Diskuse:Volba prezidenta České republiky 2018

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Mykhal v tématu „Zaokrouhlování ČSÚ

@Minafm: Zdravím, potenciální kandidáty bez uvedení zdroje neuvádět. Wikipedie pouze odráží okolní svět, aktivně nevytváří seznamy potenciálních kandidátů do úřadů. Zakomentoval jsem vyloučení kandidatury. Nejen v politice se situace mění každý den a uvádět zde 3 roky! předem definitivu nelze. Takovou informaci můžeme samozřejmě uvést jen ke konkrétnímu datu a s věrohodným zdrojem.--Kacir 2. 2. 2015, 16:27 (CET)Odpovědět

Vyjádření třetích osob bez dalšího[editovat zdroj]

Myslím, že je nevhodné, aby v seznamu byly uvedeny osoby, u nichž chybí autentické vyjádření k vlastní kandidatuře. V této chvíli se jedná o Pavla Rychetského, k němuž se někde vyjádřil Miloš Zeman, a také o Martina Stropnického, k němuž se někde vyjádřil Andrej Babiš. V prvním případě je to ještě absurdnější v tom smyslu, že sám Zeman je hlavním kandidátem na prezidnetský úřad, a vypadá to, jako by si snad vybíral soupeře, čímž na tuto vějičku Wikipedie naskakuje.

Osoby bez vlastního vyjádření tedy v seznamu neuvádět.--Kacir 22. 2. 2016, 23:31 (CET)Odpovědět

K Pavlu Rychetskému něco nalézt lze ([1], [2]). --Vlout (diskuse) 22. 2. 2016, 23:47 (CET)Odpovědět
@Kacir:A vlastně i v tom druhém případě ([3]). --Vlout (diskuse) 22. 2. 2016, 23:52 (CET)Odpovědět
Rozumím, ale nehledal jsem zdroje; šlo mi výhradně o neřazení osob bez vlastního vyjádření. Kdokoli může v médiích uvést kohokoli za svého kandidáta, kterého by podpořil – i bez vědomí dané osoby –, a Wikipedie přece nebude daného člověka řadit do seznamu, nebo dokonce mezi ty, kteří „vyloučili kandidaturu“, ale ústy někoho jiného. Pokud relevantní zdroje existují, nechť jsou uvedeny v hesle.--Kacir 23. 2. 2016, 00:03 (CET)Odpovědět
V případě Stropnického zdroj dokládá, že v hesle uvádíme chybnou informaci. Nezabývat se kandidaturou, neznamená vyloučit.--Kacir 23. 2. 2016, 00:07 (CET)Odpovědět
@Kacir:Zdá se mi, že zdroje potvrzují vyloučení Rychetského, takže jeho odstranění z hesla asi není na místě. U Stropnického je to skutečně „nezabývání se“, to byl jen doplněk, že nějaké vlastní vyjádření zde je. --Vlout (diskuse) 23. 2. 2016, 00:30 (CET)Odpovědět
Rychetský ale figuroval v sekci „Potenciální kandidáti“, z níž jsem ho odstranil pro absenci zdroje, kde by avizoval záměr kandidovat. Osobně ho přidávat do sekce „Vyloučili kandidaturu“, na základě výše uvedených zdrojů, nebudu. Pokud rozhovor v Lidovkách interpetujete jako prohlášení o nekandidování, pak ho do seznamu klidně doplňte. IMO se jedná o nepřímá vyjádření o výši částek v kampani a preferenci právnických funkcí, která deník hodnotí jako odmítnutí kandidatury, i když i on si v úvodu nechává otevřená vrátka formulací „s největší pravděpodobností,“ tedy nikoli „jistě“. Já tam tu malou nejistotu vidím taky.--Kacir 23. 2. 2016, 00:57 (CET)Odpovědět
Pravda, ono by to chtělo přímo ten rozhovor a ne jen jeho převyprávění. Nic se ovšem neděje, do voleb času dost a do té doby se to pole kandidátů jistě více zpřehlední. Zdravím, --Vlout (diskuse) 23. 2. 2016, 01:27 (CET)Odpovědět

Halík[editovat zdroj]

@Vlout: Zdravím, přesunul jste Halíka z potenciálních kandidátů mezi ty, kteří ji vyloučili, s textem „později uvedl, že kandidovat nebude, jelikož tu je málo rozumných lidí,“ a následným doplněním zdroje. Stačilo přitom porovnat dataci existujícího zdroje v hesle s článkem na Novinkách.cz, který je z 9.3.2016, rozhovor na ČT24 proběhl až 22.4.2016, a také v něm zaznělo, že nikdy nic takového neřekl, tedy že by někdy vyoučil kandidaturu, jak se objevilo v březnu. Na rozhovor s Tvarůžkovou pak reagovaly např. Lidovky.cz 25.4., kde citují Halíka: „Kdyby to skutečně bylo třeba, tak se nedá nic dělat a jdu do boje.“ To jako vyloučení kandidatury nevypadá. Proto jsem přesunul Halíka mezi potenciální kandidáty. Zdraví--Kacir 11. 6. 2016, 18:38 (CEST)Odpovědět

Nyní pohledem do historie vidím, že původní přesun provedl kolega TheAnkopinko15, o čtyři minuty později jste zřejmě s editačním konfliktem Pospíšila s Halíkem vrátil a následně opět odstranil. Takže můj předešlý příspěvek primárně směřuje na TheAnkopinka15.--Kacir 11. 6. 2016, 18:49 (CEST)Odpovědět
Přesně tak. A díky za upřesnění. --Vlout (diskuse) 11. 6. 2016, 19:58 (CEST)Odpovědět

Abecední řazení?[editovat zdroj]

Abecední řazení má ve vztahu k tématu jaký smysl? Proč nejsou potenciální kandidáti řazeni normálně podle data první doložené informace o jejich kandidatuře? --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2016, 16:12 (CET)Odpovědět

Čím se liší Oznámení kandidáti od Potvrdili zájem?[editovat zdroj]

Čím se prosím liší ty dva oddíly? Co vidím obsah, oba obsahují osoby, které oznámily svoji vůli (tj. svůj zájem) kandidovat. Pokud mezi těmi dvěma oddíly má být nějaký rozdíl, názvy oddílů jej nevystihují. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2016, 16:15 (CET)Odpovědět

Jestli myslíte, že to bude lepší, tak to můžete změnit třeba na: Oficiálně oznámení kandidáti. To, že někdo řekne, že má jen zájem, neznamená, že do toho opravdu šel.Jirka.h23 (diskuse) 20. 11. 2016, 07:42 (CET)Odpovědět

Riziko primárních zdrojů u kandidátů[editovat zdroj]

Alespoń k těm co oznámili kandidaturu, jsem se snažil dohledat sekundární (nezávislý) zdroj. U Josefa Tomana se mi to via Google nepodařilo.
Uvědomil jsem si přitom riziko (online éry), v níž pro zařazení na seznam, třeba i encyklopedicky nevýznamných osob, postačuje zdroj z jejich domovských webů, či z účtů sociálních sítí. To může vést k inflaci lidí z Horní Dolní, včetně recesistů. Jestliže by se objevili v sekundárním zdroji, pak žádný problém.
Ale příklad osobního webu jako reference u Tomana nastavil kritérium „přidání se“ velmi měkce. Komukoli volitelnému tak dnes stačí na svůj blog napsat: „Kandiduji na prezidenta ČR 2018“.--Kacir 1. 3. 2017, 16:33 (CET)Odpovědět

Souhlasím s obavou z inflace různých recesistů apod. To by se ale myslím mělo vyřešit v okamžiku, kdy se kandidáti budou registrovat – čili bych pak v tomto celkem reprezentativním seznamu uváděl jen ty, kteří by tak skutečně učinili. Zbývající lze uvést např. v nějakém souvisejícím odstavci. --Vlout (diskuse) 1. 3. 2017, 16:38 (CET)Odpovědět
Je to sice (bohudíky nyní) jen hypotetická úvaha, ale i tak by se v článku mohli objevit stovky/tisíce osob, pokud by na „viditelné webové stránce“ uvedli toliko záměr kandidovat, neřku-li, aby někoho nenapadlo založit Fb skupinu „Chceš být v prezidentském hesle na Wiki, není nic jednoduššího“.  ;)--Kacir 1. 3. 2017, 17:11 (CET)Odpovědět
Souhlasím s vámi, domovský web by neměl stačit, zařadil bych sem kandidáty jen s nezávislým zdrojem. Jirka.h23 (diskuse) 2. 3. 2017, 20:30 (CET)Odpovědět

Noví kandidáti[editovat zdroj]

Tady je ještě jeden nový kandidát: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kandidovat-na-hrad-chce-i-chaloupka-v-minulosti-podnecoval-k/r~39692d641df211e7afda0025900fea04/

Přidal jsem, mohl jste sám :) --Fafrin (diskuse) 11. 4. 2017, 01:24 (CEST)Odpovědět

Vyloučili kandidaturu[editovat zdroj]

Část "Vyloučili kandidaturu" je na můj vkus příliš výrazná a prostorově rozsáhlá. Bylo by možné vytvořit samostatné heslo, kam by se tito nekandidující v této monstrformě odsunuli, zatímco v článku by zůstal jejich výčet (ať již v prosté větě či odrážkovým seznamem)? --Adam Hauner (diskuse) 25. 5. 2017, 09:32 (CEST)Odpovědět

Asi bych udělal článek Kandidáti volby prezidenta České republiky 2018 a přesunul tam všechny s tím, že v hlavním článku by se ponechali toliko potvrzení, později jen skutečně kandidující.--Fafrin (diskuse) 25. 5. 2017, 10:52 (CEST)Odpovědět
Jen pozor na vhodné obecné označení lidí, kteří jsou navržení kandidáti, kandidáti, zvažovaní či lidí, o jejichž kandidatuře někdo spekuloval, aby název článku korespondoval s obsahem. Nevím, zda to jde vůbec vybalancovat. --Adam Hauner (diskuse) 25. 5. 2017, 11:40 (CEST)Odpovědět

┌───────┘ Samozřejmě vytvoření kandidátů včetně potenciálních ve formě seznamového článku je možné. Myslím, že by klidně postačila cesta anglické Wikipedie, kdy osoby ve volbách nesoutěžící byly uváděny pouze jako položky v odrážkovém seznamu bez fotografie. Byl bych i pro krátkou, zhuštěnou formu s přehlednou verzi na tento způsob s oříznutím fotek.
Tedy, jsem pro redukci sekce „Vyloučili kandidaturu“, podpořím i redukci sekce „Potenciální kandidáti“ na odřádkový seznam:

  • Andrej Babiš – vyloučil svoji kandidaturu s tím, že by jej práce v úřadu prezidenta nenaplňovala,
  • Jana Bobošíková – pro Českou televizi řekla, že kandidovat nebude,
  • jméno…,

Osobně mi u kandidátů chybí základní informace: profese u nepolitiků (resp. aktuálně zastávaný úřad v politice) a rok narození.--Kacir 26. 5. 2017, 07:14 (CEST)Odpovědět

@Adam Hauner, Fafrin, Kacir:Podporuji redukci sekcí Vyloučili kandidaturu a Potenciální kandidáti na výčtový seznam, stejná tabulka jako u nominovaných či oznámených asi nemá úplně opodstatnění. Také by bylo záhodno udělat něco se sekcí Potvrdili zájem, má jen tři položky. Nešlo by část z nich přesunout do sekce Oznámení kandidáti, jestliže svou kandidaturu opravdu oznámili a ostatní vyškrtnout? Např. zdroj u Laca Décziho nic takového nedokládá. --Vlout (diskuse) 28. 10. 2017, 18:25 (CEST)Odpovědět

V první chvíli jsem si říkal, že je ta délka uváděných sekcí na hraně, ale došel jsem k jasnému závěru, že ti, kteří kandidaturu odmítli či nezahájili žádnou kampaň – tedy osoby, jež neučinily žádný aktivní krok být zvoleny prezidentem, nemá smysl v hlavním volebním článku prezentovat s fotografií v tabulce. K Déczimu zdroje existují, vkladatel je měl doplnit. Sekce potvrdili zájem zmizí (bude sloučena) nejpozději v lednu, kdy by měl být zřejmý stav. Níže dávám návrh na přepracování do výčtového seznamu.--Kacir 30. 10. 2017, 08:09 (CET)Odpovědět

Jiní kandidáti[editovat zdroj]

Zde je odkaz http://www.blesk.cz/clanek/volby-prezidentske-volby-2018/449335/prezidentske-volby-v-cr-2018-kandidati-na-prezidenta.html Jsou tam uvedení i jiní kandidáti, např. Emil Adamec. 46.183.67.251 26. 5. 2017, 11:36 (CEST)Odpovědět

Tabulka s údaji starších průzkumů[editovat zdroj]

Tabulka Starší průzkumy před oznámením kandidatur je rozsáhlá, přespříliš široká a nyní relativně nepodstatná. Protože si vážím práce jejích autorů a považuji tabulku za zajímavý a hodnotu mající přehled do budoucna, navrhuji tyto kroky:

  • otočit orientaci tabulky, tj. možné kandidáty do řádek, a tím vyřešit nevhodnou šířku
  • otočenou tabulku přesunout do samostatného článku (např. Průzkumy podpory před oznámením kandidatury do volby prezidenta České republiky 2018?)
  • v tomto článku tabulku interpretovat textem, tj. zmínit hlavní osobnosti (více jak 5 %?), průběh jejich podpory, absenci nyní kandidujících, zbylé uvést jako zájemce s malou podporou.

Ujme se někdo realizace? Předem děkuji! --Adam Hauner (diskuse) 29. 6. 2017, 10:43 (CEST)Odpovědět

Protinavrhoval bych všechny starší průzkumy odstranit, ponechat na ně jen případné reference. —Mykhal (diskuse) 24. 11. 2017, 09:59 (CET)Odpovědět

Chybné interpretace autorů této stránky[editovat zdroj]

Táňa F.: "Na 99 % ji vylučuje a její případné zvážení podmiňuje změnou volebního systému na většinový." Prosím, podívejte se na odkaz č. 10, na který se odvoláváte, protože tam je to úplně naopak, respektive, je to tam v jedné větě dva protimluvy. Táňa ale určitě nechce většinový systém. 46.183.67.251 14. 8. 2017, 12:57 (CEST)Odpovědět

Stále další kandidáti[editovat zdroj]

Upozorňuji na nového kandidáta (zajímalo by mě, kolik jich pak bude skutečně kandidovat!) https://www.novinky.cz/domaci/447734-na-prezidenta-chce-kandidovat-i-zadluzeny-podnikatel-bostik.html 46.183.67.251 30. 8. 2017, 15:20 (CEST)Odpovědět

Zjednodušení sekcí Potenciální kandidáti a Vyloučili kandidaturu[editovat zdroj]

Z diskuse výše vyplynulo, že prezentace osob ve formě podobizen v tabulce, které neučinily žádný aktivní krok ke zvolení prezidentem, a to v hlavním volebním článku, je naddimenzovaná. K tomu se kloní kolegové @Adam Hauner, Fafrin, Vlout:. Avizuji tedy záměr zjednodušení daných sekcí na výčtový seznam (jméno – informace).--Kacir 30. 10. 2017, 09:22 (CET)Odpovědět

Taky souhlasím, sloučil bych ty dvě (nebo zjednodušil spodní) a třeba po 7. listopadu bych z nich přemístil výše ty, kteří již mají zajištěnou kandidaturu, to by mělo být přehlednější. Jirka.h23 (diskuse) 30. 10. 2017, 10:15 (CET)Odpovědět
Samozřejmě pro. --Vlout (diskuse) 30. 10. 2017, 10:19 (CET)Odpovědět
Určitě souhlas, potenciální kandidáti zjednodušit, sekci vyloučili kandidaturu klidně smazat úplně.--Jklamo (diskuse) 2. 11. 2017, 10:47 (CET)Odpovědět

Nominovaní kandidáti[editovat zdroj]

Přidal jsem údržbové šablony k části Nominovaní kandidáti. Zákon 25/2012 Sb. o volbě prezidenta žádný pojem jako nominovaný kandidát nezná. Dle zákona zmocněnec nebo občan podá kandidátní listinu (kde může být klidně jen jeden podpis) na Ministerstvo vnitra, MV zasílá seznam kandidátů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. ÚDHPS mimochodem už má vlastní seznam oznámených kandidátů (https://registrace.udhpsh.cz/seznam/okfzvu/2018pr). V této souvislosti je tedy zcela nejasné, co znamená ta kategorie nominovaní kandidáti.--Jklamo (diskuse) 2. 11. 2017, 11:37 (CET)Odpovědět

Nominovaní je přirozeně termín Wikipedie. Jde totiž o to, že zákon zná jen kandidáty, tzn. ty, pro které byla podána kandidátní listina, a my potřebujeme rozlišovat. Můžeme samozřejmě skupiny uchazečů rozlišit jinak, kupř. na zájemce a kandidáty. Co se týče podání kandidátní listiny, je celkem logické, že ji lze podat až po vyhlášení volby, protože předtím není k čemu. Vzhledem k tomu si nemyslím, že požadavek na zdroj, natož údržbová šablona (!) jsou na místě. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2017, 13:10 (CET)Odpovědět
Definice v článku se přímo odvolává na nějaký zákon, podle mě žádost o zdroj v pořádku. Pokud se termín "nominovaní" nikde v zákoně nevyskytuje, není podle mě nejpřesnější. Kandidáti se přece můžou rozhodnout kandidovat sami, nikdo je nemusí nominovat. --Ladin (diskuse) 2. 11. 2017, 13:47 (CET)Odpovědět
Opakuji, před vyhlášením volby nelze kandidovat, protože není kam. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2017, 13:52 (CET)Odpovědět
@VLout: Opravdu? MVČR už dávno existuje, a z argumentů ve shrnutí editace vyplývá, že může nastat situace, kdy kandidátní listiny se mohou podávat, a to nejpozději, už zhruba 36 dní (teď neřeším, že v jednom případě se počítá 1. kolo v jiném případě 2. kolo) před vyhlášením voleb (pokud je tak učiněno v tom nejkratším možném předstihu). Není-liž pravda? —Mykhal (diskuse) 2. 11. 2017, 16:29 (CET)Odpovědět
Musím říci, že mě někdy Wikipedie dokáže opravdu překvapit. Lze-li podat kandidátní listiny do volby, která ještě neexistuje (nebyla vyhlášena), pak je možné je podat pro jistotu i do všech voleb následujících. Jistě uznáte, že to zákon, v tomto absurdním výkladu, vůbec nevylučuje. Nebo ano? --Vlout (diskuse) 2. 11. 2017, 16:41 (CET)Odpovědět
Teď nejsem jistý, s jakou mírou ironie je to psáno, ale podobný zdánlivý paradox se může týkat i kampaní k dosud nevyhlášeným volbám.. i když kampaň, pravda, není nic moc oficiálního, na rozdíl od zaslání papíru na ministerstvo. —Mykhal (diskuse) 2. 11. 2017, 16:45 (CET)Odpovědět
Možná by bylo vhodné rozlišovat mezi neoficiální a oficiální kampaní, resp. kandidaturou (podáním kandidátní listiny). Co se týče oficiální kampaně, kde má kontrolní a dohledové kompetence Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, ta právě začíná vyhlášením volby (§ 35 odst. 3). To je ten rozhodný okamžik pro celý proces volby. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2017, 17:03 (CET)Odpovědět
Také se domnívám, že termín nominovaní kandidáti je pro potřeby Wikipedie srozumitelný. Samozřejmě, pokud nalezneme lepší, přesnější terminologické odlišení, pak heslo upravme. V tomto stavu bych zatím klidně ponechal přirozené spojení nominovaní kandidáti. Za pět dní končí termín podávání kandidátních listin, následně i v souladu s informacemi o zaregistrování bychom např. mohli sekci Nominovaní kandidáti změnit na prosté Kandidáti a všechny další, kteří do boje o Hrad nezasáhli mít v sekci Uchazeči (Potenciální kandidáti apod.) s podsekcemi.
To je jen první nápad, aniž bych více zkoumal terminologickou stránku. Zajímavé také je, že se seznam oznámených kandidátů v článku liší od odkazovaného seznamu oznámených na ÚDHPS. --Kacir 2. 11. 2017, 13:43 (CET)Odpovědět
Některé z nich zřejmě média neprezentovala, protože třeba nepředstavují úplně reálné kandidáty. Přihlásit se může kdokoli, i když třeba ani zdaleka nesplňuje podmínku dostatečné petice či podpory zákonodárců. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2017, 13:50 (CET)Odpovědět
Zákon 25/2012 neexistuje, zřejmě byl myšlen zákon 275/2012.Taky je kuriózní, že vyhlášení voleb 2018 má velmi podobné číslo, 275/2017 —Mykhal (diskuse) 2. 11. 2017, 16:02 (CET)Odpovědět
Podle § 1 zákona o volbě prezidenta republiky uvedený zákon upravuje podrobnosti navrhování kandidátů. V ustanovení § 28 odst. 4 se hovoří o kandidátu navrženém navrhujícími poslanci (...). Pojem "nominovaní kandidáti" sice nemá oporu v zákoně, ale jeho význam je snad každému jasný. Navrhuji termín ponechat, příp. jej nahradit pojmem "Navržení kandidáti".--212.17.77.209 10. 11. 2017, 16:15 (CET)Odpovědět

V souladu s Kacirovym návrhem a se zákonem jsem z nominovaných učinil prostě kandidáty, souhrnné označení pro všechny zájemce je uchazeči. Když s tím bude souhlas, lze odstranit šablonu upozorňující na nepřesnosti. --Vlout (diskuse) 13. 11. 2017, 16:39 (CET)Odpovědět

Pokud si chce wikipedie nechat ukrást slovo "kandidát", tak potom vše v pořádku, ale podle mě je ten výklad, který tady razí Vlout zavádějící. Podle mě lze kandidovat samozřejmě i před oficiální vyhlášením voleb, ti takzvaní uchazeči jsou také kandidáti. Věta „nelze kandidovat, protože není kam“ je podle mě jakýsi přehnaný výklad zákona popírající logiku. Rozdíl je podle mě jenom ten, že část kandidátů splní zákonné podmínky dané zákonem č. 275 / 2012, a další část nesplní. Jestli je nakonec budeme v rámci článku nazývat uchazeči nebo kandidáti je podle mě celkem jedno. Těžko ale můžeme odstranit šablonu nepřesnosti, když ty nepřesnosti článek pořád obsahuje.--Ladin (diskuse) 13. 11. 2017, 21:45 (CET)Odpovědět

Myslím, že to není třeba hrotit. V tomto, hlavním volebním článku, nevidím problém s názvoslovím současné verze. Odpovídá to kategorizaci, když mezi kandidáty řadíme jen osoby, které se účastnily horké fáze po splnění podmínek registrace kandidátní listiny. V článcích všech uchazečů o Hrad bych zase neviděl problém s formulacemi typu, že daný člověk „kandidoval na prezidenta“, ač poté nesplnil podmínky registrace, což by mohlo být (?) v souladu s výše uvedeným seznamem dle § 36–38 zákona č. 275/2012 Sb, obecně, sekundárními zdroji, či prohlášeními kandidátů před podáním kandidátních listin.
@Jklamo: „Nominované kandidáty“ už heslo neobsahuje. Myslím, že není důvod k šabloně {{Přesnost}} v dané sekci.--Kacir 13. 11. 2017, 23:06 (CET)Odpovědět
Myslím, že stále nechápete, že není-li volba vyhlášena, tak neexistuje a tudíž se do ní nelze přihlásit. Jde tedy o logický výklad zákona, absurdní výklad by byl naopak takový, že se lze přihlásit do volby, která zatím vyhlášena nebyla (což jsem se už shora snažil naznačit možností se přihlásit do všech dalších voleb v budoucnosti). Co se týče názvosloví, to není tak podstatné. Jestliže však vyjdeme zákona, pak kandidát je ten, kdo podal kandidátní listinu. A až mezi nimi se pak bude přirozeně bude rozlišovat podle toho, zda splnili všechny podmínky (o čemž bude rozhodovat ministerstvo s možností soudního přezkumu) a tudíž bude možné o nich hlasovat, ale kandidáty jsou zjevně všichni ti, kteří ji podali. A i kdybychom nevyšli z názvosloví zákona – což by ale pro poučeného čtenáře Wikipedie bylo poněkud matoucí – stejně by bylo nutné důsledně rozlišit mezi těmi, kteří pouze veřejně spekulovali o tom, že se volby zúčastní, a těmi, kteří se ji opravdu zúčastnili – tím, že se do této volby skrze kandidátní listinu přihlásili. --Vlout (diskuse) 13. 11. 2017, 23:19 (CET)Odpovědět
@Vlout: Volba už přece vyhlášena byla, a to 23. 8. 2017 Milanem Štěchem..? @Ladin: Moc vám nerozumím, proč stále nechcete odstranit šablonu nepřesnosti, co je špatně na slovu Kandidáti? Souhlasím s Kacirem a Vloutem a důvody již zmíněné výše. Nebo by se víc líbil název Navržení kandidáti? Jak tu navrhoval 212.17.77.209. S tím také nemám problém, ale ta šablona je tu fakt otravná:) Jirka.h23 (diskuse) 15. 11. 2017, 15:56 (CET)Odpovědět
Šlo o to, že někteří kolegové zde tvrdili, že kandidovat (ve smyslu podání kandidátní listiny) je možné i před vyhlášením volby. Nyní už ten problém nemáme, a snad bude i shoda na tom, že jsou zde tři skupiny uchazečů: ti, kteří o kandidatuře pouze přemýšleli, ti, kteří sice podali kandidátní listinu, ale nesplňují podmínky, a ti, o kterých se bude hlasovat. Myslím, že pouze k té třetí skupině patří podrobná tabulka, což již taky máme. --Vlout (diskuse) 15. 11. 2017, 16:01 (CET)Odpovědět
@Jirka.h23: Šablonu nepřesnosti jsem nechtěl odstranit hlavně proto, protože článek stále obsahuje šablonu {{není ve zdroji}} u úvodního tvrzení odstavce Kandidáti, které je tím pádem zpochybněno. --Ladin (diskuse) 16. 11. 2017, 07:57 (CET)Odpovědět
Aha. Ale i tak si říkám, zda to je rovnou na šablonu. Taky šablony občas do článků vkládám, ale zvlášť pokud jsou hodně čtené se mu to snažím vyhýbat a nějak to jinak zaonačit. Důvody pro šablonu ale chápu. Každopádně jsem to zkusil vyřešit jinak, tak jak jsem to hlavně v tom zákoně studoval (a možná jsem to nastudoval špatně), tak mi to nepřijde s tou chronologií "vyhlášení volby a až pak podávání nominací" úplně jednoznačné, tak jsem to raději odmazal a následně ten požadavek na zdroj odebral.--Pavel Krupička (diskuse) 16. 11. 2017, 12:55 (CET)Odpovědět
Současné formulace mi nevadí. Logickou návaznost kroků při volbě prezidenta republiky bych už raději nechal bokem :-) --Vlout (diskuse) 16. 11. 2017, 13:39 (CET)Odpovědět

Zpřehlednění tabulky kandidátů.[editovat zdroj]

Zdravím, kolega Zbrnajsem mi nedávno revertoval mojí editaci, že prý není dostatečně probraná v diskuzi. V editaci jsem se pokoušel o zkrácení (a podle mého i zpřehlednění) tabulky kandidátů. Opravdu tu chcete pročítat, že např.: "Drahoš v polovině srpna 2017 ohlásil, že se mu podařilo nasbírat potřebný počet podpisů", když hned v další větě je napsané, že mu MV uznalo 141 234 platných podpisů občanů České republiky..? Navíc, to, že 28. března 2017 potvrdil svou kandidaturu jsem tam nechal. Nebo, že Zeman by si přál za nástupce Pavla Rychetského (to řekl dávno před svojí kandidaturou), že jeho manželka oznámila dostatečný počet nasbíraných podpisů pro kandidaturu apod. Řekl bych, že takový podrobnosti patří spíše do jejich článků, než do tabulky, která by měla sloužit jako rychlý přehled. Dost podobně jsem to zkrátil i u všech ostatních kandidátů, zdá se mi to dosti dlouhé a nepřehledné. Díky za odpověď. Jirka.h23 (diskuse) 29. 11. 2017, 13:24 (CET)Odpovědět

V diskusi to IMHO probrané nebylo. Některé škrty jsou možná oprávněné (Rychetský), jiné ale ne (Zemanová). Celkově by to chtělo projít to znova. Článek sleduje více než 1000 lidí denně. Články o kandidátech určitě mnohem méně. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 11. 2017, 14:46 (CET)Odpovědět
Proč zde mít např. u Hilšera: "nakonec na ministerstvo vnitra odevzdal 2. listopadu 2017 s podpisy 11 senátorů", když hned v další větě se píše: "Ministerstvo vnitra České republiky provedlo dne 24. listopadu 2017 registraci kandidátní listiny s podporou 11 senátorů". Nebo u Horáčka: "Kandidaturu se zhruba 86 tisíci podpisy občanů odevzdal na ministerstvo vnitra 1. listopadu 2017", hned v další větě je: "Ministerstvo vnitra České republiky provedlo dne 24. listopadu 2017 registraci kandidátní listiny a uznalo 86 940 platných podpisů občanů České republiky". Navrhoval bych to zkrátit na např.: "...nakonec však vnitro registrovalo jeho kandidátní listinu s podporou 11 senátorů". Nezdá se vám to dostačující? Jirka.h23 (diskuse) 3. 12. 2017, 08:58 (CET)Odpovědět
Tak to zkraťte, kolego. Ale ne tolik, jako prvně. Např. tu paní Zemanovou tam prosím nechejte. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2017, 09:41 (CET)Odpovědět
Pokud se chcete řídit principem, že některé informace stačí mít v článku kandidáta či v článku o jeho konkrétní kandidatuře, pak prosím kontrolujte, zda vámi vyhazované informace v daném článku jsou, popř. je tam přesuňte včetně reference. Byla by pošetilost si ochuzovat Wikipedii jako celek. Za případné úpravy děkuji! --Adam Hauner (diskuse) 4. 12. 2017, 17:11 (CET)Odpovědět
Různě dlouhé povídání u kandidátů v tabulce, někdy bez klíčových informací, nepovažuji za ideální řešení. Osobně bych v tabulce preferoval nějakou dohodnutou stručnou vizitku, tedy u všech stejnou, aby obsahovala rok narození profesi, způsob nominace, bývalé prez. kandidatury, ev. hlavní body programu, vynaložené peníze na kampaň dle účtu apod. Zbylé informace bych přemístil do souvislého textu v článku. Ale samozřejmě takový záměr by vyžadoval energii a čas se tomu věnovat a tabulku vzhledově upravit. --Kacir 4. 12. 2017, 23:18 (CET)Odpovědět

Pořadí kandidátů[editovat zdroj]

Zdravím. Asi by teď bylo fér upravit všechna pořadí (v tabulkách, průzkumech, ..) kandidátů podle nalosovaných čísel. Nějaký důvod proti? --YjM | dp 17. 12. 2017, 22:52 (CET)Odpovědět

Souhlasím, to je jediné objektivní kritérium. Díky, Chlebashořčicí (diskuse) 18. 12. 2017, 13:59 (CET)Odpovědět

Souhlas v první části řazení kandidátů, i když je to stejně objektivní kritérium jako řazení podle abecedního pořadí. Přidanou hodnotou je přímý vztah k těmto volbám. Průzkumy ponechat dle informací ve zdrojích, tj. seřazení kandidátů podle hodnot od uchazeče s dlouhodobě nejvyšším procentuálním ziskem až po nejnižší.--Kacir 18. 12. 2017, 18:55 (CET)Odpovědět

@Kacir: A v čem je výhoda u průzkumů? Zvláště u toho nejnižšího zisku se to dlouhodobě dost míchá.. A rozhodnutí o tom, kdo je „dlouhodobě s vyšším procentuálním ziskem“ je nutně subjektivní. --YjM | dp 19. 12. 2017, 01:25 (CET)Odpovědět
V přehlednosti srovnání vývoje zejména u hlavních kandidátů, grafy, škály, tabulky průzkumů obvykle mají sestupnou tendenci od nejvyšší hodnoty (vítěze) po nejnižší (poražené); subjektivitu v tomto případě nevytváří Wikipedie, ale (nezávislé) věrohodné zdroje – agentury.--Kacir 19. 12. 2017, 01:40 (CET)Odpovědět

Chybí důležité[editovat zdroj]

Hromada textu, ale chybí důležité. Není na první, ani druhý (hledání v obsahu apod.) vidět od kolika do kolika se dá volit.--Juandev (diskuse) 6. 1. 2018, 09:31 (CET)Odpovědět

@Juandev: Přidáno. Případný zvědavec se může dozvědět i (odlišné) hodiny volby v zahraničí ve (znovu)přiložené referenci. Mimochodem, je to zákon obecný, takže ta časová rozmezí jsou v každých volbách stejné. —Mykhal (diskuse) 11. 1. 2018, 00:39 (CET)Odpovědět

Následující volby[editovat zdroj]

Podle mého není vhodné aby byl uváděno přímo rok následujících voleb. existuje zde reálná možnost, že volby vyhraje kandidát, který nemusí své volební období dokončit. Navrhuji aby se tato část úplně vyjmula.

Vítek Mrázek (diskuse) 6. 1. 2018, 17:49 (CET)Odpovědět

Tak se v takovém případě článek upraví, není třeba vynechávat údaje, které se mohou změnit. --Martin Urbanec (diskuse) 6. 1. 2018, 17:56 (CET)Odpovědět
WP:CWN#Wikipedie není křišťálová koule.--Shlomo (diskuse) 6. 1. 2018, 18:10 (CET)Odpovědět
Datum následujících řádných voleb určitě za křišťálovou kouli nepovažuji. Wikipedie uvádí posloupnosti řádných plánovaných voleb. Cs wiki ještě nemá volební infobox, takže např. en wiki z něj standardně odkazuje na -/+1 volby. Jak už bylo uvedeno, při předčasném termínu se jen upraví informace, s vysvětlením příčiny změny. Do té doby není důvod se domnívat, že se volby v daném termínu neodehrají, ba naopak. S tím bychom museli přehodnotit zakládání kategorií poslanců probíhajících období a smazat články budoucích voleb. --Kacir 6. 1. 2018, 19:58 (CET)Odpovědět
Na enwiki se to řeší názvem typu "Příští volba prezidenta v České republice", jinak viz také.--Jklamo (diskuse) 6. 1. 2018, 22:02 (CET)Odpovědět
Nelinkovaný rok „2023“ je z mého pohledu v pořádku. Samotné heslo bychom řešili až po založení a na en wiki bylo smazáno správně jako předčasné s maximálně pahýlovým obsahem roku a informaci o volitelnosti úřadujícího prezidenta, vyjma procedurální omáčky, která je v hlavním článku. Pokud je ale článek o nejbližších nastávajícíh volbách, tak se zdá, že to na en wiki prochází, i když se jedná o informačně chudé heslo. V iboxu bych si uměl představit {{popisek}} pod „Následující volby“ s textem „Termín/rok následujících řádných voleb“ a s druhou variantou „Termín/rok předčasných voleb“.--Kacir 7. 1. 2018, 00:36 (CET)Odpovědět

Phoenix Research z 5. ledna relevantní?[editovat zdroj]

Nejsem si jistý, zda je průzkum z údajně 5. ledna 2017 od Phoenix Research věrohodný: citován je článek v Blesku, který neuvádí metodiku, otázky a datum provedení. Osobně bych jej vyhodil, ale nechci střílet od boku. Na webu agentury lze najít třeba bleskový průzkum zjišťující nejkompetentnějšího vrchního velitele ozbrojených sil, což ukazuje, že otázky mohou být odlišné od ostatních průzkumů a hlavně nemusí vyjadřovat volební podporu. Ke zvážení. --Adam Hauner (diskuse) 7. 1. 2018, 23:50 (CET)Odpovědět

Také bych vyhodil (a všechny ostatní této společnosti). Metodika neznámá, s velkou pravděpodobností jde pouze o on-line anketu (viz třeba zde). Jejich výsledky přebírají převážně nedůvěryhodná média.--Jklamo (diskuse) 8. 1. 2018, 00:16 (CET)Odpovědět
Odstranit.--Kacir 8. 1. 2018, 01:08 (CET)Odpovědět

Odstranil jsem tedy. --Adam Hauner (diskuse) 8. 1. 2018, 09:25 (CET)Odpovědět

Souhlas, je to obecně odbornou veřejností zpochybňovaná agentura. Chlebashořčicí (diskuse) 8. 1. 2018, 18:54 (CET)Odpovědět
Datum Agentura Miloš Zeman Jiří Drahoš Michal Horáček Mirek Topolánek Marek Hilšer Pavel Fischer Vratislav Kulhánek Petr Hannig Jiří Hynek
5. ledna 2018 Phoenix Research[1] 29 % 14 % 15 % 16 % 6 % 7 %
14.–29. prosince 2017 Phoenix Research[2] 34 % 17 % 10 % 14 % 2 % 6 % 2 % 1 % 1 %
1. polovina prosince 2017 Phoenix[3] 31 % 17 % 8 % 15 % 1 % 4 % 2 % 1 % 1 %
  1. Duel Horáček vs. Fischer: Havel taky „nic“ neuměl, k čemu referenda a ajťáci na vojně?. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-07]. 
  2. Zeman, Horáček i Fischer posílili, ukázal průzkum. Topolánek mírně ztratil. Blesk.cz [online]. 2017-12-30 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  3. Zeman válcuje rivaly, potvrdil průzkum. Drahoš i Horáček ztrácí voliče. blesk.cz [online]. 2017-11-22 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 

Statistika návštěv stránek kandidátů[editovat zdroj]

českojazyčná Wikipedie

slovenskojazyčná Wikipedie

polskojazyčná Wikipedie

německojazyčná Wikipedie

anglickojazyčná Wikipedie

--Rosičák (diskuse) 8. 1. 2018, 21:00 (CET)Odpovědět

Jiří Drahoš měl předevčírem na cz:wiki návštěvnost přes 6,1 tisíce. A včera to bylo 9 399 nakliknutí. To je hodně. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 1. 2018, 19:37 (CET)Odpovědět

Relevantní informace v tabulce kandidátů[editovat zdroj]

Pravidla mě nutí začít diskusi dříve, než začneme porušovat 3RV. Takže: Z kapitoly Uchazeči, podkapitoly Kandidáti jsem z tabulky vyjmul 2 spekulační věty o Jiřím Drahošovi, a vložil je přímo do článku Jiří Drahoš, neb mi na původním místě přišly málo relevantní a nevýznamné. Protestant mou editaci revertnul, čímž tyto věty do tabulky vrátil: [4], načež ChlupataBeruska [5] je odstranila z článku Jiří Drahoš jako duplicitu (vcelku logicky).

Jsem názoru, že spekulace o sponzorech a vyjádření exprezidenta Klause jsou v tabulce o kandidátech nadbytečnou informací, Protestant se ve shrnutí ospravedlňuje "vyvážeností", já naopak vidím tabulku nevyváženou nyní, neboť u ostatních kandidátů se žádné obdobné informace neobjevují (vyjma Zemana a zmínky o jeho pokročilému věku), vždy jde hlavně o informace související s nominací samotnou. Trvám tedy na své editaci. Odtud pryč a tam opět připsat.--YjM | dp 13. 1. 2018, 02:04 (CET)Odpovědět

Zkusil jsem to vyřešit jednoduše, prostě jsem informace o financování a kritiku všude vymazal, protože mi to přišlo skutečně nevyvážené, ty informace byly jen u některých kandidátů. Pokud to někdo vyváženě doplní, OK, ale bude fuška a zase se asi povede debata o tom, jak to vyvážit, co tam má být, co ne atd. Názor Václava Klause bych tam nedával, je to jen názor jednoho člověka, byť bývalého prezidenta, navíc, jak jsem psal, je obtížné to pak nějak vyvažovat. --Pavel Krupička (diskuse) 13. 1. 2018, 02:31 (CET)Odpovědět
Jak už plyne z příspěvku výše, tabulka má být jen stručným shrnutím základních informací, psaných stroze a neutrálně; bez kritiky i opačné adorace. Relevantní názory rozepsat v textu (nejlépe biografiích). S tím samozřejmě myslet na vyváženost (NPOV), tj. nikoli k 5 kandidátům dopsat kritiku, ke dvěma zásluhy a dvou si nevšimnout. Tento volební článek by měl v textu obsahovat zmínky hlavních EV-kauz vážících se přímo k volbám včetně kampaně, tj. např. Zemanův volební incident, stížnosti na hlasování atd., což v daných případech i obsahuje.--Kacir 13. 1. 2018, 03:15 (CET)Odpovědět

Barvy kandidátů[editovat zdroj]

Je potřeba sjednotit barvy kandidátů v grafech a schématech, ideálně, pokud by někdo vysledoval, jestli existuje nějaká barevná tendence či tradice v sekundárních zdrojích. Určitě bychom neměli mít rozdílné barvy na různých místech v článku (viz úvodní graf a 1. kolo dle okresů).--Kacir 14. 1. 2018, 11:44 (CET)Odpovědět

Asi by při určování barev kandidátů bylo nejvhodnější vyjít z mapky, tedy sjednocovat to takto. Podobně znázorněné tábory voličské podpory byly ostatně také v minulé volbě a i obecně si myslím, že je-li to soupeření dvou subjektů, nejčastěji se využívá červená a modrá. --Vlout (diskuse) 14. 1. 2018, 11:50 (CET)Odpovědět
Graf jsem udělal já, aby byl alespoň nějaký. Barvy jsem převzal z informačního pruhu v České televizi, který běžel v sobotu odpoledne během volebního zpravodajství. Ty barvy zvolila televize nejspíše náhodně, ale na jiné jsem nikde nenarazil a nebráním se změně. Barvit je ale podle politických stran, které teoreticky některé kandidáty podporují, mi přijde zavádějící. Žádní jasní straničtí kandidáti dle mě nejsou. Při volbách v roce 2013 je v článku Miloš Zeman červeně a Karel Schwarzenberg fialově. Asi by bylo dobré, aby Zeman držel stejnou barvu. --Radek Linner (diskuse) 14. 1. 2018, 12:05 (CET)Odpovědět
U barev bych se inspiroval např. u kampaní – např. pro Fischera byla charakteristická tyrkysová a svou kampaň nazýval také jako „tyrkysovou revoluci". Loga kampaní jsou např. na enwiki. U Miloše bych na 100 % nechal červenou a u Drahoše bych volil buď modrou/fialovou, jak je to na většině map online. Martin2035 (diskuse) 14. 1. 2018, 12:16 (CET)Odpovědět
Dobrá, to bychom měli Pavla Fischera, ale nabarvit musíme všech 9 kandidátů. Jestli se do toho někdo pustí, zde je paleta barev. Jen by bylo dobré předem dojít k nějaké všeobecné shodě mezi více wikipedisty a mezi barvením v jiných článcích.--Radek Linner (diskuse) 14. 1. 2018, 12:43 (CET)Odpovědět
Žlutá u Drahoše (zřejmě podle podporující KDU) mi přijde poněkud zavádějící – navíc jsem ji viděl asi jen na ČT. Mapy IDnesu a iRozhlasu ([6] a [7]) vesměs přisuzují Zemanovi červenou/růžovou, Drahošovi fialovou, Fischerovi zelenou/tyrkysovou. Další barvy se spíš liší: Horáček oranžová/světle modrá, Hilšer zelená/růžová, Topolánek šedivá/modrá (tam mi přijde modrá logická kvůli ODS), Hynek žlutá / zelená, Hannig hnědá Kulhánek oranžová / fialová. A jinak zajímavá citace z Rozhlasu, která automaticky počítá s „barvou“ kandidátů: „Devět stovek delegátů tu zřejmě přispělo k tomu, že v moři červených Zemanových okrsků se objevil fialový Drahošův ostrůvek.“ Jediný kandidát, který sám používal výrazněji nějakou barvu, byl P. Fischer se svou tyrkysovou (revolucí). — Draceane diskusepříspěvky 14. 1. 2018, 12:34 (CET)Odpovědět
Za mě souhlasím s červenou pro Zemana a modrou pro Drahoše. (Modrá oproti fialové má lepší kontrastní poměr, mapy z 2013 MZ/KS = červená/fialová mi přijdou nevýrazné). Tyrkysovou u Fischera bych také nechal, ostatní kandidáty bych doplnil rozumně do spektra barev. — Draceane diskusepříspěvky 14. 1. 2018, 12:37 (CET)Odpovědět
S edit.k.:
  • ČTK: Zeman bleděmodrý, Drahoš béžový, Horáček žlutý, Topolánek světle zelený, Fischer středně modrý, Hilšer tmavě zelený atd. - [8]
  • Česká televize: na obrazovce Zeman zelený, Drahoš žlutý; na webu barevně nerozlišuje - [9] resp. [10]
  • iRozhlas: v mapě Zeman červený a Drahoš modrý, v grafech barevně nerozlišuje - [11] resp. [12]
  • Lidovky: Zeman červený/fialový a Drahoš tmavomodrý, Fischer tyrkysový - [13] i [14]
  • iDNES: stejně tak, mají propojený systém, přičemž další kandidáti mají různé odstíny modré až nafialovělé - vyberte kandidáta
  • iHNed i Aktuálně mají taky propojený systém a barevně nerozlišují - [15], [16]
  • Nova: Zeman červený, Drahoš žlutý, Fischer zelený, Horáček růžový, Hilšer oranžový, Topolánek modrý - [17]
Mám obavu, že nějakou barevnostní jednotu budeme v reálném světě těžko hledat - oproti stranickým barvám, které se často odvíjí od loga a dalších grafických prvků, které strany samy používají, u prezidentských kandidátů snad kromě Fischerovy tyrkysové není o co se opírat, možná proto se žádné jednoty média nemohla dobrat. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2018, 12:51 (CET)Odpovědět
Nejjednodušší bude barvy nasadit podle vylosovaných čísel kandidátů 1-9, pokud to bude aspoň trochu vyhovující.--Rosičák (diskuse) 14. 1. 2018, 13:19 (CET)Odpovědět

Důrazně odmítám v situaci, kdy nás čeká za 14 dní druhé kolo prezidentských voleb jakýkoli vlastní výzkum s barvami kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Jak píše Rosičák, různá média používají různé barvy. Dívám se teď na několik hlavní strany několika zpravodajských webů - iRozhlas, iHNed.cz, Novinky.cz, Lidovky.cz a oba kandidáti tam mají stejnou barvu. Fialová by mohla být spojována s TOP 09, modrá s ODS, pokud vím, tak pan Drahoš není kandidát ani ODS, ani TOP 09. Z tohoto důvodu mám v úmyslu odebrat z článku graf vítězů v okresech, kde je Drahoš prezentován modrou barvou. --Pavel Krupička (diskuse) 14. 1. 2018, 14:12 (CET)Odpovědět

Nemyslím si, že by tu šlo o VV, je to grafický prvek encyklopedie jako každý jiný (různá podbarvení šablon, infoboxů atd.). I když jak je smutnou tradicí české Wikipedie, jsme se tu schopni pohádat do krve o barvičky (které mají sloužit hlavně k zpřehlednění – černý nebo šedý graf nepovažuji za dobrý nápad.) Ono i přiřazení barev jednotlivými zpravodajskými servery také není moc fundované a řídí se spíš stereotypy (červená vs. modrá) než čímkoliv jiným. — Draceane diskusepříspěvky 14. 1. 2018, 15:13 (CET)Odpovědět
Souhlasím, je celkem vtipné že o takovém tématu který čtenář ve finále neřeší už se tu napsalo přes 1000 slov. :D Martin2035 (diskuse) 14. 1. 2018, 15:24 (CET)Odpovědět
Neviděl bych to jako nějaký zásadní spor. Především hledáme, jestli lze najít v reálném světě, tedy v médiích, nějaký jednotný nebo převažující vzor, kterým bychom se mohli řídit. Proto jsem prošel ty hlavní servery a zkusil se porozhlédnout. A vidím, že nějakou silnou jednotu nenacházím, nicméně ten vzor se Zemanem do červena (což koreluje i s minulou volbou) je asi poměrně častý, u Drahoše pak buď tmavomodrá, nebo sytě žlutá barva. U toho Fischera, zdá se, by tyrkysová barva skutečně kopírovala realitu i nejen mediální, dál už nenacházím vzor vůbec žádný. Tak jako nečekám, že u Zemana rudá barva značí komunisty, ani u Drahoše nečekám fialovou topku nebo modrou ódéesku nebo žluté lidovce. Je to prostě užitečné rozlišení, které je dobré vůči čtenářům aspoň částečně přizpůsobit tomu, na co mohou být zvyklí z médií, hlavně aby to nebylo nějak zásadně opačně, což by pro ně mohlo být možná trochu matoucí. Jakousi v rámci možností ustálenou barevnost stranickou můžeme najít přehledně zde. Stačí zvolit trochu jiné odstíny té červené a modré nebo žluté, pokud by někomu měla vadit barva vyloženě totožná. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2018, 15:30 (CET)Odpovědět
Také to nevidím jako zásadní téma, díky za analýzu. Někdo by měl tedy navrhnout barvy, abychom se odpíchli k eventuálnímu ladění.--Kacir 14. 1. 2018, 15:39 (CET)Odpovědět
Pokud chce někdo dělat z Wikipedie omalovánky (chápu-li to dobře) a některé kandidáty samoúčelně vybarvovat, tak do toho, účastnit se toho nehodlám :) Připomínám vysokou sledovanost článku a přidávám svou spekulaci o tom, že by někdo mohl "barevné zařazení" kandidáta ve spojitosti s určitou spolitickou stranou vnímat podvědomě. @Draceane,Martin2035: Píšete oba o zbytečných hádkách, svými editacemi jsem se snažil tomu zabránit. Netvrdím, že mé změny jsou ideální a děkuji za např. Draceanovi za doplnění kontrastu v úvodním grafu volebních výsledků. Mé změny byly jen dočasným řešením, stejně tak, jako samozřejmě celá Wikipedie. Osobně ale zkrátka doporučuji co se týče barev větší střízlivost, uměřenost či jak to napsat. Teď jsem se díval např. na anglickou Wikipedii, někteří, nezávislí kandidáti jsou tam světle šedě - neutrálně, někteří s napojením na politické strany v barvách. Nezkoumal jsem to do detailu, ale možná by toto mohla být cesta. --Pavel Krupička (diskuse) 14. 1. 2018, 16:12 (CET)Odpovědět
Příliš nechápu odstranění té mapy, zvyšuje informační hodnotu článku a obavu, že by snad z ní čtenáři nabyli dojmu o stranických kandidátech nesdílím. Nemohl byste ji prosím vrátit? --Vlout (diskuse) 14. 1. 2018, 16:21 (CET)Odpovědět
Vyjádřil jsem se k tomu výše a ve shrnutí editace. S tou informační hodnotou máte do jisté pravdu, i když osobně bych tam vrátil mapu s neutrálnějším zabarvením. Vítezství v prvním kole, při rozložení sil, tak jak byly, podle mne také neznamenalo skoro nic. Ale editujte prosím s odvahou, osobně Vás revertovat nebudu, možná leda že by mě někdo další podpořil. --Pavel Krupička (diskuse) 14. 1. 2018, 16:28 (CET)Odpovědět
Hmm. Tak nakonec je to tak hyperkorektní, že barvy na rozdíl od jakéhokoliv média, včetně těch veřejnoprávních, nemáme vůbec. Zešedivět by tak správně mělo i několik dalších článků, protože téměř vždy se využívá graficky výhodnější barva místo šedi. Zmizela i mapa okresů – raději žádná informace, než nějaké nekorektní barvičky. Nesmím se účastnit diskuzí, protože výsledky jdou téměř vždy proti mým představám. :-) Ano, nejspíš je to dlouhá diskuze o ničem, ale už zde máme tolik článků o domácích a zahraničních volbách, že by bylo pěkné, aby nějaký grafik vytvořil přehlednou a hezkou šablonu. --Radek Linner (diskuse) 14. 1. 2018, 16:28 (CET)Odpovědět

@Pavel Krupička, 14. 1. 2018, 16:12: Osobně by mně v tomto případu šedý podklad nevadil. Na druhou stranu u volebních grafů je barevné rozlišení, nejen na Wikipedii, jejich přirozenou součástí. Na en wiki to vzali podle stranických barev a „nezávislé“ nechali šedé, což je prvoplánově chybný přístup (ale jakých barev se vlastně chytit?), protože o žádné stranické kandidáty se nejedná. Také u Kulhánka má ODA jen funkci podporovatele, nikoli klíčového navrhovatele, když zákon stranám neumožňuje kandidáty navrhovat. Takovou pravomoc mají jen poslanci, senátoři a občané, nikoli strany. --Kacir 14. 1. 2018, 16:43 (CET)Odpovědět

Já se z této diskuze momentálně stahuji, respektuji, že asi jako jediný mám na věc jiný názor. Zdůrazňuji, že mi šlo hlavně o kandidáty, kteří postoupili do 2. kola. --Pavel Krupička (diskuse) 14. 1. 2018, 17:53 (CET) Provedl jsem také selfrevert toho barevného grafu v úvodu, tu barevnou mapu dle okresů tam již vrátil kolega Bazi. --Pavel Krupička (diskuse) 14. 1. 2018, 18:17 (CET)Odpovědět
Jediný nejsi, já proti šedé nic nenamítám. Ale nejsem ani proti barevnému pozadí, u něhož bych volil jemné odstíny.--Kacir 14. 1. 2018, 18:21 (CET)Odpovědět
Máte pravdu v tom, že ty barvy mohou ovlivňovat voliče. Červená barva může evokovat (jak jinak) barvu komunismu a revoluce.--Rosičák (diskuse) 14. 1. 2018, 18:24 (CET)Odpovědět
Nebo levici obecně, anebo (pravicovou) republikánskou stranu v USA. Myslím tudíž, že to tak jednoznačné není. A zde jde o dostatečně kontrastní zvýraznění proti sobě stojících subjektů, aby bylo naplněno ono staré moudro, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. --Vlout (diskuse) 14. 1. 2018, 18:32 (CET)Odpovědět
Především máme červenou a modrou ve vlajce, takže je naprosto přirozené, že zrovna tyto dvě barvy se využívají k rozlišení v prezidentských volbách. K těm před pěti lety máme taky dodnes červenou a modrou, resp. červenou a fialovou, a nikdo to dnes neřeší, že by to mělo symbolizovat komunisty a/nebo že by to komukoli mělo vadit. Některé tehdejší mapy jsem sám vyráběl a červeno-modrou kombinaci považuji za ideální, jak z hlediska kontrastu, tak z hlediska státní symboliky. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2018, 19:41 (CET)Odpovědět
Z mapy by se měl vyhodit nápis "Zahraniční voliči". Já už dlouho SVG needitoval. Šlo by to? --Radek Linner (diskuse) 14. 1. 2018, 20:40 (CET)Odpovědět
@Radek Linner: Proč? Je to jedna z relevantních částí volebních výsledků. Případně můžete založit nový soubor bez toho glóbu, ale informace pak nebude kompletní. — Draceane diskusepříspěvky 14. 1. 2018, 22:05 (CET)Odpovědět
Nevím, proč by se měli vyhazovat, minule se tam speciálně dodávali. Takže proč tedy? --Bazi (diskuse) 14. 1. 2018, 22:38 (CET)Odpovědět
Aha, tak já jsem si ten nápis špatně vyložil. Připadal mi jako zapomenutý nadpis k té mapce. Beru zpět. --Radek Linner (diskuse) 14. 1. 2018, 23:15 (CET)Odpovědět

Návrh barev[editovat zdroj]

Tady můžeme postupně psát, na čem jsme se dohodli. Martin2035 (diskuse) 14. 1. 2018, 13:39 (CET)Odpovědět

Nepodporuji červenou barvu.--Rosičák (diskuse) 14. 1. 2018, 18:24 (CET)Odpovědět

Proč nepodporujete Rosičáku? Rozumím Vám sice, že by to mohlo evokovat stranickou příslušnost, ale jaké zbarveni by bylo lepší? Tady bych souhlasil s Bazim a Martinem2035, jde zde o výborný kontrast (oproti třeba oranžové-žluté) a jsou to také státní barvy. Držel bych se toho, že stejně jako u amerických voleb; v případě Drahoše jde o více liberálnějšího kandidáta (modrá-Obama) a u Zemana spíše konzervativnějši typ (červená-Trump). Také nepodporuji šedé zbarvení (to už radši barvy s horším kontrastem).Jirka.h23 (diskuse) 15. 1. 2018, 08:06 (CET)Odpovědět
Především by už chtělo barvy sjednotit; souhlasím s červenou u Zemana a modrou u Drahoše; nic zásadního a vzhledem k neexistenci typických barev se jedná mj. o barvy české trikolory, jak už zaznělo.--Kacir 16. 1. 2018, 16:45 (CET)Odpovědět
Proč mi vadí červená jsem psal o sekci výše. Pokud jsou tyto evokační vlastnosti Zemanovi přisouzeny, je to zábavný VV - takto to lidé opravdu cítí?ǃ Zeman levice rudá/červená, Drahoš pravice modrá? To už je lepší sedošedá, kerou jsme měli nebo trochu živější modromodrá škála.--Rosičák (diskuse) 16. 1. 2018, 17:35 (CET)Odpovědět

Jak psal Draceane, je fakt smutnou tradicí české Wikipedie, že se tu dokážeme dohadovat o maličkostech do nekonečna a nakonec to vyjde bez výsledku. Pro tyto barvy byli: Já, Vlout, Radek Linner, Martin2035, Draceane, Bazi i Kacir, ovšem proti byl Pavel Krupička (i když ten se nakonec z diskuze stáhl, jelikož mu šlo hlavně o kandidáty, kteří postoupili do 2. kola) a Rosičák. Takže jsme zase na začátku (pokud bychom tedy wikipedistu Rosičáka nepřemluvili, či nepřehlasovali). Wikipedisto Rosičáku, vlastně jste mi moc neodpověděl: tyto barvy, protože jde o výborný kontrast a státní barvy, selekce podle konzervativnějšího/liberálnějšího typu.. Navrhujete šedo-šedou, či modro-modrou, ale proč by měl být někdo více tmavý a druhý světlý? Navíc na mapě by šlo o dost horší kontrast.Jirka.h23 (diskuse) 22. 1. 2018, 19:33 (CET)Odpovědět

Dobrá, souhlasím s tou červenou i modrou. Červenou ať má ten první v prvním a první v druhém kole, případně naopak. OK?--Rosičák (diskuse) 22. 1. 2018, 19:45 (CET)Odpovědět
Děláte si srandu? :-) A proč první v prvním a první v druhém kole? :-) Takže souhlasíte s barvami, ale ne se selekcí přiřazení? Většina to tu navrhovala právě tak, jaký je nynější návrh Martina2035. Odůvodnění jsem Vám také psal. Jirka.h23 (diskuse) 22. 1. 2018, 19:53 (CET)Odpovědět
Ne, já jsem se stáhnul, protože jsem objevil antistresové omalovánky a na tuto diskuizi nemám čas :-) Třeba tady - člověk může vybarvovat Hru o trůny, Malého prince, Minecraft, prostě bomba :-) Ale vážně, kdyby bylo po volbách, asi bych to tady tolik nehrotil, viz já tady výše. Taky vidím rozdíl mezi mapami na jedné straně a seznamy, grafy a infoboxem na straně druhé. Řekl bych, že u map je barevný kontrast pochopitelnější a spíše bych ho toleroval. Takže tam bych vybarvil Zemana třeba žlutě? (s KDU-ČSL ho asi nikdo spojovavat nebude) a Drahoše růžově? Taky hezká barva a pokud vím, tak ji tady žádná politická strana nemá :-) --Pavel Krupička (diskuse) 22. 1. 2018, 20:03 (CET)Odpovědět
Hm, tak to jste asi zatim jedinej, kdo u nich navrhuje jiný barvy (8:1). Tak já jdu na ty omalovánky.Jirka.h23 (diskuse) 22. 1. 2018, 20:28 (CET)Odpovědět
Je to marný, je to marný, je to marný. Ale zdá se, že současná realita v článku právě tomuto návrhu barevnosti víceméně odpovídá, jak v úvodním grafu, tak v mapě (ta je v jiných odstínech, ale červená/modrá to je i tak). Takže už asi není co hrotit. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2018, 20:37 (CET)Odpovědět
Z výše uvedeného plyne konsenzus na červené a modré. Pokud je to možné, můžeš tedy prosím Bazi sjednotit schéma a tabulku v úvodu na      Miloš Zeman a      Jiří Drahoš. Díky.--Kacir 22. 1. 2018, 21:11 (CET)Odpovědět
To by bylo skvělé. Ostatně už za pár dní bude vhodné doplnit druhou mapku, která snad bude používat barvy se stejným významem. --Vlout (diskuse) 22. 1. 2018, 21:29 (CET)Odpovědět
Je to tam. Po druhém kole můžeme přidat novou. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2018, 23:20 (CET)Odpovědět
Já bych ten článek nechal tak, jak současně je. Myslím že červená – modrá celou situaci vystihuje a basta. Souhlasí s tím většina. Martin2035 (diskuse) 22. 1. 2018, 20:47 (CET)Odpovědět
Ještě bych měl výhrady k odstínu u Drahoše, bavili jsme se tu o státní trikoloře, modrá však zde bývá tmavší (#0000FF), a ne světlejší #0070FF. Byl by problém předělat takto mapku Bazi?(případně to dodělám, až se na to dostanu).Jirka.h23 (diskuse) 26. 1. 2018, 08:32 (CET)Odpovědět
Částečně souhlasím, hlavně proto, že ty barvy působí na větší ploše mapy poněkud křiklavěji než na tom malém čtverečku legendy. Mírně jsem tedy upravil, a to přesně podle map použitých už k minulé volbě. Stejně tak jsem přizpůsobil mapu výsledků druhého kola. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2018, 16:02 (CET)Odpovědět
Jj je to méně křiklavější, díky.Jirka.h23 (diskuse) 30. 1. 2018, 16:51 (CET)Odpovědět

Úprava průzkumů[editovat zdroj]

Navrhl jsem úpravy v sekci předvolebních průzkumů, a to

  1. chronologické řazení vzestupné (v rámci jednotlivých tabulek)
  2. uvádění zdrojů formou klasických referencí, nikoli externích odkazů

Obé se odvíjí od zvyklostí a je v souladu s doporučením encyklopedického stylu a jednotného vzhledu. Reference jsou snad jasné. I ta vzestupnost vychází z 12. bodu doporučení Wikipedie:Encyklopedický styl: „V seznamech (událostí, děl, sportovních výsledků aj.) dodržujte chronologické pořadí (od nejstaršího k nejmladšímu).“ Není to samoúčelné, dává to smysl, tak jako čteme zleva doprava, shora dolů, řaďme také od nejstaršího k nejnovějšímu, ne naopak. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2018, 14:51 (CET)Odpovědět

Souhlasím s bodem 2 vašeho návrhu, dovolím si však výtku k bodu 1. Obvyklé je skutečně řazení od nejstaršího k novějšímu, avšak v případě volebních průzkumů jsou novější průzkumy přesnější a mají tak větší relevanci, a měly by být uvedeny před staršími průzkumy. --37.48.54.136 16. 1. 2018, 15:07 (CET)Odpovědět
Je sice možné, že některé novější průzkumy mohou být přesnější, ale když se podíváte na celkovou koncepci stránky, tak také postupujeme chronologicky od nejstaršího (vyhlášení voleb) přes kampaně a průzkumy až po samo hlasování a jeho výsledky v prním kole a pak ve druhém kole. A podobně i k jiným seznamům by se mohly najít i dílčí argumenty podporující jiné řazení, jako například u hereckých filmografií, kdy bychom mohli tvrdit, že nejpozdější film může být třeba pro herce nejvyzrálejší a nejreprezentativnější nebo pro čtenáře nejzajímavější svou relativní aktuálností, ale prostě tak nečiníme, úzus je od nejstaršího po nejmladší. Stejně tak u biografií píšeme nejdřív o tom, že se někdo na rodil, a končíme informací, že zemřel. Je to obecně poměrně přirozený řád a i tady má svůj smysl, protože na průzkumy teprve následně navazují údaje ještě „přesnější“, tedy výsledky voleb. --Bazi (diskuse) 18. 1. 2018, 00:56 (CET)Odpovědět
+1 --Harold (diskuse) 27. 1. 2018, 18:08 (CET)Odpovědět
S referencemi samozřejmě bezezbytku souhlasím. Sám jsem je tam tak přidával. S tím řazením mi už z pohledu čtenáře přijde zajímavější začínat nejnovější informací a pak se teprve dívat do historie, ale to může být samozřejmě subjektivní a tím pádem irelevantní názor. --YjM | dp 17. 1. 2018, 21:34 (CET)Odpovědět
Je s tím spousta práce a já si jí vážím, ale stejně si myslím, že běžného uživatele zajímají volební výsledky a průběh voleb (atd...) mnohem víc než šance Vladimíra France, Tomáše Halíka nebo Zuzany Roithové... Proto navrhuji přesun na samostatnou stránku podle anglického vzoru.--Jenda H. (diskuse) 27. 1. 2018, 17:03 (CET)Odpovědět
Souhlasím s @Jenda H.:, jsem pro založení samostatné stránky. Nazval bych ji Průzkumy voleb prezidenta České republiky 2018. Mám to založit? Martin2035 (diskuse) 27. 1. 2018, 17:10 (CET)Odpovědět
Já jsem pro. --Jenda H. (diskuse) 27. 1. 2018, 17:59 (CET)Odpovědět

Klikací mapa[editovat zdroj]

Ahoj Bazi, jen dva dny poté, co jsem ji do článku vrátil, jsi zase a asi v nevědomosti o této mé předchozí úpravě z článku opět odstranil klikací mapu s 3x3 kandidáty, kde z každé fotografie bylo možné přejít přímo na článek o dotyčném. Přijde mi, že to má zase ještě o něco jiné využití než dlouhá tabulka s popisem kandidátů a odkazem ze jména v každé buňce zvlášť. Za tu koláž a klikací mapu mi tu onehdy i několik wikipedistů poděkovalo a myslím si, že nápad a kód by bylo vhodné uschovat i do příštích voleb, které se budou konat max. za 5 let. Opravdu si myslíš, že v tom článku pro ni není místo? --Blahma (diskuse) 4. 2. 2018, 21:37 (CET)Odpovědět

Odstraňoval jsem to při vědomí toho, žes ji tam vracel. Jenže pokud je v sekci Hlasování a výsledky, kam IMHO tematicky moc nepatří (patří ideálně do sekce Kandidáti) a která byla přeplácaná dalšími ilustracemi, tak mi přišla zrovna ta mapa kandidátů jako ideální adept na uvolnění místa. Přemýšlel jsem, jak ji vhodně zakomponovat do té kandidátské sekce nebo jinam, kde by měla nějaké své opodstatnění, ale nenašel jsem způsob. Jestli najdeš, jdi do toho. --Bazi (diskuse) 5. 2. 2018, 11:03 (CET)Odpovědět
P.S. Kód je samozřejmě uschovaný v historii editací, takže v tom bych problém neviděl, jenom holt si to člověk musí dohledat. Anebo by se mohl napsat nějaký obšírnější úvod do článku Seznam zájemců o kandidaturu ve volbě prezidenta České republiky 2018 a tam tu mapu vložit. IMHO by se tam nějaký úvodní přehled i o skutečně kandidujících zájemcích hodit mohl. --Bazi (diskuse) 5. 2. 2018, 11:06 (CET)Odpovědět

Zaokrouhlování ČSÚ[editovat zdroj]

FYI Mykhal: "Chyba" zaokrouhlení je u všech výsledků voleb, které jsou zdrojované z oficiální volební stránky ČSÚ, protože tabulky na dané stránce neumí zaokrouhlovat, pouze useknou výsledek tak, aby zobrazily dvě desetinná místa. --MrGreg (diskuse) 22. 3. 2019, 19:30 (CET)Odpovědět

@MrGreg: Je to zmíněno, koukám, i v oficiální metodice. Asi není od věci to byť i tou provedenou formou zmínit, kdyby pozorný čtenář tu chybějící setinu procenta hledal. Tvrzení v úvodu vycházející z rozdílu tímto způsobem deformovaných procentních bodů a ještě k tomu s obrácenou "kauzalitou": „… o 2,73 procentního bodu, tj. o 152 184 hlasů …“ je vyloženě zralé na opravu. —Mykhal (diskuse) 23. 3. 2019, 13:52 (CET)Odpovědět
… tož opraveno. —Mykhal (diskuse) 25. 3. 2019, 18:41 (CET)Odpovědět