Diskuse k Wikipedii:Pravopisné rady

Na http://botankod.aquariana.cz/N_obsah.htm jsem našel stránku, která se věnuje tomu, jak se mají psát vědecká jména rostlin. Je však pravda, že já jako nebiolog se v tom poněkud hůře orientuji - nemohu najít odpověď na otázku, jestli mám psát Ginkgo Biloba, Ginkgo biloba nebo ginkgo biloba. Jestli tu stránku, bilogové, uznáte za užitečnou, přidejte ji k článku. --Luděk 08:32, 5. 5. 2005 (UTC)

Luďku, názvy rostlin se nejčastěji uvádějí dvouslovně, v pořadí rod a pak druh, kde rod se píše s velkým písmenem na začátku a druh s malým (Ginkgo biloba, Bellis perenis a Acer japonica). Uvádí se to takto v latině a my to pak používáme včetně této zvyklosti. V češtině to nachází oporu patrně i v tom, že druhový název se překládá jako přídavné jméno (např. obecný, vytrvalý, zlatá, bělokorá...). Má to svou logiku, protože samostaně použité druhové jméno nemá žádný konkrétní identifikační význam. Samostatně použité rodové jméno (Salix, Rosa, Saintpaulia), které označuje všechny rostliny tohoto rodu bez podrobnějšího členění se píše také s velkým písmenem. V českých názvech ale běžně píšeme obě písmena malá (meruzalka zlatá, vrba jíva, hrách setý). Podobně je to i s názvy čeledí - v latině je vždy na začátku velké písmeno (Malvaceae, Liliaceae, Asteraceae), v češtině píšeme všechna písmena malá (hvězdnicovité, brukvovité, zvonkovité, hluchavkovité). Gája

Pravidla pro psaní seznamů

Prozatím jsem ze stránky odstranil tento text:

Psaní seznamů

(Tato kapitola pojednává o způsobu psaní seznamů z pohledu PČP. Tato pravidla by měla být dodržována při psaní běžných článků, nicméně o způsobu psaní rozcestníků se zatím vede diskuse)

Při psaní číslovaných seznamů nebo seznamů s odrážkami je třeba si uvědomit, že číslování, odrážky a odsazení textu slouží pouze pro jeho grafické zvýraznění a zpřehlednění. Vlastní text musí stále dodržovat pravidla českého pravopisu a být tvořen větami nebo větnými celky. To znamená především to, že jednotlivé položky musí být odděleny čárkou, středníkem, nebo tečkou.

Tečkou ukončujeme větné celky, takže ji použijeme v případě, kdy bude každá položka tvořit samostatný větný celek, popřípadě více větných celků. Nesmíme zapomenout na začátku použít velké písmeno.

U motorových lokomotiv se používá:

• Elektrický přenos výkonu, např. u lokomotivy typu 753. Umožňuje přenášet i velké výkony a snadno se reguluje.
• Mechanický přenos výkonu, např. u motorového vozu M 120.4.
• Hydromechanický přenos výkonu, např. u motorového vozu 810.

Středníkem oddělujeme položky které tvoří nevětné celky. Po středníku se neuvádí velké písmeno a pokud věta tvořící seznam (nebo jeho konec) za seznamem nepokračuje, musí být poslední položka ukončena tečkou.

U motorových lokomotiv se používá:

• elektrický přenos výkonu, např. u lokomotivy typu 753. Umožňuje přenášet i velké výkony a snadno se reguluje;
• mechanický přenos výkonu, např. u motorového vozu M 120.4;
• hydromechanický přenos výkonu, např. u motorového vozu 810.

Ačkoliv je možné ve většině případů použít kteroukoliv z obou výše uvedených variant, je vhodné se zamyslet, která z nich bude v konkrétním případě vhodnější. Pokud jsou jednotlivé položky tvořeny celými větami (tj. obsahují podmět i přísudek), je lepší jako oddělovač zvolit tečku. Pokud jde však spíše o položky heslovitého charakteru, je vhodnější zvolit oddělení středníkem. Když si nejsme jisti kterou variantu zvolit, můžeme si pomoci tak, že si odmyslíme veškeré formátování a představíme si, jak by věta vypadala bez odrážek či číslování (viz následující dva příklady).

Mezi nejznámější citáty Karla Čapka patří:

• Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.
• Čas je největší síla života.
• Humor je nejdemokratičtejší z lidských zvyků.

V pražském metru se používají soupravy:

• Ečs, vyráběné v Rusku;
• 81-71, vyráběné v Rusku;
• 81-71M, vyráběné firmou Škoda modernizací souprav 81-71;
• M1, vyráběné firmou ČKD.

Čárka se používá např. pro jednoduché seznamy pojmů.

Mezi naše nejoblíbenější alkoholické nápoje patří:

• pivo,
• víno,
• slivovice,
• skotská whisky.

Poslední položka v tomto případě může být oddělena spojkou, která se se uvede před tuto položku. Pokud však seznam obsahuje prostý výčet, měli bychom zvážit, zdali by nebylo lepší jej napsat na jeden řádek.

Mezi naše nejoblíbenější alkoholické nápoje patří pivo, víno, slivovice a skotská whisky.

Komentář

Podle mého názoru grafické odrážky a podobná vyznačení nahrazují funkci interpunkčních znamének. Další oddělovač na konci je pak zbytečný.
Domnívám se, že seznamy jednoduchých pojmů se běžně píšou bez oddělovače.

Nakup:

• mléko
• zelí
• lískové těsto

Samozřejmě, pokud je bodem seznamu celá věta, na začátku velké písmeno a na konci tečka. --Wikimol 14:58, 27. 9. 2005 (UTC)

V zásadě souhlasím. --Malý·čtenář 15:05, 27. 9. 2005 (UTC)

Petr Adámek uvedl, že věc konzultoval s PČP a blíže neuvedenými odborníky (asi by to chtělo rozvést), ale můžete Vy, Wikimole, uvést nějaký zdroj, který by podporoval Váš (zatím jen osobní) názor? A Malý čtenáři, na Tebe mám také dotaz. Souhlasíš s Wikimolem, či s příspěvkem Petra Adámka? --Luděk 15:37, 27. 9. 2005 (UTC)

Co se týče odborníků, konkrétně dneska jsem se obrátil na moji expřítelkyni, která vystudovala češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě a v současné době působí jako učitelka češtiny na střední škole a kromě toho provádí korektury. Dále jsem to (nezávisle na tom) konzultoval s její mámou, která vystudovala češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a stejně jako její dcera učí na střední škole a provádí korektury. Již dříve jsem se na toto téma bavil s dalšími odborníky, ale dnes vytvořená pravidla jsem s nimi nekonzultoval. --Petr.adamek 16:21, 27. 9. 2005 (UTC)

Ach jo. Pánové, na toto téma probíhala dlouhá diskuse na IRC a jejím závěrem bylo, že ta pravidla mám sepsat a umístit na tuto stránku. Dalo mě to docela dost práce a strávil jsem na tom hodně času. Konzultoval jsem to i s několika odborníky, kteří češtinu vystudovali a živí se jako korektoři. V diskusi jsem argumentoval i příslušnými pasážemi z PČP a snažil jsem se svůj postoj podložit reálnými argumenty. To, že to mnoho lidí píše špatně (btw, když píšu seznam co mám koupit, tak tam také čárky nedělám) je otázka jiná. --Petr.adamek 15:49, 27. 9. 2005 (UTC)

Doteď by mě ani nenapadlo, že by toto zcela jasné pravidlo (byť bych ho původně řadil spíše do typografických než pravopisných) někdo zpochybňoval.

Jestli mám seznam typu "Nákup: *a *b *c *d", pak se můžeme bavit, jestli se vůbec jedná o něco víc než o tabulku, tam bych to nijak nehrotil. Ale jakýkoli obsáhlejší seznam v textu by IMNSHO měl toto pravidlo dodržovat.

--Mormegil ✉ 16:02, 27. 9. 2005 (UTC)

---

PČP uvádí (v kapitole o psaní velkých písmen):

(Velké písmeno píšeme)

3. často na začátku výčtu po dvojtečce, obsahuje-li aspoň jeden větný celek začínající velkým písmenem:

Slovesa dělíme na:

a) Nedokonavá, např. jde, jít.

b) Dokonavá, např. přijde, přijít. Ta nemohou vyjádřit přítomnost a tvaru přítomného času se využívá k vyjádření děje budoucího. V této vlastnosti máme pomůcku pro určování vidu.

c) Obojvidová, např. věnuje, věnovat.

Je však také možné nevětné celky oddělovat středníkem a psát je s počátečním písmenem malým; velké písmeno se pak píše jen na začátku větného celku:

Slovesa dělíme na:

a) nedokonavá, např. jde, jít;

b) dokonavá, např. přijde, přijít. Ta nemohou vyjádřit přítomnost a tvaru přítomného času se využívá k vyjádření děje budoucího. V této vlastnosti máme pomůcku pro určování vidu;

c) obojvidová, např. věnuje, věnovat.

--Petr.adamek 06:40, 29. 9. 2005 (UTC)

Přípustné je téměř vše (malé i velké písmeno na začátku řádku seznamu, končit tečkou, čárkou, středníkem nebo ničím): http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=870 :) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 91.187.38.177 (diskuse • bloky) 31. 5. 2016, 21:09‎ (CE(S)T)

Rozcestníky

Přidal jsem kapitolu popisující pravopisná pravidla pro psaní seznamů, ale dle diskuse na IRC někteří lidé nepovažují za vhodné tato pravidla uplatňovat i na rozcestníky. Osobně se domnívám, že by bylo vhodné je dodržet i zde, ale po diskusi na IRC jsme se domluvili, že diskusi přesuneme sem. Aby se dalo snadněji reagovat, odstavce jsem očísloval.

§1) Jde o to, že podle PČP se v seznamech musí jednotlivé položky oddělovat čárkou, středníkem, nebo tečkou (viz Wikipedie:Pravopisné_rady#Psaní_seznamů). Základním pravidlem je, že oddělovače, číslování a odsazení je pouze grafickou pomůckou pro zpřehlednění textu; z hlediska pravopisu jde o běžný text, na který se uplatňují normální pravidla pro stavbu vět apod. Na základě tohoto pravidla lze odvodit i pravidla ostatní, tj. jak a kde psát oddělovače, velká písmena apod.

§2) Domnívám se, že v otázce rozcestníků je základní otázkou, zda je budeme považovat za běžný text, nebo jenom za obsah (např. ve smyslu obsah knihy). Pokud by šlo o běžný text, měl by být složený z klasických vět a i zde by se měla dodržovat pravidla pro psaní seznamů. Pokud by šlo pouze o obsah, je to jenom seznam odkazů, neobsahoval by žádné věty a výše zmíněná pravidla není třeba dodržet.

§3) Např. u rozcestníku Liška jsem ochoten připustit, že by jej bylo možné považovat za pouhý obsah, tj. text, který se neskládá z vět ani jiných větných celků. Ale např. rozcestník Chvalovice je už spíše formátovaný text, skládající se z několika vět. A zde považuji za důležité pravidla pro psaní seznamů dodržet.

§4) Myslím, že rozcestník by měl obsahovat minimální množství informace, které je nutné k tomu, aby čtenář poznal, který z významů ho vlastně zajímá. Neměl by obsahovat nic víc, ani nic míň. Pokud to není potřeba, nechť má heslo tvar pouhého seznamu odkazů a oddělovače nejsou potřeba. Ale pokud je vhodné doplnit nějakou vysvětlující větu (viz rozcestník Albrechtice), už to začíná být běžný text (byť formátovaný se zřetelem na požadovaný účel) a měl by dodržovat příslušná pravidla.

§5) Při diskusi nad tímto problémem se prosím zkuste zamyslet nad jeho podstatou a nezaujímejte ihned stanovisko podle toho, jak jste zvyklí psát seznamy Vy. Je možné, že většina lidí nezná pravidla pro psaní seznamů (ostatně já je donedávna také neznal) a zdá se jim uvádění interpunkce na konci každé položky v seznamu jako zbytečné, případně nehezké. Ta pravidla ale mají nějakou logiku a měla by být dodržována. Pokud se je např. u rozcestníků rozhodneme nedodržovat, mělo by to být rozumným způsobem zdůvodněno (ne já jsem zvyklý to psát jinak nebo mě se to tak nelíbí, případně pravidla pravopisu jsou nanic, dělají je lidé co tomu nerozumí a já je nehodlám respektovat). --Petr.adamek 15:08, 27. 9. 2005 (UTC)

ad §1) Odkázání se na PČP nepovažuju za relevantní argument. Základním východisko, že oddělovače, číslování a odsazení je pouze grafickou pomůckou pro zpřehlednění textu, je nesmyslné. Mnoho oddělovačů lze považovat za grafickou formu spojovníku.

ad §2) V otázce rozcestníků je vhodné postupovat stejně.

Před radikálním zásahem do stránky jsem si provedl menší průzkum na náhodně zvolených knihách ve vlastní knihovně. Psaní jednoducuchých seznamů bez nadbytečných oddělovačů zatím vede 4:1. Není rozhodující, jak jsem zvyklý psát já, ale je rozhodující, jak je zvyklá psát většina uživatelů jazyka. Pokud většina "Pravidlo" nezná a řídí se jiným zvykem, je rozhodující zvyk. --Wikimol 15:29, 27. 9. 2005 (UTC)

Nevím, jaké to byly knihy, pro ilustraci bych poukázal na třeba skripta, jak jsou psány odsazené rovnice, věřím, že u hezky vyrobených to bude vypadat:

a² + b² = c²,

přičemž si všimněte čárky za rovnicí, která rovnici začleňuje do textu (což je IMHO stejná otázka).

Rozcestníky jsou dost jiný problém, který se také explicitně rozebíral na Wikipedie diskuse:Rozcestníky (kde také můžete zjistit, že jsem hlasoval pro jiný formát ;-) ).

A konečně: nemyslím, že neznalost lze volně zaměňovat se zvykem, který zakládá nějaký úzus. Většina (možná přeháním) lidí na Internetu píše bez ohledu na pravopis, to neznamená, že "zvyk psán na Internetu bez ohledu na pravopis" je něco, co se má nebo dá následovat.

--Mormegil ✉ 16:02, 27. 9. 2005 (UTC)

Odkaz na rovnice IMHO nic neříká, seznamy bez čárek jsou i v knihách, kde se rovnice píší s čárkou. Stejná otázka to není - otázka zde je, zda v seznamech je grafická značka nebo číslování formou oddělovače. Konkrétně to byly

• Bauer, Tvrz: Minerály (1988)
• Blank, Exner, Havlíček: Lineární operátory v kvantové fyzice (1993)
• Sochrová: Literatura v kostce pro střední školy
• Dub, Němec: Hydrologie (1969) - to je ta jedna s čárkama
• Kašpar: Populárně a vědecky o proutkaření (1994)

--Wikimol 16:23, 27. 9. 2005 (UTC)

Velká písmena po předložce

Toto pravidlo platí opravdu jen pro názvy specifikující určení místa (lhostejno, zda je to název ulice, budovy, místa, apod.). Obecně pro názvy jej nelze použít. Například název knihy Na východ ráje se nepíše Na Východ od ráje přestože začíná přeložkou. Tlusťa 01:56, 9. 1. 2006 (UTC)

Standardní vs. *standartní

Přestože jsou podobná, mají velmi rozdílný význam:

• standardní - znamená normovaný, uznávaný nebo ve smyslu slova vzor
• *standartní - je ve smyslu symbolu (nejčastěji moci), jako je korouhev, vlajka, korunovací symboly, ... Wikipedista:Svamberg

Ano, my to víme. --Mormegil ✉ 11:16, 31. 1. 2006 (UTC)

Nikoli: SSJČ zná pro standarta pouze významy "1. menší vyztužený prapor 2. tabule s nápisem na tyči nesená v čele průvodu 3. (zastarale) vojenská jednotka" s adjektivem standartový a příkladem "standartová tyč". "Běžný" se nóbl slovem píše standardní, *standartní není nic. --Malýčtenář 12:29, 31. 1. 2006 (UTC)

Protěžovat?

Sice si nejsem jistej, neni-li to tiskova chyba, ale v mych pravdilech, uz je uvedeno protěžovat jako spravne a protežovat uz tam dokonce uvedeno neni. Jeste se podivam do knihovny, jak je to v jinejch vydanich. --Nolanus ✉ 22:51, 6. 8. 2006 (UTC)

Jaká to jsou pravidla? Vydavatelstí, rok, ISBN, prosím.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 22:58, 6. 8. 2006 (UTC)

Prave nevim, neb je nemam u sebe, ale dodam. Sou to takova ta, myslim, nejrozsirenejsi, mensi format, brozovana. --Nolanus ✉ 23:07, 6. 8. 2006 (UTC)

Pochybuju, že v nich bylo to, co říkáš. S největší pravděpodobností si to chybně pamatuješ, to se stává často. A jestli to v nich je, tak patří celý náklad do stoupy a nikoliv do prodeje. Až je najdeš, tak sem, prosím, dej nějakou odpověď, díky.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23:18, 6. 8. 2006 (UTC)

Myslim, ze si to pamatuju dobre, nebot me to samotneho prekvapilo. A tak jednoznacne bych to nevidel - jazykovedci proste casto uznaji, ze nektera chyba je tak rozsirena, ze nema smysli proti ni bojovat, pojem "chyba" je v jazyce velmi relativni. --Nolanus ✉ 23:27, 6. 8. 2006 (UTC)

To bude určitě chyba. Akademická pravidla ČP (1993, ISBN 80-200-0475-0) uvádějí protežovat, totéž i SSČ (2001, ISBN 80-200-0493-9; ten přímo uvádí výslovnost -tě- jako chybnou) - obojí zpracováno autory z Ústavu pro jazyk český, nakl. Academia. Tuhle chybu určitě (zatím) jako správnou variantu neuznali. Zatím se (naštěstí) ještě toto slovo nepřidalo do seznamu ke slovům jako renezance, režizér či skanzen. --Pajast 09:13, 7. 8. 2006 (UTC)

A jaka vydani? Samozrejme se stejne do te knihovny vydam i sam, neni nutne. Tak ta moje sou: Věra Hartmannová a kolektiv, PČP, Nakladaltelsví FIN, Olomouc, ISBN 80-85572-98-2

Jinak uprimne, pokud bysme uznavali takzvane spravne tvary striktne podle etymologie, bylo by uz lepsi mit rovnou znakove pismo. Laici sou radi, kdyz takove veci vedi a muzou psat tzv. spravne, odbronikum samotnym na tom ale tak nezalezi, vidi to s vetsim nadhledem a tak je to dobre. /18:32, 7. 8. 2006 Nolanus podpis doplnil --Nolanus ✉ 20:42, 7. 8. 2006 (UTC)/

Osobně jsem pro užívání počeštěného pravopisu tam, kde je to odůvodněné. Jsem přesvědčen, že právě dřívější lpění na psaní s apod. vedlo k tomu, že uživatelé tápali, jak správně číst cizí slova. To je podle mě jeden z důvodů, proč se z začalo číst a později i psát tam, kde v původních slovech není. Doporučení uvedená v tzv. Pilipově dodatku se mi jeví jako rozumná. Proto mi trošku vadí, že v publikacích zpracovaných ÚJČ je to uvedeno opravdu jen jako dodatek, nezapracovaný do textu, což není zrovna „user-friendly“ (uživatelsky přátelské?). V příručkách zpracovaných někým jiným je pak nebezpečí, že zapracováním dodatku vznikne chyba. --Pajast 07:00, 8. 8. 2006 (UTC)

Takže evidentně to byla hrubá chyba nějakého hyperkorektního korektora nebo sazeče, neboť jsem koukal do kolektiv autorů - Pravidla českého pravopisu, 3. opravené vydání, 2005, FIN publishing, Olomouc, ISBN 80-86002-52-7 a tam to již není. (Jako pramen uvádějí i výše zmiňované vydání.)
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12:25, 9. 8. 2006 (UTC)

Chemické názvy

Možná už to tady padlo, ale pokud ne, našel jsem zajímavý dokument, který by pro nás třeba mohl být přínosem: http://orion.chemi.muni.cz/biochem/student/doporuceni_nazvoslovne_komise.htm --Ragimiri 15:22, 22. 11. 2006 (UTC)

Viz.

Viz. je zkratka z latinského „videlicet“, což znamená něco podobného jako „viz“, ale spíš to odpovídá českým zkratkám „tzn.“ a „tj.“. Proto je důvod za ním psát tečku jako za zkratkou.

Už jste o tom, slyšeli? Mně se to nějak nezdá.

Našel jsem na internetu vysvětlení latinského videlicet (opravdu zkracováno viz.): That is; namely. Used to introduce examples, lists, or items. [Latin vidēlicet, contraction of vidēre licet, it is permitted to see: vidēre, to see; see vide + licet, third person sing. present tense of licēre, to be permitted.] Lze najít i na anglické Wiki. Podle definice ve slovnících na centrum.cz a seznam.cz je český význam totiž, jinými slovy řečeno, a to.

Pokud definici správně chápu, význam se sice může někdy krýt s českým viz, ale používá se přece jenom odlišným způsobem. V českém prostředí asi není toto použití moc obvyklé. ÚSJČ se o tom ve své poradně vůbec nezmiňuje, uvádí pouze výklad viz bez tečky.

Pokud to autor věrohodně nedoloží, navrhuju smazat, případně uvést vhodné vysvětlení, protože takto je to napsané matoucím způsobem. --Pajast 09:38, 23. 4. 2007 (UTC)

Tak koukám, že než jsem to stačil napsat, už někdo mazal. Nechtěl jsem být tak radikální, zvlášť pokud si nejsem zcela jistý, že jde o nesmysl. Možná by vysvětlující poznámka mohla být uvedena. --Pajast 09:45, 23. 4. 2007 (UTC)

Máte úplnou pravdu. V angličtině znamená „viz.“ zkratku slova videlicet. V češtině se však tato zkratka nepoužívá (AFAIAA vůbec) a zejména znamená něco jiného než „viz“. Pokud někde máte „pro podrobnosti viz článek Xyz“, tak tam tečka prostě nepatří. Což je také pointou příslušné pravopisné rady. --Mormegil ✉ 10:07, 23. 4. 2007 (UTC)

Ono je to složitější. Viz s tečkou je patvar, protože to "z" (ve videlicet přeci z není) je samo tečkou. Takže v češtině není možno určit, zdali jde o latinské či české viz. Současné české viz je IMHO pravděpodobně mix latinského a českého viz: kdyby to bylo sloveso, psalo by se "vizte stranu 1" a nikoli dnes nejčastější "viz strana 1".

Cože? České viz je naprosto normální rozkazovací způsob, který s latinským videlicet nemá nic společného (až na původní etymologii, sloveso vidět má pochopitelně stejný PIE kořen jako latinské vidēre), žádný „mix“ to není. „Vizte stranu 1“ se normálně píše či přinejmenším psalo, než ve „viz XY“ začali nedoukové hledat něco složitého (ale ono to souvisí i s tím, že se v knihách často psalo jen „v.“), takže dnes museli jazykovědci ustoupit a akceptovat agramatickou verzi jako „ustrnulý výraz s odkazovacím významem“. Ale vizte např. SSJČ či IJP (a [1]). --Mormegil ✉ 12. 2. 2013, 16:17 (UTC)

Našel jsem toto: [2] – Tento příspěvek přidal(a) Iop, 21:50, 28. 5. 2007 SE(L)Č

Zensky rod

Zminuje se tu "Artemis - Artemidy"... Artemis=Artemida > bez Artemidy (jako zena)

A co pripad "planeta Draconis"? Takze: "ta Draconis" > "bez/o te Draconis", "s tou Draconis"... Je to tak OK? A jaky vzor? Nesklonne?

Takze i u zenskeho rodu lze (gramaticky) rozlisovat zivotnost? ...Spravny zaver? --Franta Oashi 6. 9. 2009, 10:45 (UTC)

O tomto konkrétním případu nic nevím, ale obecně je to tak, že u podobně problematickýh věcí neuděláš chybu, když je budeš považovat za nesklonné. --Nolanus ✉ C 6. 9. 2009, 11:50 (UTC)

Jo, a ted tedy zpet k Artemis (neb prave sklonovani v clanku +- o ni na to doslo): Kdyz uz se sklonuje cesky "bez Artemidy", tak to by mel byt nazev clanku take cesky "Artemida". Ale protoze tu mame "onu Artemis", tak jsem tam psal "bez (te) Artemis". Ovsem v reakci na to jsem dostal prostest...

Takze, nejsou prinejmensim dovolene obe moznosti? ;) Vychazim z myslenky, ze sklonovani / gramatika by mela byt v danem kusu textu konzistentni, tak kdyz mam ne-cesky 1.pad, bude na-cesky i jiny, podle okolniho kontextu. Obzvlast, kdyz obe ty verze prvniho padu existuji a daji se rozlisit a v textu je neceska.

Nazory? --Franta Oashi 6. 9. 2009, 12:07 (UTC)

Pokud je to řeckého původu, tak by to snad šlo Draconis - Draconidy (stejně jako té Artemis/dy, apsis/apsidy), ale pokud ne, asi bych neskloňoval. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 6. 9. 2009, 12:02 (UTC)

Koukam, ze zivotnost tu roli nehraje vubec. ;) -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Oashi (diskuse • příspěvky)

A rikat Draconida, to bych nerozumel ani sam sobe, natoz jini. :) Ale na Artemis/Artemidu jsem zvedavy, co reknete. ;) --Franta Oashi 6. 9. 2009, 12:09 (UTC)

Podle mého životnost roli nehraje. Co se týče Artemis/dy, tak proště jenom nominativ se s, ostatní s da/dy/do... Podobně jako další řecká, potažmo latinská jména – Brutus - Brute! Menealos - Menelae! a pak zvláštní Zeus - Die

Draconis je podle mého názoru nějaký pseudohellenizovaný/latinizovaný anglický název, já bych ho asi v nesklonil, ale možná, nejspíš, pravděpodobně... :) se pletu. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 6. 9. 2009, 12:14 (UTC)

Cert vem draconis... ;) (opravdu aglo pseudo, ze sci-fi) To byl jem priklad, resim Artemis. --Franta Oashi 6. 9. 2009, 12:59 (UTC)

Vidim tu dve mznosti, obe ve svuj prospech ;)

a) ze zminovany kontext: kdyz "Artemida", pak "Artemidy" ,anebo kdyz "Atrtemis", pak klidne nesklonne "Artemis". ...tedy hlavne tak, aby vsechny ty vyskyty byly delane jednotne, v celem odstavci / kapitole / clanku.

b) ikdyz se tu tvrdi, ze "ona Artemis" > vzdy "bez te Artemidy", stale si myslim, ze i gramatika pripousti i tu nesklonnou verzi "bez te Artemis", ze si mohu vybrat a vlastne neudelam chybu. (snad leda proti tomu "a)")

Co rikaji typografove a latinici na a)? A na b)? Staci, kdyz mi potvrdite i jen jedinou! ;) Dekuji. --Franta Oashi 6. 9. 2009, 12:59 (UTC)

Anebo uz nic... UJC rika, ze sklonovat vyslovene musim, kdyz konci na -s. divna vec... --Franta Oashi 6. 9. 2009, 13:12 (UTC)

IMHO si špatně četl, vždyť tam přece píšou "Vedle skloňování podle vzoru „žena“ se změnou kmene mohou tato jména zůstat i nesklonná (2. p. Charis, Artemis, Pallas, Ceres, Venus)." Omlouvám se za pozdní reakci. --Nolanus ✉ C 15. 9. 2009, 12:48 (UTC)

A, no vida! :) Mi to vubec nedoslo, ze vlastne povoluji oboji... Jsem videl to "U jmen známějších se pak vlivem tohoto skloňování dostává variantní koncovka vzoru „žena“ i do 1. p. (Artemida)" a uz se mi zamkl mozek. Tak to jsi tedy podporil me puvodni tvrzeni, nemel jsem se necgat zviklat! ;) Diky. (Ted si ale zase zpetne vysledovat, v souvislosti s jakym clankem jsem to zacal resit? ;)

Jestli to tedy dobre chapu, opravdu si muzu vybrat, jen to pak ucelene dodrzovat. --Franta Oashi 15. 9. 2009, 21:01 (UTC)

Perzekvovat, flota

To "perzekvovat" a "flota" jsou nějaké žerty? Pokud ano tak to prosím smažte. --90.179.235.249 20. 5. 2012, 16:27 (UTC)

Jedno známé přísloví říká dvakrát měř, jednou řež. Stačilo se podívat do některého slovníku, například online dostupného SSJČ (perzekvovat, flota, flotila) nebo na sesterský Wikislovník (wikt:perzekvovat, wikt:flota, wikt:flotila). --Milda (diskuse) 20. 5. 2012, 17:55 (UTC)

No nevím, ale jak častou chybou je flota×flotila? Já to první slovo nejspíš v životě neviděl, natož abych si ho pletl s tím druhým. --Mormegil ✉ 20. 5. 2012, 18:13 (UTC)

Přesně tak. To slovo flota v češtině neexistuje, je to výmysl. Příznačné je, že to z angličtiny a španělštiny vyvozuje neexistující pravidlo pro češtinu. Tato slova desítky let vnímám plně jako jasné pojmy, nejde tedy o nějaké mé přehlédnutí (polsky flota je totéž, co flotila v češtině; možná je používají ve Slezku). Jestli někdo nedoloží frekvenci slova flota, tak to smažu - ta chyba se neděje, protože ani nemůže. Cituje se SSJČ, ale ostatní zdroje slovo flota neznají, dokonce ani poradna ÚJČ ([3]). Oproti tomu slovo perzekvovat je běžné a v pořádku. --Tosek (diskuse) 20. 12. 2019, 10:54 (CET)

Je to marginálie, být to tam nemusí. Ale ohledně ÚJČ: poradna je na telefonu, flota není ve výkladové, ale je v slovníkové části Příručky: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=flota – nejen v SSJČ, ale i ASCS, též v. https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/?queryType=single&lang1=cs&q1=flota Význam je v našem doporučení poněkud nepřesný, v zásadě flota je loďstvo jako celek, flotila oddíl/část loďstva, tomu odpovídá i etymologie, flotila je zdrobnělina od flota. --Matěj Orlický (diskuse) 20. 12. 2019, 11:21 (CET)

orgchem a biochemické názvosloví

V příspěvku pod chemickou lípou se nyní řeší jednotnost organického a biochemického názvosloví na české Wikipedii. Jedná se např. o glukóza vs glukosa, metan vs methan, dehydrogenáza vs dehydrogenasa apod. Jelikož se to týká také těchto rad, prosím kohokoliv o vyjádření tam. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 09:57 (CET)