Diskuse:Tučňák kroužkový

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Tobartos v tématu „WP:Q“
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 41. týdnu 2019 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety127 komentářů4 lidé v diskusi

OJJ[editovat zdroj]

@Tobartos: Velmi dobrá práce! Pročtu během několika dní, zatím doporučuji vložit nezlomitelné mezery (na své uživatelské stránce mám odkaz na nástroj Wire, ten to umí), ALTy, narovnat rozcestníky a přesměrování (lze zvýraznit zapnutím udělátka v nastaveních). Pak podrobně. Díky, OJJ, Diskuse 13. 6. 2017, 13:22 (CEST)Odpovědět

Děkuji moc. Odkazy, pomlčky, mezery, tečky atp. snad již plně v souladu s pravidly i za pomoci kolegů, začeš jim tímto děkuji. Mám pocit, že by bylo třeba poupravit hierarchii zobrazení "Reference", tedy do stylu:
  • Nadpis: Odkazy
  • podnadpis 1: Reference
  • podnadpis 1: Literatura
Počkám na Vaše vyjádření a případně upravím. Jinak co okem ještě spatřím a nebude se mi zamlouvat dle vzorů, upravím. prozatím děkuji. Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 08:10 (CEST)Odpovědět
@Tobartos: Vizte WP:ZS. Jinak odškrtávejte jednotlivé připomínky pomocí {{vyřešeno}}, ať je v tom pořádek. Nejprve bych se rád zeptal, jestli je to všechno psáno vlastními slovy, neb jak vidím například sekci Námluvy z jednoho refu, bojím se porušení práv, které někdy lidem ani nedojde. Nemám bohužel možnost ověřit.
Rozumím Vám. Jediný ref konkrétně u námluv (jakož i v jiném případě) není z důvodu, že bych čerpal jen z tohoto zdroje, natož pak, že bych vzal onen zdroj a jen bych jej přepsal. Jenom jde o to, že informace ohledně námluv jsou dlouhodobě dané u jakékoli autority - spíše, stejně pojaté a točí se tak kolem dokola. Každý autor jakékoli psané formy si to spíše nepatrně "pocukruje" dle libosti. Proto mi přišlo zbytečné přidávat další zdroje, z kteréhož by se čtenář nic novějšího nedozvěděl. Je dost možné, že některá slova nebo věty mohou znít podobně, ale to je docela běžný jev, řekl bych. Vše je ručně psaný povětšinou překlad z cizojazyčných zdrojů a jinak vlastní paměťové pochody. Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 11:16 (CEST)Odpovědět
@Tobartos: Díky, dneska už člověk nikdy neví. Každopádně pak by tam ty zdroje měly být uvedeny, ne jen jeden na konci sekce. Viz třeba Mantela zlatá nebo Tygr jávský (zkrácené reference). OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 11:38 (CEST)Odpovědět

Bude to chtít uhladit. (Samec má, potom to pokračuje v množném čísle, Zprvu byl tučňák kroužkový výhradně rybožraví). Rovněž zdrojovat každou nezjevnou informaci, vizte kritéria, u Veselovského se budou hodit zkrácené reference na stránky. Reference na váš web bych nahradil originálními zdroji, ať to někdo nepovažuje za spam. HOdilo by se taky víc literatury, může poskytnout Penguins and Other Seabirds a The Behavior of Penguins: Adapted to Ice and Tropics. Ještě dost práce, to zatím stačí. --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 10:51 (CEST)Odpovědět

S referencí si tedy pohraji a dodám ji teoreticky všude, leč se bude opakovat. Ohledně mých webových stránek rovněž chápu a očekával jsem to. Navíc jak je mám od dětství, ne vždy působí dobře - pokulhává gramatika a psaný projev, který postupně upravuji, a čekám, že i tady od Vás se něčemu přiučím :-). Jen bude trochu problém najít další alespoň něčím jiné ale zároveň originální zdroje, kde by byli uvedeny potřebné informace. V podstatě jsem asi všechny ty lepší využil. Buďto tedy smažu reference na mé stránky a nahradím je již umístěnými zdroji, anebo se tam budou pohybovat webové zdroje méně kvalitní. Literatura by přišla vhod ale cizím jazykem plynule neumím a vše si překládám. V podstatě jen zhruba vím, co se v jaký knize nachází, a která je brána jako věrohodnější - ze které se hodně čerpá. Tak nevím jestli to půjde obejít, nebo se toho někdo ujme?
@OJJ: Dodatek: Tak jsem se na Vaši "doporučenou" literaturu kouknu trochu blíže. První s názvem Penguins and Other Seabirds, v ní bych důležité nebo rozšiřující informace nejspíš nenašel - už jen podle letmého přečtení tučňáka císařského. Jedná se spíše o knížku pro mladší čtenáře a informace jsou sepsány pro efekt "wau", tudíž ne zrovna věrohodně. Ovšem ta druhá s názvem The Behavior of Penguins: Adapted to Ice and Tropics, ta už vypadá podstatně zajímavěji. Ačkoli nejsem cizojazyčně mluvící, určitě bych dokázal i z tištěné literatury doladit - vycucnout - informace navíc, podobně jako řada dalších wikipedistů. Z hlediska obsahového to zatím za tak důležité nepokládám, a jsem především pro kvalitu pojatých informací, než-li kvantitu autorit. Samotný internetový zdroj je jako rozsáhlá spleť sítí, odrážející se od spleti další - tedy zpravidla knižní. Tobartos (diskuse) 18. 6. 2017, 10:06 (CEST)Odpovědět
@Tobartos: J8 obsah nezkoumal. Já si jen napsal do mé eknihovny penguins, co mi vyplivne. Dvojku můžu poskytnout. --OJJ, Diskuse 18. 6. 2017, 10:09 (CEST)Odpovědět
Lepší odškrtávat hned pod tím, viz Diskuse:Rákosnička mramorovaná. No nic, co tu máme dál:
  • Jako vhodné bych považoval zamodření Pygoscelis.
  • V úvodu jsme nejprve u zbarvení, pak u velikosti, pak zase barva
  • Zprvu byl tučňák kroužkový výhradně rybožravý ale v důsledku intenzivního vybíjení tuleňů a velryb asi počátkem 18. století, přebývalo až 150 tun krilu ročně. - Za a tam chybí čárka, za b nevím, co to má s tím společného. Nesrozumitelné.
  • Úvod by chtělo pravděpodobně celý předělat. Není třeba se s tím tak patlat, stačí zkopírovat věty z článku a vhodně je upravit do krátkého shrnutí.
  • když 21. ledna roku 1840 objevil spolu s posádkou lodi Adélinu zemi, jíž pojmenoval podle křestního jména své manželky. - opravdu je pojmenování oblasti potřebná informace o tučňákovi?
  • VyřešenoVyřešeno KomentářKomentář Z Úvodu odstraněno, ale jinak v článku ponecháno. Potřebná, respektive nepotřebná v jakém smyslu? Pokud se čtenář dostane někde k informacím, ve kterých se zmíní o Adélině Zemi, nejspíš bude rád, když bude obeznámen bližší historií, která nějak souvisí s tučňákem kroužkovým. Tobartos (diskuse) 16. 6. 2017, 12:26 (CEST)Odpovědět
  • že se tento rod samostatně oddělil asi před 38 miliony let? Od čeho? Od rodu Aptenodytes? Jakou příbznost tedy sdílí s tučňákem císařským & patagonským?
  • po předcích rodu Aptenodytes, a nejspíš právě podle DNA a asi i z hlediska behaviorálního. Pokud se v těchto polích orientujete mnohem lépe, budu já i jistě čtenáři velmi rádi, když dostanou informace co nejpřesnější. Tobartos (diskuse) 16. 6. 2017, 12:26 (CEST)Odpovědět
  • Tito tučňáci jsou známý chováním - hrubka.
  • Patří mezi nejhojnější tučňáky, jejichž populace (kromě tučňáka oslího) sahá vysoko nad milion. - to nemá nic společného s nomenklaturou.
  • V českém jazyce jej nazýváme kroužkový podle bílé zbarveného kroužku kolem duhovky. + ref
  • Pokud potřebuje i taková informace nějaký ref, snad najdu něco, kde se o tom jasně zmiňují. Tuším, že by to mohlo být i u pana Veselovského.
  • Sekce popis rozhodně potřebuje doplnit odkazy!
  • VyřešenoVyřešeno Nejspíš. Jsem z toho trochu paf, poněvadž co tedy vím z pravidel, odkaz by měl čtenáře přemístit především na obdobné, blíže rozebírající téma. Obzvláště pokud se jedná o odborné výrazy. Tam, kde jsem použil odkazy nyní (spíše kdybych jich udělal ještě víc), mi nepřijde, že jsou to informace obdobné, natož pak spojené s tučňáky - leda velmi zdánlivě. Tobartos (diskuse) 16. 6. 2017, 12:36 (CEST)Odpovědět
  • Osobně by se mi líbilo popis sloučit do jedné zhutnělé kapitoly (Orangutan#Popis), než po jednom odstavci. Věci, které s popisem nesouvisejí (Tučňák kroužkový se v divoké přírodě dožil až 16 let.[11] Pokud se jedinec paří ve věku 3–5 let, dožije se zpravidla nižšího věku.[11]) dát do jiných sekcí.
  • Takto chráněné peří se pak ve vodě chová jako vodotěsný neopren - to pak není ochrana proti mrazu, ale proti vodě. Naopak mi tam chybí informace o tukové vrstvě.

Zatím po orientaci. Co se týče pravopisu a nešťastných formulací, projdu. --OJJ, Diskuse 15. 6. 2017, 12:14 (CEST) @Tobartos: Omlouvám se za delší časovou prodlevu, jdeme dál:Odpovědět

  • Doufám, že je to už přepsáno a neporušuje autorská práva. Těch se týkají i doslovné překlady z anglickojazyčných a jiných stránek (!).
  • VyřešenoVyřešeno Je to teda kolikrát závádějící, ale myslím si, že už to snad ani není možné - z okoukání z jiných článků na wikipedii. Z tolika podobnými větami od pana Veselovského to ale bylo na místě a plně s Vámi souhlasím, je to již přeformulováno. Tobartos (diskuse) 28. 6. 2017, 23:46 (CEST)Odpovědět
  • Obranné mechanizmy proti mrazu/je precedens, že tučně se píše jen název v úvodu, tak bych se toho držel. Teoreticky by šlo sloučit vše do jedné sekce, delší to být může.
  • KomentářKomentář Tohle jsem okoukal od článku tučňák císařský, kde je to obdobným stylem. Osobně si nemyslím, že by hromadné sloučení bez přídavných nadpisů vypadalo dobře, nebo čtivě. Přece jenom, je to právě o dost delší text (oproti Vaší ukázce se žábou) a samotné odstavce nevím jestli to skutečně vylepší. Tobartos (diskuse) 28. 6. 2017, 23:46 (CEST)Odpovědět
  • Orientace - mockrát se tam opakuje slovo orientace, ale to když tak projdu na konci.
  • Volání by mohlo zhruba znamenat: „Jsem Vám stále na blízku...“. - to mi nepřijde zrovna encyklopedická formulace, co takhle napsat, že takhle spolu tučňáci udržují kontakt? Stejně tak i další podobné věty.
  • KomentářKomentář Ono jen takhle napsat, že spolu udržují kontakt, mi přijde strohé a nedostatečně ozřejmené. To, že udržují nějaký kontakt je v podstatě lajcky jasné. Proto mi přišlo vhodné čtenářům přiblížit, jak to přesněji zhruba vypadá, když se mezi sebou dorozumívají při té či oné okolnosti soužití. Tobartos (diskuse) 28. 6. 2017, 23:46 (CEST)Odpovědět
  • Agresivitu tučňáci kroužkoví dávají najevo hlasitým „grr“ nebo „gwarr“ - kdy se chovají agresivně?
  • Průměrně plave tempem 2,2–8,2 km/h, ale v případě nutnosti dokáže vyvinout rychlost blížící se 20 km/h (na krátkou vzdálenost). - Co to má společného s potravou?
  • V době hnízdění je často překvapen útokem při skocích do vody anebo pokud připlouvá z vody na souš. Proto se vždy zdržuje v určitých skupinách a navzájem se tak chrání za předpokladu, že je každý z nich alternativní obětní beránek. Pokud jej tuleň uloví, s kořistí se odebere dále k hladině a mrská s ní do stran. Ta se tak o hladinu trhá a zbavuje nechtěného peří. Zanedlouho se nad predátorem objeví racci, kteří budou chtít ukrást alespoň nějaký zbytek. - za prvé tomu chybí reference, za druhé ten zbytek patří spíše do článku tuleň leopardí.
  • Ještě k chaluhám. Přijde mi divné podle jednoho videa z YT dělat takové závěry, mám dojem, že to bylo vyčítáno např. u článku Žralok tygří. Spíš bych doplnil, to co mají na ADW, tedy že chaluhy loví rodiči nechráněná vejce, případně mohou ukrást ta, jež nejsou uprostřed hnízda.
  • KomentářKomentář To video jsem použil jen pro ukázku. Ostatně jak jsem psal dále, je plno jiných okolností a "tučňáčích osobností", samozřejmě. Naopak mi ale přijde, že informace - chaluhy loví rodiči nechráněné vejce - je docela nepřesná (nereálná). Vejce jsou přece chráněna, a uloví je především z nepozornosti nebo nezkušenosti rodičů, nežli nechráněné (takové chování je známe u tučňáků z rodu Eudyptes, kdy jsou první vejce "schválně" odkutálena z hnízda, a tak se na něj vztahuje pozornost dravců, a druhé snesené vejce je tak více ochráněno). Pokud máme brát na vědomí vejce opuštěná (což má asi ADW namysli), už by se nejednalo o lov ale jakési přiživení na "mršině". Nazvat však vejce mršinou asi nelze, nebo nevím. Tobartos (diskuse) 28. 6. 2017, 23:46 (CEST)Odpovědět
  • Páření - není tam ani jediný zdroj. Informace o kloace bych vynechal, to ví každý a kdo neví, může kliknout na odkaz. Navíc je ta informace částečně zavádějící, běžci totiž mají penis, který plní lymfou.
  • (?) Protože jsem nikde nenašel alespoň obecný popis páření tučňáků - respektive kopulace (kromě vlastních poznámek na webu), napadlo mne vložit alespoň videozáznam z youtube (jako poznámku). Není jich mnoho, a tento je asi nejideálnější (viz pozn. 1). Tobartos (diskuse) 13. 7. 2017, 14:45 (CEST)Odpovědět
  • Líhnutí mláďat a chov - opět plno odstavců bez refu, takhle to nejde.
  • Často se naskýtá až legrační situace, jak rodič zběsile utíká hladovým krkům, které utíkají ještě zběsileji za ním. - Subjektivní pocit?
  • Krmí se asi 10 dní a do poloviny března se vrátí línat - línat? Není to pelichání?
  • Domnívám se, že ty studie lze sloučit pod rozmnožování třeba jako podsekce.
  • KomentářKomentář Podobně jako v případě Popisu mám i zde jiný názor. Tuším, že na anglické wikipedii jsou podobné informace sloučeny pod Rozmnožování, a to se mi nezdá informačně správně (spíše zavádějící). Samo o sobě jsou totiž i ty informace zavádějící a proto jsou zde shrnuty pouze do formy letmé poznámky a raději odděleny, již po diskuzi s Vachovec1. Jako podsekce k rozmnožování, když to s tím souvisí, to ale také mohou být. Případně vyzkouším. Tobartos (diskuse) 28. 6. 2017, 23:46 (CEST)Odpovědět
  • Pak tu máme to jedno vejce v galerie. IMO zbytečné a může být v textu.
  • KomentářKomentář O to jsem se pokusil, ale z nějakého mě neznámého důvodu jsem tento obrázek nemohl vyhledat a klasicky jej přiložit dle libosti, jako ty další dva. Když vkládám odkaz na požadovanou fotografii s vejcem, editor ji nechce načíst, jako kdyby fotografie neexistovala. Tobartos (diskuse) 6. 7. 2017, 18:23 (CEST)Odpovědět
  • No a nakonec WWW.PENGUINSWORLD.CZ. Osobními weby bychom neměli refovat zvláště dobré a nejlepší články.

Ještě poladit stylistiku atd. Jinak OK: --OJJ, Diskuse 28. 6. 2017, 18:04 (CEST)Odpovědět

@OJJ: Děkuji Tobartos (diskuse) 28. 6. 2017, 23:46 (CEST)Odpovědět

Vachovec1[editovat zdroj]

@Tobartos: Článek zajímavý, ale k DČ je cesta ještě trnitá.

Celkově
  • U knihy Z. Veselovský: Tučnáci je nutno v referencích odkazovat na konkrétní stránky, nelze refovat pouze celou knihou.
VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 8. 7. 2017, 13:40 (CEST)Odpovědět
Úvod
  • Jeho latinský název je odvozen od Adéliny země, kde se tučňáci vyskytují a jejíž objevitel Jules Dumont d'Urville pojmenoval tuto oblast podle své manželky. – Tohle bych z úvodu vyndal, stačí že to bude v sekci Nomenklatura.
  • Patří mezi nejběžnější zástupce své čeledi, jehož populace není prozatím významně ohrožena. – Tyto informace se obvykle v úvodu uvádějí, ale až na konci.
  • Zprvu byl tučňák kroužkový výhradně rybožraví ale v důsledku intenzivního vybíjení tuleňů a velryb v 18. století, přebývalo asi 150 tun krilu ročně. – Ehm? Za prvé je ve větě obří hrubice (správně je rybožravý). Za druhé chybí souvislost, pročež by mě zajímalo, odkud jsou odvozovány potravní návyky tučňáků kroužkových před 18. stoletím.
  • Chybí informace o výskytu a rozmnožování.
1. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
2. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
3. bod: Jedná se o studii viz reference č. 20. Především velryby zkonzumují obrovské množství krillu - jedna cca až 4 tuny denně. Jejich hubením se krill mohl přemnožit a jelikož jsou tučňáci vynikající potápěči a dokážou se ponořit i do hluboké vody, kde se většinou krill nachází, loví je do dnes častěji než ryby a jiné (velká hloubka není ale vždy pravidlem). Co bylo v době před 18. století, to se asi neví a můžeme jen spekulovat, na kolik byla jimi lovena rybí či jiná strava. Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
4. bod: Něco doplněno, co případně, prosím, doplnit, aby toho zase nebylo moc? Stejně jako tučňák císařský žijící na Antarktidě, i tučňák kroužkový je známý cestami, které podniká v období rozmnožování. Aby nalezl stabilní masivní ledovec, který letní teplotou neroztaje nebo jej nezničí bouře, musí podstoupit několik desítek až stovek kilometrů dlouhý pochod od pobřeží. Některé kolonie si raději vybírají pevninská pobřeží (skalnaté nezaledněné oblasti) a mají moře podstatně blíže. Staví tak jednoduchá hnízda z oblázků. Hnízdí během antarktického léta v několika tisícové až statisícové kolonii. Rodiče vychovávají mláďata společně a pár si je věrný po několik sezón. Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
Nomenklatura
  • Do rodu Pygoscelis spadají další dva druhy tučňáků – uzdičkový (Pygoscelis antarctica) a oslí (Pygoscelis papua), kteří si nejsou spolu s tučňákem kroužkovým podobní vzhledem, jakož často vídáme u jiných rodů. – Nesrozumitelné.
  • Patří mezi nejhojnější tučňáky, jejichž populace (kromě tučňáka oslího) sahá vysoko nad milion. Jsou to sub-antarktičtí až antarktičtí tučňáci, přizpůsobeni chladnějším podmínkám. Mají oproti jiným druhům krátký chovný cyklus a stráví tak výraznou část života na otevřeném moři. – Tohle nepatří do Nomenklatury, ale do Výskytu/Rozšíření.
1. bod: VyřešenoVyřešeno nahrazeno Jsou od sebe snadno rozeznatelní - jedná se jen o zajímavost, protože ostatní rody a jejich druhy se leckomu často pletou (vzhledem podobní), rod Pygoscelis je výjimka. Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
2. bod: VyřešenoVyřešeno , smazáno, nejspíš přebytečně u Výskytu. Jinak se něco podobného zmiňuje i jinde (rozmnožování). Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
Popis
  • Za první odstavec doplnit zdroj(e). Pokud je to refováno stejnými zdroji jako následující věta, tak buď spojit do jednoho odstavce, nebo "zdvojit" příslušné refy.
  • Dosahují výšky 65–75 cm (nad hranici 70 cm se dostávají výjimečně) a váží 3,9 až 6,5 kg s ohledem na rozmnožování, línání či mimo hnízdní období a pohlavní dimorfismus (samec je zpravidla vetší než samice). – "s ohledem na … či mimo hnízdní období" nedává smysl
  • Tučňák kroužkový se v divoké přírodě dožil až 16 let, přičemž průměrně se dožívají jen pěti a více let. – V přiloženém zdroji (ADW) čtu pouze, že v přírodě se dožívá 5-16 let. Pak tam ještě vidím, že kratšího věku se dožívají tučňáci, kteří se začínají pářit dříve (ve věku 3-5 let). O zde zmiňovaném "průměrném" věku tam nevidím nic.
1. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:17 (CEST)Odpovědět
2. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:17 (CEST)Odpovědět
3. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:17 (CEST)Odpovědět
Obranné mechanismy vůči mrazu
  • první vrstva rostoucí nad kůží je tzv. prachové peří, které plní funkci termoprádla – Přeformulovat (podtržený výraz) – jsme encyklopedie, ne bulvár.
  • náleží druhá vrstva mastných per, které odolávají vnějším vlivům – Náleží co/kam? Má tam snad být na ní leží?
  • Pouze tučňák císařský má tlustou vrstvu tuku (až 4 cm), která jim napomáhá překonat nepříznivé podmínky. Na rozdíl od velryb nebo tuleňů, slouží tento podkožní tuk s výjimkou tučňáka císařského výhradně jako úschovna potravy, kterou krmí mláďata a umožňuje přežít dospělým, při dlouhodobém pobytu na souši bez možnosti lovu na moři. – To souvisí s tučňákem kroužkovým jak?
  • Promaštěné peří je hebké a vláčné, a ochráněné před plísněmi a bakteriemi. – Mechanismus ochrany by to chtělo objasnit. Co ty plísně a bakterie odpuzuje?
  • …a jsou tak skryta před nepříznivými vlivy počasí a zahřívána na příjemných 32–35 °C. – Chybí kdo/co je skryt(o)? Vejce a mláďata?
1. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:38 (CEST)Odpovědět
2. bod: Na ní, VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:38 (CEST)Odpovědět
3. bod: smazáno VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:38 (CEST)Odpovědět
4. bod: Výměšek slouží jako jakási impregnace, přes kterou se do peřního šatu nic nezanese. Ve vodě je díky takovému promaštění vodotěsné a kluzké, snižuje tření a tak může tučňák i rychleji plavat. Konzistencí je nejspíš výměšek podobný voskovému oleji. Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:38 (CEST)Odpovědět
5. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 10:38 (CEST)Odpovědět
Orientace
  • KomentářKomentář Celá sekce je až příliš podobná zdrojovému textu (Z. Veselovský: Tučňáci, strana 98). Určitá míra reformulace je nezbytná.
  • Odvezeni letadlem 4.000 km daleko od hnízdiště se vrátili za 10 měsíců naprosto přesně na místo, kde se naposledy nacházeli než byli chyceni. – Ve větě chybí podmět, v číslovkách v češtině nevkládáme tečku mezi tisícovky a stovky.
  • Pokud možno sjednotit používání jednotného a množného čísla v celém odstavci, momentálně je to v každé větě jinak.
1. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 09:55 (CEST)Odpovědět
2. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 09:55 (CEST)Odpovědět
3. bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 09:55 (CEST)Odpovědět
Rozšíření
  • Úzus je tuto sekci pojmenovat Výskyt a umístit jí nad Popis.
  • Od hnízdiště se tak ocitají 1.000–4.000 km daleko. Během celého migračního období je schopen zdolat 13.000 až 17.000 km na širém oceánu, než se opět dostaví na místo hnízdění. – Základní číslovky se v češtině zásadně píší bez teček, do 9999 bez mezer (1000, 4000), nad 10 000 s mezerami (13 000, 17 000).
1.bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
2.bod: VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 14. 6. 2017, 22:56 (CEST)Odpovědět
Rozmnožování
  • Jsou to koloniální ptáci… – Nejsem si jist, zda jde přídavné jméno koloniální v tomto smyslu použít. Možná by bylo lepší použít nějaký opis?
  • Mají vůči jiným druhům tučňáků poměrně krátkodobé obvykle tří měsíční rozmnožování, a tak podstatnou část života tráví na moři (až z 90 %). – Nesrozumitelné.
  • zhruba o čtyři dny dříve než samice, které jsou tímto zproštěny od bojovných nálad samců – Zproštěny? Je tím míněno, že se nezapojují do bojů o co nejvýhodnější místo k hnízdění?
  • Po ledě, pěší chůzí a klouzáním ujdou vzdálenost 30–100 km, pokud se nejedná o kolonii pobřežní hnízdící na pevnině, pro než je migrace mnohem jednodušší. – Opět nesrozumitelné.
1.bod: Upraveno VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 11:51 (CEST)Odpovědět
2.bod: Upraveno VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 11:51 (CEST)Odpovědět
3.bod: Přesně tak. Upraveno...VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 11:51 (CEST)Odpovědět
4.bod: Upraveno VyřešenoVyřešeno Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 11:51 (CEST)Odpovědět
První dny v kolonii
  • KomentářKomentář Od První starostí samců… je to opět vyloženě opsané z Veselovského (strany 102–103).
1. bod: VyřešenoVyřešeno Snad bude takto stačit. Jinak se omlouvám, nepozornost - měl jsem raději prolistovat. Vím, že tam něco takového pan Veselovský píše, ale že to mám pořád ještě naprosto totožné jsem netušil. Rozhodně nechci nikomu uškodit. Každopádně začínám přicházet na to, že je v kruzích Wikipedie lepší psát jen jednoduchými větami ve stylu - krátká prostá věta + ref. Krátká prostá věta + ref... , čímž je "kopírování" zpravidla ihned vyloučeno. Tobartos (diskuse) 15. 6. 2017, 09:55 (CEST)Odpovědět
Námluvy
  • Jako jediný zdroj je uveden Veselovský. Tato sekce sice není opsaná, ovšem na druhou stranu se Veselovský zdaleka takto podrobně nerozepisuje. Další zdroje?
Páření
  • KomentářKomentář V celé sekci není jediný zdroj.
  • Poloha je velmi nevyrovnaná a samec se tak zmůže pouze na několik sekund. – Jaká poloha? Zmůže na co?
  • Leč je kopulace krátkodobá, může probíhat nepřetržitě celé hodiny… – Huh? Obvykle krátkodobá? Krátkodobá = v řádu vteřin, minut?
  • Kloaka ptáků se v době hnízdění nápadně mění a získává na přechodnou dobu tvar charakteristický pro to či ono pohlaví (u samců se výstupek kloaky zřetelně zvětšuje a u samic je výstupek kloaky vždy nižší). Změna velikosti a tvaru kloaky je nezbytným předpokladem k úspěšnému páření a zároveň projevem maximální funkce pohlavních žláz. – Konkrétní informace k tučňákům kroužkovým?
Líhnutí mláďat a chov
  • Prvních 22 dnů se mláďata pohybují pouze v hnízdě… – Na takto konkrétní informaci je třeba řádková reference.
  • Za čtyři týdny v lednu, mláďata přepeří do vyspělejšího šatu. – Tím je myšleno "během čtyř lednových týdnů", nebo že to zhruba vychází na leden?
  • Sekci jsem po gramatické/stylistické stránce upravil do přijatelné podoby, ovšem vzhledem k délce není zdrojování houfem referncí v úplném závěru sekce doporučeníhodné. Bylo by záhodno refovat alespoň po jednotlivých odstavcích.
  • VyřešenoVyřešeno (!) Na konci článku je to ale po krátkých odstavcích, což není zrovna oku lahodné. Nicméně jsem nechtěl zdrojovat jedním zdrojem o jednom typu informací, když jsou informace různorodé a nikdy ne přesné. Takto se může čtenář dočíst vždy něco navíc, pokud se přesune na více zdrojů. Některé ani přímou informaci nenesou, a tak jen osvětlují případnou okolnost, proč to tak je nebo by mohlo být. Tobartos (diskuse) 8. 7. 2017, 13:35 (CEST)Odpovědět
Expedice Terra Nova
  • KomentářKomentář Řada formulací je nesrozumitelná (viz dále). To je nějaký překlad?
  • Opět nevhodné zdrojování houfem referencí na konci dlouhé sekce.
  • Řekl bych, že ty "sexuologické" poznatky právě v knize Antarctic Penguins nebyly. Kdyby byly, tak by kolem jejich znovuobjevení v roce 2012 nebyl takový humbuk. Jinak, ta kniha vyšla v českém překladu, že je uváděn pouze český překlad názvu?
  • …neboli páření mrtvých samic – Mrtvé samice se mezi sebou pářit nemohou. Je nutné přesněji se vyjadřovat.
  • Pro některé odborníky jsou tyto informace o neobvyklém chování tučňáků uznávané a důležité, za jejíž vinou může být klimatický výkyv nebo nedostatečné kognitivní schopnosti… – Nesrozumitelné.
  • … pro něž se cítí být nedobytný. To, že nejeví známky života zjistí ihned poté, co to „prozkoumá". – Nesrozumitelné.
  • Závěrem je třeba dodat, že se tyto poznatky neodrážejí z obecné etologie sexuálního chování, a jedná se o výjimečné případy vyznívající z jedinců. – Nesrozumitelné.
  • VyřešenoVyřešeno Celkově s Vámi naprosto souhlasím. I já mám silné pochybnosti, ačkoli si to nemám jak ověřit. Proto jsem chtěl čtenářům takovéto informace poněkud osvětlit - v dobré míře. Nicméně to do encyklopedie nepatří, již chápu. Upraveno tedy pouze do míry jisté poznámky - zajímavosti. Tobartos (diskuse) 16. 6. 2017, 12:32 (CEST)Odpovědět
Studie na ostrově Ross, Dr. Hunter a Dr. Lloyd Davis (1998)
  • Tuto sekci bych pravděpodobně úplně vypustil. Případně výrazně zkrátit a sloučit s předchozí sekcí pod nadpis Studie.
Světová populace
  • Celkový počet jedinců se v poslední době odhadoval na více než 5 milionů… – Nutno upřesnit čas (je třeba brát v úvahu, že článek tu pravděpodobně bude i za nějakých 10 či 20 let).
Faktory a možné hrozby
  • KomentářKomentář Stylisticky příšerné.
  • Dle analýzy vytvořené roku 2010, může dojít k poklesu většiny kolonií tučňáka kroužkového, a to v případě navýšení průměrné teploty o +2 °C, což se datuje na rok 2025 až 2052. – "Pokles kolonií" je gramaticky nesmyslné spojení. Navýšení průměrné teploty kde? Datuje kdo a kde?
  • S nejistou pravděpodobností by měla populace tučňáka kroužkového klesat následující tři generace tempem 20–29 %. – 20-29 % za rok, za generaci? Jak "dlouhá" je generace tučňáků kroužkových?
V kultuře
  • Doplnit zdroj(e) na Světový den tučňáků.
  • VyřešenoVyřešeno Snad postačí. Občas o tom píšou Zoologické zahrady na svých FB stránkách a jednou jsem to zahlédl v TV, přičemž podané informace byli ale trochu popletené - pořad Sama doma, tuším. Jeho záznam jako zdroj tak nepřipadá v úvahu. Tobartos (diskuse) 16. 6. 2017, 18:31 (CEST)Odpovědět
Externí odkazy
  • Nějaké vhodné EO by se nenašly? V článku jsem zahlédl odkaz na Youtube (někde u rozmnožování), který by měl být pravděpodobně přesunut sem.
    VyřešenoVyřešeno Myslím, že odkaz https://www.penguinscience.com/index.php je jeden za všechny - stránka zabývající se výhradně tučňákem kroužkovým a jeho přizpůsobením se změnám klimatu. Odkaz na video (youtube), jak jste si jistě všiml, jsem umístil pod sekci "Poznámky". Zdálo se mi to vhodnější, jako úzké spojení s textem pro lepší představu čtenáře. Případě jej umístěte standardně pod EO, je to na Vás. Tobartos (diskuse) 21. 6. 2017, 19:42 (CEST)Odpovědět

Zatím takto. --Vachovec1 (diskuse) 14. 6. 2017, 13:18 (CEST)Odpovědět

@Tobartos: Co se týče umístění referencí v článku, vizte WP:Reference#Jak vkládat reference. Co se týče kritérií pro reference v DČ/NČ, pak také Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria. Můžete si také projít některé existující DČ a NČ, abyste viděl, jakým způsobem jsou reference obvykle aplikovány. V principu není vhodné umisťovat referenci dále, než za příslušný odstavec (tj. rozhodně ne až na konec dlouhé sekce o několika odstavcích). Velmi konkrétní či specifické údaje pak většinou vyžadují řádkové reference. U knih je pak nutné uvádět vždy číslo příslušné strany (stran), odkud informace pochází (kvůli snadnějšímu dohledání i případné kontrole). Jinak psaní v holých větách rozhodně není ideální, ovšem vytváření extrémně komplikovaných souvětí, ve kterých se člověk ztrácí, také ne. Reference mimochodem můžete (podle potřeby) vkládat i za jednotlivé věty souvětí. --Vachovec1 (diskuse) 15. 6. 2017, 11:12 (CEST)Odpovědět

Kvalita článku se již výrazně zlepšila, nesrozumitelníé formulace vymizely. Opravil jsem na několíka místech gramatiku a sloh.

Pár dalších připomínek:

  • Tento rod tučňáků je poznamenán chováním, při kterém okrádají okolním sousedům oblázky z jejich hnízda. Zjevně tak podle latinského slova „scelis“ (nebo „scelus“), které v překladu znamená „zločin“ či „krádež“, dostali svůj rodový název – Pygoscelis. – Doplňte zdroj, na biolibu (nejbližsí zdroj v textu), toto není.
  • Podkožní vrstva tuku u tučňáka kroužkového není primárně určena k ochraně před chladem, ale k odbourávání svalové hmoty v období hladovění. – Odbourávání svalové hmoty? To nedává moc smysl. Podle všeho tuková vrstva představuje zásoby, na jejichž spotřebu dojde v období, kdy tučňáci nemohou lovit (podobně, jako se třeba medvědi vykrmují, než se uloží k zimnímu spánku).
    VyřešenoVyřešeno Přesně tak to bylo to myšleno, akorát s poukazem na to, jaký proces se vlastně děje, když hladoví. Vytvoří si tukové zásoby, které jsou pak pro přežití jak říkáte spotřebovány - odbouráváním tuku a svalové hmoty (postupně tučňák ztrácí na váze a slábne). Tedy i když neloví potravu, tělo je zásobováno. Napsal jsem: ale slouží jako výživová rezerva v období hladovění. Tobartos (diskuse) 19. 6. 2017, 20:27 (CEST)Odpovědět
  • Jeden odláká rodiče obranáře, který se snaží vetřelce zahnat a druhý dravec přiletí nečekaně z druhé strany, o čemž druhý rodič sedící na vejcích nemá ani tušení. V zlomcích sekund jsou rodiče o vejce okradeni. – To také nedává smysl. Předpokládám, že jde o situaci, kdy hnízdo/mládě střeží jeden rodič, zatímco druhý rodič je na lovu. Když pak jedna chaluha odláká pozornost rodiče-obranáře, druhá má volnou cestu k vejcím/mláděti.
    To co píšete Vy, určitě také někdo natočil a bude možné zhlédnout třeba v dokumentu. Já si pamatuji ale na přesně tu situaci, kdy u toho byli oba dva. Ano, samec se od samice sedící na vejcích samozřejmě odloučí, ale kolikrát u ní i hodiny postává, než se k moři odporoučí. Co si pamatuji, tak se samec odhodlal první chaluhu odlákat a zaútočil na ni (poodběhl od své samice). Samice ho pohledem následovala a rovněž se i mírně nastavila kupředu s nataženým zobákem (skoro až popošla), protože byla chaluha skutečně blízko a téměř na zemi. Tím vajíčka na vteřinu odhalila a opravdu stačilo mrknutí oka na to, aby vejce stihla chaluha ukradnout. Samice si totiž druhé chaluhy za svými zády nevšimla, a samec sváděl souboj již s onou první chaluhou. Nevím už přesně z jakého dokumentu či videa jsem to viděl, protože jsem jich zhlédl nesčetně, jinak bych umístil odkaz. Ještě navážu na to, co si myslíte - je to možná paradox, ale když je samice při inkubaci sama bez partnera, tím spíše mají chaluhy smůlu. Bez opory se totiž necítí tak sebevědomá a v předešlé situaci se spíše nechala aktivitou samce unést, až zapomněla, co má skutečně dělat. Obvykle totiž jen zarytě sedí a ohání se pouze hlavou a zobákem (viz https://www.youtube.com/watch?v=ovhPz84d0PA - 0:47). Nic tady ale není pravidlem, protože co pár, to jiné zkušenosti a tučňáčí "osobnosti"... (Jen pro pořádek, není jisté zda inkubovala konkrétně samice, ale to není tak podstatné, kdo roli zaujímal). Tobartos (diskuse) 19. 6. 2017, 20:27 (CEST)Odpovědět
  • Rozmnožovací aktivity začínají zhruba v období antarktického léta a končí zpravidla jeho vrcholem. – To bych asi vypustil. Za prvé tato formulace je velmi nejasná a za druhé konkrétnější informace jsou dále v textu.
    VyřešenoVyřešeno smazáno Tobartos (diskuse) 19. 6. 2017, 20:27 (CEST)Odpovědět

--Vachovec1 (diskuse) 19. 6. 2017, 16:14 (CEST)Odpovědět

Za mě dobré, kolegu Tobartos chválím za velké množství práce, které v rámci recenzního řízení na článku odvedl. Jen ještě dvě drobné připomínky:

  • Sekce Líhnutí mláďat a chov: nepřehánět to s referencemi. Pokud nejde o mimořádně kontroverzní tvrzení, stačí nejvýše dvě či tři reference. Sedm referencí, jak se opakovaně vyskytuje v této sekci, je zbytečně moc. Doporučuji zredukovat.
    VyřešenoVyřešeno Zredukoval jsem je, ale zároveň ponechal všechny (40 dohromady), což mi přišlo vhodné (z hlediska formalit). Případně ještě upravím. Tobartos (diskuse) 8. 7. 2017, 23:53 (CEST)Odpovědět
  • Vhodně zformátovat EO www.penguinscience.com a případně přidat ještě nějaký další odkaz.
    VyřešenoVyřešeno KomentářKomentář Takto? Nebo i přeložit? Tobartos (diskuse) 8. 7. 2017, 23:53 (CEST)Odpovědět
    VyřešenoVyřešeno Přidal jsem ještě jeden, dle mého vhodný. Tobartos (diskuse) 13. 7. 2017, 14:09 (CEST)Odpovědět

--Vachovec1 (diskuse) 8. 7. 2017, 14:58 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Chtěl bych Vám poděkovat. Totiž i díky Vám jsem již mnohem více pochopil práci zde na Wikipedii, a vůbec práci encyklopedickou, což zužitkuji do budoucna, ať už v další práci zde, nebo jinde. Takže děkuji, a to i za Vaši trpělivost. Tobartos (diskuse) 8. 7. 2017, 23:53 (CEST)Odpovědět

Ještě bych měl dotaz. Vzpomněl jsem si, že tomu ještě chybí mapka výskytu. Jedna sice existuje (na commons) a v podstatě by asi vystačila (i z faktického hlediska), nicméně bych chtěl zkusil vytvořit vlastní (skutečně vlastní za použití holé mapy a vlastního označení), lahodnější oku a "novějšího vydání". Je to možné? Chtěl jsem zde umístit prozatím tu z commons, ale doposud jsem nepřišel na to jak, má-li být tedy umístěná v taxoboxu. Tobartos (diskuse) 9. 7. 2017, 01:52 (CEST)Odpovědět
Tak jsem se pokusil vytvořit mapku (nevím jak ji vložit do taxoboxu). Obrázek zeměkoule je z pixabey (volně dostupný) a označení vlastní. Doufám tedy, že je vše v souladu se zákony wikipedie, případně prosím o kontrolu. Myslím, že jsem vyplnil všechna potřebná políčka dle "rádce". Pro případné další využití, jsem obrázek popsal v angličtině. Rovněž se táži, zda by nějak takto mohla vypadat. Tobartos (diskuse) 9. 7. 2017, 13:12 (CEST)Odpovědět
Už vím jak na taxobox, vloženo. Tobartos (diskuse) 9. 7. 2017, 15:35 (CEST)Odpovědět

Hnetubud[editovat zdroj]

Jenom maličkost: v kapitole Výskyt je odkaz na Petrův ostrov. Nemohlo by jít o Ostrov Petra I. (nejsem si jistý, nemám zdroje, ale tučňáci by tam žít mohli)?--Hnetubud (diskuse) 29. 6. 2017, 12:28 (CEST)Odpovědět

  • VyřešenoVyřešeno Nejspíš je to to samé, asi máte pravdu. Něco mi to říká, a po letmém průzkumů je název čistě Petrův... asi jen často používaný, ale ne tedy zrovna úplně přesný. Případně je samo o sobě velmi pravděpodobné, že se na takovém místě nějaká kolonie nachází. Děkuji za postřeh. Tobartos (diskuse) 29. 6. 2017, 13:00 (CEST)Odpovědět
Já děkuji. V odkazovaném článku z IUCN sice není ostrov Petra I. výslovně zmíněný, ale píše se tam, že žije na antarktickém pobřeží a přilehlých ostrovech, což by logicky odpovídalo.--Hnetubud (diskuse) 1. 7. 2017, 15:22 (CEST)Odpovědět

Utar[editovat zdroj]

Ahoj, projdu to. Zatím jsem narazil jen na pár drobností, které jsem rovnou upravil. Encyklopedie ARKive mezitím ukončila činnost, možná i u dalších referencí bude potřeba dodat odkaz na archiv. --26. 2. 2019, 07:59 (CET), Utar (diskuse)

@Utar: Ahoj, díky. Tak jsem to projel, vše ostatní funguje, a tenhle konkrétní jsem již vyřešil. Změnou akorát prošlo ještě IUCN. Podívám se jestli tam náhodou nebude nějaké nové podstatné info, jinak to jen obměním.--Tobartos (diskuse) 26. 2. 2019, 21:40 (CET)Odpovědět
Ten Arkive už byl z archivu, ale můžeme tam dát konkrétně sekci Description a starší verzi, ano. Ale raději bych tam nechal jako periodikum samotný Arkive a dal tam takto url archivu / datum archivace, ať se to zobrazí v Referencích ve stylu pro archivní referenci. IUCN referenci jsem dnes opravil a v článku podle ní text upřesnil. --26. 2. 2019, 21:50 (CET), Utar (diskuse)
Tak děkuji. Pro mě jsou tyhle "skryté" závady opravit a vůbec přijít na ně, trochu uměním, v kterém se úplně ještě neorientuji. Raději teda rovnou požádám o úpravu/opravu. --Tobartos (diskuse) 26. 2. 2019, 22:32 (CET)Odpovědět
II

Po sekci Přirození predátoři jsem opravil jednu referenci ({{Citace kvalifikační práce}}) a druhou přidal (Antarctic Penguins: A Study of Their Social Habits se asi dá dobře využít i jinde, zejména v popisu). Dva body:

  • V době hnízdění je často překvapen útokem – zdroj? zatím jsem pokrátil o alternativního obětního beránka, možná by to chtělo ještě trochu přeformulovat
  • Co to přeformulovat či použít něco z textu jako tu tučňáka oslího; Větší vliv mají tito predátoři v období rozmnožování, jelikož se tučňáci zdržují v blízkosti souše, a míří-li do moře, nemají dostatek času ani možností na únik. V opačném případě vrací-li se z moře na souš (například nakrmit mládě), nuceně riskují a vydávají se vstříc číhajícím savcům. Na obranu se ptáci pohybují v semknutých skupinách, v kterých má jednotlivec větší šanci na přežití. Avšak zdrojem jsou jen Dokument/y, videa. To se asi nikde přesně nerozepisuje, aspoň o tom nevím, možná jen jako prosté info stylem "...a přirozenými predátory jsou". Jinak tedy pryč s tím, nicméně se mi zdá, že je to docela škoda. Nepravdivé, spekulativní ani snad subjektivní informace to nejsou, spíš dodatek pro představu. --Tobartos (diskuse) 26. 2. 2019, 22:32 (CET)Odpovědět
  • kradení vajec vychytralými chaluhami – zdroj? Ve zlomcích sekund je taky asi až přehnaná dramatizace, ale zatím jsem to upravil jen drobně
  • To bych pochopil ale jinak opět podobný problém. Ohledně chaluh možná ten zdánlivě subjektivní pocit vynechat a napsat to trochu více nezaujatě? Pokud to má teda smysl, neboť textový zdroj nebude. --Tobartos (diskuse) 26. 2. 2019, 22:32 (CET)Odpovědět

--26. 2. 2019, 21:50 (CET), Utar (diskuse)

Zdroj se mi po několika pokusech podařilo najít myslím obstojný. Díky za reformulaci, upravil jsem to ještě oboje dle zdroje. Může takto být, bylo toho zachováno dost? --27. 2. 2019, 00:13 (CET), Utar (diskuse)
VyřešenoVyřešeno Paráda, opět již po několikáté, vřelé díky. Určitě takové obohacení stačí. Až teď mě napadlo vyhledat to z trochu jiného "úhlu pohledu" a narazil jsem tak ještě na něco jiného, co bude podobným zdrojem i přímo u tuleně leopardího, kde jsem použil podobnou charakteristiku informací a byla původně i tady, avšak nadbytečná... Ještě nějaký zádrhel?--Tobartos (diskuse) 27. 2. 2019, 16:19 (CET)Odpovědět
III
  • vyzdvihne ocas pro lepší koordinaci – opravdu koordinaci (se samičkou)? ne třeba pro lepší balanc?
  • NevyřešenoNevyřešeno sekce Páření – lepší zdroj než YT
  • VyřešenoVyřešeno skladovacích kanálků – termín? odkaz? v češtině se mi nedaří najít (krom PenguinWorld)
  • Nedá, anglický text neosvětlí, jak se ten objekt jmenuje česky. Ale reference netřeba, stačí odkaz. V několika bakalářkách z UK (třeba [1][2]) používají překlad sperm storage tubule = skladovací tubuly. Nahrazeno --3. 3. 2019, 23:37 (CET)~, Utar (diskuse)
  • 24–38 dnů s alternativními výkyvy maximálně 12 dnů – tedy obvykle mezi 24 až 38 dny, ale občas mezi 12–50??
  • Ta má zcela čerstvé hodnoty – to jako výživové nebo jaké?
  • vyhodnoceny jako „nevhodné pro publikaci“ – nejasné kým (ale ebook je nově použit v referencích, přidám i do Literatury)

Mám dopročteno, sepíšu či poupravím brzy. --3. 3. 2019, 01:11 (CET), Utar (diskuse)

IV

Doprojito, žádné další připomínky nemám (pokud tedy nemáš ty nějaké k mým úpravám…). Koukni ještě prosím na nějaké zdroje k tomu Páření. Možná ten Levick?

@Utar: Dobrá, ještě jednou velké díky. Žádné připomínky nemám, naopak, článek se jen o hezký kus dotvaroval. --Tobartos (diskuse) 4. 3. 2019, 18:15 (CET)Odpovědět

@Hnetubud, OJJ, Vachovec1: To už by mohlo být vše, ne? --3. 3. 2019, 23:37 (CET), Utar (diskuse)Odpovědět

Já nemám proti DČ námitky, ale možná by to ještě pro jistotu mohl někdo projít z češtinářského hlediska, když tak někdy vidím zdejší nároky (viz třeba Diskuse:Apollo a Marsyas).--Hnetubud (diskuse) 4. 3. 2019, 18:26 (CET)Odpovědět
@Hnetubud: Vám se zdá celková korektura článku v rámci recenzního řízení nedostatečná? Rovnou od více než jednoho kolegy? O překlad se taktéž nejedná. Vámi zmíněný článek původně recenzním řízením neprošel, a možná i proto měl očekávané nedostatky v rámci DČ.--Tobartos (diskuse) 4. 3. 2019, 20:27 (CET)Odpovědět
Ale já vám nechci šlapat po štěstí. Jenom bych nerad, aby se za chvilku DČ zase odebíral jako v případě Carmen. Osobně si nejsem jist větami jako „Ta má zcela čerstvé, tedy výživové hodnoty i když je několik dní stará, jelikož není rodiči trávena“, „Zástupci tohoto rodu jsou poznamenáni chováním, při kterém kradou okolním sousedům oblázky z jejich hnízda“ nebo „Četnost třepotání naznačuje stádium toku, kteréhož bylo dosaženo“ – ale možná je to z hlediska wikipedistického stylu OK. Ať to posoudí ti, kdož se považují za odborníky na stylistiku @Ioannes Pragensis, OJJ:.--Hnetubud (diskuse) 6. 3. 2019, 21:47 (CET)Odpovědět
O to nejde kolego. Jenom mi to přišlo mírně irelevantní, již na základě povedených úprav od jiných, jak vidno šikovných kolegů. Nicméně pravdu máte, napsat lépe to asi lze a navíc každý píšeme jinak, tudíž hned několika způsoby. Sám kolikrát své články procházím a když mě napadne lepší, výstižnější formulace, hned opravuji. Díky za konkrétní připomínky, zkusím přeformulovat, avšak můžete klidně i Vy. --Tobartos (diskuse) 6. 3. 2019, 22:44 (CET)Odpovědět

Shrnutí[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety7 komentářů2 lidé v diskusi

Vzhledem k tomu, že se nikdo již déle nevyjádřil, dovoluji uvést celkovou rekapitulaci s tím, že by již mohlo být hotovo (také pro lepší přehled).

Za poslední důležité nebo ne zcela dořešené považuji;

Latinský název - Tento rod tučňáků je poznamenán chováním, při kterém okrádají okolním sousedům oblázky z jejich hnízda. Zjevně tak podle latinského slova „scelis“ (nebo „scelus“), které v překladu znamená „zločin“ či „krádež“, dostali svůj rodový název – Pygoscelis. - Nikde jsem nedohledal žádný věrohodný zdroj, který by se přímo o tom zmiňoval. Nicméně se jedná se o latinské slovo tohoto významu, a je z hlediska etologie potvrzené (z hlediska Wikipedie je však v textu napsáno zjevně, tedy nepotvrzeně). Co s tím?

České pojmenování - V českém jazyce jej nazýváme kroužkový podle bílé zbarveného kroužku kolem duhovky. - Samo o sobě logická a známá věc, ale nikde jsem nedohledal zdroj (natož jaksi věrohodný), kde se o tom přímo zmiňují. Určitě to někde k vidění bude, ale dokud se nepřeloží nebo nevydá další kniha o tučňácích v češtině (natož pak od českého autora - kromě pana Veselovského), asi nebude takováto informace věrohodně k vidění. Zmiňuji se o tom opět leda na osobních stránkách, ale nepamatuji si odkud přesně (možná dokument). Co s tím?

Mapa výskytu - vytvořil jsem vlastní obrázek (za pomocí obrázku z pixabey - označení vlastní) která zobrazuje, kde se vyskytují v období rozmnožování i v období mimo hnízdní. Říkám si, že bych mohl zvolit jinou barvu (především té slabší oranžové) ale budiž.

  • Hnízdění je označeno po celém okolí Antarktidy a jeho poloostrova. Z koukl jsem několik map a nepřišlo mi vhodné přerušovat a označovat nějaká konkrétní místa puntíkem, protože je to samo o sobě nevěrohodné - Antarktida se jako ledový kontinent neustále mění a s ní i pozice tučňáků. Jisté je především to, že se ony pozice nachází vždy v okolí Antarktidy (větší ledovec, pevnina), a prakticky pak po celém okolí tohoto kontinentu (vysoká populace).
  • Migraci jsem označil doslova s tím, kudy a jak se dostávají tam a zpět, tedy že se ocitají i daleko v oceáně (označeny jsou pak bližší břehy kontinentů a ostrovů na kterých přečkávají).

Může to tak být?

--Tobartos (diskuse) 25. 7. 2017, 14:10 (CEST)Odpovědět

Obrázek mi přijde v pohodě, víc než pobřeží Antarktidy se ve zmenšené verzi v infoboxu stejně vykoukat nedá a při zvětšení (rozkliknutí obrázku) jsou ty dvě barvy už dostatečně odlišné. Případné využití jiných odstínů bych tak nechal na příště, kdy by se i hodilo mít místo bitmapového (png) vektorový obrázek (svg). --27. 2. 2019, 00:13 (CET), Utar (diskuse)
Dobrá, a s těmi barvami určitě, dojem mám stejný. Minimálně ten oceán a pevninu zesvětlit ať to více pronikne. Jen jsem chtěl vyčkat na názor na mapku jako takovou. Ve formátu png jsem to nechal proto, že se obrázky zdají nejkvalitnější (nejčistší, nejostřejší), nebo mi to tak alespoň přijde. Proč tedy volit vektorový? V rychlosti co jsem zjistil, má jak vektorový, tak i bitmapový své +/-, problém asi bude v zbytečné "velikosti souboru"? --Tobartos (diskuse) 27. 2. 2019, 23:54 (CET)Odpovědět
Viz Scalable Vector Graphics#Výhody a nevýhody, zejména lze jednoduše překreslit v jiné velikosti. Právě pro nákresy, mapy a diagramy je tak vhodnější nakreslit např. víceúhelník zadáním jeho vnitřních úhlů a délek stran místo zadávání každého bodu jeho plochy. --3. 3. 2019, 01:11 (CET), Utar (diskuse)

Vachovec 1[editovat zdroj]

Rekapitulace: všechny problémy ještě nejsou vyřešeny. Nejvíce problematický je momentálně úvod.

Úvod
  • Řada informací, především ohledně popisu, není zdrojována, a chybí i dále v textu. Především:
    • Jeho kosti nejsou pneumatizované (duté) ale vyplněné dření, čímž je zvýšena potřebná hmotnost pro potápění a ani není postižen mechanickým barotraumatem.
    • Nohy má posunuty dozadu a slouží mu ke kormidlování. Kvůli tomu nemá na souši takovou rovnováhu a při chůzi se jeví kolébavým pohybem.
    • Celé jeho peří má specifické uzpůsobení, které uvolňuje vzduch ve formě drobných bublinek. Ty snižují hustotu a viskozitu vody kolem jeho těla, zmenšují tření a umožňují mu dosahovat rychlostí až 20 km/h, a potápět se do více jak 100 metrové hloubky.
    • Stejně jako tučňák císařský žijící na Antarktidě, i tučňák kroužkový je známý cestami, které podniká v období rozmnožování, aby nalezl stabilní masivní ledovec, který letní teplotou neroztaje nebo jej nezničí bouře. Některé kolonie naopak hnízdí na pevnině a mají moře podstatně blíže. (konkrétně to o tom ledovci)

Nutno ozdrojovat (ideálně uvést níže na patřičných místech v textu i se zdroji).

@Vachovec1: VyřešenoVyřešeno Tak s "menší" prodlevou opět na místě činu. Rozhodl jsem se výše zmíněné informace úplně vynechat, neboť se opírají spíše o obecnou charakteristiku tučňáků (až na to cestování, tam je dodána reference)... Ještě nějaký zádrhel? Tobartos (diskuse) 19. 2. 2019, 00:18 (CET)Odpovědět

Další
  • Kroužek kolem duhovky? Z obrázků soudím, že kroužek je kolem oka, nikoliv duhovky – nejde o skléru, ale o okolí oka.
  • Celkový počet jedinců se odhadoval na více než 5 milionů… – Kdy? Kým?
  • Ačkoli se nejedná o vůbec jednoduchou záležitost, díky přehlednějším vzdušným a pozemním průzkumům, a také automatickým kamerám, existuje bližším odhadem na 12 až 16 milionů jedinců tohoto druhu. – Opět: tento odhad je ze kdy a od koho?

--Vachovec1 (diskuse) 24. 9. 2017, 00:47 (CEST)Odpovědět

WP:Q - vyhodnocení[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

@OJJ: myslím, že už to je zralé na stříbrný puclíK. Kolega Utar další námitky nemá (viz jeho recenze výše), já také ne (poslední verzi článku jsem právě prošel a žádný zásadní problém tam nevidím). Tvůj názor, jakožto pověřence v projektu WP:Q? --Vachovec1 (diskuse) 4. 3. 2019, 00:13 (CET)Odpovědět

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Tučňák_kroužkový&oldid=19165399“