Diskuse:Středověká křesťanská mystika

Tento článek vznikl nebo byl významně rozšířen v rámci projektu Studenti píší Wikipedii.

Pokud se chcete seznámit s projektem blíže či se jako vyučující zapojit, navštivte stránku projektu.

Poznámky ke zpracování v rámci projektu Studenti píší Wikipedii (2013/2014)

Průběžná komunikace mezi tutorem a zpracovatelkou

Vážená kolegyně, Jano, děkuji vám spolupráci.

Na základě naší komunikace v e-mailech jsem v základní podobě editoval a přidal na wiki váš článek, který dále doplníme a doladíme. V diskuzi uvádím základní informace. U většiny hesel jsem vložil hypertext u některých pojmů/hesel si můžete vyzkoušet tvorbu tímto postupem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Průvodce_(odkazy)

Hypertexty užíváte pro vysvětlení pojmů viz příklad užití v tomto článku:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_Eckhart

Pod odrážkou Život - zvýrazněný pojem ARCIBISKUP - odkazuje na vysvětlení pojmu v jiném článku.

Tedy v našem případě to budou odkazy na již zpracované mystiky a také některé pojmy užité v článku, které vyžadují dodatečné vysvětlení a jsou o nich již zpracovány články:

Pokud chcete otestovat práci s wiki tak zde můžete vyzkoušet:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:P%C3%ADskoviště

Nahoře vpravo je editovat zdroj

Tam si vyzkoušíte pár triků např. hypertext - odkaz na jiné heslo z jiného wiki článku

Pokud nechcete aby se někomu zobrazilo nedávejte Uložit změny jen Ukázat náhled .

Odkaz na jiný článek vytvoříte takto (vložíte přesný název již existujícího článku/hesla):

[[ ]]

Uprostřed do závorek napíšete přesný název článku či odstavce na který chcete aby odkaz byl přesměrován - příklad:

Mistr Eckhart

Dále uvádím komentáře chronologicky k jednotlivým oblastem. Jeho zpracování je velmi zdařilé. Aby mé komentáře k vašemu textu byly snadno identifikovatelné uvádím je červenou barvou. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

7. By měl být Význam , vliv mystiky, tím pádem 8.Literatura viz poslední odstavec (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Termín mystika Slovo mystika pochází z řeckých termínů pro “tajemství” mysterion a “tajemný” mystikos. Oba termíny lze nalézt v ranných křesťanských textech. V tomto kontextu však musíme mít na zřeteli skutečnost, že termín jako takový je moderním konstruktem a v ranných křesťanských textech nemusel mít námi předpokládaný význam.[2] (Lemm)

Možné uvést krátce jaký mohl mít TEHDY význam. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC)) • Barbara Newman: “Mysticismus je hlouboká lidská zkušenost vedoucí k vášnivé lásce k Bohu, je to touha po nalezení milujícího objetí toho, jež je počátkem všeho života, toho, jemuž vděčíme za naší existenci. Tato nepopsatelná láska pak vede k přeměně jednotlivce, společnosti a církve v mnoha různých aspektech. [3](Lemm) Odkaz na Barbaru Newman pokud je na wiki jinak krátce uvést kdo je (pokud bude self-explanatory proč její definice/komentář relevantní). Stejně s panem Lemmem. Slovo hlouboká - překlep. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Obecné rysy středověké křesťanské mystiky Ve středověku vznikala nová hnutí zdůrazňující neslučitelnost bohatství s křesťanským ideálem opírající se o autoritu evangelia a asketické tradice. Odpověď na tuto nespokojenost byla nacházena v příklonu k odříkavému způsobu života, k pokání a v přípravě na poslední soud uvnitř lidské duše. Obrat dovnitř, k hodnotám lidské duše, pak znamenal odvrat od “pozemských věcí” a “od všeho stvoření”, jak napsal mistr Eckhart. [4](Sokol) Věta v přípravě na poslední soud uvnitř lidské duše - vyznívá krkolomně -chybí spojnice.... (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC)) Platónské podobenství o jeskyni, v níž se lidé musí odvrátit od neskutečných stínů k pravé skutečnosti, kterou tělesné oči nevidí, je základem mystického myšlení. Je to srovnání, zřejmě ne základem? (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Pro křesťanského mystika není Boží přítomnost pouze formální myšlenkou. Vnímání božského je namísto toho prožíváno ve velmi osobní, intimní a naléhavé rovině. Typickým nástrojem mystického textu je jeho specifický jazyk a verbální prostředky, jimiž je posluchač vtahován do popisovaného typu zkušenosti. [6](Lemm) V této souvislosti je dobré uvést nějaký příklad - specifického jazyka, výrazů... (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC)) Nejvýznamnější osobnosti středověké křesťanské mystiky: U některých postav je již existující stránka , takže hypertext link je třeba - je dobré, že neopakujete to co píšou - často jsou to jen životopisné údaje - uvádíte informace relevantní vzhledem k jejich pojetí mystiky. Pokud jsou někde články rozebírající díla těchto mystiků je vhodné vložit hypertext i k nim.

• Johannes Tauler (1300-1361) Johannes Tauler byl německý dominikán, žák mistra Eckharta. Byl ovlivněn Eckhartovým myšlením a novoplatonismem. Nepokračoval však v přímém rozvíjení jeho nauky, vzhledem k tezím, jež Eckharta odsuzovaly z panteismu. Tauler vytvořil vlastní teologický systém založený na představě o konečném sjednocení lidské duše s Bohem. [10](Judaismus, Islám, Křesťanství) Život Johannese Taulera významně ovlivnilo duchovní hnutí “Gottesfreunde”. Jeho stoupence Tauler vnímal jako pravé “mistry života” pro příkladný a zbožný život, kterým žili.

“Tvrdší” jádro tohoto hnutí kladlo důraz jen na vnitřek (společnou identitu s Bohem dosaženou právě jeho naprosto pasivním přijetím ) možná proto se Tauler obracel ve svých kázáních také na vnější stránku více dále (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Nuka byla soustředěná na “jedinou Pravou”- tedy Boha a zdůrazňovala důležitost některých duchovních ctností, jako je umírněná askeze, schopnost přijímat utrpení či hluboká pokora. Překlep Nuka Také kladl důraz na praktický život – manuální práci – tedy mysticismus ve vnější AKCI

(Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Tauler ve svém díle rozlišil a charakterizoval tři stupně na mystické cestě k Bohu: extatické štěstí, vnitřní smutek a konečné sjednocení. Každé z těchto stadií je dle něj charakterizováno určitým typem Boží přítomnosti či nepřítomnosti. Poslední stadium splynutí popisuje takto: [12](Lemm)

Rozdíl v důrazu oproti Eckhartovi - ten kladl důraz na zrození mystického Krista v duši x Tauler na zrození Trojice – odpoutání, sebevyprázdnění, sebezapření…možná popsat krátce rozdílnost v důrazu mezi Taulerem x Eckhartem (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Bernardovu mystickou teologii lze nejlépe pochopit z kázání, která vycházejí právě z Písně Písní. Jeho kázání jsou výrazem snahy o uchopení či pojmenování setkání lidské duše se Slovem Božím. Jeho přístup byl tento: vše v Písmu dává smysl pokud se k tomu přistupuje v lásce. Centrum jeho teologie je postaveno na myšlence ,že Láska nás stvořila z lásky taka by se mohla sdílet – vykoupila nás když jsme zhřešili. Můžete více rozvést... (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Italská mystika • František z Assisi (1182-1226 Toto je rovněž dobré doplnění obsahu původního hesla, které je příliš obecné a věnuje se pouze biblio údajům Františkovy mystické texty akcentují především jeho vroucí lásku k Bohu. Nemýlím li se František po sobě nezanechal písemné dědictví – věci psali jeho žáci (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Německá mystika: • Hildegarda z Bingenu (1098-1179) Hildegarda z Bingenu,

Původní heslo se věnuje hildegardě spíše bibliograficky a mystiku opomíjí – váš rozbor by bylo vhodné více rozvést viz poznámky dále. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

“Rýnská sibyla”, členka benediktýnského řádu, byla německá mystička, přírodovědkyně, lékařka, hudební skladatelka a spisovatelka.

Např proč byla hudební skladatelka v souvislosti s mystikou rozvést – zdůraznovala ,že liturgická hudba má možnost obnovit chválu Boha tak jak to jí byl původně schopen Adam - tedy nepoznamenaný vztah hříchem. Pro ni tyto "povolání" byly přímo spojeny s mystickým vnímáním světa. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Se svým širokým záběrem byla jednou z nejzajímavějších postav 12. st. Kázala věřejně za podpory významných duchovních, kteří podporovali její teologickou práci. Byla velmi angažovanou mystičkou – hojně korespondovala s významnými lidmi své doby, duchovními, vládci.. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Hildegarda sama sebe popisovala jako lidskou bytost velmi slabou. Byla přesvědčena, že Bůh se rozhodl využít právě její slabosti k zostuzení silných tohoto světa. Byla součástí tzn. svatebních mystiček tedy těch v benediktýnských a cisterciackých klášterech ve 12. a 13. století – vyznačovaly se příslovečnou moudrostí a praktickými charitativními skutky – prožívaly se jako družky Moudrosti/Ježíše Krista - viz odkaz na Knihu Přísloví (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Nazývala se tichým zvukem živoucího světla, skrze které proudí navenek Boží hlas. Pro ni je lidství – středem vesmíru právě kvůli J.K. vtělení. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Bekyně ..... Toto je z vaší strany velmi dobré pojednání - heslo Beghardi je v pár větách na wiki, ale Bekyně vůbec.

Spiritualita bekyň byla formována především mysticismem s důrazem na vtělení Kristovo a na hluboké lásce k Panně Marii. Panna Marie byla komunitou vnímána jako příklad pravého křesťanského života. Důraz byl kladen na kontemplaci a hlubokou osobní zbožnost.

Také je spiritualita bekyní ovlivněna křižáky – zaměřující se na mystéria Kristova života – jeho dětství a utrpení,…je možné je chápat jako jistou “revoltu” vůči striktnímu řádovému životu (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

• Hadewijch (13. st.) Typická představitelka bekyně začátku 13. st. původem pravděpodobně z Antwerp. Hadewijch byla vizionářka a autorka četných mystických textů sepsaných ve formě dopisů a básní. Témata, kterými se zabývá jsou např: mysticismus lásky, případně “ontologický” mysticismus – forma spekulativního mysticismu zdůrazňujícího jednotu v rozdílnosti mezi Bohem a Bytím a osobou jako Bytím – praktická forma je návrat k chudobě (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Ruysbroeckovy práce je výborná srozumitelnost popisu změn, jež se odehrávají v člověku, který žije ve spojení s Bohem a to od stadia “začátečníka”, přes postupný vývoj až po konečné splynutí s ním. Velmi zdůraznuje Trojici, která dodává úplnost tomuto spojení (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Hlavní linie výkladu středověké mystiky • pozice perenialistická Ano dle domluvy po majlu ...... Tento pohled byl zpopularizován ve 20. st. Aldousem Huxleym. Popsat troche vice vývoj pozadí – bylo zpopularizováno hodně teosofickým hnutím ta synergie východu/západu před Huxleym (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Holy Anorexia Kateřina začala hladovět, jedla pouze chleba a syrovou zeleninu, pila pouze vodu, přistoupila k sebepoškozování. [22](Bell) Možné krátce uvést jaký je tedy rozdíl mezi “svatou” anorexií a tou dnešní? Uvádí Bell? Je vždy problematické přenášet naše dnešní definice na historické pozadí - stejně je otázkou validity vůbec našich současných definici duševní nemoci/zdravého stavu. Např. z pohledu současné psychologie by drtivá většina současných/minulých duchovních vůdců byla snadno označena za schizofreniky - splňují základní kritéria - halucinace, bludy - promluvy s Bohem, prohlášení o sebevyjímečnosti.... (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))


 Chybí nám zde 1 podtitul - uvádím text k možnému doplnění, rozvedení: Význam a vliv středověké mystiky – tedy její přesah do dneška Viz kniha Mystics (Mystics - W. Harmless. 2007 e-kniha) a tady může přicházet v úvahu materiál o přesahu do dnešní doby - třeba inspirace mystiky ze středověku v dnešní církvi - viz zmíněnou meditační iniciativu v rámci církve – http://www.wccm.org - založenou kontemplativním beneditkýnským mnichem (viz mystické autory z tohoto prostředí) . Ačkoliv se církev obecně vyhrazuje vůči Východní meditaci tak je zde jakási tradice pouštních otců - kteří meditovali a také inspirace střed. mysticismem. Např.spis Oblak nevědomí (heslo chybí v české wiki). – někteří komentátoři jej nazývají největším mystickým dílem Anglie 14. století – přitom identita autora nebyla nikdy potvrzena. Na základě obsahové/textové analýzy bylo určeno ,že autor stál za dalšími spirituálními spisy – Epištola o modlitbě,Kniha tajného poučení... Je možné ,že to bylo první dílo ve středověké angličtině týkající se mystického hledání Boha. Autor také převedl do angličtiny některá kázání Bernarda z Clairvaux. Dílo se zabývá také připomínkou osobních mystických zkušeností samotného autora. Vzhledem k tomu,že dílo je psáno ve středověké podobě angličtiny je značně obtížné ke čtení – nicméně obecně lze říci,že se věnuje vysoce introspektivní podobě mysticismu, který slovy spisu obrací vnitřní zrak osoby ne k hledání Boha ve všech věcech, ale nacházení jej právě v hloubkách temnoty – tzn. Duše, která je vyprázdněná od všeho kromě prosté, obnažené lásky. Je tedy představitelem apofatické mystické tradice, která zdůrazňuje jen lásku -ne poznání, která je cestou k plnému pochopení Boha. Proto píše o tom co Bůh není – nemůže totiž rozumově popsat to co je. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 16:13 (UTC))

Ještě u referencí chybí kniha od Huxleyho pošlete doplním... (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 17:06 (UTC))

Celkově bude třeba článek rozšířit, poznámky mohou být inspirací, abychom jak obsahově saturovali téma tak splnili požadovaný počet znaků. (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 17:47 (UTC))

Překlepy opraveny, včetně filosofie na náboženství, variants of religious.... (Libor Simek (diskuse) 11. 1. 2014, 22:29 (UTC))

Přidáno pod kategorii Křesťanské mystiky (Libor Simek (diskuse) 12. 1. 2014, 20:07 (UTC))

Doplněny související články. (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 09:42 (UTC))

Děkuji za množství užitečných podnětů k článku, budu se snažit o vylepšení na základě Vašich poznámek. V kapitole 1. termín Mystika, jsem rozšířila úvod a doplnila další moderní definice pojmu mysticismus. --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 09:58 (UTC)

V kapitole 2., Obecné rysy středověké křesťanské mystiky, jsem přeformulovala některé "těžkopádné" věty. Dále jsem odstavec doplnila o další doplňující informace ze zdrojů: J. Lemm, Companion to the christian mysticism, J. Sokol. Mistr Eckhart --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 10:04 (UTC)

Děkuji jinak starodávný termín přistoupila k sebepoškozování asi prosím nahradit něčím jiným:) (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 11:19 (UTC))

V kapitole 2., Obecné rysy křesťanské mystiky, doplněny některá specifika mystického textu, jeho typické verbální prostředky.--Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 13:28 (UTC)

Tvořím nové hypertextové linky především na jména významných mystiků, jež jsou již na wiki zpracovány, avšak se nezabývají mystikou jako takovou. Obvykle jsou spíše životopisně zaměřené. --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 13:37 (UTC)

Dle návrhu Libora doplněny informace o hnutí Gottesfreunde v kapitole Johannes Tauler. --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 13:44 (UTC)

Do oddílu 3.1. Rýnsko-vlámská mystika, jsem přidala porovnání pohledů Eckharta a Taulera --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 14:11 (UTC)

Do oddílu 3.2. Francouzská mystika, doplněny některé základní myšlenky Bernarda z Clairvaux. --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 14:23 (UTC)

Děkuji, co se týče nové sekce (zařadit nakonec před referencemi)- nadpis prosím zadat v tomto formátu a pod ním je možné psát odstavec: == Význam a vliv středověké mystiky == (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 14:36 (UTC))

Děkuji, provedu :-) --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 14:38 (UTC)

Oddíl 3.3. sv. František z Assisi-zdroje uvádí různé inform ace o autorství "Františkových" textů. --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 14:40 (UTC)

co se týče jak na to když chcete vytvořit hypertextový odkaz na slovo, které není stejné jako užíváte - resp. je sklonováno např. Platónské podobenství odkazuje na Platóna - doplnil jsem hypertext - příklad jak to udělat je Platónské podobenství - tímto příkazem zajistíte, aby Platón nebyl vidět, ale odkaz na něj byl aktivní. (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 14:41 (UTC))

Přidán hypertext na mentální anorexii (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 14:45 (UTC))

Zvažte užití fotografie/obrázku na úvod - pozor na formátování specifické instrukce jsou zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl Aby nenastal problém s copyrightem je třeba vybírat foto/image jen z veřejně přístupné databáze a to je wikipedia commons - možné tipy uvádím odkaz: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Christian_mysticism (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 14:55 (UTC))

Způsob vložení obrázku je popsán zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nápověda:Obrázky#Vlo.C5.BEen.C3.AD_obr.C3.A1zku_do_.C4.8Dl.C3.A1nku (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 15:32 (UTC))

Doplněn hypertext na Sv.Augustin , řeckou filosofii, modlitbě,bytí, trojice, boží milost, dominikán, duše,evangelium, Františkánského řádu, benediktýni, Panna Marie, nirvána Neprožily - opraveno na i- shoda aktéři, posluchači

Nesmyslná věta ,kterou je třeba opravit jak jste myslela: Řeholí dominikánského řádu se stala tzv. řehole sv. Augustina, která klade důraz na osobní vnitřní život. Také řehole sv. Augustina pokud tam patří do hypetextu je třeba dát.

Navrhnut hypertext tedy vytvoření hesla: škola kláštera Sv. Victora u Paříže, Německá kázání , platonský racionalismus (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 17:15 (UTC))

Užitečné také je když před uložením jakékoliv změny v textu článku - vypíšete okénko , které se vám před uložením v editačním režimu ukazuje pod textem Shrnutí editace - třeba přidání hypertextu na alžbětu..tak je přehled o změnách jak pro nás tak pro administrátory. Když dáte u článku Zobrazit historii tak máte přehled o konkrétních změnách v článku díky shrnutím. (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 17:59 (UTC))

V kapitole 3.4.1., Hildegarda z Bingenu, jsem dle doporučení Libora doplnila některé informace. Dále pak jsem doplnila úryvek z pravděpodobně nejvýznamnější knihy této autorky, pojednávající o Duchu sv., s nímž se Hildegarda ve svém díle identifikuje.

--Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 20:20 (UTC)

Zdravím Vás kolegyně - k čemu patří toto prosím? Bernardovu mystickou teologii lze nejlépe pochopit z kázání, která vycházejí právě z Písně Písní. Jeho kázání jsou výrazem snahy o uchopení či pojmenování setkání lidské duše se Slovem Božím. I extáze v okamžiku spojení ženicha a nevěsty je podle něj pouze předzvěst toho, co přijde po tomto životě.[13] Podle Eckharta dává vše, co je v Písmu smysl pouze tehdy, přistupuje-li se k němu v lásce. Centrum teologie Mistra Eckharta je postaveno na myšlence, že Láska nás stvořila z lásky tak aby se mohla sdílet – vykoupila nás když jsme zhřešili.

Máte Eckharta u Bernarda...či patří k Bernardovi? (Libor Simek (diskuse) 13. 1. 2014, 20:31 (UTC))

V kapitole 3.5.1. doplněny některé informace o Bekyních na základě návrhů Libora. Přidán úryvek z textu Matyldy z Magdeburgu popisující lásku mezi Bohem a jeho nevěstou. Doplněny i stručné informace k Hadewijch.

--Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 21:39 (UTC)

Doplněny informace o pereniální filosofii, především na A. Houxleyho. --Jana Milerova (diskuse) 13. 1. 2014, 23:24 (UTC)

Do kapitoly "kontroverzní pohled M. Bella, Holy anorexia" doplněn pohled současného psychiatra. --Jana Milerova (diskuse) 14. 1. 2014, 08:40 (UTC)

Do kapitoly "Psychologie mystiky" doplněny některé upřesňující drobnosti. --Jana Milerova (diskuse) 14. 1. 2014, 09:06 (UTC)

Děkuji Vám Jano za přínosné informace - co se týče pohledu medicíny na Bellovu definici tak dle domluvy doplníme referenci. Také je třeba pozměnit poslední větu, která je vyznívá jako osobní spekulace a Wiki umožňuje pouze uvedení renomovaných zdrojů nikoliv subjektivních pohledů. Jedná se o větu: Konečně, je pravděpodobné, že tato kniha by nebyla vůbec napsána nebýt obrovského zájmu veřejnosti o toto onemocnění v posledních desetiletí.. Děkuji (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 15:23 (UTC))

Doplněn hypertext na neo-hinduismus - ten je zpracován pouze v německé wiki. (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 15:34 (UTC))

Doplněna nová kapitola-"Vliv a význam mystiky". Zmíněn katolický teolog K. Rahner a jeho pohled na mysticismus, sdružení WCCM a text Oblak nevědění, jež nadále ovlivňuje současnou kontemplativní modlitbu. --Jana Milerova (diskuse) 14. 1. 2014, 17:09 (UTC)

Osobní spekulace z kapitoly týkající se knihy "Holy anorexia" odstraněna. --Jana Milerova (diskuse) 14. 1. 2014, 17:25 (UTC)

Co se týče o Eckharta a Bernarda-jde o pokus o komparaci...odstavec teddy v tomato smyslu uvedu. --Jana Milerova (diskuse) 14. 1. 2014, 17:28 (UTC)

Na spřízněné stránce Mystika - přidán odkaz na náš článek v rubrice Související články. (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 19:20 (UTC))

Přidán odkaz na stránce Spiritualita. (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 19:41 (UTC))

Přidán odkaz na stránce Křesťanství. (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 19:43 (UTC))

doplněny reference do nové sekce (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 20:07 (UTC))

doplněn hypertext , rahner, oblak...(Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 20:13 (UTC))

doplněn hypertext písen písní, eucharistie (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 20:25 (UTC))

doplněn hypertext duch sv. (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 20:28 (UTC))

Dále jsme se domluvili na stylistické korektuře článku. Děkuji Vám, Jano. (Libor Simek (diskuse) 14. 1. 2014, 20:28 (UTC))

doplněn hypertext pro Dusi teolog filosof dominikan panteismu vykoupeni novoplatonismem spasy eschatologie Dabel reholnice kostelu farnost ontologicky pravdu proroci svati filosofove metafyziku

puberte adolescenci asketismus  patologicke kneze jezuity  buh

překlep svaté Trojice s kosmologie - prosím opravit jak myšleno Opraveno potavin na potravin (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 11:13 (UTC))

dále jsme se domluvili na doladění referencí pro poslední sekci. (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 11:14 (UTC))

přidán obrázek eckhartova kázání - původ wiki commons free lincense .(Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 11:32 (UTC))

přidán obrázek bekyně (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 15:46 (UTC))

přidán obrázek bernarda (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 15:56 (UTC))

přídán obrázek františka, hildegard, jan ruysbroeck (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 17:19 (UTC))

Zakřivování prostoru Mistr eckhart, František z asissi , Johannnes Tauler - uprava externích stránek - odkaz mystik a mystický spisovatel na naši stránku u Bernarda na externí stránce doplněno, že byl mystik spolu s odkazem na naší stránku Hildegarda na externí stránce doplněno, že byla křest. mystička spolu s odkazem na naši stárnku Alžběta ze schonau - doplněn odkaz na náš článek k výrazu mystička U některých stránek byl u výrazu odkaz na obecnou mystiku či žádný. (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 18:17 (UTC))

stredovek hypertext (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 18:24 (UTC))

u článku beghardi doplněn odkaz na náš článek (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 19:13 (UTC))

doplněn hyper trapisté (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 21:10 (UTC))

k opravě trojice s kosmologie na a kosmologie - uveden hyperodkaz (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 21:37 (UTC))

vložen kontakt na externí web do ref (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 21:54 (UTC))

doplněny související články (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 22:01 (UTC))

doplnen hypertext teologie, evangelium, modlitba ,duše, platonske, trojice,Aldous Huxley,kolonialismus (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 22:20 (UTC))

doplnen hypertext rimsko kat cirkev. (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 22:24 (UTC))

Dle aktuálního syllabu byly doplněny informace o zakřivování prostoru - kolega Zbíral např. uvádí, že je třeba projít související články a podívat se zda-li jsou např. přesnější v něčem než ty naše nebo naopak a dle toho upravit buď náš text či jejich. Také se prosím podívejte ještě na další možná slova či ta co se opakují a dosud nejsou v hypertextu (viz návod na začátku diskuze jak dělat hypertext). Děkuji Vám kolegyně Jano za spolupráci. Váš text je velmi kvalitním rozborem. (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 23:08 (UTC))

Také je třeba se ujistit ,že každý jednotlivý faktický výrok je podložen referencí. (Libor Simek (diskuse) 15. 1. 2014, 23:35 (UTC))

Co se týče "zakřivování" prostoru konzultoval jsem některé body s administrátory Wikipedie - např. Beghardi a Bekyně - dal jsem do hypertextu - článek by měl být společný , ovšem funguje pouze jeden odstavec na téma Beghardi (s odkazem na naši stránku, který jsem vložil). Bylo mi sděleno, že máme nechat odstavec tak pro další rozšíření, také "překrývání" některých informací ve spřízněných článcích na téma mystiků je nevyhnutelné. (Libor Simek (diskuse) 16. 1. 2014, 09:32 (UTC))

Upraveno umístění obrázků v míře jaké to bylo možné. (Libor Simek (diskuse) 16. 1. 2014, 09:57 (UTC))

Dle domluvy budou doplněny ještě reference, které chybí u některých faktických výroků /diskutováno po emailu/ a především významná reference a to An Anthalogy of Christian mysticism, která je zdrojem pro některé výroky. (Libor Simek (diskuse) 16. 1. 2014, 11:30 (UTC))

Doladěny reference dle domluvy. Děkuji kolegyně Jano za spolupráci. (Libor Simek (diskuse) 16. 1. 2014, 21:19 (UTC))

Poznámky k další spolupráci (zahrnutí úprav dle pozn. z 26. 1. 2014)

Zdravím Vás kolegyně Jano, dle domluvy budete přes víkend pracovat na zahrnutí navržených úprav. Co se týče některých technických aspektů práce rád bych poskytl návod např.

Co se týče postav zmíněných v článku tam kde je hlavní článek o nich jinde se použije nikoliv odkaz na postavu, ale odkaz na hlavní článek o nich ve formátu, příklad:

Hlavní článek: Rané křestanství

Co se týče jednotlivých odkazů na zdroje v referenčním listu používá se zkratka : Pak je číslování automaticky chronologické.

Referenční list by měl obsahovat odkazy ve formátu daným citační šablonou , zde jsou příklady pro jednotlivé formáty - nakopírujete šablonu a vyplníte:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Reference

viz citace sborníku, periodika, monografie...

(Libor Simek (diskuse) 8. 2. 2014, 11:11 (UTC))

Vaše práce je skvělá Jano, zahrnuje precizní výzkum. Např. obraty typu: Eckhart je ve svém díle zcela zaměstnán Jedním a jakákoliv teologická vyjádření jsou pro něj bezvýznamnými podružnosti...jsou velmi výstižné.

Úvod pseudo-dionýsos - CHYBÍ REFERENCE NA KONCI VĚTY

Obecné rysy křest. Platónské podobenství o lidech v jeskyni, kteří se nejdříve musí odvrátit od neskutečných stínů na stěně k pravé skutečnosti, kterou tělesné oči nevidí, je v kořenech každé mystiky. PONĚKUD TĚŽKOPÁDNÁ KONSTRUKCE - CO TŘEBA : Mystické pojetí skutečnosti je možné vyjádřit platónským…..

Vnímání božského je namísto toho prožíváno ve velmi osobní, intimní a naléhavé rovině. V JAKEM SMYSLU NALEHAVÉ?

Zejména středověký klášterní život byl spat s pravidelným půstem. SPJAT

Počínaje Rýnsko-vlámskou mystikou u nadpisů jednotlivých postav je třeba dát odkaz na hlavní článek k nim - Mistr Eckhart (1260–1325) a další

Francouzská mystika

Bernardův styl exegeze Písma byl velmi náročný…

PRO KOHO?

Bernard vysvětluje svou metodu kázání:.... PŘIDAT PŘECHODOVÉ SLOVNÍ SPOJENÍ

Německá mystika

Od dětství měla Hildegarda vidění:

PŘIDAT PŘECHODOVÉ SLOVNÍ SPOJENÍ „ světlo tak oslňující, až se její duše chvěla [21] “

Jan van Ruysbroeck Biblický text využívá k nabádání ke zbožnosti: PŘIDAT PŘECHODOVÉ SLOVNÍ SPOJENÍ (DOVYSVĚTLENÍ JAK TENTO CITÁT SOUVISÍ S PŘEDCHOZÍM) „ Pohleď ženichu, přijď, vyjdi a potkej se s Ním [28] “

Zdá se, že Ruysbroeck znal velmi dobře práci Bekyně Hadewijch. Úryvky z jejích poetických textů dokonce ve svém díle cituje. PŔIDAT REFERENCI

Význam a vliv středověké mystiky Tato iniciativa se doslova odvolává na první křesťanské mnichy a pouštní otce a snaží se znovu oživit jejich odkaz VYŘADIT DOSLOVA ODVOLÁVÁ - lépe vychází z tradice….

Co se týče poznámek kolegy Zbírala. Ještě chybí toto: Doporučuji do externích odkazů dát překlad O vznešeném člověku, který vyšel v Religiu - přímý odkaz k dohledání na http://digilib.phil.muni.cz/

Co se týče citačních šablon a hlavního článku - viz úvod této sekce - automaticky po doplnění textu do dané šablony monografie apod. se objeví text knihy , článku v požadovaném formátu.

(Libor Simek (diskuse) 9. 2. 2014, 16:36 (UTC))

K použití externích odkazů:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Extern%C3%AD_odkazy

(Libor Simek (diskuse) 10. 2. 2014, 15:18 (UTC))

Děkuji Vám za dobrou spolupráci kolegyně Jano - v rámci mých znalostí pravopisu jsem ve stylistické/pravopisné oblasti nenašel žádné další chybky. Je to dobré, úpravy dle dohody zahrnuty. (Libor Simek (diskuse) 11. 2. 2014, 22:37 (UTC))

Podněty k dalšímu vylepšení (k verzi z 26. 1. 2014)

V článku je hodně práce, díky. Přidávám některé podněty k vylepšení. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:08 (UTC)

Encyklopedická vylepšení

Úvodní odstavec definuje spíše mystiku vůbec než středověkou křesťanskou mystiku, a potom bez varování přechází od této obecné mystiky k mystice křesťanské ve 12.-15. stol. Definici mystiky bych nechal do hesla Mystika, tzn. co lze organicky a přínosně integrovat tam, bych dal tam, a sem už jen specificky o středověké křesťanské mystice. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:08 (UTC)

Provedla jsem změny v úvodním odstavci příspěvku tak, aby dle doporučení odkazoval specifičtěji k tématu křesťanské mystiky, spíše než k obecnému pojmu "mystika".--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 19:09 (UTC)

Zkrátila jsem odstavec s názvem "terminologie", tak aby se nevztahoval k nadřazenému pojmu "mystika". Nyní se vztahuje pouze k terminologii jako takové a nikoliv k obecným definicím.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 19:09 (UTC)

Místy je zapotřebí lepšího proklíčování:

• Odkazy na hlavní článek u jednotlivých představitelů a proudů pomocí šablony Hlavní článek (na začátku dané části, tj. hned za nadpisem). Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:53 (UTC)
• Různé jednotlivé články (zejm. u prvního výskytu), i kdyby šlo někdy o "červené" odkazy na články dosud nevytvořené (což je ovšem třeba předem dobře ověřit, např. prověřením jiného možného pravopisu a projitím relevantních kategorií): Křesťanství, Markéta Poretová, Liturgie, Duch svatý (je v citaci, doporučuji i pod Hildegardou), Schönau, řeholnice, urbanizace, kontemplace, řeholní sliby, Mechtilda z Magdeburgu (spíše než Matylda - zkuste dohledat, zda článek již existuje, i v opačném případě doporučuji odkaz), Antverpy, patriarchální. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:53 (UTC)

Doplněno množství "červených" i "modrých" odkazů dle doporučení dz.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 19:09 (UTC)

• Doporučuji do externích odkazů dát překlad O vznešeném člověku, který vyšel v Religiu - přímý odkaz k dohledání na http://digilib.phil.muni.cz/. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:53 (UTC)

Doplněn dle návrhu Dz externí odkaz na článek v časopisu Religio (překlad Eckhartova textu "O vznešeném člověku").--Jana Milerova (diskuse) 10. 2. 2014, 21:56 (UTC)

Navrhuji upravit úvod části o mentální anorexii. Čtenáři je předložena zevrubná definice anorexie; až pozdě (a zčásti vlastně jen implicitně) se dovídá, co to má co dělat se středověkou křesťanskou mystikou. Lepší by bylo začít tak, že Bell ve své knize Holy Anorexia přišel s neotřelým výkladem křesťanské mystiky středověku a novověku: u základu mystických zkušeností a interpretace života příslušných světic stojí podle něj mentální anorexie. Pak až přijde na řadu stručné shrnutí, co je to mentální anorexie. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 13:41 (UTC)

Upraven odstavec o knize R. M. Bella "Holy Anorexia". Dle doporučení dz jsem přepracovala strukturu odstavce. Nejprve je vysvětlen autorův záměr, analogie, kterou mezi současnou diagnozou a symptomy středověkých mystiček Bell našel, a až posléze stručněji charakterizováno samotné onemocnění z dnešního pohledu.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 19:51 (UTC)

U některých citací textů (1 u Taulera, 1 u Bernarda, 1 u Františka, 1 u Hildegardy, 1 u Mechtildy / Matyldy) chybí reference. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:53 (UTC)

Doplněny citace u zmíněných citací textů.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 20:13 (UTC)

Tituly knih v referencích by měly (i ve shodě s požadavky kurzu) užívat citační šablony. (Tím by se také docílilo toho, že by tituly knih byly kurzívou, což by zvýšilo úhlednost a přehlednost.) Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:19 (UTC)

Jakým způsobem využít citačních šablon nějak nechápu...možná mi pomůže můj milý tutor Libor? --Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 20:13 (UTC)

A nakonec to nebylo tak složité...úryvky z textů jsem přetransformovala dle citačních šablon wikipedie.--Jana Milerova (diskuse) 9. 2. 2014, 15:01 (UTC)

Ukončení hesla citací Oblaku nevědění pod částí Význam a vliv středověké mystiky mi přijde poněkud neorganické; z hlediska obsahu této části jde spíše o marginálii a trochu rozostřuje závěr článku. Nebylo by pro výklad o tomto textu lepší místo výše v článku (zde by pak zůstala jen stručná zmínka o jeho vlivu)? Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 13:49 (UTC)

Ano, přiznávám, ukončení článku tímto způsobem je poněkud "neorganické". Na základě doporučení Dz jsem vytvořila novou kapitolu "Anglická mystika" s podkapitolou "Oblak nevědění". Závěrečný odstavec jsem poté zredukovala pouze na vliv, jež zmíněný text má na současnou kontemplativní modlitbu. Dále přidán chybějící odkaz.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 21:09 (UTC)

Chyběl odkaz na tento článek coby hlavní článek v příslušné části článku Mystika (!), přidal jsem. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:08 (UTC)

Velmi děkuji Dz!--Jana Milerova (diskuse) 10. 2. 2014, 15:03 (UTC)

Odborná vylepšení

Článek je poněkud „západocentrický“ v tom smyslu, že pod nadpisem Středověká křesťanská mystika nezpracovává mystiku ve středověkém Pravoslaví. V rámci tohoto běhu kurzu Křesťanství na Wikipedii bych to již nechal být, snad se někdo v budoucnu dopracování ujme, případně vytvoří zvláštní článek o pravoslavné mystice. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:12 (UTC)

Přiznávám, vycházela jsem ze státnicových okruhů, jež mystiku ve středověkém pravoslaví vůbec nezmiňují. Tedy, "mea culpa", vlastně jsem si to vůbec neuvědomila. Velmi děkuji Dz za velkorysost v této otázce.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 21:31 (UTC)

Úvod je, mohu-li to tak říci, sám poněkud mystický. Je hodně emický, popisuje vnitřní zkušenost mystiků tak trochu jejich jazykem. Čtenáři by myslím pomohlo, kdyby se mu řeklo, že to je v křesťanství také určitá tradice teologického myšlení, tradice literární a typ religiozity (to poslední se velmi trefně uvádí níže, chybí to však zde; celá definice v úvodním odstavci je značně nesdělná pro čtenáře, který již není s kř. mystikou aspoň trochu obeznámen). Podobné nereflektování odlišnosti mezi emickou a etickou úrovní výkladu je patrné i v části Terminologie, kde mezi citacemi definic chybí jakákoli etičtější, trochu sdělnější pro toho, kdo sám mystikem není (neobsahuje citovaný zdroj nějakou takovou?). A dále, co je míněno "prvotním" náboženským fenoménem? Určitě ne to, že je doložitelný v chronologicky rané době (neolit apod.). Potenciálně matoucí vyjádření. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:14 (UTC)

Váš komentář o mystičnosti úvodu je po opakovaném přečtení a jeho reflexi, opravdu trefný:-) Tedy, úvod jsem zredukovala co do obsahu i délky. Zabývám se již pouze křesťanskou mystikou, jejími zdroji. Citace definic mystiky jsem zcela vynechala s tím, že patří spíše do obecnějšího článku, tedy do článku "Mystika". Doufám tedy, že úvod je nyní srozumitelný a nematoucí.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 21:31 (UTC)

Hlavní linie výkladu středověké mystiky poněkud směšují obecná pojetí mystiky s pojetími středověké mystiky křesťanské, jíž se článek věnuje. Souvislost tu samozřejmě je, a to úzká, ale celkové výklady mystiky jako takové podle mě patří do článku Mystika a navrhuji je tam citlivě přesunout, nejspíše jako kap. Hlavní linie výkladu mystiky, a postarat se o křížový (obousměrný) odkaz, aby čtenář věděl, že více informací o výkladu specificky střv. kř. mystiky najde v článku Středověká křesťanská mystika a čtenář tohoto článku aby zase mohl rozkliknout obecné výklady mystiky (řešením je zde odkaz heslo vč. odkazu na sekci, asi takto: Mystika#Hlavn.C3.AD_linie_v.C3.BDkladu_mystiky). Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 13:41 (UTC)

Dle návrhu Dz jsem přesunula kapitolu Hlavní line výkladu mystiky do obecnějšího článku"Mystika". V článku "Středověká křesťanská mystika" jsem poté utvořila 2 nova kapitoly: 1) kontroverzní výklad R. M. Bella 2) Psychologie mystiky.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 22:46 (UTC)

V části Obecné rysy středověké křesťanské mystiky jsou jen intelektuální charakteristiky, kdežto projevy chování chybí. Navrhuji je doplnit do dalšího odstavce. Sem by měla přijít zejm. zmínka o odmítání potravy, stigmatech a daru slzí (u posledních dvou s odkazem na příslušný článek - plus by bylo dobré, aby nový text zde byl v souladu s tím, co říkají - viz Dar slzí a Stigmata - nebo, pokud je to ještě vhodnější, což asi je, aby došlo k drobné úpravě těchto článků tak, aby byly v souladu s výkladem zde, plus pokud v nich není odkaz na článek Středověká křesťanská mystika, rozhodně doporučuji jej tam vhodně přidat). Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 13:59 (UTC)

Doplněn odstavec "Projeny chování typické pro středověkou křesťanskou mystiku", v němž jsou 3 nové odstavce: stigmata, dary slz a hladovění.--Jana Milerova (diskuse) 9. 2. 2014, 13:42 (UTC)

V hesle by měla být nějak stručně zapojena Devotio moderna, pokud souhlasíte, že jde o úzce související a významné téma, stačí stručně s prolinkováním na spec. článek. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 22:14 (UTC)

Do odstavce "Obecné rysy středověké křesťanské mystiky" jsem připojila zmínku o Devotio moderna s linkem na příslušný článek.--Jana Milerova (diskuse) 9. 2. 2014, 14:11 (UTC)

Reference

U problematických bodů Bellovy teorie není jasné, že nepocházejí ze zdroje citovaného na konci daného odstavce. Bude zapotřebí naznačit čtenáři, že odtud tato kritika nepochází. Např. říci něco jako: z hlediska současného pojetí anorexie (a sem odkaz na Hoschl C., Švestka J., Libiger J., Psychiatrie) je Bellova teorie problematická v následujících ohledech... Jinak se zdá, že z uvedeného zdroje čerpá celý odstavec, tj. že tito autoři přímo kritizují Bella, což asi nedělají. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 13:41 (UTC)

Dle návrhu Dz jsem změnila strukturu a některá vyjádření v odstavci o "Svaté anorexii". Kritika Bellovy publikace je má vlastní, tedy nepochází z žádného citovatelného zdroje. Pravděpodobně tedy na Wikipedii nepatří. No, tedy se ptám, zda je jí nutno odstranit, či zda je možnost, jak ji tam ponechat. Jako psychiatr, domnívám se, mám odborné vzdělání dostatečné na to, abych mohla obdobnou kritiku mohla napsat  :-) ovšem nikdy jsem na obdobné téma nenapsala příspěvek, který by mohl být zde citován...--Jana Milerova (diskuse) 9. 2. 2014, 14:29 (UTC)

Vložil jsem dvakrát šablonu Doplňte zdroj, prosím o doplnění reference a posléze smazání této šablony. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 13:49 (UTC)

Typografická a stylistická vylepšení, překlepy, drobné kontroly

Místy nečeské uvozovky (vložení českých se dosáhne např. jejich kopírováním z Poznámkového bloku nebo kliknutím na správné uvozovky dole na editační stránce). Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:53 (UTC)

"„jedinou Pravou“": Pravdu? Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 11:53 (UTC)

Beghardi (spíše než Bekhardi?), bekyně, dominikánský, františkánský: malá písmena. Dz (diskuse) 26. 1. 2014, 12:02 (UTC)

Opravila jsem překlepy, některá velká písmema zaměnila za malá.--Jana Milerova (diskuse) 9. 2. 2014, 15:41 (UTC)

Provedla jsem změny v úvodním odstavci příspěvku tak, aby dle doporučení odkazoval specifičtěji k tématu křesťanské mystiky, spíše než k obecnému pojmu "mystika". --Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 11:04 (UTC)

Zdravím Vás je třeba dát odkaz na hlavní článek Mystika v tomto oddílu - jak to udělat koukněte do editovat zdroj - nová sekce v diskuzi. (Libor Simek (diskuse) 8. 2. 2014, 11:16 (UTC))

Zkrátila jsem odstavec s názvem "terminologie", tak aby se nevztahoval k nadřazenému pojmu "mystika". Nyní se vztahuje pouze k terminologii jako takové a nikoliv k obecným definicím.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 11:23 (UTC)

Doplněno množství "červených" i "modrých" odkazů dle doporučení dz.--Jana Milerova (diskuse) 8. 2. 2014, 14:41 (UTC)

Mysticismus?

Změnil jsem skoro všechny výskyty slova "mysticismus" na "mystiku". Šlo asi o překlady za angličtiny, kde ovšem "mysticism" znamená prostě mystiku, nikoli mysticismus, tedy způsob života nebo pohled na svět postavený na mystice.--Gottschalk (diskuse) 19. 6. 2021, 19:24 (CEST)