zhruba 2 000 položkách je dost šílená věc, navrhl dotyčný článek na rychlé smazání s tím, že podobný seznam by se podle jeho názoru každopádně hodil, protože je mnohem přehlednější než kategorie a mnoho návštěvníků wikipedie, když hledá tyto informace, tak neví o žádných kategoriích. Proto prosím o vyjádření ostatních, co si o tom myslí (já tomu popravdě řečeno moc nakloněn nejsem). Fagnes 9. 7. 2011, 21:19 (UTC)

Za Brno už takový seznam, resp. sada seznamů, zvlášť za kostely, kláštery a kaple existuje. Určitě je to velmi inspirativní, ovšem v takovéto podobě by seznamy za celé kraje mohly být docela obsáhlé. Bude tedy dost záležet právě na tom třídění: jestli po krajích vs. okresech a jestli kostely vs. všechny náboženské stavby. Určitě to může být praktické, obzvlášť u těch staveb, ke kterým není dost informací, aby stály za samostatné články. --Bazi 9. 7. 2011, 21:44 (UTC)

Jakožto jeden z autorů brněnských seznamů upozorňuji, že seznam kostelů je NČ a klášterů je DČ. Čili, pokud má jít o běžný seznam a autor nemá vyšší cíle, rozhodně se nemusí jednat o takovou kvalitu. Druhou věcí je, že tu (kromě Brna, které je také samostatným okresem) existují další tři seznamy kostelů podle okresů: Seznam katolických kostelů v okrese Náchod, Seznam kostelů v okrese Bruntál a Seznam kostelů v okrese Šumperk. Nevím přesně, jak jsou na Slovensku velké okresy a jak je tam v některých (horských) místech vysoké (spíš nízké) zalidnění, ale z mého pohledu je rozdělení po okresech asi nejideálnější, kraje jsou podle mě už příliš velké. A dělat seznam pro celý stát je docela nesmysl, pokud se nemá jednat jen o nějaké nejvýznamnější stavby. --Harold 9. 7. 2011, 22:34 (UTC)

Přiznám se, že o těch stávajících seznamech (Náchod, Bruntál, Šumperk) jsem nevěděl a ani jsem po nich nepátral. Pokud jde o větší města, např. Brno či Ostrava, tam by podle mého názoru seznam byl celkem na místě (samozřejmě ne třeba u menších měst, kde jsou dva tři kostely). Ale plošně (např. po okresech) se mi to nějak nezdá, přijde mi to zbytečné zvlášť s ohledem na existenci kategorií. Abychom neměli přeseznamováno. Každopádně za názory a informace děkuji. Fagnes 9. 7. 2011, 23:07 (UTC)

Jenže kategorie rozhodně plné v dohledných dobách nebudou, to by se články o kostelích musely zakládat jak na běžícím pásu. :-) Zhruba před rokem jsem si na svém pískovišti chvilku hrál se zárodkem seznamu pro okres Brno-venkov v podobě, v jaké existují ty brněnské seznamy (čili tabulka a pokud možno krátký popis, podle toho, co jsem většinou našel na stránkách obce), ale pak jsem toho z nějakých důvodů nechal. Uvidím, možná se k tomu ještě vrátím. --Harold 10. 7. 2011, 08:36 (UTC)

A ještě několik poznámek k těm třem existujícím seznamům:

• Náchod – Je záměrem třídit kostely podle církví? Na katolické a nekatolické, nebo jednotlivě u všech církví? Navíc řeckokatolické chrámy se neoznačují jako kostely a přesto jde o katolickou církev. Z historického hlediska byla velká spousta kostelů používána věřícími nekatolického vyznání, resp. věřícími podobojí (zde jen připomínám, že kališníci se považovali za součást jediné církve, ne za samostatnou církev). Jinak je seznam pouhým seznamem a není zřejmé, jak je to s jeho úplností.

  Tohle třídění se mi moc nelíbí, pro běžné lidi jsou to prostě kostely u všech církví. V případě brněnského seznamu tam jsou zařazeny v samostatné kapitole i chrámy ostatních církví, přičemž v úvodu je jasně definováno, že jde o stavby kostelního charakteru. --Harold 10. 7. 2011, 08:36 (UTC)

• Bruntál, Šumperk – Třídění podle slohů je zajímavé, ale mám obavy, že to takhle škatulkovat nejde. Spousta kostelů má třeba gotický základ, za sebou renesanční přestavbu a nějaké barokní prvky. A proč se kostely dělí na podle slohů, dřevěné, pravoslavné a starokatolické? A opět: pravoslavní nemají kostely, nýbrž chrámy.

  Se slohy souhlasím, takové řazení není nejlepší, pro vyhledávání je lepší abecední řazení dle názvu obce. Opět odkážu na Brno ( :-) ), kde je sloupeček "převažující sloh" jako jeden z údajů, nikoliv ale hlavní.

• obecně – Myslím si, že o každém existujícím kostele je dost informací na to, aby se o něm dal udělat samostatný článek. Jenom je otázkou, kdo a kdy ty informace dá dohromady. Navíc zde máme rozcestníky kostelů podle zasvěcení.

Fagnes 9. 7. 2011, 23:19 (UTC)

Souhlas. --Harold 10. 7. 2011, 08:36 (UTC)

No, dle mě by takový seznamy byly pěkný (minimálně pro odpíchnutí při tvorbě článků o nich), ale bojím se, že kostelů je tolik, že by to nebylo nic snadného. NEtuším ani o žádným zdroji, kde by se dalo se inspirovat. Ale jen houšť.--frettie.net 10. 7. 2011, 06:39 (UTC)

Dost jsem nad tím uvažoval a dělení podle okresů by bylo nejideálnější. Jsem schopen na těch seznamech začít pracovat, ale rozhodně bych potřeboval někoho na spolupráci, jinak by se to protáhlo na hodně dlouho.--MarkusAtomus 10. 7. 2011, 08:33 (UTC)

No žádný seznam přeci nemusí být od prvního dne kompletní. Pokud se však bude dělat seznam, bylo by vhodné do seznamu zařadit Geoloc informace, případně odstavce článku alespoň přizpůsobit územnímu dělení daného okresu, aby se případní cestovatelé rychle zorientovali. Manželka měla takový sen, cestovat po české zemi a navštívit postupně všechny kostely... a myslím, že není sama. Bohužel komplexní seznam zatím neexistuje ale jistě by byl potřeba.--DeeMusil 10. 7. 2011, 08:57 (UTC)

Večer začnu pracovat na prvním okrese, který bude sloužit jako příklad ,aby jsem se dohodli na adekvátním stylu, podle kterého budou dělány další seznamy.--MarkusAtomus 10. 7. 2011, 09:08 (UTC)

Doufám, že Vás nenaštve názor bezvěrce. Pro mne by byly zajímavé seznamy, pokud by v nich byly všechny náboženské stavby (kostely, chrámy, modlitebny, kaple …) na daném území, bez ohledu na to, kterému křesťanskému směru právě slouží. Není neobvyklé, že původně římskokatolická stavba dnes slouží pravoslavné nebo husitské církvi. Nejvíc by mi ale vyhovovalo, kdybyste zakládali články přímo o těch stavbách (skupinách staveb, pokud dotyčná kaplička není dost významná sama o sobě). Navyšování počtu článků ve wikipedii vytvářením seznamů, rozcestníků a podobných umělých objektů není to pravé.Leotard 10. 7. 2011, 10:06 (UTC)

Právě takový seznam napomůže tvorbě článků, protože ukáže, které chybí. Lidé si těchto článků pak více všimnou. A já se rozhodně hodlám zasadit o doplňování oněch chybějících článků.--MarkusAtomus 10. 7. 2011, 10:13 (UTC)

Mně zase připadá samotný seznam a zařazení nějakého objektu do seznamu demotivující. Já nikdy nebudu psát o náboženských stavbách, ale když budu psát o nějaké mnou oblíbené ulici (náměstí, parku, hřbitově), chci tam dát i sousedící náboženské stavby. Pokud budou existovat jen v seznamech, bez vlastního článku, dám tam odkaz na seznam a už se k tomu nikdy nevrátím. Obávám se, že podobně bude postupovat i mnoho dalších. Leotard 10. 7. 2011, 10:28 (UTC)

Založil jsem článek Seznam sakrálních staveb v okrese Turčianske Teplice, uvítám spolupráci, některé informace jsem již zjistil a pracuji na prvotní podobě, z momentálního nedostatku času proběhne první editace až pozdě večer. Pokud chcete již začít editovat, jen to uvítám.--MarkusAtomus 10. 7. 2011, 11:03 (UTC)

Asi bych dával přednost češtině, a proto doporučuji spíše pojmenování „Seznam náboženských staveb v okrese Turčianske Teplice“. Ostatně už tu máme onen Seznam náboženských staveb v Brně. Jinak souhlasím s tříděním na úrovni okresů, obzvlášť pokud má seznam zahrnovat i jiné stavby než jen kostely. V rámci článku bych pak doporučoval abecední řazení podle názvu obce, případně ještě členění do samostatných oddílů podle formy stavby: kostel/klášter/kaple. A ještě bych doporučil využívat v počátečních fázích vzniku článků vlastní pískoviště a teprve až bude článek obsahovat alespoň nějaký hrubý základ, který by byl veřejně prezentovatelný, pak jej přenést do hlavního jmenného prostoru. --Bazi 10. 7. 2011, 11:26 (UTC)

Každopádně jedna stavba na článek.. Náboženská stavba zní z mnoha příčin jednodušeji než sakrální.. Ale to už je detail...ovšem detail tvoří celek.--Jaroslav Yari Janík 10. 7. 2011, 12:43 (UTC)

Ač stále nejsem těmto seznamům nakloněn, dělá to na mě dojem, že sakrální a náboženský není jedno a totéž. V případě ekvivalentních pojmů bych samozřejmě dal přednost českému výrazu před cizojazyčným, nicméně třeba mezi náboženské stavby by mohly patřit třeba i fary, zatímco ty mezi sakrální stavby nepatří. Navíc by tak mezi náboženské stavby nejspíš musely být zařazeny i synagogy a mešity, protože jistě jsou náboženskou stavbou (zatímco mezi sakrální nejspíš ne, protože pojem sakrální se zřejmě vztahuje jen ke křesťanství). Co si o tom myslíte? Fagnes 10. 7. 2011, 14:58 (UTC)

Jako člověku bez vyznání by mi vůbec nevadilo, kdyby do diskutovaných seznamů byly zahrnuty i ty fary. Možná se mýlím, ale fara myslím nemusí být jen služební byt faráře? Pak by sem ale patřily i kláštery (a součástí kláštera jistě je kostel a jedna nebo více kaplí). A už vůbec by mi nevadilo mít nějaký seznam i na stavby související s jinými, než křesťanskými náboženstvími, minimálně tedy s judaismem, islámem, budhismem atd. Leotard 10. 7. 2011, 15:48 (UTC)

A přiznejme si, že těchto staveb (jiných vyznání), není na Slovensku příliš mnoho. Možná tak judaistických, ale rozhodně ne budhistických nebo islamistických.--MarkusAtomus 10. 7. 2011, 16:36 (UTC)

Respektuji, že se začne stavbami křesťanskými, konkrétně příslušnými k římskokatolické církvi. Odhaduji, že počtem rozhodně převažují. Pokud mají mít seznamy význam, mělo by jít o seznamy co nejuniverzálnější. Z mého pohledu by tedy měl seznam vytvořený na geografickém základě (asi podle okresů) obsahovat náboženské (sakrální i jiné)stavby příslušné všem křesťanským náboženstvím ve zvoleném regionu. Vnitřní členění seznamu je otázka další rozvahy, to si netroufám navrhovat. Leotard 10. 7. 2011, 17:42 (UTC)

Také podporuji myšlenku, že by mělo jít o stavby přinejmenším všech křesťanských církví, nejen římskokatolické. A ostatně, není-li jiných než křesťanských mnoho, jak připomíná MarkusAtomus, tím spíš by snad nebyl problém je do seznamů přidat. Ostatně bude-li u každé stavby uvedeno příslušné náboženství, bude to jen ku prospěchu a nemusí se to škatulkovat, dělat samostatné seznamy.--Bazi 10. 7. 2011, 18:37 (UTC)

No, já si počkám, co se z toho vyvine. Zní to celkem zajímavě. // Ovšem, sny manželek o projití všech kostelů, - počítám, že těch deset a více tisíc! kostelů by manželský pár byl schopen navštívít za několik roků nepřetržitého cestování po Česku. A pak by se jí taky mohlo zdát o celé Evropě, atd. :) // Ikdyž by ty seznamy jistě měly být seznamy všech náboženských staveb v určitém okrese. --S pozdravem ♥ FaktneviM 10. 7. 2011, 19:27 (UTC)

Provedl jsem prvotní editaci Seznamu náboženských staveb v okrese Turčianske Teplice. Případné výtky prosím napište do diskuze článku. Samozřejmě článek postrádá úvod, který bude později přidán, jedná se mi teď především o podobu tabulky jestli s ní souhlasíte. Děkuji za vaše reakce a případnou spolupráci.--MarkusAtomus 10. 7. 2011, 21:10 (UTC)

Ano, takhle to vypadá zajímavě. Jen dvě drobnosti. Mělo by se sjednotit, zda se bude používat zkratka sv. nebo se vypíše celé slovo svatý. Dále v názvu je zbytečné psát, že jde o kostel, když je to uvedeno už v typu stavby. Naopak tabulka by měla mít možnost řazení i právě podle názvu - člověk tak vidí, že na určitém území se například vyskytuje některý patron častěji než jinde. Zatím bych to nemíchal se synagogami, mešitami apod. Neví se, jaký to bude objem dat a jestli by ten seznam byl ještě přehledný. Zaměřil bych se spíš na kostely (všech vyznání), kaple a modlitebny. Otázkou je, co se samostatnými kříži, božími mukami apod. Měla by tam být otevřena možnost pro pozdější přidání pokud se to ukáže jako schůdná varianta. Možná se naopak zjistí, že tyto stavby mají mít vlastní seznam. Například synagog je dnes už tak málo, že by zřejmě bylo přehlednější členění po větších územních celcích, než je namíchat mezi kostely v rámci okresů. To vše se ale nejspíš ukáže až časem. Zpracovat by se měl kompletně jeden český okres, vyladit a pak se teprve pustit do zbývajících. Máme nějaké dobré podklady pro vytvoření kompletních seznamů? Víme o všech kapličkách v polích apod.? Radek Linner 11. 7. 2011, 12:58 (UTC)

Tím pádem změnit sloupec "Název" na sloupec "Zasvěcení"?--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 13:14 (UTC)

A opravdu vždy sedí název s věcným označením? Baziliky, chrámy, sbory atd.? Teď tam jsou v názvech samé kostely, ale nejsem si jistý, bude-li to pravidlem u všech staveb. Případné zdvojení mi nepřipadá jako takový problém.--Bazi 11. 7. 2011, 14:21 (UTC)

Pravdou je, že většina názvů má v sobě obsažen název typu stavby, ale ne vždy tomu tak musí být. Momentálně bych tento stav ponechal, tak jak je a případně v budoucnu jej změnil.--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 14:34 (UTC)

Tady si nejsem zcela jist terminologií. Slovo zasvěcení se možná dá použít u katolických staveb. Ovšem například hlavní kostel pražských evangelíků se jmenuje U Salvátora a zde asi termín "zasvěcení" není na místě. Já bych se nejspíš klonil k "názvu", pod který se může napsat jak "Nanebevzetí Panny Marie", tak "U Salvátora", případně něco jiného. Protestantské modlitebny zase název nemají a bude se do názvu zřejmě psát "Modlitebna Církve bratrské". Někdy je typ stavby vyloženě v názvu a tam bych se tomu nebránil (katedrála sv. Víta), ovšem u běžných kostelů na vesnicích bych slovo "kostel" v názvu nepoužíval. Dle mého hrubého odhadu půjde o desetitisíce položek. Každá malá chyba u počátečního nastavení se v budoucnu vymstí. Radek Linner 11. 7. 2011, 15:39 (UTC)

Ještě mě napadá, že sloupec nemusí být označen ani jako "název" nebo "zasvěcení", ale jelikož jde o seznam staveb, napsat jednoduše "stavba". Slovo "objekt" se mi momentálně nepozdává, ale nemusí se všechno rozhodnout hned. Radek Linner 11. 7. 2011, 16:12 (UTC)

Seznam je nyní kompletní (pokud narazíte na další položky seznamu upozorněte mne na ně). Myslím, že seznam samotný je dostatečný, a nyní pracuji na okolních textech. Děkuji za případné připomínky.--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 21:00 (UTC)

Klidně bych v textu nechal jen „sv.“, jak už zde bylo někým podotknuto. Fagnes 11. 7. 2011, 21:09 (UTC)

A jste si jistý tou kompletností? Zarazila mě už jen základní otázka, že by v samotném okresním městě žádný kostel nebyl... A hle, jsou tam hned tři. Stačí Google Maps. Jaké používáte zdroje? Stálo by za to vycházet z nějakých zaručených kompletních. Anebo prostě jít cestou toho google testu, i když ani ten nejspíš nebude dokonalý. --Bazi 11. 7. 2011, 21:17 (UTC)

Přesně proto jsem zde psal, aby se případné další stavby doplnily. Děkuji za informace.--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 21:21 (UTC)

Snad trochu pomůže toto a zejména pak toto. Nezapomeňte však, že různé doplňující údaje (děkanský, klášterní apod.) není vhodné do názvu článku dávat. Naopak upřesnění světce (např. Kateřina Alexandrijská) je vítáno, teoreticky by mělo být uváděno vždy. Pokud je patrocinium uváděno ve tvaru „kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice“, takové označení (panna, mučednice, mučedník, apoštol, biskup, jáhen, ...) se neuvádí, může však posloužit k určení, o kterého světce se jedná. Fagnes 11. 7. 2011, 21:29 (UTC)

Skvělé přesně tyto informace jsem potřeboval. Děkuji.--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 21:33 (UTC)

A ještě doplnění (omlouvám se za grafomanii z mé strany): K římskokatolickým kostelům ještě doplňuji, že název článku by měl být ve tvaru kostel svatého X. Jiné slovo než kostel (tedy kromě kaple) bude u katedrál a bazilik, kdy není rozhodující stavební stav, ale církevní status (katedrála jako hlavní kostel diecéze, bazilika jako bazilika minor). U řeckokatolické a pravoslavné církve platí totéž, akorát místo slova kostel je třeba užít slovo chrám. Fagnes 11. 7. 2011, 21:36 (UTC)

Momentálně jsem dokončil práce na seznamu. Měl by být už konečně kompletní (doufám) a také okolní text je podle mě dostačující. Rozsahem totiž není možné dosáhnout Seznamu kostelů v Brně, protože není dostupných tolik informací. Napsal jsem e-mail jednomu faráři v této oblasti, zda-li by nemohl poskytnout nějaké informace. Pokud odepíše tyto informace doplním.--MarkusAtomus 12. 7. 2011, 08:21 (UTC)

Možná mi to v diskusi uniklo, ale proč se vlastně jako vzor nepoužije seznam brněnských kostelů? Zařadil se mezi "Nejlepší články" a já v něm žádnou chybu nevidím. Máte k seznamu nějaké výhrady? Proč se zavádí nová norma? Radek Linner 12. 7. 2011, 17:45 (UTC)

Rozhodně žádné výhrady nejsou, jen se jedná o to, že Brno je určitým způsobem v tomto ohledu specifické, především tím, že je to město a tím pádem nemohla být šablona úplně stejně použita. A také se v diskuzi prvotně jednalo o to, jak tento seznam členit, jestli podle okresů nebo regionů nebo nějak jinak.--MarkusAtomus 12. 7. 2011, 19:03 (UTC)

Ano, už jsme si v podstatě ujasnili, že kostely budou členěny po okresech. Pro okresy bych řekl, že je brněnský vzor velmi vhodný. Co je přesně z brněnského seznamu nepoužitelné? Místo čtvrti "Brno-střed, Kapucínské náměstí" by bylo uvedeno "Nová Lhota, ul. Kostelní". Na rozsah okresního seznamu je brněnský vzor také použitelný. Pravděpodobně by byly chudší "Poznámky", ale to je celkem logické. Radek Linner 12. 7. 2011, 19:31 (UTC)

Naprosto souhlasím. Brněnský seznam jsem už v úvodu diskuse navrhnul pro inspiraci a myslím, že některé zde diskutované otázky nebo snad i slepé uličky se daly trochu ušetřit i když souhlasím, že ne vše se dá převzít automaticky. Přinejmenším něco ale ano. Věřím, že i když se to prodiskutuje a vyjasní, přiblížíme se ve výsledku co nejvíce tomu brněnskému seznamu. --Bazi 12. 7. 2011, 21:56 (UTC)

Asi se vlamuji do otevřených dveří, ale snad by se to dalo shrnout:

• vypracovat seznamy církevních staveb po okresech;
• pokud by (jako že asi ano) byly příliš obsáhlé, lze rozčlenit buď podle typu - např. kostely (momentálně nerozlišuji mezi kostely, katedrálami, bazilikami ap.; prostě velké církevní stavby), kaple, kapličky aj., nebo podle církví (to by se ale mně osobně nezdálo příliš vhodné);
• tyto seznamy, zpočátku nepochybně značně neúplné, postupně doplňovat;
• tyto seznamy, zpočátku nejspíš převážně červené, postupně modřit;
• tyto seznamy samozřejmě nevylučují seznamy podle jiného klíče, resp. kategorií (kostely podle patrocinií, architektury, církevní hierarchie);
• jako mustr vzít brněnský seznam (kéž by už takových bylo víc!)

Tento postup jistě vnese určitý systém do značné chaotičnosti, která zde vládne - je mnoho zajímavých článků o řadě církevních staveb, ale stylem co mně napadne nebo o co zakopnu. Varan 21. 7. 2011, 20:16 (UTC)

Hlasování

• Rád bych vyvolal hlasování o formátu kolonky "Název". 1. možností je zanechat stávající název a také terminologii v ní používanou (tudíž například: Kostel sv. Anny), 2. možností je zachování stávajícího názvu a používat čistě ono jméno stavby bez jejího typu (například svaté Anny) ...... Dále se prosím vyjádřete jestli používat pouze zkratku sv. nebo svatý, svatá. --MarkusAtomus 11. 7. 2011, 15:50 (UTC)

Nevím, jestli se k tomu mám vyjadřovat v této fázi, kdy si sám ujasňuji, jak by to vlastně mělo vypadat. Zatím by mě kdokoliv nějakým argumentem mohl lehce přesvědčit o opaku. V každém případě označení "Neogotická kaple v Mošovcích" mi přijde nestandardní. Evangelický kostel v Mošovcích se asi nedá napsat jinak, pouze to umístění bych zrušil, neboť u jiných kostelů to také není a obec je uvedena v jiném sloupci. Když si to tak prohlížím, bezchybný mi asi přijde zápis o kostele v Jazernici - ano, to slovo kostel mi v názvu přestává vadit a na případné abecední řazení by to nemělo vliv. A všude bych používal zkratku "sv.". Zatím bych tedy hlasoval pro první možnost, ale je to asi předčasné. Jak jsem psal - měl by se vzorově udělat první český okres a praxe nás poučí možná velmi jasně. Radek Linner 11. 7. 2011, 16:02 (UTC)

Vzorově tu máme snad to Brno...--RPekař 11. 7. 2011, 16:14 (UTC)

Upozorňuji, že odkazy by měly vést vždycky na rozepsaný název, tedy nikoliv "sv." ale "svätého" nebo "svatého". Samozřejmě v popisku odkazu už je to pak jedno, ale většinou se to na Wikipedii stejně rozepisuje. Druhá věc, údaje ve sloupečku "Název" by neměly začínat velkým písmenem, neboť nejde o nějaký konkrétní název stavby, ale obecné označení a její zasvěcení. Tedy nikoliv "Kostel sv. Jozefa" ale "kostel svatého Jozefa". --Harold 11. 7. 2011, 16:09 (UTC)

• Ponechat název včetně „kostela“ (ovšem vyvarovat se dalších přídavků jako je architektonický styl nebo umístění v obci, není-li to vyloženě součástí ustáleného pojmenování stavby). Z praktického hlediska upřednostňuji zkratku sv. – ušetří místo (v mnohonásobném opakování) a přitom je zcela běžně užívaná. I když souhlasím, že odkaz, tedy název odkazovaného článku by měl být rozepsán, podle pravidel pro názvy článků. --Bazi 11. 7. 2011, 16:19 (UTC)
• V seznamech, pokud už by se dělaly, bych považoval za nejlepší variantu [[kostel Nejsvětější Trojice (Mošovce)]], [[kostel svaté Anny (Mošovce)|kostel sv. Anny (Mošovce)]]. Pokud je hned ve vedlejším sloupci sídlo, ve kterém se kostel nachází, pak bez rozlišovače v textu (v odkazu samozřejmě musí zůstat). A prosím ty názvy článků i údaje v tabulkách česky. Stejně jako na slovenské Wikipedii bych předpokládal seznam českých kostelů ve slovenštině. V rozlišovači je třeba uvést sídlo, nikoliv obec (v okrese Turčianské Teplice to asi vyjde nastejno, ale ne všude tomu tak je). Fagnes 11. 7. 2011, 17:59 (UTC)

Teď přesně netuším, kterou část míníte za nečesky psanou.--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 19:43 (UTC)

Konkrétně Kostel sv. Kozmu a Damiána a Kostol sv. Jozefa v článku Seznam náboženských staveb v okrese Turčianske Teplice. Fagnes 11. 7. 2011, 19:47 (UTC)

U prvního jmenovaného si nejsem jistý překladem...pokud mi poradíte budu rád. U druhého jde pouze o překlep--MarkusAtomus 11. 7. 2011, 19:54 (UTC)

Jedná se o kostel sv. Kosmy a Damiána. Zdraví Fagnes 11. 7. 2011, 20:11 (UTC)

Diecéze a biskupství

Rád bych se zeptal, zda stále platí závěr kolegy Doda v této diskusi. Pokud neplatí, prosím uveďte to zde do 17. srpna 2011. Fagnes 16. 7. 2011, 22:47 (UTC)

Objevily se nějaké nové skutečnosti? Například máme k pojmu "biskupství" ve smyslu úřad dostatek informací, aby vznikl samostatný článek podstatné délky, nebo je lze nadále shrnout to jednoho-dvou odstavečků v rámci jednotlivých článků o diecézi? Třeba já ke svým založeným slezským diecézím bych asi dost informací na samostatný a alespoň trochu zajmavý článek o "biskupství" stěží našel.--RPekař 18. 7. 2011, 16:04 (UTC)

Dobrý den, díky za zprávu. Takže se můžeme shodnout, že ten závěr platí i nadále? Chtěl jsem, aby se případné změny ve stanovisku mohly prodiskutovat. Pokud závěr nikdo nezpochybňuje, tím lépe. Zdraví Fagnes 18. 7. 2011, 16:15 (UTC)

Myslím, že výhledově by bylo dobré pracovat na nějakém jednotném formátu stránek o diecézích, které by například standardně obsahovaly sekci o biskupství, na kterou by mohlo přesměrování "biskupství..." přímo odkazovat. Takový redirect by pak byl pojmově přesný a užitečný pro toho, kdo hledá přímo úřad, i pro laika, který ve skutečnosti hledá diecézi.--RPekař 18. 7. 2011, 16:32 (UTC)

Rychlá pomoc

Nutno udělat spěšnou křížovou výpravu a dát do pořádku články Bible a historie a Historicita evangelií, které nám sem nadělil nějaký nový nadšený přispěvatel, který bohužel zatím vůbec netuší, jak se na Wikipedii píše. Už jsem trochu začal upravovat ten druhý jmenovaný, ale více už dnes nestihnu. Najdou se nějací další ochotní křižáci? --Mmh 30. 8. 2011, 22:30 (UTC)

Já bohužel ne (už to nezvládnu), nicméně Vaši snahu zcela podporuji a myslím, že je na místě. Řekl bych, že tato dvě témata si článek zaslouží. Fagnes 31. 8. 2011, 16:02 (UTC)

Český studijní překlad+ Bible online!

Ahoj, rád bych upozornil na to, že Český studijní překlad, podle mě nejodbornější překlad, jenž je v češtině k mání, je nyní nově online: „Na stránkách Libora Diviše (http://www.obohu.cz/bible) nově najdete kompletní text ČSP včetně všech hypertextových poznámek a odkazů, dále Textus receptus, King James version v kombinaci se Strongovými indexy včetně namluveného textu.“ --Jiří Janíček 18. 9. 2011, 11:51 (UTC)

Díky za zprávu. I když si myslím, že filologický pohled na Bibli je jen jedním z více pohledů a navíc nikoliv tím nejpodstatnějším, je určitě dobře, že k takovému počinu na poli biblistiky došlo. Zdraví Fagnes 18. 9. 2011, 23:47 (UTC)

Pro křesťana je sice významnější smysl duchovní než literární (hantýrkou KKC), jistě, jsme ale encyklopedie, ne sbírka kázání nebo jiných duchovních výkladů, proto je pro nás jazykový plán nejdůležitější. Je také zjevně nejvíc „objektivní“, bezproblémový (na rozdíl od výkladů a projekce pro praktického života, kde se budou jednotlivé církve víc a více lišit). --Jiří Janíček 24. 9. 2011, 13:35 (UTC)

Dovoluji si oponovat. Wikipedie není ani literární, ani náboženská či křesťanská encyklopedie; je to encyklopedie všeobecná. Význam Bible je především duchovní, a až v druhé či další řadě literární (historický, všeobecně kulturní ...), a z tohoto pohledu je podle mého názoru třeba k tomu přistupovat. Okolnost, že jeden text vykládají různí lidé či různé církve různě (byť si myslím, že ty rozdíly nejsou zas až tak zásadní), není v tomto směru podstatná. Naopak třeba u beletrie je prvořadý význam literární. Rozlišujme proto. Hezký den přeje Fagnes 24. 9. 2011, 14:43 (UTC)

Dobře, ale i kdyby: 1) jak by se to podle Vás mělo projevit v praxi, 2) plus aby to zároveň pokud možno nevyvolávalo kontroverze? Duchovní obsahy jsou podle mě spíš věcí práce s osobností (resp. duchovní stránkou) člověka než encyklopedickým obsahem. Ale možná si jen nerozumíme. --Jiří Janíček 25. 9. 2011, 23:52 (UTC)

Asi by se dalo říct, že jsem reagoval na sdělení „podle mě nejodbornější překlad, jenž je v češtině k mání“. Myslím, že i když je to logicky vlastně v pořádku (nejodbornější překlad = překlad, který je z překladatelského hlediska udělán nejlépe), na mě to působilo zavádějícím dojmem (nejodbornější překlad = nejlepší překlad). Takže jsem chtěl upozornit, že lingvistická „kvalita překladu“ zrovna u Bible nemusí být tou nejpodstatnější věcí, i když jde jistě o důležitou složku. Fagnes 26. 9. 2011, 00:04 (UTC)

Přesměrování

V sekci „žádané články“ jsou mimo jiné zařazeny požadované články Liturgická reforma a Čtrnáct pražských mučedníků. Oba tyto články však byly nedávno založeny jako přesměrování, a to v prvním případě na Sacrosanctum Concilium, ve druhém případě na Masakr františkánů v Praze roku 1611. Nejsem si jistý, jestli je tento stav optimální, a proto prosím ostatní o názor, jak s tím naložit (v každém z uvedených případů může být vhodné jiné řešení). V podstatě se asi nabízejí tyto možnosti:

1. pro každé z témat by měl být samostatný článek (tj. např. zvlášť Liturgická reforma a zvlášť Sacrosanctum Concilium)
2. prohození názvu článků s výměnou přesměrování
3. ponechání nynějšího stavu

Fagnes 20. 9. 2011, 20:32 (UTC)

Ohledně těch mučedníků nevím, ale vypadá to, že je to opravdu označení téhož. V případě liturgické reformy je přesměrování jednoznačně chybné. Liturgická reforma není jen jedna konkrétní katolická, jednak své liturgické reformy měly i jiné církve (včetně pravoslavné), jednak římští katolíci měli v dějiných liturgických reforem více (například Tridentinum), byť zprvu při vyslovení tohoto názvu myslí jen na tu poslední. Článek "Liturgická reforma" by měl medle obsahovat vysvětlení pojmu a pak rozcestník na různé liturgické reformy. --Mmh 21. 9. 2011, 09:28 (UTC)

Souhlasím s kolegou Mmh. Jednoznačně by měl být vytvořen rozcestník k liturgické reformě. Podle mne by měl být vytvořen samostatný článek Liturgická reforma (druhý vatikánský konci) a v žádném případě se neodkazovat na konstituci Sacrosanctum Concilium. stanator 21. 9. 2011, 20:47 (UTC)

Koukám zrovna, že poměrně dobře by se pro založení článku Liturgická reforma dal použít článek na německé Wikipedii. Pokud nikdo nemá nic proti, založil bych podle toho aspoň pahýl. --Mmh 21. 9. 2011, 21:14 (UTC)

Díky za názory, já bych se vyjádření dalších diskutujících a po určitém rozmýšlení přiklonil k tomuto řešení:

1. založit pahýl liturgická reforma (třebas podle té německé verze) a v budoucnu ještě vytvořit samostatný článek liturgická reforma (druhý vatikánský koncil
2. článek masakr františkánů v Praze roku 1611 přesunout na čtrnáct pražských mučedníků s částečným přepracováním a výměnou přesměrování

Díky všem za spolupráci (dosavadní i případnou budoucí). Fagnes 21. 9. 2011, 22:12 (UTC)

Titulatura římskokatolických kněží

Vážení kolegové, zejména ti z „katolického oddělení“ (jak kdosi jednou uvedl). Podle mých informací platí v oblasti titulatury římskokatolických kněží následující:

• pro diecézní kněží se používá označení reverendus dominus, ve zkratce R. D.
• pro řeholní kněží se používá označení pater, ve zkratce P.
• v praxi se někdy zkratkou P. označují i diecézní kněží (zejména dříve to myslím bylo poměrně časté), avšak striktně vzato se v tomto případě jedná o označení nesprávné
• výše uvedené platí přinejmenším pro všechny římskokatolické diecéze v České republice (tj. neexistují žádné diecézní předpisy, které by pro určitou diecézi předepisovaly něco jiného).

Rád bych poprosil všechny zainteresované, jestli by se mohli vyjádřit, zda s výše uvedeným souhlasí, a pokud ano, zda by neměli k dispozici nějaký zdroj, kterým by bylo možné prokázat výše uvedené kolegovi editujícímu pod jménem Saltzmann, jehož se v této věci zatím marně snažím předvědčit. Zdraví Fagnes 5. 10. 2011, 17:09 (UTC)

A jake jsou Vase zdroje? Upravuje to CIC nebo nejaky cirkevni dokument? Osobne bych spis tipnul, ze pro to zadny zavazne pravidlo neexistuje. Ja jsem titul R.D. videl (v Prazske a HK diecezi) pouzit snad jen jednou.... Irwing 5. 10. 2011, 19:59 (UTC)

Nějaké zdroje mám, ale nejedná se o žádný vyloženě oficiální dokument. Protože všechny moje zdroje tvrdí víceméně totéž, mám za to, že na to pravidlo existuje, ovšem o míře jeho „závaznosti“ můžu jenom spekulovat. Zda to upravuje CIC nebo nějaký církevní dokument, to nevím. Zde uvádím některé z nalezených zdrojů (hledal jsem pouze googlem, tj. nikoliv v písemných podkladech):

• [4] (pražská příloha Katechetického věstníku z března 2002; z textu však nevyplývá, že by se jednalo o pravidlo vztahující se jen na pražskou arcidiecézi)
• [5] („nápověda“ ke stránkám jilemnického vikariátu královéhradecké diecéze; z textu však nevyplývá, že by se jednalo o pravidlo vztahující se jen na královéhradeckou diecézi)
• [6] (seznam duchovních správců brněnské diecéze)
• [7] (článek „Vladařské, státnické, církevní a šlechtické tituly - přehled“ z dubna 2010, bez vztahu k nějaké konkrétní diecézi)
• [8] (odpověď na dotaz na serveru www.katolik.cz z května 2002, bez vztahu k nějaké konkrétní diecézi)
• [9] (v angličtině, příspěvek ze 4. 4. 2008, autor Fr Augustine Tran, vztahuje se k odpovídajícím pojmům v latině)
• [10] (diskuse k článku „Husův pomník stojí 95 let. Na truc princi Schwarzenbergovi“ na serveru www.lidovky.cz; bez vztahu k nějaké konkrétní diecézi
• [11] (ukázka matriky z roku 1814 na serveru www.genea.cz)

Fagnes 6. 10. 2011, 08:14 (UTC)

Tak aby byly informace z obou stran. Jednalo se konkrétně o kněze působící v ostravsko-opavské diecézi. Z logiky věci mi vychází, že nejvýznamnějším (a nejoficiálnějším) zdrojem zde jsou oficiální stránky diecéze www.doo.cz. Zde je u těch konkrétních kněží vždy uvedena zkratka "P.". Viz např. jeden z příkladů. Žádný z Vašich příkladů (minulých nebo i těch teď uvedených) nedoložil, že na to existuje nějaký závazný předpis a že je to na oficiálních stránkách ostravsko-opavské diecéze špatně... --Saltzmann 6. 10. 2011, 12:08 (UTC)

Nepopírám, že stránky ostravsko-opavské diecéze uvádějí to, co tvrdí kolega Saltzmann. Nevím také s jistotou, zda výše uvedené rozlišování je dáno nějakým „závazným“ předpisem nebo toliko zvyklostí. Nicméně mám za to, že uvedené rozlišování platí všeobecně, tedy i například pro ostravsko-opavskou diecézi, a byť stránky ostravsko-opavské diecéze uvádějí například „P. ThLic. Adam Krzysztof Małek“, při platnosti výše uvedeného rozlišování by se mělo v příslušném článku uvést „R. D. ThLic. Adam Krzysztof Małek“, neboť jde o diecézního, nikoliv řeholního kněze. Fagnes 6. 10. 2011, 13:36 (UTC)

Tato diskuze už proběhla v roce 2008 zde: Diskuse:Kněz, tam vizte, co jsme k tomu tehdy sepsali. Mám pocit, že tituly, resp. snad spíše jen zkratky P. a R. D. (čte se v praxi R. D. jako reverendus dominus?) mají stejnou hodnotu i význam a mohou se proto teoreticky používat promiscue (záměnně), v praxi ale mám dojem, že jde o místní úzus (např. na Moravě, odkud pocházím, se s označením R. D. nesetkávám (stejně tak není např. na webu OC diecéze (http://www.ado.cz/prakticke/kontakty.htm), ale na webu jakési české diecéze jsem je tehdy viděl (ČB nebo Litoměřice?). Pax vobiscum, --Jiří Janíček 6. 10. 2011, 14:09 (UTC)

Díky za zprávu, mrknu se na to. Z výše uvedených zdrojů ovšem podle mého názoru vyplývá, že zkratky stejný význam a obsah nemají. O nějakém úzu v tomto směru nemám žádné zaručené zprávy, seznam duchovních správců na stránkách brněnského biskupství to například striktně dodržuje, a to je brněnská diecéze takový typický příklad moravské diecéze. V seznamu duchovních správců plzeňské diecéze jsou jen jména, stejně tak v katalogu královéhradecké diecéze, v seznamu duchovních litoměřické diecéze to rozlišují (například zde). Fagnes 6. 10. 2011, 14:36 (UTC)

Myslim, ze pozorovani odpovida i veta z jednoho z Vasich zdroju (katolik.cz): "Rozlišování při oslovování kněze řeholního a diecézního je zvykové a není nikde přesně zakotveno, často bývá také zaměňováno." Irwing 6. 10. 2011, 15:14 (UTC)

Tak OC píše RD a P promiscue, ale Brno a Litoměřice to rozlišují v duchu, jak tady bylo nastíněno - těžko říct, co z toho vydedukovat, snad aby na ty biskupství (nebo ČBK, TF...) někdo napsal o zdroj nebo aspoň o názor/radu. Zatím bych věřil tomu (a prozatímně bych z toho v případě nouze naformuloval), že se to dřív nebo místně patrně zjevně rozlišovalo, čehož dokladem je Brno, ale dnes se to nutně nerozlišuje, čehož příkladem je Olomóc. --Jiří Janíček 6. 10. 2011, 17:32 (UTC)

Věty, kterou zmínil Irwing, jsem si taky všiml – slovu „zaměňováno“ bych rozuměl jako „nesprávně používáno i tam, kde se má užívat druhé z obou označení“ (jde téměř výhradně právě o užívání „P.“ tam, kde by dle rozlišování mělo být „R. D.“). Z časového a místního hlediska bych to viděl spíš tak, že dříve (řekněme v druhé polovině 20. století?) se to směšovalo a teprve relativně nedávno si někdo všiml toho, že by se to mělo rozlišovat; no a někam to zdá se ještě nedorazilo. Nápad s dotazem/názorem podporuji. Hezký den přeje Fagnes 6. 10. 2011, 18:07 (UTC)

Církev a StB

Přátelé, možná jste si všimli nového článku Blažej Müller – jde o jednoho z „protagonistů“ dokumentu České televize z roku 2007 Černí a černější. Nechcete se někdo přidat k práci na tématu StB a církev? Znáte nějaké další zdroje? Zatím vím o tomto pořadu, „poloročence“ Securitas imperii (tištěná verze je dostupná např. v knihovně ETF, nevím, do jaké míry je online) a o tom, že se tomuto tématu věnuje jedno letošní číslo dominikánské revue Salve. Podívejte se na ten dokument Černí a černější. Myslím, že některé případy jsou „do nebe volající“… Za případnou spolupráci děkuji. --Jiří Janíček 6. 10. 2011, 14:25 (UTC)

Vypada to na Securitas imperii 11. Lze to vygooglit a odnekud stahnout, ale vypada to, ze ze stranek ustrcr.cz uz ne. Ale mivali to k disposici, sam jsem si to pred casem stahoval. Irwing 6. 10. 2011, 15:19 (UTC)

Securitas imperii 11 Fagnes 6. 10. 2011, 18:19 (UTC)

Perfektní, děkuji! Jak jste to udělal? :) --Jiří Janíček 8. 10. 2011, 23:15 (UTC)

Dal jsem do googlu vyhledávat „Securitas imperii 11“ v uvozovkách. Ale jak teď koukám, našlo to i odkaz na stránkách mvcr.cz, kde jsou odkazy (snad funkční, nezkoušel jsem) na jednotlivé díly. Jak jsem vyrozuměl, jen díl 11 se týká perzekuce katolické církve, ostatní díly se věnují jiné problematice. Hezký den přeje Fagnes 9. 10. 2011, 09:15 (UTC)

Virtuální projekt kostely

Máte někdo cestu kolem nějakého kostela, zejména venkovského či v nějakém odlehlejším městě? Vyfoťte ho a fotografie uložte na Commons. Kromě fotografií z exteriéru jsou přínosem i fotky interiéru, informační tabule o historii kostela a podobně. Na nové fotografii prosím upozorněte v této sekci, aby mohl být o dotyčném kostele vytvořen článek. O kostelích v České republice je zpracován jen zlomek článků, velmi hrubým odhadem je článek jen o 500 kostelích z 3 000. Hezký den přeje Fagnes 15. 10. 2011, 09:34 (UTC)

Ahoj, popravdě kostely už soustavně fotí několik wikipedistů v rámci různých aktivit, například Fotografování českých obcí. Je to dáno tím, že kaple na návsi či kostel jsou často hlavní dominantou obce. Doporučuji se podívat například na kategorii kostely v jižních Čechách a jen zde dostaneš námět na desítky článků :) Jinak určitě budeme fotit kostely a kaple i nadále! A jsem rád, že se na tuhle problematiku začne takto i upozorňovat. --Chmee2 15. 10. 2011, 10:10 (UTC)

Díky za ohlas, v rámci možností se mrknu i tam. Je to ale nekonečná práce. Fagnes 15. 10. 2011, 10:19 (UTC)

Myslím, že šlo spíše o to nafotit to i s cedulema aby se o tom dal napsat článek, neboť z fotky toho moc nepoznáme a o daném kostelu většinou nikde nic nebude...--DeeMusil 15. 10. 2011, 10:20 (UTC)

Pokud o něm nikde nic není, je encyklopedicky nevýznamný a není potřeba o něm psát článek. --Kyknos (labuť stěhov 15. 10. 2011, 10:52 (UTC)

Mám zkušenost, že neplatí úměra kostel=cedule. Často u kostela vůbec nic není, takže to nebude tak lehké. Bylo by potřeba pátrat v lokální literatuře. Možný by bylo vhodné případně udělat i nějaký seznam literatury, kde se dá, co o jakém kostele dohledat... Ale je to jen takový návrh, co se dá dělat... --Chmee2 15. 10. 2011, 10:24 (UTC)

Jak už jsem psal, i ty cedule jsou přínosem; když ne hned, tak třeba při budoucím doplňování článku, dolaďování rozporných infomací apod. Je to ovšem zpravidla pouze doplňkový zdroj, resp. to může být také základní zdroj v případě, že je potřeba rychle najít nějaké nejzákladnější informace. Jinak si myslím, že téměř o každém kostele se nějaká informace najde, a to třeba i googlem. A jak známo, z jedné i nepříliš kvalitní fotografie si člověk udělá mnohem lepší představu než z jedné textové informace. Zdraví Fagnes 15. 10. 2011, 10:29 (UTC)

Mám podobnou zkušenost, ale ohledně článku nebo zařazení do seznamu někdy stačí cedule k tomu, aby bylo možné kostel vůbec správně pojemnovat... rozhodně jsem neměl na mysli fotku jako zdroj.--DeeMusil 15. 10. 2011, 10:44 (UTC)

Jasně, ale jsou i výjimky – například fotografie Kostel sv. Petra a Pavla v Unhošti historie 1.jpg na Commons (první ze tří fotek). Fagnes 15. 10. 2011, 10:53 (UTC)

Spíš by bylo dobré případně vymyslet nějakou koncepci, co udělat. Jak jsem psal Fagnesovi do diskuse, nám se na Chráněných územích osvědčilo udělat jednotlivé seznamy dle okresů. Tak jsme získali přehled hesel, co chybí. Udělali jsme tam správné rozlišovače, takže pak stačilo jen kliknout a založit je, protože měly připravené správné názvy. V dalším kroku jsme prošli Commons a dali tam obrázky, pokud byly. Tím jsme zjistili, co ještě není nafocené. Pak jsme aktivovali bota, aby ty hesla základně založil. A v současnosti se snažíme dofotit ostatní a dopsat články. Myslím si, že podobná inventura by mohla výrazně pomoci i tady. Ale upozorňuji předem, že to bude mrak práce. Jestli máte ca 3000 položek, což je ostatně téměř stejně jako počet chráněných území, tak to pár desítek hodin sebere. Rád případně pomůžu, ale nemám čas/sil to udělat sám. Takže pokud byste jako projekt/portál našli dostatek sil k této činnosti, můžeme předat od nás zkušenosti a určitě i nějakou tu pracovní sílu :) --Chmee2 15. 10. 2011, 10:50 (UTC)

Již tvořím koncepci (návod a tak), až udělám nějakou kostru, uvedu zde odkaz. Fagnes 15. 10. 2011, 10:53 (UTC)

• Kostel svaté Anežky České v Českých Velenicích - vyhrabal jsem z archivu pár fotek z minulých let včetně srovnání interiéru oproti roku 1958. Docela by mě zajímalo, kde se dají sehnat materiály o kostelech. V rodině se totiž traduje, že na stavbu Velenického kostela přispěl finančně a snad i pozemkem pradědeček jako dík bohu za to, když se po letech vrátil ze zajetí na Sibiři, kam se dostal za první světové… Jinak ještě jedna otázka. Na velkém množství kostelů je umístěna tabule zákaz focení/natáčení. Já na to teda kašlu (fotím samozřejmě bez blesku), ale možná by to chtělo nějaké systémové doporučení :-) --Xth-Floor 15. 10. 2011, 11:25 (UTC)

Já myslím, že by bylo dobré tam propojit fotky podobně jako je to např. poměrně neodborně provedeno tady: Černá v Pošumaví--DeeMusil 15. 10. 2011, 11:38 (UTC)

ZDE je první verze koncepce. Fagnes 15. 10. 2011, 12:24 (UTC)

Vždycky mě zajímalo, kolik je v ČR cca kostelů – odkud pochází údaj 3000? Týká se všech kostelů, tj. všech katolických, protestantských a pravoslavných dohromady? A zahrnuje pravděpodobně jen kostely v aktivní službě (a ne ty, které slouží např. jako muzea (České muzeum hudby v býv. kostele sv. Máří Magdalény), diskotéky (sv. Michal na Starém Městě pražském) nebo magacíny (nic mě nenapadá)? (Existuje podobný odhad/soupis i pro Evropu?) --Jiří Janíček 17. 10. 2011, 23:27 (UTC)

Počet 3 000 je můj „odborný odhad“, ale myslím, že jsem uvažoval jen kostely katolické. Jestli si dobře vzpomínám, spočítal jsem kostely na nějakém území a vynásobil příslušným číslem. Protože jde jen o odhad, těžko říci, zda zahrnuje i kostely již neužívané ke svému účelu. V databázi kulturních památek je celkem 3 910 kostelů. Když uvažujeme, že několik kostelů (řekl bych maximálně několik desítek) nebude z různých důvodů kulturní památkou (například proto, že byl postaven nedávno, což je případ jen několika kostelů), řekl bych, že číslo 4 000 lze považovat za poměrně seriózní odhad. Podle této stránky bylo v roce 2003 v České republice celkem 7 133 římskokatolických kostelů a kaplí (výslovně upozorňuji, že toto číslo zahrnuje i kaple!). Pokud jsem dobře počítal, v současnosti tu máme 34 řeckokatolických chrámů a 1 řeckokatolickou kapli. O žádném odhadu pro Evropu nevím, ale to samozřejmě neznamená, že žádný odhad neexistuje. Fagnes 18. 10. 2011, 07:28 (UTC)

Díky za info. Nevzpomenete si, jaké území jste bral (asi) jako základ a kolik tam bylo kostelů? Odhad tedy vycházel z (snad poměrně odvážného) předpokladu, že jsou u nás kostely rozmístěny rovnoměrně (?). Nebo lépe, nemáte po ruce odkaz na zmiňovaný údaj/databázi? Z Googlu mi to jednoduše neleze. Každopádně počet kostelů, ať už v jakémkoli smyslu, mě opravdu zajímá... :). --Jiří Janíček 18. 10. 2011, 22:39 (UTC)

To si fakt nevzpomenu. Řekl bych, že nerovnoměrnost rozmístění kostelů není nijak extrémní. V okrese Benešov jsem dle databáze kulturních památek napočítal 77 římskokatolických kostelů, 1 zříceninu klášterního kostela, 12 kaplí s uvedením zasvěcení, jednu Loretánskou kapli, 5 kaplí bez uvedení zasvěcení a 1 zříceninu kaple. Podle katalogu pražské arcidiecéze jsem ve vikariátu Benešov (což může představovat zhruba polovinu okresu Benešov nebo o něco víc) našel 41 kostelů, 6 kaplí (s uvedením zasvěcení) a 14 sakrálních staveb s uvedením zasvěcení, u nichž není jasné, zda jde o kostel, nebo o kapli. Fagnes 6. 12. 2011, 22:32 (UTC)

Relikvie a Odpustek

Kolegové, dovolte, abych Vás snad trochu neskromně upozornil na dvě fotky, které jsem do Wiki v posledním týdnu nahrál:

• 1) první foto v článku Relikvie – relikvie v roztomilých přenosných pixličkách z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži (foto jen mobilem, ale i tak...)

+ Informace o tom, co vše je také v chrámovém pokladu u Sv. Víta - např. ubrus Páně nebo Mojžíšova hůl (tu ale myslím uvádí jen Eco, Podlaha tam má trochu jiný název)

• 2) první foto v článku Odpustek – nápis na kříži hlásající, jak je možno získat 100–300 dnů odpustků (což je poněkud bizarní). Mimochodem víte o podobném nápisu? Teoreticky by neměl být důvod, proč by jich nemělo být hodně, ale o dalších nevím...

+ Nezdá se mi ta druhá definice odpustku jako součásti svátosti smíření – nemyslel tím autor prostě odpuštění? Díky, --Jiří Janíček 18. 10. 2011, 22:49 (UTC)

Consociatio Internationalis Musicae Sacrae

Pokud máte někdo za to, že z článku Consociatio Internationalis Musicae Sacrae je možné odstranit šablonu „urgentně upravit“, prosím učiňte tak. V článku jsem napsal zcela nový úvod, část Sympózia o duchovní hudbě by bylo ještě třeba výhledově upravit. Díky Fagnes 6. 12. 2011, 22:16 (UTC)

Liturgický průvod a pouť

Kolega Jiří Janíček doplnil do článku liturgický průvod, že variantním označením je procesí, a navrhl přejmenování článku na procesí. Z názvu procesí je ovšem přesměrování na článek pouť. Pomohl by prosím někdo znalý věci vyjasnit vztah či rozdíl mezi těmito pojmy, nejlépe v diskusi k příslušnému článku? Díky Fagnes 7. 1. 2012, 14:46 (UTC)

Křesťanské svátky

Ahoj, nechtělo by se někomu revidovat seznam křesťanských svátků na Portálu Náboženství? Jakožto nejsem křesťan, tak mám guláš mezi svátky hlavních proudů - tedy svátky obecně křesťanskými, katolickými, reformovanými a pravolavými. Jde především o přesné datumy svátků. Pokud o to někdo stojíte, rád s tím pomohu technicky. Předem díky, --DeeMusil 7. 1. 2012, 20:10 (UTC)

No a co konkrétně byste potřeboval zrevidovat? Netvrdím, že jsem odborník, ale co nevím, třeba doženu snahou... Seznam svátků může jít různě do hloubky: V první řadě by se jednalo o Vánoce a Velikonoce, od nichž se odvíjejí liturgická období. Ve druhé řadě by se mohlo jednat o zasvěcené svátky, jichž je v katolické církvi obecně tuším deset (jestli čtu dobře, Velikonoce mezi nimi nejsou), ale u nás byly zredukovány na dva (rozhodnutím České biskupské konference, která je oprávněna o tom rozhodnout). Ve třetí řadě se může jednat o svátky uvedené v českém liturgickém kalendáři, jichž je asi dvě stě; přesněji řečeno jsou to (seřazeno od nejvýznamnějšího po méně významné) slavnosti, svátky a památky (památky se ještě dělí na závazné a nezávazné). Český liturgický kalendář je v rámci římskokatolické církve platný pro celé území České republiky, ale s některými malými odchylkami (třeba pro Čechy nebo pro Moravu, anebo pro některou diecézi). Fagnes 7. 1. 2012, 23:04 (UTC)

Pokud se podíváš na portál náboženství tak v sekci významné dny najdeš co je tam o Křesťanství. Právě rozlišení svátků pravoslavých, reformovaných a katolíků mi činí problém. Ohledně Liturgického roku, byl bych rád, kdyby tam byly jen ty hlavní svátky. Např. Církev Sjednocení má asi 150 záznamů v kalendáři na každý rok, ale hlavních svátků má 8 - toš asi tak nějak podobně. Předem díky za tu snahu.--DeeMusil 8. 1. 2012, 01:35 (UTC)

Vedu v patrnosti, časem se snad k tomu dostanu. Fagnes 12. 1. 2012, 20:31 (UTC)

Návrh na rozdělení článku Svatý Antonínek

Prosím, zda byste mohli vyjádřit svůj názor k návrhu na rozdělení článku v diskusi. Díky Fagnes 9. 1. 2012, 15:58 (UTC)

Překládat, či nepřekládat?

V souvislosti s články o dvou kapitulách na Slovensku vznikla diskuse, zda překládat, či nepřekládat názvy kapitul do češtiny. Z obou stran už zazněly názory i argumenty (např. zde a zde). Můj názor je tedy názvy kapitul nepřekládat, protože jde o oficiální názvy institucí (právnických osob), zatímco názvy kostelů a diecézí překládat. K tomu ještě uvádím, že „v Bratislavě“ je součást názvu, podobně jako u českých kapitul (o tom se lze snadno přesvědčit, pokud na stránce http://www3.mkcr.cz/cns_internet/ napíšete do kolonky Název slovo „kapitula“ a dáte vyhledat). Fagnes 12. 1. 2012, 20:40 (UTC)

Jen zopakuji, že v praxi se (prakticky s výjimkou dvou uvedených slovenských názvů) na Wikipedii vždy překládají oficiální názvy, které nesetávají z nepřeložitelných slov, ale přeložitelných druhových pojmů (spojených případně s toponymem). Pokud bychom přistoupili na Fagnesův návrh, museli bychom zde mít třeba místo článku Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská článek Esztergom-Budapesti főegyházmegye nebo místo článku Kongregace pro katolickou výchovu článek Congregatio de Institutione Catholica. Myslím, že celý spor vznikl jen proto, že slovenština je českému čtenáři srozumitelná, takže necítí potřebu překladu, u jiných jazyků by název bez přemýšlení přeložil. Dávání do protikladu kapituly a kostely či diecéze je nepřípadné - minimálně diecéze jsou právnickými osobami a jako takové mají rovněž oficiální názvy. --Qasinka 13. 1. 2012, 11:48 (UTC)

Překládat, souhlas s Qasinkou. --Tchoř 13. 1. 2012, 11:51 (UTC)

• Překládat všechny oficiální názvy složené z obecnin. Nakládat s kapitulami jinak jen proto, že jsou kapitulami, nepovažuji za logické. S pozdravem --Poko 13. 1. 2012, 11:56 (UTC)

Ještě bych se chtěl Fagnese (a samozřejmě dalších kolegů znalých katolické terminologie) zeptat, jestli skutečně "družná" je synonymum ke "kolegiátní". Pokud ano (a předpokládám že katolická církev jako globální instituce asi má poměrně nadnárodní názvosloví své hierarchie a institucí) tak v takovém případě by článek mohl nést název Kolegiátní kapitula u sv. Martina v Bratislavě, přičemž do závorky by se uvedlo (slovensky Družná kapitula u sv. Martina v Bratislave) a myslím že by to bylo nejčistší. Co vy na to? Jinak chci poznamenat, že tento spor ohledně pojmenovávání článků slovenské provenience bude stejně v podobných případech probublávat i v budoucnosti. Blízkost jazyků k tomu svádí. Já třeba trvale váhám, jestli se má uvádět Slovenská krajina nebo Země slovenská (samosprávní útvar za 1. čs. republiky), Matice slovenská nebo Matica slovenská atd. --Davcza 13. 1. 2012, 12:22 (UTC)

Zrovna jsem chtěl napsat to, co Dawcza: Totiž že český název instituce Družná kapitula u sv. Martina v Bratislave bude znít Kolegiátní kapitula u sv. Martina v Bratislavě. Pojem družný ve spojení s kapitulou je ryze slovenský a je ekvivalentem slova kolegiátní (ve slovenštině někdy též kolegiálný). --Qasinka 13. 1. 2012, 12:26 (UTC)

Takže ve výsledku pro překládání je Qasinka, Tchoř, Poko a Davcza. Byl jsem tedy přehlasován... Protože se tváříte, že je to jasná věc a zavedená praxe, vznáším návrh na doplnění této zásady do doporučení o názvech článků. Dále bych ještě rád uvedl:

• Nikdy jsem nenavrhoval zachovávat původní názvy u diecézí a kongregací, tam jsem byl vždy pro překlad.
• Jestli slovo družná znamená ve slovenštině totéž co v češtině kolegiátní, to nevím, ale logiku to dává. Pokud Qasinka tvrdí, že to je opravdu totéž, tak mu to budu věřit.
• Úpravu názvů dvou dotyčných článků provedu ještě dnes.

Zdraví Fagnes 13. 1. 2012, 18:50 (UTC)

Posloupnosti

Rád bych se zeptal ostatních na názor, u jakých typů církevních úřadů je vhodné vkládat do článku posloupnost a u jakých už ne. Můj názor:

• VKLÁDAT: papežové, diecézní biskupové, generální vikáři, kapitulní probošti, osoby stojící v čele klášterů (opat, popř. převor, abatyše)
• NEVKLÁDAT: arciděkani, děkani, faráři, kapitulní vikáři, administrátoři farností a diecézí, biskupští vikáři, okrskoví vikáři, jednotliví kanovníci kapitul
• NEVÍM: kapitulní děkani, soudní vikáři

Díky Fagnes 19. 1. 2012, 14:02 (UTC)

Já bych to obecně nadefinoval tak, že vkládání posloupností je možné u jakéhokoliv monokratického úřadu, kde lze očekávat, že naprostá většina jeho nositelů splňuje podmínku encyklopedické významnosti, takže řetěz posloupností bude nepřetržený. Určitě to lze očekávat u významnějších církevních úřadů, ale lze si to představit i u farářů některých významných farností (např. akademických personálních farností).--Qasinka 19. 1. 2012, 15:48 (UTC)

V obecné definici s Vámi souhlasím. Teď jde jen o to, jak to převést do konkrétní roviny. V poslední době jsem se totiž vícekrát setkal s přidáváním posloupností u držitelů úřadů, které jsem výše zařadil do kategorie „NEVKLÁDAT“. Proto bych rád znal názor ostatních, abych třeba neodstraňoval něco, co by se podle obecného mínění odstraňovat nemělo. Fagnes 19. 1. 2012, 15:55 (UTC)

K papežům to nevkládat, posloupnost je zapracována již v {{Infobox Papež}}, jedná se tedy o zbytečnou duplicitu. --Silesianus 21. 1. 2012, 09:16 (UTC)

Jasně, tam je posloupnost včleněna do infoboxu, takže tam v podstatě je, i když v jiné podobě. Ale co ty ostatní? Fagnes 21. 1. 2012, 09:49 (UTC)

Seznamy katedrál

Plánuju výhledově vytvořit seznamy katedrál a konkatedrál, zatím zřejmě jen katolických (zdroje o nich jsou lépe dostupné). Počítám, že by šlo o pouhý seznam odkazů (s uvedením zasvěcení), bez dalších podrobností, jen rozdělený podle států. Prosím o vaše náměty a připomínky. Dalo by se to udělat třeba po jednotlivých státech (jenže v řadě zemí jen jedna a několik států jich má zase přes stovku). Nebo by se to dalo udělat po světadílech/kontinentech, což už je snad relativně souměřitelné (dejme tomu Evropa 950, Severní a Střední Amerika 500, Jižní Amerika 600, Asie 550, Afrika 450, Austrálie a Oceánie 100). Uvažoval jsem také nad formou šablony, ale to by asi bylo v tomto případě nevhodné. Fagnes 29. 1. 2012, 00:32 (UTC)

Diskuse o smazání/Rotvajler boží

Kolegové, rád bych vás upozornil na tuto diskusi. Mohli byste se k ní prosím jako osoby zasvěcené vyjádřit? Děkuji--Feťour 11. 2. 2012, 12:54 (UTC)

Malé sakrální stavby

Ahoj všem, chtěl bych vám dát vědět (pokud jste nezaznamenali), že máte na Wikimedia Commons dost velkého pomocníka (teda pomocnici), co se drobných sakrálních staveb týče. Převážně fotí dle fotek v jižních Čechách, ale občas se podívá i do okolních krajů. Třeba vám to v projektu/portálu nějak pomůže, minimálně budete mít spoustu fotografií z těchto oblastí k článkům. Možný by stálo za zvážení taky jako motivace nějaké křesťanské ocenění? :) S pozdravem --Chmee2 18. 2. 2012, 10:20 (UTC)

Pro informaci uvádím, že za tuto pomoc jsem Richenze (tedy Rejčce) právě udělil řád bystrého oka. Jestli existuje nějaké křesťanské ocenění, to nevím, ostatně teď se všechno spíš unifikuje, než aby se to specializovalo (např. pahýly). Zdraví Fagnes 18. 2. 2012, 11:04 (UTC)

Díky! Má tam skutečně mnoho fotografií, doufejme, že se bude věnovat i kostelům :) Jinak křesťanství má dokonce bohatou řadu vyznamenání, viz odkaz. Je škoda je nevyužívat pro různé zásluhy editorů. Je totiž super uživatele odměňovat, jelikož to pro spoustu z nich působí dosti motivačně a taktéž je to projev úcty a díku. Takže když na někoho takto narazíte, zkuste častěji po nějakém vyznamenání šahat :) S pozdravem a fakt díky! --Chmee2 18. 2. 2012, 11:25 (UTC)

Svatí

Nevím kdo a jak sleduje projekty Křesťanství a Náboženství, tak to píšu sem, je zde "větší provoz". Nechtěl by někdo šikovný, pilný a hlavně erudovaný rozdělit kategorii Svatí podle jednotlivých církví tak, jak je to třeba na anglické wiki. Nebo třeba rovnou (a to už asi nepatří sem) podle náboženství? --Silesianus (diskuse) 8. 3. 2012, 12:57 (UTC)

Nejsem šikovný, nějakou dobu ani pilný a už vůbec ne erudovaný, ale myslím si, že s tím rozdělením to může být docela problém, otázkou taky zůstává, zda je to smysluplné. Třeba o světci jménem Kléméns Alexandrijský jsem se v anglické Wikipedii dozvěděl, že podle kategorizace je to anglikánský svatý, zatímco český článek tvrdí, že to je pravoslavný svatý. Jak by možná poznamenala zdejší odbornice na byzantský svět, je otázkou, zda lze na přelomu 2. a 3. století hovořit o pravoslaví. Podle mého názoru lze obecně říci, že určitou osobu uctívá jako světce ta církev, která ho začala jako světce uctívat, jakož i všechny církve, které se od ní později oddělily. Podle této logiky by tedy světce uctívané před rokem 1054 uctívaly všechny církve kromě evangelíků – ti jsou samostatnou kapitolou, protože pokud vím žádné svaté nemají a ještě jim speciálně vadí, když je někdo prohlášen za svatého s odůvodněním, že ho umučili evangelíci. Hezký den všem přeje Fagnes (diskuse) 1. 4. 2012, 11:56 (UTC)

Pravopis

Řešil se prosím už někde pravopis názvů církevních organizací a územních celků? Obzvláště mi jde o velká písmena a teď ještě konkrétněji o názvy římskokatolických děkanátů. V pravidlech pravopisu jsem k tomu našel jen tohle: [12] Založil jsem právě po vzoru jiných existujících šablon šablonu Farnosti Děkanátu Uherské Hradiště, ale nevidím důvod, proč by "děkanát" měl zůstávat s velkým D, když podle mého názoru nejde o oficiální název a spíše je to podobné případu "okres Nymburk", který se na odkazované stránce diskutuje v bodu 3.2. Protože bych chtěl, aby ve všech šablonách panovala jednota, předkládám tuto otázku nejprve zde, než to začnu měnit. Blahma (diskuse) 8. 4. 2012, 12:45 (UTC)

Jestli se to řešilo, to nevím, ale v otázce velkých písmen v tomto případě s Vámi zcela souhlasím. Napsal bych například farnost u sv. Václava v Olomouci, děkanát Uherské Hradiště nebo olomoucká arcidiecéze. Velké písmeno by bylo na místě například tehdy, pokud by se v nějakém formuláři vyplňoval oficiální název vlastníka apod. (Obec Bílovice, Arcidiecéze olomoucká, Římskokatolická farnost svatého Václava Olomouc apod.); u děkanátů a vikariátů však takový případ pravděpodobně ani nenastane, protože jsou jen řekněme správními jednotkami pro usnadnění správy v rámci diecéze. Pak je ještě ke zvážení, jestli používat tvar děkanát Uherské Hradiště, nebo uherskohradišťský děkanát. Myslím, že obě varianty jsou myslitelné, a doporučuji zvolit tu z variant, která je v konkrétním případě běžnější, ale vždy jednotně v rámci příslušné diecéze. Některé vikariáty ostatně nejsou pojmenovány podle jednoho města, ale jiným způsobem (např. kutnohorsko-poděbradský vikariát nebo krušnohorský vikariát). Závěrem bych ještě rád uvedl, že považuji za vhodné rozlišovat titulaturu řádových kněží (P.) a kněží diecézních (R. D.), jak už jsem před časem někomu (marně) vysvětloval. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 9. 4. 2012, 10:10 (UTC)

Cyprián Lelek

Článek upraven--Fagusius (diskuse) 16. 6. 2012, 13:45 (UTC)

Pojmenování článků o klášterech

Narazil jsem na nejednotné pojmenévávání klášterů např. Klášter minoritů (Brno) vs. Klášter minoritů v Kadani. Myslím si, že by bylo dobré sjednotit pojmenování na první případ. Stejně jako první případ jsou pojmenovávány kostely. Tudíž by bylo dobré, aby byl i vpřípadě klášterů zachován jeden ustálený typ. Prosím kolegy z portálu Křesťanství, aby se vyjádřili. V případě souhlasu začnu provádět přesměrování na jeden typ. Zdraví (stanator (diskuse) 14. 7. 2012, 08:54 (UTC)).

Souhlasím se sjednocením názvosloví dle vzoru užitého v případě kostelů. --Qasinka (diskuse) 14. 7. 2012, 14:43 (UTC)

Také souhlasím--MarkusAtomus (diskuse) 14. 7. 2012, 14:56 (UTC)

Začal jsem s úpravou. (stanator (diskuse) 15. 7. 2012, 15:42 (UTC))

Dobrý den, taky jsem chtěl začít diskusi na toto téma, ale předešel jste mě. To není věc jenom toho místního označení (zda uvádět „v Kadani“ nebo použít rozlišovat „Kadaň“), ale je také potřeba se zamyslet nad tím, zda se má používat spojení „klášter minoritů“ nebo „minoritský klášter“ a zda se třeba vůbec má do názvu označení řádu dávat (existují i články Břevnovský klášter, Sázavský klášter nebo klášter Landévennec). Myslím, že by bylo vhodné, aby se o tom nejprve vedla důkladná diskuse a teprve potom se změny v názvech udělaly. Současně prosím všechny, aby se k této problematice vyjádřili a případně vznesli nějaké návrhy, jak tuto problematiku řešit. Hezký den všem přeje Fagnes (diskuse) 17. 7. 2012, 08:45 (UTC)

Jsem pro, aby když články o kostelech začínají Kostel xxxx také články o klášterech začínaly Klášter xxxx. Výjimku bych viděl o článků o břevnovském klášteře a sázavském klášteře, kde se tyto názvy všeobecně nachází i v odborných publikacích. (stanator (diskuse) 17. 7. 2012, 09:13 (UTC))

Neříkám, že jsem proti, jen bych chtěl upozornit na to, že situace nemusí být tak jednoduchá. Je otázkou, zda dva zmiňované případy (Břevnov a Sázava) jsou jediné, kde by to mělo být jinak, a co je důvodem, že by to mělo být jinak. Tím nechci říci, že je potřeba vše udělat unifikovaně. Někdy myslím může být klášter pojmenován i jiným způsobem než po místě, kde se nachází (např. po světci), nebo může být také označen i jinak než klášter (např. opatství). V některých místech (zejména ve větších městech) také nezřídka bývá klášterů více. V minulosti také docházelo ke změně v užívání klášterů (zůstalo místo, změnil se řád) a možná i k jejich stěhování (změnilo se místo, řád zůstal). Chtělo by to nějakou seriózní analýzu, alespoň na základě existujících článků o klášterech. A taky nesmíme zapomenout, že zde existuje zásada očekávanosti názvu, která je sice dost těžko uchopitelná, ale pořád je třeba ji mít na paměti. Fagnes (diskuse) 17. 7. 2012, 09:23 (UTC)

Myslím, že by bylo velmi vhodné zjistit, alespoň přibližně, které z verzí převládá a podle této se řídit--MarkusAtomus (diskuse) 17. 7. 2012, 09:46 (UTC)

Pokusím se o nějakou analýzu, snad to zvládnu během několika dnů. Ovšem nemyslím si, že by se k tomu automaticky mělo přistupovat tak, že se zvolí početně převládající verze. Situace může také být různá u tuzemských a u zahraničních klášterů, jakož i u stávajících a u zaniklých klášterů. Každopádně však děkuji za názory, a to již vyjádřené i v budoucnu přidané. Fagnes (diskuse) 17. 7. 2012, 09:59 (UTC)

Diskuse na toto téma je myslím oprávněná. Z použití závorek v názvu článků bychom neměli být příliš nadšeni. Lze to považovat spíš za nejzazší řešení např. v situaci, kdy by se v lokalitě vyskytovaly kláštery dva nebo více, třeba i stejného řádu, a bylo by třeba je rozlišit. Že tato problematika je otevřená můžeme vidět na wikipedii celosvětově, stačí se podívat na „archetyp“ klášterů: Klášter Montecassino nebo lépe na stránky v jazykových mutacích např. v italštině: Abbazia di Montecassino. Ovšem nikde není závorková verze v názvu článku. Doporučoval bych, držet se zaužívaných názvů vyskytujících se v literatuře, i když v literatuře se také objevuje řada označení, ale málokdy se závorkami v názvu.

Nedorozumění vyplývá z odlišných koncepcí, které bude třeba prostudovat. Když si kliknu na článek Klášter, je evidentní, že bude třeba samotný pojem „klášter“ ještě propracovat. Koncept totiž již v první větě praví: „Klášter je náboženská stavba nebo areál, určený pro život řádového společenství, sestávající z mnichů, příp. i laiků.“ - Již v této větě je řada omylů a nepřesností, ale wikipedie nám naštěstí, proto se mi líbí práce na ní, dovoluje vylepšovat a precizovat. Článek tedy pojímá klášter jako náboženskou stavbu nebo areál. Z této koncepce vychází snaha o geografické pojetí v názvu klášterů na wikipedii. Tato koncepce ovšem nebere v potaz koncepci jak vzniká klášter, jak zaniká, jak může být přenesen, rozdělen apod. Tedy koncepci právního aktu. Už jsem při práci na wikipedii na tento problém narazil. Z praxe vím, že některé kláštery byly nějakým aktem založeny, a zbudovány byly až o několik desetiletí později. V průběhu dějin mohly být přeneseny do jiné lokality a stále to byl týž klášter, a nebo v téže lokalitě začal působit jiný řád, někdy dokonce mužský klášter byl změněn na ženský a naopak. Vraťme se opět ke Klášteru Montecassino. Některé jazykové varianty wikipedie ho vidí jako: „Klášter Montecassino“ jiné jako „Opatství Montecassino“. Zde je přesně vidět ten rozdíl.

Pak je zde koncepce komunitární. Když příslušníci určitého řádu přestanou v lokalitě působit, například vymřou, opustí lokalitu atd. a budovy kláštera přejdou na jiného vlastníka, je to ještě klášter nebo ne? Takových případů je mnoho. V objektu pak třeba je škola, nebo hotel nebo nějaká instituce... Žijí ti lidé, kteří tam jsou, v klášteře nebo ne? Dalo by se říci, že se pohybují v objektu bývalého kláštera XY. Tady už koncepce stavby nebo areálu vůbec nesedí. Mezi „Klášterem“ a „Objektem kláštera“ je tedy podstatný rozdíl. Zde tkví celý kořen problému.

I předchozí debata naznačuje, že současná ve světě uživáná koncepce, která sleduje místní vývoj a zvláštnosti, neuniformuje názvy na klášterů na pouhou lokalitu, ale váží si tradičního zaužívaného názvu. Tam, kde tedy zaužívaný název chybí, v krajním případě lze připustit „závorkovou“ variantu, i když na wikipedii je již mnoho „nezávorkovaných“ variant - viz Klášter Osek, Klášter Plasy, Klášter Doksany... Jinak lépe používat, co je již zaužívané (viz. Strahovský klášter, Břevnovský klášter atd.). Jinými slovy: „Nečinit tradičním názvům násilí“ a provádět „typizaci“, lépe řečeno systematizaci názvů pouze tam, kde opravdu chybí vlastní název.

U článků o klášterech wikipedista stojí opravdu před základním problémem - bude mluvit o budově nebo komunitě. Má to být jeden článek nebo dva? Lze dát všechny informace do jednoho článku, nebo „předřadit“ rozcestník a vytvořit dva nebo i více článků. Snad by určitým klíčem mohlo být množství materiálu. Martin Davídek (diskuse) 17. 7. 2012, 14:26 (UTC)

Dobrý den, předkládám slíbenou analýzu existujících názvů článků o klášterech. Zahrnuje články, které jsou zařazeny v kategorii určené pro články o klášterech v českých zemích. Prosím, abyste nejprve o problému diskutovali a k případným přejmenováním článků přikročili až po dosažení konsensu o způsobu řešení.

...ský klášter (podle místa nebo něčeho jiného) – celkem 14 (17 %)	Anežský klášter Břevnovský klášter Emauzský klášter Kladrubský klášter Loucký klášter Podlažický klášter Sázavský klášter Sedlecký klášter Starobrněnský klášter Strahovský klášter Velehradský klášter Vyšebrodský klášter Zbraslavský klášter Želivský klášter
klášter Místo – celkem 27 (33 %)	klášter Česká Lípa klášter Doksany klášter Dolní Ročov klášter Hájek klášter Hradisko klášter Hradiště klášter Chotěšov klášter Jablonné v Podještědí klášter Konojedy klášter Krupka klášter Lysá nad Labem klášter Milevsko klášter Nový Dvůr klášter Osek klášter Oslavany klášter Ostrov klášter Plasy klášter Pustiměř klášter Sezemice klášter Teplá klášter Teplice klášter Zaječov klášter Zlatá Koruna komenda Blatno komenda Býčkovice komenda Chomutov komenda Řepín
klášter v Místě – celkem 1 (1 %)	klášter v Doubravníku
klášter Název – celkem 2 (2 %)	klášter Porta coeli klášter Rosa coeli
klášter řádu (Místo) – celkem 13 (16 %)	klášter augustiniánů (Třeboň) klášter augustiniánů kanovníků (Fulnek) klášter augustiniánů kanovníků (Praha) klášter boromejek (Zákupy) klášter bosých karmelitánek (Praha) klášter kapucínů (Hradčany) klášter Milosrdných bratří (Letovice) klášter minoritů (Brno) klášter minoritů (Kadaň) klášter minoritů (Litoměřice) klášter minoritů (Mladá Boleslav) klášter servitů (Jaroměřice nad Rokytnou) komenda řádu německých rytířů (Drobovice)
klášter řádu v Místě – celkem 2 (2 %)	klášter kapucínů v Roudnici nad Labem klášter kapucínů v Zákupech
řádový klášter (Místo) – celkem 1 (1 %)	benediktinský klášter (Rajhrad)
řádový klášter v Místě – celkem 3 (4 %)	františkánský klášter v Plzni kapucínský klášter na Jejkově kapucínský klášter v Mariánské
Místo (klášter) – celkem 2 (2 %)	Nová Říše (klášter) Ždár nad Sázavou (klášter)
jiné – celkem 7 (9 %)	bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků Christianeum (Jimramov) klášter Naší Paní nad Vltavou klášter svatého Jiří (Praha) Mariánská Týnice monastýr svatého Gorazda
články týkající se zčásti kláštera a zčásti něčeho jiného – celkem 10 (12 %)	bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček) Hora Matky Boží Klášterní Skalice Klementinum kostel Nalezení svatého Kříže (Brno) Místodržitelský palác psychiatrická léčebna Lnáře Svatá Hora Valdická kartouza zámek v Třebíči

Fagnes (diskuse) 22. 7. 2012, 20:53 (UTC)

Název katolické farnosti

Rád bych se zeptal na názevy farností v litoměřické diecézi. Konkrétně Římskokatolická farnost Mladá Boleslav se podle katalogu biskupství litoměřického [farnosti[id]=4791] jmenuje Římskokatolická farnost - arciděkanství Mladá Boleslav. Pocitově si myslím, že je lepší uvedení prvního názvu, tedy bez arciděkanství, ale nejsem si jistý. Založil jsem šablonu Šablona:farnosti mladoboleslavského vikariátu, kde jsem použil druhou formu. Potřeboval bych to sljednotit. Děkuji za pomoc ---kloin- (diskuse) 26. 7. 2012, 09:28 (UTC)

Za sebe říkám, že bych použil možnost Římskokatolická farnost Mladá Boleslav, kdy tento typ je používán i u dalších děkanství např. Římskokatolická farnost Blansko, Římskokatolická farnost Břeclav, Římskokatolická farnost Hodonín atd. Nechci šahat litoměřickému biskupství do svědomí, ale připadá mi divné označovat některou farnost jako děkanství či arciděkanství, když jsou v České církevní provincii správními jednotkami vikariáty. (stanator (diskuse) 26. 7. 2012, 14:46 (UTC))

Dobrý den, nejprve si tedy, Stanatore, musíme vyjasnit, jak je to s vymezením pojmu děkanství. Na Moravě (a také na Slovensku) je děkanát část území diecéze zahrnující několik farností, je to tedy zjednodušeně řečeno organizační mezistupeň mezi farností a diecézí; děkanem je zpravidla duchovní správce některé z farností dotyčného děkanátu (např. Josef Brychta je farářem v Jemnici a děkan moravskobudějovického děkanátu). Na Moravě používanému pojmu děkan odpovídá v Čechách okrskový vikář (např. Vlastimil Kročil je administrátorem farnosti Veselí nad Lužnicí a okrskový vikář táborského vikariátu). Naproti tomu děkanství (nebo arciděkanství) v Čechách je jen čestné označení pro určité farnosti. To znamená, že ten, kdo je ustanoven do úřadu faráře dotyčné farnosti, má automaticky titul děkan (a je přitom naprosto nerozhodné, zda je i okrskovým vikářem), popř. arciděkan. Pokud úřad duchovního správce je obsazen administrátorem, jedná se o administrátora děkanství, popř. arciděkanství. To, že se i v názvech děkanství a arciděkanství objevilo slovo „farnost“, je podle mého názoru důsledkem unifikačních snah v počátku 90. let 20. století. Blíže k tomu v diskusi k článku arciděkan. Pokud jde o samotný problém, jak označit článek o libereckém arciděkanství, nemám v tomto směru (zatím) vyhraněný názor. Dalo by se použít Římskokatolická farnost - arciděkanství Mladá Boleslav (nevím, zda by nebylo lepší „farnost-arciděkanství“, je to vlastně něco jako „kardinál-kněz“) nebo Římskokatolická farnost Mladá Boleslav, ale třeba také Římskokatolické arciděkanství Mladá Boleslav. Bude potřeba nad tím ještě zauvažovat. Zdraví Fagnes (diskuse)

Děkuji za informace. Provedl jsem tedy změny v navigačních boxech takto: Farnost jsem pojmenoval jen jako Římskokatolická farnost xy. Případný název s děkanstvím by mohl existovat jako přesměrování. O tom, že se jedná o děkanství bude zmínka až v samotném článku. děkuji ---kloin- (diskuse) 29. 7. 2012, 12:55 (UTC)

Zdravím, pokud se týče správních jednotek církve, které jsou zároveň evidovány v Rejstříku církví (a to jsou i farnosti) - pak se přimlouvám za to, aby se vždy užívalo toho názvu farnosti, který je uveden v Rejstříku zde. (Tedy přinejmensším jako názvu hlavního, přesměrování z neformálních a běžnějších názvů se nebráním.) Mladoboleslavská farnost je vedena pod názvem Římskokatolická farnost - arciděkanství Mladá Boleslav.--Qasinka (diskuse) 30. 7. 2012, 08:51 (UTC)

Děkuji za názor. Dovolil bych si po prostudování některých názvů nesouhlasit. Opravdu se mi zdá rozumnější, pojmenovat farnost primárně podle místa, popřípadě s rozlišovačem podle kostela. Oficiální název dle registrů je často používán podle dřívějších rozdělení, a pravděpodobně oficiální sjednocení názvů naráží na právní a úřední úkony, popřípadě nezájem ze strany správce farnosti. Sjednocení názvosloví na wikipedii těmito problémy netrpí a lze ho udělat systematicky. Z tohoto důvodu navrhuji pojmenování Ŕímskokatolická farnost místo popřípadě Ŕímskokatolická farnost místo (kostel) - zejména v Praze, kde je několik míst s více farnostmi. Současně farnosti v Praze navrhuji pojmenovat Praha - Holešovice, ne jenom Holešovice. Informace o arciděkanství, děkanství, popřípadě k jakému kostelu se vztahuje bych nechal již do textu článku, popřípadě jako přesměrování. ---kloin- (diskuse) 30. 7. 2012, 17:39 (UTC)

Dobrý den, podle mého názoru je „úřední“ název farnosti skutečností, kterou nemůžeme jen tak pominout. Je otázkou, zda bychom k užití jiného než „úředního“ názvu farnosti neměli přistupovat jen v případě, že k tomu je pádný důvod. Jak už jsem uvedl, k unifikaci v názvech došlo, a to už počátkem 90. let 20. století. Konkrétně k 1. 7. 1994 byly všechny římskokatolické farnosti v České republice na základě rozhodnutí České biskupské konference plošně pojmenovány/přejmenovány jako právnické osoby (podle starší, řekl bych předkoncilní praxe farnosti nebyly právnickými osobami), a to v podobě Římskokatolická farnost Místo', ovšem s tím, že pokud byl zachován statut děkanství, arciděkanství nebo proboštství, bylo to v názvu zohledněno oním „kompromisním“ způsobem (tj. Římskokatolická farnost - děkanství Místo'). Pokud je v nějakém městě více farností, řeší se to rozlišením podle zasvěcení kostela, ale v různých případech různě. Osobně se mi docela líbí pražská praxe, např. Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiří Praha-Hloubětín. Ale například v České Lípě se farnosti jmenují Římskokatolická farnost - děkanství Česká Lípa - in urbe a Římskokatolická farnost Česká Lípa - in suburbio, v Olomouci je například Římskokatolická farnost svatého Václava Olomouc. Nerozumím tomu, o jaké „dřívější rozdělení“ by se mělo jednat. Správce farnosti o jejím názvu nerozhoduje, to je věc příslušného biskupství. K navrhované podobě Ŕímskokatolická farnost Místo (kostel) mám značné výhrady, takový způsob označení není ničím podložený a je zřejmě také v rozporu se zdejším pravidlem týkajícím se rozlišovačů. Zdraví Fagnes (diskuse) 31. 7. 2012, 13:27 (UTC)

Děkuji za názor. Bohužel jako vždy je velmi obtížné najít správnou cestu. Jako nejjednodušší z pohledu diskuze vidím použití oficiálního názvu. Tam kde již název existuje odlišně od oficiálního názvu přejmenování vyvolá novou bouřlivou diskuzi (pravděpodobně). Protože mám rozpracovanou pražskou arcidiecézi, připravil bych seznam farností a jejich varianty názvů. Potom bych počkal na rozhodnutí, čeho se držet. Zatím děkuji ---kloin- (diskuse) 31. 7. 2012, 13:54 (UTC)

Seznam farností diecézí litoměřické a pražské jsem umístil zde: Wikipedista:Kloin/Farnosti, prosím o souhlasné stanovisko k použití oficiálního názvu, popřípadě zde prosím vložte další sloupec s novou variantou, děkuji ---kloin- (diskuse) 31. 7. 2012, 14:48 (UTC)

Dobrý den, děkuji za konstruktivní návrh. Zatím vidím jenom drobnou chybku u I. pražského vikariátu (malé „p“). Taky mě napadá, zda nějaké pravidlo nepřikazuje řadové číslovky rozepisovat slovy, ale to je jenom námět – jinak samozřejmě „oficiálně“ je to s tou řadovou číslovkou s využitím římských číslic. Myslíte, že byste mně i dalším mohl dát týdenní lhůtu k vyjádření? Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 31. 7. 2012, 14:57 (UTC)

Dobrý den, budu zatím pracovat na farnostech s jednoduchými názvy. K tomu (malé „p“) a římská číslovka - to je převzato z katalogu diecéze [13], tam je všude malé „p“. V tom mém seznamu je to ale nejednotně a upravím to jak se dohodneme. děkuji ---kloin- (diskuse) 1. 8. 2012, 04:46 (UTC)

Dobrý den, to malé „p“ je v pořádku, jen právě u I. a VI. pražského vikariátu je to třeba opravit. Je možné Vámi uváděný seznam editovat? Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 4. 8. 2012, 14:14 (UTC)

Samozřejmě editujte, pokud to budete editovat, bude to tak nejjednodušší pro použití. To velké P tam nacpal produkt MS... jako inteligentní opravu, u sebe jsem již opravil. děkuji ---kloin- (diskuse) 4. 8. 2012, 17:38 (UTC)

Dobrý den, úvodem se omlouvám, že jsem se na to vrhnul až s časovým zpožděním. Navrhuji pojmenovat články tak, jak jsou nyní uvedeny v seznamu vytvořeném kolegou Kloinem ve sloupci Farnost-oficiální název. Chápu, že někdy může být posouzení vhodnosti takové či jiné varianty otázkou subjektivního posouzení či osobního vkusu. Určité drobné rozdíly mezi diecézemi myslím nejsou záměrné, prostě to v každé diecézi tvořil někdo jiný a tedy i trochu jinak. V případě potřeby můžu případné dotazy k jednotlivým případům, které by se snad ukázaly jako sporné, zodpovědět například zde nebo v diskusi ke Kloinově podstránce se seznamem farností.

Zřejmě jedinou zásadnější změnou, kterou jsem provedl (a to po delších úvahách), je odstranění mezer u děkanství, arciděkanství a proboštství (tj. do podoby farnost-děkanství). Vedla mě k tomu skutečnost, že podle jazykové příručky se u těsného spojení podstatných jmen ve vztahu souřadném (což je podle mého názoru i tento případ) píše mezi oběma slovy spojovník, ledaže je druhý člen členem určujícím. Jako příklad se uvádí malíř-lakýrník (člověk, který je zároveň malíř a zároveň lakýrník). To myslím zcela odpovídá tomuto případu, protože farnost-děkanství je vlastně současně farností (z hlediska své povahy) a současně děkanstvím (z hlediska svého čestného pojmenování, užívaného ovšem pouze v Čechách).

Použitelnost názvů ve sloupcích „farnost upravený název“ a „farnost zkratka (např. do infoboxu)“ považuji za spornou, klidně bych všude (i do infoboxu) uváděl „oficiální název“. To se samozřejmě netýká zmínek v textu, takže lze pochopitelně třeba napsat, že něco leží na území „svatoštěpánské farnosti“ s odkazem na článek „Římskokatolická farnost u kostela sv. Štěpána Praha-Nové Město“.

Pokud jde o pomlčky, které by se v některých případech měly psát, je zde myslím zvyklost, že v názvech článků (v technickém smyslu) se pomlčky nahrazují spojovníkem, zatímco v textu se ponechávají. V těchto případech jsem tedy seznam upravil tak, že odkaz ve sloupci „Farnost-oficiální název“ směřuje na název se spojovníkem, zatímco odkazovaný text je s pomlčkou.

V této souvislosti také upozorňuji na duchovní správy a kvazifarnosti, jejichž povaha je poněkud nejasná (nebo tedy aspoň mně nejasná). Někde myslím psali, že existence (samostatných) duchovních správ vůbec nemá oporu v platném právu. Striktně vzato se nejedná o farnosti, ale o cosi, co je svou povahou (byť možná pochybnou) farnostem podobné. Podrobnější informace by snad mohl případně uvést kolega Martin Davídek.

Zdraví Fagnes (diskuse) 8. 8. 2012, 10:43 (UTC)